Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (590)

plakát

Vetřelec: Covenant (2017) 

Ridley se nám chtěl v posledním pokračování evidentně více přiblížit k původnímu Vetřelci. A mně se ten nápad líbí. Ovšem, zůstalo to někde v půli cesty. Není to vůbec zlé, pokud pomineme fakt, že posádka se má skládat z profesionálů a místo toho nám je naservírována banda idiotů. Atmo to rozhodně má, ale dle mého názoru si Ridley podřezává větev až příliš chtěným filozofickým přesahem a touhou z toho udělat "něco víc". Film si nedokáže vybrat čím vlastně je, z každého dostaneme trochu, ale ani jedno není dostatečné a uspokojující. Výsledek je ve finále rozháraný a neucelený. Vetřelec byl/je fenoménem díky budování strachu, atmosféry a boje člověka s kurevsky odporným mimozemským "něčím". Ne kvůli filozování a pitvání odkud a proč a jak to vlastně vše bylo a vzniklo. Chápu, že je to velmi lákavé, chtít tomu dát onen přesah, rozvinout a dát tomu všemu historii.. ALE.. Ridley, my chceme pekelnej boj o přežití, hodně vetřelce, tak jak ho známe, pot, slzy, krve, hodně střelných zbraní, hlášek, agrese, bezmoci a především.. přímočarosti. Přestaň filozofovat, utrhni se ze řetezu a natoč pořádnou řež, jelikož patrony na to stále máš!

plakát

Mžitky (2016) 

Silný, inteligentní, depresivní. Ta bezmoc je ubíjející a vyvolává v člověku až fyzické nevolno. Nemám výhrad.

plakát

Trestanec (2017) 

Tenhle snímek nepatří do první ligy, přesto vás bude bavit od první do poslední minuty. Nikolaj už dokázal v předchozích snímcích, že je výborný herec a tady to opět potvrzuje. Bernthal potěšil. Testosteronem nabitý "béčkový" biják, který má koule a má co sdělit.

plakát

Un moment d'égarement (2015) 

Přirozené, sympatické a realistické v mnoha ohledech, možná především pro samotné otce s dospívajícími dcerami. Výborně zahrané celou čtveřicí, je radost sledovat, jak se vše vyvíjí a zamotává. Naschvály mladé provokatérky jsou na infarkt, Vincenta jsem v oněch chvílích litoval a zároveň se škodolibě pousmíval a přál si, aby mu ta roztomilá mrška udělala další lumpárnu. Mě by z toho kleplo. Situace vskutku komplikovaná vzhledem k přátelství obou mužů. Skutečnost, že se Antoine dozví pravdu, mě děsila stejně jako Laurenta. Dva sympaťáci, dvě krásné puberťačky a jeden Wild Moment. Vše v příjemném prostředí Korsiky. No neber to.

plakát

Král Artuš: Legenda o meči (2017) 

Nečekal jsem to, skutečně ne, ale Guy mě nadchnul. Jeho potemnělé "cool" vyprávění mě chytlo od první minuty a už nepustilo. A to jsem člověk, co dává přednost tradičnímu pojetí žánru. Ritchie se baví a dělá to především pro sebe, hraje si a já mu to schvaluji. Jeho uchopení je neotřelé, drzé a nad míru zábavné. Jediná výtka letí k finálnímu souboji, kde to s digibordelem už bylo přes čáru. Hudba je skvěle zvolená, zvedá to moc. Za mě ano, něco takového tu prostě chybělo.

plakát

Poslední tvář (2016) 

Důkaz, že vynikající herci a režisér v podobě Penna, který nám již naservíroval skvělé věci, ještě nezaručuje kvalitní podívanou. Nechtělo se mi věřit, že by to bylo tak špatné, ale ono to skutečně tak špatné je. Snímek nedrží vůbec pohromadě, postavám nevěříte vůbec nic, celé je to takové odtržené od reality i když se to tváří právě naopak. Tohle by mělo vtáhnout a nepustit, ale opak je pravdou. Nevyužitý potenciál.

plakát

Případ SK1 (2014) 

Atmosferická krimi odkazující na zlatá francouzská 70.léta. Poctivá, civilní, potemnělá. Personnaz zrcadlí Alaina Delona a musím uznat, že jsem ho v něm viděl velmi často, ten chlap by mohl se ctí účinkovat v jeho biografii. Zatím jsem nenarazil na nikoho, kdo by se mu podobal tolik fyzicky i výrazově.

plakát

Café de Flore (2011) 

Na můj vkus až příliš tažené do hlubokomyslné roviny, až příliš chtěný přesah. Film své kvality rozhodně má, ovšem Jean si touto formou podřezal větev. Rovina 1969 (proč si vybral zrovna postižené?- měl to být snad pokus o větší naléhavost? - tady čichám závan prvoplánovosti) mě nedokázala udržet v pozoru, některé pasáže natvrdo nudily a musel jsem se jimi prokousávat. Rovina 2011 mě naopak držela v pozoru neustále, existenční a morální otázky/situace byly výborné. Bez té první bych se obešel a dovolím si tvrdit, že by film neutrpěl, ba naopak, kdyby té "motanice za každou cenu" bylo o něco méně. Soundtrack to zvedá, obzvlášť Sigur Ros, tahle hudba tomu vždy dodá osudovost.

plakát

Naprostí cizinci (2016) 

Výborná věc trefně reflektující dnešní dobu a vztahy s ní spjaté. Konverzační žně a originální konec, který může zmást.