Koocik

Nevím jak vy, ale já jsem spokojenej. Ikdyž trošku jsem byl překvapenej, protože sám jsem měl už jako dopředu tucha, že se bude jednat o odpad, jako předchozí díl, ale vesměs né o až tak velkej odpad, který mi byl naservírován. Upřímně se u toho nedá ani žrat, protože z tak naivní a tupé blbosti se vám chce při jakékoliv scéně zvracet. Akčnáky z let minulých, které tito hrdinové natočili, měli svoji kvalitu, zábavnost a prostě jsou to filmy, které mám rád a kdykoliv se na ně podívám. Ale tento šit není ani hoden toho, aby byl hozen do koše. Ani se nedivím, že ještě před vpuštěním do kin na svět zavítala ta pirátská verze. Oni asi i vývojáři sami věděli, že na tuhle sračku do kin stejně nikdo nezavítá, a tak nám to aspoň vpustili na piratebay o něco rychleji. Ale jak jsem napsal na začátku, tak jsem spokojen a těším se na další odpadní výblitek (ehm, expendables 4), takže v roce 2016 nazdar.

Velice příjemné překvapení, protože upřímně člověk po tom bídném prvním díle toho ani moc neočekával. Nyní se ale CA2 vyšplhal v mém pomyslném žebříčku, co se marvelovských filmů a příběhů jeho jednotlivých hrdinů týče, na samotnou špičku a překonal i tak moji doposud nejoblíbenější sérii iron mana. Jen škoda té samotné druhé poloviny, která film trošku táhla dolů, protože jinak by to bylo bez pochyb na maximální hodnocení. Těším se na další díl. Jo a jen tak mimochodem, ta Scarlett zde byla naprosto k sežrání :3

Víte, ono se říká, že co je potřeba, aby se člověk změnil a to nejen v otázce chování, ale prostě celkově. Někdo říká, že to snad ani nejde, ale já jsem jiného názoru. Prakticky půl dne čumím na tento seriál a hltám to natolik, že nešlo přestat, dokud to neuvidím celý. První filmík, který předcházel tomuto seriálu, už byl sám o sobě pořádna klasa, kterej si zahrál s vašema nervíkama, takže už jste třeba ani neplánovali, že by vás mohlo psychicky rozkouskovat ještě něco jiného. A ono ejhle, přeci jen přijde ještě i silnější kafíčko. Samotné zpracování je naprosto skvělé, ale co je na tomhle nejlepší je to, jak vás to celé dokáže zpracovat. Pořádně si to pohraje s vašemi myšlenkami, s celou vaší psychikou, že začnete přemýšlet o životě a svých vlastních skutcích, které jste v životě provedli. Neskutečně emotivní a troufám si tvrdit, že víc emotivní snímek nenajdete. Jednotlivé proměny osobností a životy jednotlivých aktérů jak přímo zúčastněných, tak i ze strany rodičů, je naprosto skvěle vyobrazeno a zahráno s bandou praktických amatérů, čemuž se člověk i pak sám diví, že v celku to působí tak úžasně. Jednoznačně ale pro mě osobně byla nejvíc emotivní a nejlepší epizoda v pořadí s číslem 6, která se týkala Thomase. Povinně bych todle pouštěl na školách, aby lidé věděli, čeho se kolikrát i nevědomky s pocitem zábavy na sobě dopouští, a že né všechno je sranda, pokud se tomu někdo směje.

Robocop není špatným filmem, to vůbec ne. Jenže nemůžete od filmu čekat něco, co vám v něm nejde najít. Padilha je skvělý režisér a jeho dvojdílnou sérii Elitní jednotky vnímám jako nejlepší svého žánru. Ačkoliv se řadu prvků očividně snažil přesunout i sem, tak to bohužel nemá takový efekt a vlastně celkový nádech, jako jeho předešlé snímky. Ale pro mě to naprosto dostatečně a jasně vystihuje současnou politiku USA aneb "my jsme nejlepší a ostatní nás budou poslouchat!". Pěkně to zpracoval a po celý čas filmu to na vás smrdí na tolik, že je vám z toho blivno. A pak se podíváte během filmu na nějakou zprávu, která ze státu vyjde, tak vám to trkne, že to je vážně pravda a je vám na blití ještě víc. Myšlenka celého filmu je skvělá, můžu říct že špičková. Za to ale kvalita samotného filmu už taková není nebo spíš není to takové terno, které by mě zvedlo ze židle.

Můžete si říkat co chcete, ale todle je rozhodně jeden z těch nejlepších starších akčňáků, co byl v minulém století vytvořen. Kam se hrabou Lundgrenové, Saegalové, Van Dammové apod. V tomhle je Dacascos všechny posadil z vysoka na prdel (ačkoliv je to asi jediný jeho dobrý film :D). Ta lehkost, přímočarost a smyslnost celého filmu, to je jak samotná capoiera, při jejíž bojových scénách jen s otevřenou pusou hledíte a říkáte si, zda-li je tohle opravdu možné. Ono přeci jen více než bojové umění, tak je to tanec a v tom je to tak zvláštní a specifické. Ze závěrečné bojové scény jsem měl nejednou husí kůži, protože ten pocit, že někdo se za vás postaví a snaží motivovat, to je něco, co člověk jen tak nevidí a na mě to zapůsobilo opravdu velice. Jen škoda, že akční filmy tohoto typu by dnes už jen těžko uspěly a vlastně by aji jen těžko vznikaly.

