Rommeo

Ač naprosto neprávem, někteří popisují tento film buď jako zdlouhavý a nic neříkající, či plný francouzské hrdosti, kdy se snaží natočit snímek, který ukazuje, jak Francouzi hrdě pomáhali, nebo dokonce názory, že je ukázána nevýraznost táborů pro pařížské židy. Nic naplat, zde se samozřejmě popisují subjektivní názory, ale také sem patří mimo subjektivitu i objektivita. Celý film je skutečnou replikou historických událostí (až na pár maličkostí). Ve Francii bylo málo německých vojáků a francouzská vláda jakož i celé území bylo samostatné (ovšem ne doslova, co němci chtěli, to dostali) ale němci museli kooperovat s francouzskou vládou o odsunu židů. Francouzi souhlasili jen s odsunem nefrancouzských židů. Ti byli také 1. Židé ze západní Evropy co byli přivezeni do Osvětimi. Hrdost francouzů a jejich jednání je dokonalé. Existovali jak sympatizanti s němci tak i ( a těch bylo v Paříži dost) odpůrci, co se snažili pomoci. A dokonce i první přestupní stanice, tábor co byl ve filmu zobrazen, je reálným odrazem tábora pro pařížské Židy. Jedinou historickou nepřesností je odsun směrem na východ. Jelikož němci chtěli jen práce schopné, děti byly separovány a převezeny do Dránsy(předměstí Paříže). Teprve odsud byly později převezeny do Osvětimi -Březinky a to v srpnu 1942 v počtu 4000 dětí, kde byly v zadní části komplexu zplynovány v tzv. Bílém a Červeném domečku. Celý film ukazuje tuto historickou událost očima dětí, které vše berou nevinně, jakoby nechápaly okolnosti ale také jejich srovnání s realitou. Úžasné pasáže jsou, jak se režie snaží ukázat, co vše Židé dělali, aby si užívali každou radost (tanec v táboře, zpěv při pochodu), či kontrast jídla Židů s oslavou v Orlím Hnízdě. Doslova emotivně nabytý snímek, v němž vyniká Jean Reno ale více Mélanie Laurent, které bych dokonce i věřil, že tím vším prošla. Ovšem postava Adolfa je opravdu až nechutně prkenná a umělá. Konečná pasáž, kdy Anette potkává Josepha, diváku vhrne nejednu slzu do oka (v této části kdy Anette je překvapená, ukazuje herečka svou hereckou brilantnost). Ovšem následující scéna, kdy potká Nona, ta mě roztrhala a málem jsem brečel jako malá holka. Za mě výborný snímek.

Již klasický film, který viděl snad každý. Ovšem asi nikdo neví o jeho převratnosti. Smrtonosná past se stala tak dokonalým snímkem díky svému zpracování. Najednou se na filmovém plátně objeví řadový policista, který má celkem špatný život a ještě spadne do průseru s teroristy. Ovšem John McLanne je odlišný hrdina od do té doby ztvárněných hrdinů. Nemá žádné speciální dovednosti a při řešení problému postupuje logicky a dost dostává na frak (nepostřílí 10 zabijáků dvěma náboji a jedním nožem) a tak se stává reálnějším než jakýkoli jiný hrdina. Navíc Bruce Willis je dokonalou volbou a nedokážu si představit jiného herce. Režisér dokáže každou sekundu filmu napnout do velikosti vlasce a divák se baví po celou dobu filmu. ,,Jupijajej ty šmejde“

Černá smrt byl můj první snímek z režie Christophera Smitha. Lze v něm vidět mnoho společných jmenovatelů jako u jeho předešlých filmů a to např. Kamera či potemnělost nebo surovost. Kamera je dostatečně zajímavá a v mnoha situacích napomáhá diváka vtáhnout do děje. Navíc zpodobnění středověku v době morových ran je neskutečné. Oceňuji režisérské pojetí, které ukazuje holou historickou pravdu a tím i surové pojetí lidské fyzičnosti a utrpení a neschovává se za romantizující představy. Zpracování projevů moru na lidském těle bylo dokonalé. Zápletka byla dobrá a i její filmové zpracování nebylo k zahození. Konečné rozuzlení bylo emotivně vysoko a na diváka opravdu zapůsobí. I odkaz, ukazující jaký vliv na lidské jednání a sociální chování mají negativní události je výborný.