Tsuki

Bylo hezké po delší době vidět dvojku Hotaru a šéfíka, ale dějově je film docela slabý. První série seriálu byla nejlepší, dvojka taky ještě ušla, ale tenhle koncový film je spíš zbytečný. Navíc mě mrzelo, že až do konce mezi Hotaru a šéfem nefunguje ta chemie, i když základ jejich vztahu je prostě takový. Upřímně bych teda chtěla vidět chlapa, který by ve vztahu dělal až takové ústupky jako dělá šéf Hotaru... No, nevadí. Minimálně to ale chtělo silnější příběh, a něco, co by se týkalo vysloveně hlavního páru, ne postavy, která je úplně nová a doteď v ději vůbec nefigurovala. I když na druhou stranu jsem byla ráda za Tegošiho Júju v nové vedlejší roli - spíš ale pro vizuální rozptýlení. Výsledek: Průměr, u kterého jsem se sice nenudila, ale do dobrého filmového zážitku měl taky daleko. ~(3,0★)~

Výborně zahraný film na téma transsexuality, navíc s krásnou hudbou Alexandra Desplata. Eddie je neuvěřitelný herec - zatím jsem ho neviděla v roli, ve které by nepůsobil 100% důvěryhodně. Tohle se mu taky moc povedlo. Čišela z toho ta velká touha - touha po autentičnosti, touha po tom stát se tím, čím se cítíme být. ~(4,3★)~

Hlavní problém z mé strany - příliš mi nesedla hlavní hrdinka, jak už v jejím "on" modu, tak tím spíš v jejím "off" modu (koukám, že mám podobný názor jako Moiraine). Navíc první dva díly mi byly skoro protivné. Chápu že ta "přehanost" asi pramení z originální mangy, ale bylo to na můj vkus moc. Něco mi fakt přišlo i nechutné. Když to třeba srovnám s podobným typem hlavní postavy v seriálu Hotaru no Hikari, tak tam mi byl tenhle "zanedbaný a ledabylý" styl dívčí hrdinky daleko milejší - asi proto, že se neoháněla takovou spoustou nechutností. Musím ale uznat, že od třetího dílu se to trochu zklidnilo a stala se z toho průměrná středoškolská romance. Na druhou stranu ale pak nechápu, jaký tam má celá ta věc se střídáním osobnosti smysl, protože ve výsledku se ukáže jako téměř nepodstatná. Na pokračování se nejspíš ještě kouknu, ale jinak tuhle první sérii musím shrnout jako nepříliš záživnou a stěží průměrnou. Tři hvězdičky s odřenýma ušima.~(2,6★)~

Podivná kombinace hudby a animace, nějak mi to vůbec nesedělo dohromady. Písnička mě teda nijak zvlášť neoslovila, ale Mijazakiho krátký příběh byl pěkný, v závěru příjemně čistý a nostalgický, jak jsme ostatně u Mijazakiho práce zvyklí.~(3,0★)~

Přiznám se, že jsem měla v plánu vidět nejdřív původní korejskou verzi (abych Korejcům tak moc nekřivdila, že dost kopírují od Japonců, a ocenila jejich nápady s tím, že tentokrát tomu s kopírováním bylo naopak), ale bohužel, musím se zahanbeně přiznat, že jsem se k tomu nedokázala donutit, a to především z důvodu, že mi vadí, jak Korejci příběhy zbytečně natahují, až je to místy nuda. V tomhle mi mnohem víc sedne japonský styl seriálů, které jsou délkou tak akorát. Takže nakonec jsem stejně nejdřív sáhla po tomhle titulu a musím říct, že dějově mi to přišlo opravdu vhod. Jasně, není to zrovna z nejlepších japonských seriálů, ale od dob Hanazakari no Kimitachi he jsem opravdu vysazená na dějové linky, kde se holka musí vydávat za kluka. Prostě mě ty komické situace hrozně baví. Tady se to sice poměrně rychle provalilo, že Mio je ve skutečnosti holka, ale i tak to byla zábava. Navíc v rámci romance to bylo pěkně zamotané a dokonce se našlo i pár chvilek, které jsem tak úplně nepředvídala (např. spoiler: nejdřív jsem myslela, že Mizusawa Reiko je ve skutečnosti matka jak Rena, tak dvojčat Miko a Mio, a že se ta romantická linka zvrtne právě na tomto...) Takže body za to, že to nebylo předvídatelné do nejvyšší míry, jak to tak někdy bývá. Navíc mi ve výsledku hodně sedly všechny hlavní postavy, tvořily hodně příjemnou čtveřici. Tamamori Júta a Fudžigaja Taisuke sice nikdy dřív v mém hledáčku nebyli a nejsem ani fanouškem japonské skupiny Kis-My-Ft2, ze které pocházejí, ale po tomhle seriálu jsem si je celkem oblíbila. Sice jsem celou dobu víc fandila Taisukemu a jeho postavě Šúovi, zatímco Júta Tamamori mě štval svými ksichty, kdy se mnohdy tvářil jak žába, ale nakonec jsem si je stejně oblíbila všechny. Takže musím říct, že celý seriál byl pro mě hodně příjemná záležitost. Přemýšlím, jestli teda ještě dám šanci i té korejské verzi.... jenže upřímně, cameo Jang Geun Suka, který má údajně být hlavní postavou v korejské verzi, mě od toho o to víc odradilo (ten se opravdu někomu líbí?? Mně přišel neuvěřitelně slizký a nesympatický....I když je pravda, že jsem ho tuším kdysi viděla v něčem jiném a tam mi tak odpudivý nepřišel...). No tak nevím. ~(4,2★)~

