iantomasik

velmi cute a velmi progresivní

Plno podnětných pozorování o morálkách různých společenství, chytře napsovaných na vztahové drama. Přesto trochu mělké a hlavně maximálně na jedno shlédnutí.

Lynch zakončuje Mulholland Drive a Tarantino Cielo Drive. Oba jsou to filmy o L.A., Hollywoodu, hercích a sdíleném snění, které známe jako filmy. A oba jsou to filmy o sestupu, konci a přijetí. Přesto každý absolutně jiný a svébytný. A to je důvod proč jsou oba legendami.

Takový dokumentární film o věřících. Hodně dobrý.

Je to o odvezdaném kolapsu USA a tím pádem globalizovaného světa zapříčiněném konzumerismem generujícím globální oteplování, jako každý klasický zombie film. Je to totálně polopatický, bože.

Úzkost nahánějící

Fascinujíci sebereflexivní kritika a překvapivě moralizující záležitost. Další film o potřebě víry (zde trochu provokativně pekla) v dnešním světě. Současně skvělá manipulace s divákem (náckem), kterému se mu předkládá taková zdánlivá Tarantinovka a sleduje se, kdy konečně nastoupí jeho empatie.

Uběhlo šest let a nepřestávám na tenhle film myslet.

Kdo chce poznat osamělost mužů nemusí hledat dál.

Tradiční patová situace kdy si kritici mastí ego, že jsou přece chytřejší než autor a nějaká bible podaná banálníma metaforama, které ovšem ironicky diváci kterým je film určen i tak nechápou. Za mě hodně zdařilá kondenzace některých klíčových témat (s)tvoření, velmi obratně napasovaná na jevištně velký prostor domu. Samozřejmost není ani špičková technická stránka a tísnivá sugestivní atmosféra. Gaudí dělal odlitky osla na štít, Aronofsky moderní thriller a za mě je to teda cekem pozoruhodný výkon.