Josefin

Tohle mě dostalo, jednoduchý příběh, ale opravdu vynikající. Tady se mi podařilo se vcítit do té bezvýchodné atmosféry, proto to hodnocení. Už jen ta představa jak snadno se můžete vždycky dostat na stranu zločince. Excelentní výkony Stephna Dorffa a Val Kilmera jsou nadevší pochybnost. PS : Představte si, že jste to vy a hned uvidíte film jinak.

Sally Potter můžu jen zatleskat, dokázala román Orlando převést do filmové podoby a toho si cením. Spousta lyrického smutnění, poezie a musela si pohrát se spoustou druhů filmových žánrů, než vznikla tahle perlička. Vhodnější herečku než Tildu Swinton nemohla nalézt, celým fyzičnem to je jen její role. So say : " She´s lived 400 years and hardly aged a day........."!

Mám z tohoto filmu velmi rozporuplné pocity, nápad byl výborný, ale na můj vkus to Petr Jackson moc zdlouhavě natáhl. A takovou tu mrazivou atmosféru to pro mě ztratilo. Digitální efekty byly skvělé, ale od režiséra trilogie Pán prstenů jsem čekala něco zvláštního co ve mě zůstane jako veliký pocitový zážitek, ale nestalo se.

Na první díl to nemělo, ale i tak velmi dobré. Robert Downey Jr. teď hraje perfektně ( samozřejmě má charisma a talent ) a role Tonyho Starka mu šíleně seděla. Jon Favreau se se scénářem popral velmi slušně, ale mohlo to být lepší. Musím souhlasit, že dabing žádná sláva, ale stejně dávám přednost originální jazykové verzi skoro vždy, tak mě to netrápí. A konečne jsem zas viděla M. Rourka, padoucha si vystřihl znamenitě.

Ole Bornedal natočil šťavnaté soustíčko, všechno už tu někdy bylo, ale i tak. Ewan McGregor jako mladý hlídač na patologii, kde se bojí i on sám. Slušný výkon Nicka Nolte, pointa je sice ve vzduchu, ale pořád to není jisté. Hezká jednohubka na jeden večer. Josh Brolin v akci, co si s tou rukou udělám?

Opravdu nic moc, dobrá polovina filmu plná politiky, jen takové to plkání. Joe Tynan byl uchvácen mocí, slávou , ale hlavně mladičkou Merryl Streep s kterou si rád zaskotačí, tady můžu ocenit jen výkon Alana Aldy, který ten film celý táhne, jinak by to šlo do kytek. Prostě jsem se nudila, vtipné to není a konečný závan morálních závazků se mnou nezacloumal. Alan Alda si určitě zaslouží za svůj výkon minimalně 4*, ale filmu víc dát nemohu, protože jsem se dodívala jen zázrakem.

V žádném případě zklamání, režie perfektní. Mysteriózní atmosféru se mu podařilo vytvořit dokonale, ale horor to opravdu není. Annette Bening hrála perfektně. Ale přeci jen ten scénář byl příliš překombinovaný. Lehký nadprůměr, Robert Downey Jr. , jako psychopatologická osobnost se zrzfialovou barvou mě pobavil. Takže 3*/60 v tomhle případě by méně znamenalo více, škoda.

Sophia Loren byla v mládí opravdu sexbomba. Nejvíc se mi ze všech tří povídek líbily - třetí a první kde je v roli stále těhotné prodavačky a má kupu dětí, druhá prázdná madmazel s novým roysem nebyla moc nápaditá. Třetí kde je za smyslnou prostitutku, byla pikantní. Ve všech třech povídkách ji skvěle sekundoval M. Mastroianni.

Pro mě opět zásah do černého, Neil Jordan mistrně namixoval několik žánrů dohromady. Drží se tématu konfliktu mezi IRA a Anglií, ale tohle není vše. Herci výborní - Forest Whitaker jako černošský voják, kouzelný Stephan Rea dobrovolník Ira a Jaye Davidson. Za podmanivých písniček získává snímek opojné kouzlo. Za tažnou melodii, považuji píseň The Crying Game -použitá verze od Boy George. Zcela vystihuje vlastně podstatu zbytečného konfliktu, který může přinést jen slzy a není to jen iluze. Podlehla jsem tomu na plno takže 5*.

Tak předem jako psycholožka s tímhle filmem bojuji. Když si nějaké prášky zobnete v ČR, budete odvezeni na psychiatrii na uzavřené oddělení a jen psychiatři usoudí, kdy půjdete na otevřené odd. a to bývá za dlouho až pokud usoudí, že došlo k zlepšení vašeho stavu. Takže pozor nejsme v Americe!!!!!!!! Zpátky k filmu tuhle knihu od P.Coelha, jsem nečetla tak nevím? Každopádně se režisérka Emily Young dopustila mnoha přehmatů, ať co se týká spolupacientů na psychiatrii, málokdo opravdu z vás asi viděl pacienty po elektrokonvulzi /elektrošoky/ a zbytek se stává jen sladkou limonádou. Jedinou pravdou zůstává, že někdy se u depresivního člověka probudí chuť žít, když zjistí, že to může být opravdu konec .