Falcor

Jo jo. Malým ptákům, ať je jich kolik chce, svět nepatří. Velkým a silným však ten smích nakonec věřím víc. Pixarově krásné a humorné.

Kdo jsem, odkud jdu a kam? Žiji vůbec? Á la "Matrix" krásně, krátce, počítačově animovaně. A trošičku brutálně.

Skvostné pohlazení, poplácání i pár facek do života ze života Norů. Nejen blond vlasy, ale především tragikomické "neočekávanosti" života z okolí i ze samotného srdce čerpací stanice (která ani zdaleka nenabízí jen krmi našim plechovým miláčkům) jsou šroubky a nýtky jednomu letadlu (dvouplošníku), které je všem mikropříběhům pojivem a jako jediné nám pomůže se nad to všechno nakonec povznést. Takže je již jasné, o čem to celé je? No jo, tak mrkni na Faye a další odkaz v jejím komentáři. .... A Čína? To slovo zde také zazní. Dvakrát.

To snad není možné!!! Rob Schneider toho imbecilního patvora snad ani nehraje. Ale nějaký význam to mít musí.....třeba se díky tomuto počinu naplní veterinární ordinace, protože jestli na to kouká nějaký ten domácí mazel u nohou svého páníčka, tak se okamžitě začne domáhat svého terapeuta a s láskou vzpomínat na dvouhvězdičkovou kvalitu Dr. Dolittla...

Líbil se Ti Čepek v Petrolejových lampách? Hloupá otázka, co? Tak tady jej tolik neuvidíš. Ale pocítíš spolu se zvláštním mrazením v zádech.

Po tom, co Josef Klíma začal šaškovat na Nově, mile překvapil scénářem k této TV kriminálce. No krimi, vlastně je vše jasné a o nic vyjímečného nejde. Ale větší či menší moc mezi mocnými v uniformách je zde mrazivě reálně připomenuta.

Několikaleté čekání na dokonalou souhru Serrových tónů a Bessonových podmořských obrázků se vyplatilo a oba tímto povznesli bezeslovný dokument do vyšších múzických sfér. Že rejnok nedokáže sklidit ovace za operní árii? Tak alou do videopůjčovny. Máte-li doma místo domácího kina akvárko, tak aspoň pro housle, ale nebude to úplně ono.

A Ty uže vstupil v nášu udátnuju ármiu?! ...je, já to spletl, to víte, za komančů jsem za korunu na takové filmy chodil, byly to však agitky do sovětské armády. Ale takoví umělí hezouni tam nehráli, místo pop-rockového soundtracku k tomu hráli častušky a humoru (ať již chtěného nebo nechtěného, toho zde najdete víc) si člověk taky moc neužil. Na takové více či méně povedené efektní záběry ale tehdy nebylo.

Země nevlastní vinou tak hrozně nemocná a přitom tak nádherná. Jakoby všemi jejími bolestmi trpěl i každý její obyvatel, stejně jako Le Ly, jejíž nelehkou poutí životem nás ve svém dokonalém závěru vietnamské trilogie Stone provází. A nejen záběry krajiny doprovázené úchvatnou hudbou, ale hlavně všechny herecké výkony (jemná tvářička Le Ly téměř celá schovaná v ohromné tlapě Lee Jonese stojí za to vidět) mohou za hodně, hodně silný zážitek.

Dokonalá pomsta z prken, která znamenají svět.