Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (2 448)

plakát

Lovci stínů: Nástroje smrti (2016) (seriál) 

Slizká pizda, zabíječka debilů. Pro popis výrazu ve tváři po zhlédnutí této oplzlé ukrutnosti je kyselé jablko opravdu zcela nedostačující. Ne, tohle je kousnutí do poštěváku dva měsíce mrtvé sedmdesátileté bezdomovkyně! A já tolik doufal, že nic příšernějšího než Upíří akademie už nemůže existovat! Prostě parazitická degenerace nemilosrdně zabíjející všechny zbytky kulturních buněk, které ještě v dětské müsli přežily útok Tvajlajtu, Heryho Potrata a následných Mozkomorů. Je to jakoby Bela s Patyzónem mimořádně krutým způsobem umučili Bufy a vydali se s Lautnerem do Beverly Hills 90210 vysát Gilmórovic piče. A je to zase děsně kůl, jak jinak! Partička odpudivých nagelovaných ochrnutých buzerantů a umělohmotných sterilních toporných kravek, jakože Lovci stínů, pronásledují jinou partičku odpudivých nagelovaných ochrnutých buzerantů a umělohmotných sterilních toporných kravek, jakože démonů, přičemž opět trousí lobotomizované dietní logy s důrazem na rodinné hodnoty, které nějaká neumětelská grafomanská slepice snad sesbírala z krabic popkornů a reklam na Kokakolu, doplnila nejkůlovějšími hláškami z Tvajlajtů, Hangrgejů, Divergencí a Hostitelů a vydala jako svůj Opus Vaginalis. Já chápu, že nějaká ta uklízečka sem tam do našeho světa potratí geneticky devalvované osmiprsté miminko s míchou vyplňující celou dutinu lebeční, ale že je jich tolik, aby se takové tupé svinstvo vůbec hromadně prodávalo, to je vskutku odstrašující statistika! Hned v pondělí se vypravím do knihovny, kde zcizím první díl té „veleúspěšné“ knižní série, a důkladně si s ní vytřu prdel. A ne, nespláchnu, pěkně to v úterý vrátím zpět do police, aby i sebevypatlanější dement hned poznal, s čím má to ponížení. Přišel jsem, viděl jsem a zvracel jsem jen z prvního dílu, k dalšímu už mě nikdo nedonutí ani za pytel sušených čuráků, proto nehodnotím. A také proto, že „odpad“, jakožto nejnižší možný stupeň pohrdání, by v tomto případě zcela degradoval mou věhlasnou objektivitu. Tohle je totiž přinejmenším sliz, sopel, hlen, plíseň, hnis, sněť, chrchel, absces či gangréna!

plakát

Sherlock: Přízračná nevěsta (2016) (TV film) 

Tři díly první řady byly vskutku originální, svěží a inventivní. Náhle však nápady došly, pak ještě víc a začalo se vatit, nadstavovat a vymýšlet popkulturní pičoviny, ze kterých si Ártý Onan, t.č. šest stop pod zemí, určitě pomačkal pohřební kvádro vzteklým otáčením. Poté ale došla i vata a pičoviny a nadešel čas sáhnout po kokainu. Tudíž se to, co tak nadějně začíná jako fajnové dobové retro, záhy zvrhne v kokotsky užvaněné Halušky Šerloka Holmse, které se začínají nápadně blížit k narkáčským fantasmagoriím Geje Ryčího, a já už jsem jen zvědav, ve kterém díle se objeví čínští kataristé, Džek Rozkuřovač, Lejdygaga a zjistí se, že Moriarty je celou dobu ufon. Ani pár zdařilých filmařských fines, ani charismatický Benedikt Okurkáč, ani sladce infantilní Hobit tuhle intenzivní pernikiádu a vaření z hoven tentokrát už nevytrhli.

plakát

Diablo (2015) 

Klint sice nikdy nebyl herec, to ale vynahrazoval vizáží hustého charismatického sympaťáka. V pětapadesáti si s nějakou poletuchou na hajzlech v Boeingu nasmrkal stejně koženého, avšak totálně nesympatického jelimana, a přání „Tati, kup mi film!“ na sebe nenechalo dlouho čekat. Jelikož dedyho šlépěje jsou dedyho šlépěje, rozhodl se Skot hned ze startu dokurvit svým prkenným pózováním nějaký zápaďák. A tak se Toporný Kid, ten Slizský, mdlý a ošklivý Bledý blbec také vydal za svou Hrstí dolarů a dopadlo to tak, že u toho máte neodolatelnou chuť Pověsit se výš. Skutečná Nesmiřitelná scenáristická laskomina s chutně rasistickým podtextem, která devadesát minut zabijácky popisuje veškeré výhody opravdu pomalé jízdy na koni skrz tři podnebné pásy. Tudíž odpudivý Skot s konstantně ochrnutým xichtem nejdříve jede skal a stepí divočinou, poté si střihne sáhodlouhý trek severní Kanadou, aby pouští a savanou doklusal až ke konci té úmorné a debilní cesty. Během ní si skákne s indiánama do sauny a naprosto tupě a nezáživně upytlačí ťamana, negra, páreček rudochů a tři mexické čmoudy. Jako republikánský předvolební spot sice nápadité, nicméně ten tak zvaný psychiatrický zvratek, který vás má jakože nakonec posadit na prdel, musí být díky šikovnosti tolik ostříleného scénaristy a režiséra v jednom neumětelovi zřejmý už tak po třiceti minutách snad každému, kdo se s rozštěpem, pupeční šňůrou kolem krku a mongoloidním řevem nedral v šestém měsíci ven z dělohy cigánské hajzlbáby. Já tedy moc doufám, že jednou stačilo, a Dérty Hery junior s touhle tetanickou protekční stříbrnou lžičkou v hubě už nějakého koumáka nenapadne.

