Sedm statečných

Zatím jsem zhlédla jen velmi málo westernů kultovního statusu, ze kterých bych měla natolik silné dojmy, že by mi nepřišly nadhodnocené. Zejména se to týká snímků se zdejším hodnocením okolo 90%. Ani o Sedmi statečných nemůžu říci, že by mezi ty výstavní kousky, mé velmi málo početné skupinky, patřily. Jistě, je to skvěle natočený snímek. Ale myslím, že svou legendární pozici si vysloužil zvláště díky silnému hereckému obsazení a skvělé hudbě Elmera Bernsteina. Nějak mi tu však scházel obsáhlejší příběh. Sedm statečných se postupně dává do kupy, sbírají se ti nejlepší chlapi, jaké kdy Divoký západ zřejmě zažil a připravují se na "Velkou bitvu." Celý děj v podstatě jen trénují, vysedávají po Saloonech a klábosí. O moc víc toho děj nenabízí. Závěrečný souboj s bandity, o němž jsem si myslela, že by měl být vrcholem filmu, mi přišel odbytý za pár minut, bez nějaké gradace či napětí. Snímek rozhodně nenudí, charaktery postav jsou dobře vykresleny, i scénář a dialogy jsou poutavé a sem tam padne i nějaká ta vypečená hláška. Ale zkrátka, svůj celkový dojem nezměním. (05.09.2012)

7 / 10 Jasne vyprofilované dobro a zlo, naivita vo všetkých svojich formách a tvaroch, ostrým vetrom vykresaná príroda amerického stredozápadu, veľké činy, morálne ponaučenia, duchovná čistota prostého, pracujúceho ľudu, povinný happy end; prepis Kurosawovho originálu je uvarený výlučne z tradičných westernových ingrediencií, výsledkom čoho je dnes už klasický, žiadalo by sa povedať až reprezentatívny zástupca žánru. Bohužiaľ, napriek všetkým očakávaniam, nemôžem povedať, že by som bol Sturgesovým dielom nejako zvlášť unesený. Nepopieram jeho nesporné kvality a ani nechcem podrývať jeho kultový status, no príbehu o priateľstve, oddanosti a vzbure v mojom prípade citeľne chýbal akýsi tretí, nefilmový rozmer – neviazali sa mi naň žiadne dojemné spomienky z detstva, nestratil som počas jeho sledovania panenstvo, nevidel som ho ani na veľkom plátne v pompéznej atmosfére kina, ani pod šírym nebom za sprievodu cikád. Takto vytrhnutý z diváckeho kontextu, obnažený a odhalený, nestál predo mnou legendárny epos, ale len obyčajný, takmer päť dekád starý snímok, ktorého vzhliadnutie určite neľutujem, no do môjho srdca sa zlatým písmom zapíše len ťažko. (02.07.2006)

Leone a špagety western si mě získali víc než tahle ryze americká podívaná. Ne že by mě Sedm statečných vyloženě nebavilo, ale minimálně první epizodní půlhodina, kdy se sedm hrdinů dává dohromady, a dle mě ne úplně povedená finální přestřelka kradou filmu jednu hvězdu. Je to moc pohádkové, moc naivní, ale ne v tom smyslu, kterým mě Leone dostal. Bavil jsem se, nenudil a film si užil, ale to je vše. Nejvíc utkví stejně pěkná ústřední melodie. (23.12.2009)

Old man:„Only the farmers have won. They remain forever. They are like the land itself. You helped rid them of Calvera, the way a strong wind helps rid them of locusts. You're like the wind - blowing over the land and... passing on. Vaya con dios.“ Chris to Vin (samotný závěr): „The old man was right. Only the farmers won. We lost. We always lose.“ ___ Pro mě nejlepší remake všech dob, který v pohodě překonává Kurosawův originál. Morální vzory. Klukovské hrdinství, které se opírá o opravdu silné charaktery. Z herců co jméno, to pojem. Pokaždé, když někdo ze sedmičky vytasí kolt a začne pálit v zájmu spravedlnosti, záchrany utlačované vesnice, naplní mě stejný pocit radostného obdivu, jako před mnoha a mnoha lety, kdy jsem film sledoval poprvé jako kluk. Zajímavá je postava Calvery (Wallach) ve vztahu k sedmičce. Čest a věrnost zásadám, je něco jemu tak cizí, že nedokáže nikdy pochopit, proč skupinka gringos, brání zapadlou chudou vesnici kdesi v Mexiku. Jeho konečné: „Vy jste se vrátili? …. Proč? …. Lidi jako jste vy? …… Proč? ….“ je víc než příznačné. Jeho role padoucha je úctyhodná. Nezapomenutelná hudba. Prvotřídní podívaná! Jeden z nejlepších filmů vůbec a to ne jen v žánru westernu. 99% (26.07.2012)

„I´ve been offered a lot for my work, but never everything.“ Spalující charisma dvou kohoutů na smetišti, či chcete-li, place (Brynner, McQueen), podmanivá hudba E.Bernsteina a dobrosrdečné poselství o ochraně slabších a bezbranných. Na druhé straně mince málo prostoru pro R.Vaughna, naopak až moc pro iritujícího floutka H.Buchholze a nefungující postava Calvery. Eli Wallach sice budí dojem lstivého bandity, kterým šijí všichni čerti, ale v globále působí tak neškodně, že spíš než hrůzu, by mohl spolu s vesničany rozsévat kukuřici.. Holt, z tohoto tvůrčího období dám vždy raději přednost realistické poetice italských dlouhých těstovin, než romanticky učesaným marshmallows ze Států. Servíruj na svých zaprášených talířích, Sergio! (03.09.2012)