Cubah

Konečně vím, kde Peter Jackson čerpal inspiraci k bitvám v Pánovi prstenů a Ridley ke Království nebeskému. Je to sice blbost, ale bavil jsem se při ní královsky...

V krátkém sledu za sebou jsem viděl Proroctví a 2012, filmy s podobnou tematikou, ale přece diametrálně odlišné, to co Emmerich postavil na efektech, to Proyas na atmosféře a u mě zvítězil na celé čáře. Ale souhlas i s tím, že ten film dokonalý není a něco mi v něm chybí. Nebo přebývá? Vlastně nevím...

Kdo už někdy v horách byl a snažil se je pokořit, překonat sám sebe, jít až na hranici vlastních možností i za cenu nejistoty z toho, zda se dokáže vrátit, ten musí tu touhu, dokázat něco vlastně nadlidského, zachycenou v tomhle filmu pochopit. Jediné, co mě drží zpátky od plné palby hvězdiček, je tak trochu nevyvážené tempo, chtělo si to přece jen trochu více pohrát se střihem. Ale jinak moc dobré, vlastně je to tak za čtyři a tři čtvrtě. V tomhle filmu je všechno, proč hory miluji i já...

Z nostalgie musím dát aspoň 4 hvězdičky, je to první "dospělácký" film, na kterém jsem byl v době jeho premiéry v kině a pamatuji si, že to na mě silně zapůsobilo. Když jsem ho viděl po letech, ve věku digitálních triků a technologií, které jsou schopny vytvořit téměř cokoliv, byl jsem trochu zklamán z toho, jak vypadají ty "opičky", (v době vzniku byly dokonalé) ale příběh se mi stejně líbil...

Rozhodně to skvěle vypadá, ale chybí mi mezi těmi báječnými i dramatickými obrázky nějaký silnější a osobnější příběh, který by je spojoval, dal se uchopit a zpracovat, hlavně v té emocionální rovině. Čtyři hvězdičky za vizuální stránku, odvahu tvůrců a konečně i důkaz, že to jde i v našich podmínkách... P.S. Po druhém zhlédnutí tu jednu hvězdičku ještě přidávám, on je ten příběh přece jen vnitřně naléhavý a plný emocí, ale jinak, spíše v jednotlivých epizodách než v celém jeho průběhu, jak jsme zvyklý u většiny "příběhových filmů"...

Jedna z mála výjimek, kdy "oficiální text distributora" plně vystěhuje, jaký ten film je. Běhá mi z něj mráz po zádech i po několikerém zhlédnutí. A jestliže budu hodně filozofický, což budu, přijde mi tenhle skvěle zpracovaný příběh jako stále aktuální metafora i současného stavu světa. Můžete si zatím představit mnohé, asi není třeba rozvádět to více. Svět krys a lidí se v tomhle snímku tak nádherně prolíná a bez jakéhokoliv zjednodušení říká, že je vlastně úplně jedno, kolik má krysa nohou. Pořád se jedná o tvora zkaženého, inteligentního, destruktivního a hamižného...

"Drama" klasického bollywoodského střihu se spoustou hudby, nelze se na to dívat přes české brýle (českou optikou) ale spíš jako na další příspěvek největší filmové továrny na světě a mně přišel povedený...

Svou poetikou a taky psaním přímo do obrazu, lyrickou kamerou a jakýmsi vnitřním vyzněním mi tenhle film připomína Svůdnou krásu Bernarda Bertolucciho, jen jde řekl bych trochu hlouběji a v hledání nějaké své pravdy není tak povrvchní, zahleděný do sebe, je svobodnější, stejně jako Alexovo putování samotné. Taky příroda (částečně i město) je reálnější a životnější než Bertolucciho umělecká komunita na lyrickém toskánském venkově. Teď mi tak napadá, proč vlastně ty dva filmy srovnávám? Prostě jen tak...

Vizuálně pěkné, hudebně také, válečné scény poměrně výpravné a přece naprosto nefunkční, řekl bych nejen kvůli scénáři ale také na můj vkus hodně zmatenému střehu, který kontinuitě filmu opravdu příliš nepřidal...

Nevím proč, ale u všch filmů Davida Finchera mám pocit, že se dusím a tenhle snímek od něj mi připadal ze všech nejdusivější...