marusaj

Connery, Cage, Harris v totální akční jízdě, která i přes více než dvouhodinovou stopáž neškobrtne a servíruje jak na běžícím pásu jednu extrasupermegacool akční scénu za druhou. Má to styl. Má to duši. A má to Johna Patricka Masona, jednoho z nejcharismatičtějších a nejsympatičtějších (a asi i nejstarších :) ) akčních hrdinů historie.

Smršť vtipů, hlášek, legračních absurdit a gagů. Barvitá eskadra postaviček, které mezi sebou háží jeden joke za druhým. Jasných pět, ale stejně si neodpustím rýpnutí, a to k režii a střihu - několik situací, které ač brilantně vtipné postrádají rytmus a přesný timing, což ruší (viz např. scény "meteleskum bleskum", "jako ďas", no napočítal jsem jich cca pět). Prosím, nekamenovat, ale zavání mi to zbrklostí.

Esence dokonalosti. Brando je geniální. Celá stavba filmu je strhující. Stav po shlédnutí: rozsekán na kusy.

Taková rolnická agitka na pozadí klasického westernu. Plno toporných hereckých výkonů, plno nelogičností, vyprávění drhne, emoce jsou uměle přehrávány, chlapáckost je toporná. Já vím..."dyť je to Sedm statečných, tak co to melu !?" Jenže on je ten film nezvládnutý jak po stránce scénáře (vyprávění je zmatené, spousta wtf momentů, existenciální problémy hrdinů jsou vykresleny až směšně), tak režijní (nepřehledné scény boje, špatný timing, pražádná gradace). Neidentifikuju se, katarze nepřichází, nezájem, nuda.

Stejně jako Albert vyjádří obdiv k čokoládovému dortíku: "It's a triumph!", já volám totéž a dívám se na Bircage znovu a znovu a bavím se a bavím. Pure entertainment. Klasicky boží Robin Williams. A neskutečně geniální Nathan Lane.

Pomalu plynoucí zážitek. Jemné detaily. Rafinované snímání. Nesmazatelně do historie se zapisující Morriconeho hudební složka. Hluboký hlas a výstřih Claudie Cardinalové. Dlouhé pohledy. Trojice (anti)hrdinů v podání H. Fondy, Ch. Bronsona a J. Robardse z nichž charisma jen stříká. No neříkám nejlepší western všech dob, protože tohle dílo překračuje škatulky a stává se svébytným uměleckým dílem, kterému není nutno přiřkávat superlativy. Tenkrát na západě již je superlativem, stojí na piedestalu, je dokonalým triumfem.

Esence důvodu, proč člověk chodí do kina. Splněný sen toho, kdo vynalezl médium zvané film. Dokonalé, strhující, emoční.

Ukončení onoho neuvěřitelného, jež se stalo skutkem. Jeden z největších (ve smyslu opravdu veliký film) filmů v historii kinematografie. Nepopsatelná jízda, která svým závěrem přepisuje historické tabulky emočních vysavačů. (Psal jsem u Společenstva i Věží : "Dívejte se na rozšířenou verzi".) Psalo mnoho, píšu též : Thanks Peter, Thanks Andy, Thanks Everybody beyond LOTR).

Pokračování onoho neuvěřitelného, které se stalo skutkem. Vadí trapně vtipný Gimli a trochu toporný Legolas. Nicméně pořád jsou tu Rohirové, Helmův žleb, Železný pas a samozřejmě... Mr. Glum. Není co dodat. (Opětovně doporučuji zintenzívnit zážitek shlédnutím rozšířené verze).

Neuvěřitelné se stalo skutkem. (Vehementně doporučuji ještě silnější zážitek skrze rozšířenou verzi.)