Krásně upřímný a přirozený film, bez zbytečného líbivého vtírání se divákovi. Jen byl bohužel o něco smutnější, než jsem původně čekala. ~(3,7★)~

Konečně jsem tenhle opěvovaný film viděla taky, ale upřímně, vzhledem k tomu, jak ho všichni hodnotí, jsem čekala větší pecku. Snad kdyby Ashton v hlavní roli aspoň podal o něco lepší výkon... na druhou stranu Amy Smart byla ve všech svých verzích výtečná. Líbila se mi ta myšlenka "motýlího efektu" - že někdy stačí malá změna k tomu, aby se v podstatě do budoucna úplně proměnil náš život (mimochodem, nechápu, kdo mohl takhle zprznit český název tohoto filmu - vůbec to nedává smysl).... ale jinak musím říct, že dějově mi to až tak originální a šokující nepřišlo. Návrat do minulosti za účelem změny osudu jsem konec konců viděla v případě filmu či seriálu už víckrát. Možná proto mě to až tak neohromilo. Každopádně, konec byl hezký a příměřený. Dobře že se tvůrci nerozhodli udělat hlavní konec z některého z třech alternativních konců, protože jinak by z toho byl buď zbytečně velký "happy end" nebo příšerný depresivní konec (alternativní konec z "director's cut", který prý měl být původně ten hlavní, mi opravdu přijde nejhorší a zbytečně smutný). ~(3,7★)~

Jennifer Lawrence byla skvělá, ale bohužel film jako celek tak nějak postrádal šťávu.... proto jsem s hodnocením na vážkách, ale nakonec jsou to 4 hvězdy s odřenýma ušima. To však především díky Jennifer a díky tématu filmu, které mi sedlo. Film o tom, že by člověk měl jít za tím, čemu věří, a nezvdávat se, i když nastanou těžké chvíle a dílčí neuspěchy. ~(3,5★)~

Většinu filmu jsem sice netušila, o čem přesně je řeč, a klidně se k tomu přiznám, ale myslím, že poznám dobře režírovaný a především zahraný film. Skvělý herecký výběr to celé vedl a žasla jsem nad jejich výkony. Jen je škoda, že mi tyhle ekonomické termíny moc neříkají, a co se týká nějakých hospodářských systémů, jsem opravdu ztracená. Odlehčily to ty vložené vysvětlovací vtípky (Selena navíc v mini roli potěšila), ale přesto si myslím, že tématicky je to pro běžného diváka poněkud velké sousto. Neuškodilo by více zahrát na "lidskou" notu a o něco víc poodhalit rodinné vztahy a niterné pocity jednotlivých postav... ale chápu, že to asi nebyl záměr filmu. ~(3,8★)~

Obecně nejsem velký nadšenec pro historické filmy / seriály, takže musím říct, že první díl mě moc nenadchnul, i přestože hlavní postava přicestuje do japonského období válčících států (15.-16. století) ze současnosti, takže to už tím získává poněkud zajímavější rozměr.... Navíc, co se týká znalosti dějin, jsem docela marná, a ani v hodinách japonské historie na vysoké jsem moc neexcelovala. Na druhou stranu, i když jsem asi nepochytila všechny spojitosti tohoto seriálu s reálnými událostmi, něco málo z toho, co vím, mi přece jenom zážitek trochu okořenilo. To, jak Kičó oslovuje Nobunagu, nebo ten zásadní moment, kdy si pravý Nobunaga změní jméno na Akeči Micuhide a člověku docvakne, jak celý příběh asi skončí... :) To jsou chvilky, kdy je člověk rád, že mu aspoň něco z těch japonských dějin v hlavě utkvělo. A co víc, poměrně rychle (až mě to samotnou překvapilo) jsem si začala celý seriál užívat, což se mi běžně u příběhů zasazených do minulosti moc nestává.... Musím uznat, že je to natočeno svěžím způsobem, a navíc výborně strukturované. Příběh vrcholí a je napínavý v těch správných chvílích, nejsou tam žádná hluchá místa. Herecky je to taky radost pohledět. A když se sem tam přidá nějaká ta vtipná scénka (když Ogurin třeba jako Oda Nobunaga dělá moonwalk a všichni na něho obdivně koukají, jak mu to tančení jde... LOL), tak musím ve výsledku uznat, že si mě tenhle seriál opravdu získal. Snad jsem jen nepochopila, proč je zrovna Tokugawa Iejasu ztvárněn jako takový žalostně úchylný prosťáček (ehm... to bylo trošku moc :D). Každopádně se těším na vyústění celého příběhu, které se Japonci rozhodli udělat ve filmu (škoda, že teď nejsem v Japonsku, jelikož má tento měsíc premiéru). Kdo ví, jak dopadl tzv. "Incident v Honnódži", už tuší, jak bude zpečetěn Nobunagův osud. Ale vzhledem k tomu, jak ja tahle story upravena včetně falešného a pravého Nobunagy, je dost možné, že tohle filmové vyvrcholení bude ještě zajímavé... ~(4,0★)~