Mám rád americkej fotbal a na filmy s jeho tématikou se vesměs kouknu mile rád. Ovšem co se týká tohoto snímku, tak to byl opravdu zážitek prvotřídní. Prvotní očekávání bylo to, že se zase bude jednat o ten bláhový americký sen, kde když budete věřit a poctivě plnit, lze dosáhnout všeho. Neříkám, že to je špatný sen, přeci jen každý z nás by jsme měli něčemu věřit, ale hlavně je těžké to natočit do té podoby, aby vám to samo o sobě nelezlo na nervy. A ono ejhle, tady ani žádný sen snad není. Nebo možná je, ale přes všechny ty hovna co se vám snáší na práh a řada těch neustálých neúspěchů to bere i z pohledu, že k dopracování onoho snu nevede jen ta zlatá cesta. Zákon padajícího hovna je častějším vyobrazením než ten dokonalý život. Najde se tu řada různorodých osobností, ke kterým si člověk během celého filmu najde cestu a s některými se dokáže třeba i stotožnit. Ať je to neskutečný talent, jehož budoucnost mu zhatí zranění; hráč, na kterého je kladen největší důraz, protože je synkem místní fotbalové legendy, a proto není lehké vyrůstat v jeho stínu a nakonec třeba nejdůležitější postava celého mužstva, naprosto uzavřený quarterback, který žije se svojí nemocnou matkou. Herecké obsazení vám tehdy skoro nic neříkalo, ale na to, že to byla banda úplných nováčků, to zahrála více než úctyhodně. Hudba skvělá, ty dramatická vyvrcholení ještě lepší a celá ta kombinace všeho je naprosto perfektní. A do toho ještě ten pocit, že se jedná o skutečně životopisné dílo. Úžasné a nebojím se tvrdit, že je to vůbec sám o sobě dokonalý snímek, který by nemohl být už za žádné situace lepší. "MOJO Panthers!!!"

Jak bych tohodle novýho spajdíka definoval hmm.. Zklamání a to až naprosto neočekávaně velký. Přes dvě hodiny dlouhá stopáž a z toho minimálně hodinu scény o opakovaných návratech a rozchodech hlavních postav. Scénář je postavenej na palicu a spíš mi to celý připomíná ty twilight sračky než remake spidermana. Hl. padouch o ničem, zelenej goblouš taky dostal hovno prostoru a Emma je mrtvá. Je to hrozná bída a sám se až divým, že jsem tomu dal dvě hvězdy a nehodil to rovnou do odpadních blitků. Jednička pro mě byla nejlepším dílem o pavoukovi, kdežto tento nejhorším. A dalšího dílu se začínám dosti obávat, protože prostor má dostat jedna z mejch nejoblíbenějších postav ze záporáků a to samotný Rhino. To, co jsem ale na konci filmu viděl, tak mi ho nepřipomíná ani zdaleka a pokud to Webb nevychytá a neudělá ho podle formy Lizzarda z prvního dílu, pak to bude ještě větší sranec, než tohle.

Když srovnám sraní na hajzlu a tento film, pokud se to tedy dá vůbec nazvat filmem, tak nenajdu moc rozdílů. Akorát že to tlačení hovna máte z krku i za pár sekund, tak Appleseed zabere 105 minut a to je sakra dlouhá doba. Tedy jen v případě, že to dokoukáte až do konce, což zrovna není můj případ, jelikož jsem to vzdal po cca 15 minutách. O samotný film jsem se začal zajímat, když jsem na něj náhodou narazil a přečetl si komenty o skvělé animaci a akčních scénách, ale bohužel nic takového se tu nekoná a ta animace je natolik příšerná, že můžu bejt rád, že jsem nepřišel o zrak.

To hodnocení mě mátlo a zprvu jsem dal 4, pak to upravil na 2 a nakonec hodil do odpadu. Proč ? Přemítal jsem o tom, co jsem vlastně viděl a v hlavě mi utkvělo jen pár momentů, které ale nakonec asi po dalších 5 minutách také zmizely. Film je zbytečný a 2 hodiny tuposti s pro mě naprosto mizernou akcí, která se takovému velikánovi, jakým Wolvík je, vůbec ale vůbec nehodí. Hlavní padouška otřesná a přeživší dědek, což byl myslím ten ze začátku (nejsem si moc jistej, ten konec jsem ze samé nudy prokožil a skoro usnul), mi taky nic moc neříkal. A tý Yakuze se toho taky moc nedaří - ať je to Seagal, Lundgren nebo i Jackman, tak vždycky dostane po piči. A moc jsem to nepochopil s těma adamantiovýma drápkama - to když mu je odsekl, tak mu už nenarostou a bude mít ty obyč ? Celý je to takový pošahaný a osobně mi to nedává smysl.

Kýčovitý paskvil, jehož stopáž je tak šíleně dlouhá a hlavně nudná, že dosti možná usnete na začátku filmu a probudíte se až po jeho konci. To hraní na city je otřesný a působí to v celém snímku tak fádně, až se mi chtělo brečet z té trapnosti dostat z diváka slzu za každých okolností. Upřímně jsem názoru na homosexuály stejný, jako postava Millera a spíš si z nich dělám srandu (samozřejmě jako správný muž mám ale lesbičky v oblibě, nejlépe v HD rozlišení :D), ale takovéto vyobrazení si opravdu nezasloužili a šlo to udělat o poznání lépe. Kdyby tam nebyly ty zbytečnosti a ty trapné dojáky, tak by se ta stopáž dala zkrátit na 50-60 minut a pak by to byl snímek hodný maximálního počtu zdejších hvězd. Bohužel to ale bylo hořké zklamání a mé očekávání nebylo ani zdaleka naplněno.