Recenze (173)
Pot a krev (2013)
Co víc očekávat od akční krimi komedie, ve které naštěstí převládá akce nad lacinými vtipy. Pain&Gain je dynamickým koktejlem drsných, zběsilých, neuvěřitelných až absurdních situací. Hlavní hrdinové jsou navíc všehoschopná paka z posilovny a navzdory všemu i sobě samým se pouští do šíleného plánu, který zavání kriminálem. 90%
Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013)
Působí vskutku komicky, když na sebe dva po zuby ozbrojení třicátníci, kteří na potkání vraždí jednu ježibabu za druhou, pořvávají "Jeníčku!" a "Mařenko!". Český dabing tedy nemohu doporučit. Nicméně jde zatím o nejzábavnější z viděných adaptaci klasických pohádek (Karkulka, Sněhurka).
Inspektor Regan (2012)
Ray Winston se mi líbil v řadě vedlejších rolí, ale 100 minut jeho pokřivených grimas bylo moc. Jestli mělo jít o typ drsného detektiva, který je tak protivný, až je sympatický, tak Jack Regan byl JEN protivný - navíc s osobním kouzlem přestárlého mrože. Zápletka byla fádní. Šedý průměr za 50%.
Pád Bílého domu (2013)
Povedená vzpomínka na starostvětské akční klasiky, která si zaslouží v mezích žánru uznání. Butler a Freeman své role spolehlivě zvládají, hlavní záporák se už tolik nepovedl. 70%
Last Night (2010)
I přes to, že dvojice Worthington - Mendes vůbec nefunguje, se tvůrcům směrem k závěru přeci jen podařilo vybudovat určitou atmosféru a předat nějaký pocit, který v divákovi nějakou chvíli žije. Stěžejní dvojicí je ale Knightley - Canet.
Ghost Rider 2 (2011)
Chtěl jsem výplach, dostal jsem fenomenální výplach. Neměl jsem tu čest s prvním dílem, ale i kdyby byl o úroveň lepší, pořád by byl špatný.
Velký Gatsby (2013)
Velký Leo je Velký Gatsby, ta role je pro něj stvořená. Během 140 minut má možnost vystřídat několik odlišných hereckých poloh, a tak je Gatsby opět především demostrací jeho talentu. Nutno podotknout, že v tomto ohledu mu zdaleka nejzdatněji sekunduje Joel Edgerton. Přebarvené a "muzikálové" kulisy občas posouvají film na hranici kýče, ale celkově Luhrmannovo pojetí unese punc neotřelosti. 80%
Anonym (2011)
Zajímavá fikce o původu nejobsáhlejšího dramatického díla v dějinách s vynikajícím Rhysem Ifansem v hlavní roli. 70%
Nespoutaný Django (2012)
Místy očekávaně tarantinovsky geniální, ale občas také lehce váznoucí a postrádající spád. Jestli on to ale není už takový Tarantinův rukopis poslední doby (totéž totiž platí i u Hanebných panchartů). Nicméně stále je to zatraceně dobrá a svérázná filmařina. První polovinu bezkonkurenčně táhne Christoph Waltz, který je kapitolou samu pro sebe a měl by být nominován v samostatné kategorii za neopakovatelné deklamování replik, které mu Tarantino umě vkládá do úst. Druhá polovina namísto gradace přináší stagnaci (bohužel ani Leo Waltze netrufnul), finále neohromí. 85%
Šťastný Nový rok (2011)
Romantická slabota, jejíž úroveň je přímo úměrná afektovanosti Zaca Efrona a Bon Joviho neherectví. Ačkoli se děj stále nesmyslně točí kolem jedné velké koule, New Year's Eve žádné "koule" nemá. 40%