3DD!3

Skvělá zápletka, utahané podání s několika závěrečnými lapsy v logice fungování světa, hlavně úplný konec v taxíku nedává smysl. Chtělo to trochu zkrátit a nejít bezpečnou cestou. Moc bych si chtěl přečíst komiks (zatím u nás nevyšel) protože Si Spencerův Constantine se mi líbil hodně i díky skvělým hláškam a zajímavým zvratům.

Špatně natočená obludnost s hroznými pokusy o hraní podle hloupého scénáře. Není to vtipné, není to dobré. Závěrečný twist je sice nečekaný, ale je to jedno protože v tu chvíli už jsem nenáviděl všechny postavy.

To byla volovina. Celá zápletka nedává smysl, triky jsou místy mizerné a divné zpomalovačky kazí veškerou akci. Tarzan působí nevýrazně až nesympaticky, ale není to ani tak Skarsgârdova chyba jako spíš Yatesovo matné vedení, které mu podraží nohy. Divné běhání po stromech je okatě digitální, stejně jako zvířata a bohužel to nezachrání ani Margot Robbie, která zcela nelogicky tráví své dny v Kongu v neprodšných šatech, které ani ve vodě neprosvítají. Waltz jako padouch neuvěřitelně matný. Obávám se že Tarzan je na dlouhou dobu u ledu.

Nezajímává návštěva Oklahomy, která nemá nosnou myšlenku a je ve své podstatě zbytečná. Bez duše. Nekonzistence v psaní postav je až děsivá. Chvíli se zdá, že Maya chce zlikvidovat Fiskovo impérium a nikdo jí nechce pomoct, potom likvidovat impérium nechce, ale ti samí lidé jí říkají, že musí. Doteď jsem nepochopil o co tedy hlavní hrdince šlo a její chování k blízkým i ke Kingpinovi postrádá logiku. Výkon Alaquy Cox je zvláštní, ale poznal jsem jen kdy se zlobí a kdy je zmatená. Vincent D'Onofrio si svoje uhraje, i když mu to scénář moc neusnadňuje. Charlie Cox toho k hraní moc nemá a akce je docela v pohodě. Nesoudržný guláš, bez emocí a beze smyslu s fakt divnými dialogy. Hele Sušenko, todle bude fakt nebezpečný, máš sebou nůž nebo bouchačku?

Brigáda u rybářů, rodinná pouta a nějaké ty ukradené drogy. Brian Helgeland byl dříve zárukou kvality, ale poslední dobou se mu úplně nedaří. Příběh o dvou nevlastních bratřích, porušování pravidel a o tom co se za to musí zaplatit nemá tah. První hodina, která je čistě jen o rybaření + kamarádství/bratrství bez zásadního děje, by potřebovala lepšího tahouna než je juchající Toby Wallace. Prapodivné dialogy a zvláštní chování zúčastněných je realistické, ale docela nudné. Pak přijde na scénu Tommy Lee Johnes a celé to zachrání zádumčivým rybářem, který sem tam prohodí moudro a nakonec tomu všemu dá uspokojivou pointu.

A mě to přišlo zábavnější než jednotka. Mírně nadhodnotím, protože po těch odkladech, přetáčkách a průseru s Amber to mohlo dopadnout o dost hůř. James Wan doplavil zábavnou blbinu, která dobře odsýpá, dobře vypadá a nějaké větší ambice v době přestřihávání vzdala. Že za globální oteplování může černoch s hlavou v akváriu a vstup od OSN neberu za ambice, ale podvratný pokus o komedii. Scény s dítětem, cheeseburgerem a švábem, nebo běháním jsou mile over the top a vyrovnávají přehnanou vážnost, co mi vadila v jedničce. Jason Momoa si roli vychutnává a mačká z ní maximum. DC to vlastně neukončili zase tak špatně. I am Aquaman!

Vizuální stránka je špičková a to nejen na český film, ale ve světovém měřítku. Záběry na futuristickou matičku Prahu musí každého (kdo neskáče není Čech!) zahřát u srdce. Parádní kamera Filipa Marka, k tomu dramatická hudba kopírující slabšího Zimmera a docela slušný příběh, který dává smysl a je koherentní. Ale bohužel je ke své škodě překombinovaný, strašně ukecaný a moc převratného nepřináší, navíc disponuje zvraty jak z filmové školky. Taková kriminálka Florenc zasazená do blízké budoucnosti. Herecky nevyvážený ansámbl a málo akce ukazují limity, na které je třeba se příště soustředit. Hloz ovšem odvedl neskutečnou práci a klobouk dolů, že se mu to podařilo natočit. Nejzajímavější byli paradoxně “teroristi”. Paní Dudková?

Poctivé řemeslo, nádherný příběh. Dnes už klasická intelektuální sci-fi Roberta Zemeckise o tom jestli jsme ve vesmíru sami. Výborná Jodie Fosterová a mladý McConaughey zdatně sekunduje. Pozvolné vyprávění nezapomíná na široké měřítko, které ukazuje lidstvo v celém svém důvěřivém i skeptickém rozsahu. Když se nad tím zamýšlím, tak Problém tři těles je temnou odpovědí na otázky nastolené právě v Kontaktu. Krásně mi to teď zapadá dohromady.

Zajímavě zahraná atmosférická vztahovka. Bohužel scénář je děravý jako paměť hlavní paničky. Věnovat se hodinu a půl vykreslování světa a to zajímavé, nosné odbýt během chvilky, to zamrzí nejvíc. Nahozené motivy vztahu muže a ženy v současné společnosti jsou odbyté... zabité bez patřičného kontextu. Chování některých postav, je vyloženě zarážející. Pine a ten jeho odchod měl znamenat co? Florence Pugh ale hraje jako o život a i toporný Styles vedle ní pookřává. Hodně zachraňuje suveréní režie Olivie Wild, ale v závěru se rozpadající příběh jí dost podráží nohy. Vizuální stránka ovšem super. Příště jistější scénář a dopadne to. Powellova hudba famózní.

Zábavná amorální komedie o gamblerství a ztrátě paměti. Nejlepší hráč na světě zakopne, spadne ze srázu a nic si nepamatuje. Chow Yun-Fat se tak ze sebevědomého gamblera stává infantilním děckem, které chce jen svou čokoládu a dva druhořadí zlodějíčci chtějí využít jeho schopností ke svému obohacení. Vtipné příhody, pohodové scénky a rostoucí kamarádství pak střídají krvavá jatka a brutální přestřelky. Má to strašně kolísavé tempo a pochybnou dramaturgii, ale je to hodně originální.