Uhura

Úžasně vtipné a nabité, bohužel s trochu klesající kvalitou způsobenou stoupající absurdností.

Krpy v logice nechme stranou, s tím se nejspíš musí počítat. Co mi ale vadilo byla absence příběhu, který měl zajímavé téma. V důsledku se všechno motá kolem bojového umění Jeta Li, které je samozřejmě Jedinečné, ale na celý film trochu málo. I tak je to ale dost koukatelná zábava.

Chomet a Tati se liší v jedné zásadní věci: Chomet je karikaturista. A Tati je mistr dlouhých scén. Myslím, že toto spojení nebylo šťastné. V podstatě jde o slepé prodlužování bezvýznamných scén, kdy roztomilá animace spíš uškodila než pomohla, doprovázených stále dokola dvěma jednoduchými iritujícími skladbičkami na klavír. Výsledek se zdá být dvakrát delší než je, a příběh vyzní absolutně do ztracena.

Nejpříjemnější překvapení posledních sci-fi počinů. Tvůrci se v podstatě nepouštějí do nijakých velkých filosofických myšlenek. Základní koncept je ustanovený zcela přirozeně a nenásilně, a veškeré akce i reakce jsou zcela jednoduše logické. Prostě chytrý, a neméně zábavný film, který strčil do kapsy Zdrojový kód, kterému se takováhle vyváženost zdaleka nepovedla.

Chabá náhražka filmu Kaktusový květ z 69., který sice taky nebyl žádný klenot, alespoň ale nebyl tak stupidní - ústřední dvojice si hraje jakousi hru, která do sebe nezahrnuje nikoho dalšího, jako by jen oni byli při smyslech, a ostatní se jen slepě přizpůsobovali situaci, respektive byli mentálně zaostalí. Přidejte si k tomu antikomika Sandlera a dýchání z úst do úst ovci, a máte komedii jako lusk...

Co na to říct - místy vtipné, jede to ale pořád podle toho samého animákového kodexu včetně blbého hlavního hrdiny, který si mé sympatie nezískal. A ta filmařská rovina "pro dospělé", ta už tam vůbec neměla co dělat, a působila trapně.

Superšpatný film se superšpatným hrdinou. Ačkoliv se to celou dobu tváří velice šokantně, papouškuje Super poslušně standartní požadavky pro "super" moderní film (komixové prvky, ústřední hrdina looser, ultranásilí), a slepuje je do nestravitelného, nepochopitelného celku, který nepůsobí ani tak vtipně ani tak akčně jako spíš tak trochu strašidelně, jako bychom se dívali na zprávy. A tak člověk si tak říká, že je možná bezpečnější nechat některé lidi se vyjádřit, aspoň tím hasákem obdaří jen svého hrdinu a ne sebe...

Podobně jako u Moon se Zdrojový kód zabývá mimo jiné taky problematikou využívání "lidských zdrojů". Zatímco Moon nám ale nabízí toto téma nenuceně a nadhazuje ho jako námět k zamyšlení zatímco se diváku před očima odehrává strhující komorní drama, Zdrojový kód má hladinu inteligence asi tak na úrovni Nebezpečné rychlosti. Chybí jakákoli originalita, přičemž to, co bychom originalitou mohli nazývat, má příliš mnoho úskalí a problematických otázek. Zdá se, že z předchozí zkušenosti si Jones odnesl akorát tak muže v kokpitu.

Škoda nápadu. Rozpliznul se v nudném ději a Tobeyho osvíceném úsměvu.

Absolutně bez nápadu, jak po stránce tematické, tak vizuální. Rozklepaná dokumentární kamera, zachycující katastrofu světových rozměrů, už asi nikoho neoslní.