plakát

V srdci moře (2015) 

Film naštěstí tentokrát nesáhnul po přeceňované Melvilově kudlankovské rohypnoliádě a mořském zabijákovi soudných čtenářů, nýbrž po ryvájvlu, který dobrodružně mapuje bez Hermanovy pomatené grafomanie skutečně neskutečné trampoty lodi Esex s intelektuálně ambiciózním vorvaněm. Dostáváme tak zábavnou, dramaturgicky a režijně hezky zvládnutou verneovku a grýnpissáckou noční můru v jednom, vizualizovanou do škaredého digitálního mrdníku, kde mi Homotór, kterého kýtovec zase s přehledem přehrává na celé čáře, kupodivu nevadil tolik jako obvykle. Jen mě trochu mrzelo, že si ho vyhladovělá posádka moc nevšímala, i když byl s tím melírovaným ondulátem na hlavě vskutku xežrání, a s erkovým rejtyngem a kanibalistickými detaily by se mi to líbilo mnohem víc.

plakát

V mysli vraha (2015) 

To si takhle myslíte, že konečně po dlouhé době čumíte na opravdu vypečeného, skvěle obsazeného, temného a áčkového masouna a první půlka tomu i náramně nasvědčuje. Pak ale náhle v ději lupne, ve scénáři hrkne a vynoří se totálně pomatená esoterická pičovina pro transcendentní teplouše z Brčálníku, u níž si jen přejete, aby se za vámi náhle objevil fešácký ras Kolín, provedl vám rychlou eutanázii a vy jste se nemuseli dožít té metastáze zklamání. A nevytrhnul to ani z posledních sil hanibalující Toníček.

plakát

Sázka na nejistotu (2015) 

Pokud si chcete zaobcovat s opravdu drahou luxusní štětkou, nejprve si musíte zaopcovat s deriváty! Konečně někdo vskutku originální a zábavnou formou a s naprosto fenomenálním Bejlem snad i té nejzaostalejší lopatě polopaticky vysvětlil, proč před pár lety najednou nemusela ráno s bandaskou k pásu, následně jí banka smahla její těžce vydřenou dvajedničku na hnusném sídlišti, načež ji odporně vyžraný sociální demokrat s bradavicí na xichtě spolu s Mirkem poslali v rámci státní podpory daňových poplatníků na pastvu. Mohla za to světová krize. Abstraktní termit, který na nikoho neukazuje, jen se prostě děje, a tak nezbývá, než jen odevzdaně pokrčit rameny a žvýkat jetel, dokud se to nepřežene. Tato krize však má konkrétní viníky a svět by byl daleko příjemnějším místem k životu, kdyby ty mrdky dávno visely na kandelábrech. V rámci technologického rozvoje a globalizace ekonomiky nám tu totiž vykultivovala infekce v podobě finanční oligarchie zmrdů a manipulátorů, co vymyslela naprosto geniální letadlo v podobě Monopolů s virtuálními penězi, honosně zvané finanční instrumenty, které záhy začaly točit světem. A tak se nejen v největším světovém mafiánském kasínu ve Stěnové ulici ostopéro spekuluje, swapuje, šortuje, stradluje, spreduje, bonduje, rejtynguje, opcuje či jinak šidí a obohacuje těch pár „kapitánů průmyslu“ a navenek to vypadá náramně učeně a složitě. Podstatou však není nic jiného, než že nějaký ambiciózní napomádovaný panák z banky, fondu nebo jiného zlodějského uskupení hraje na počítači Dostihy a sázky s vašimi úsporami, u čehož klidně fixluje, protože prachy, o které všechny ty otroky obral, mu zajistily takovou moc, že prakticky vládne zemi, ve které to dělá. Vy jen můžete stádově bučet, makat a modlit se, abyste se ráno ještě probudili pod střechou nad hlavou a měli na ruma, který jako jediný zabírá na alespoň chvilkové vyrovnání se s neutěšenou realitou. Dneska jsme už všichni natolik v prdeli, že jakékoliv terminální zhroucení finančního sektoru z nás přes noc udělá Zimbabwe, a jedinou pojistkou je nechat si za všechno, k čemu se v potu, stresech a krvi dopinožíme, nastřelit do huby zlaté zuby. Díky nim pak po kolapsu můžeme začít znovu třeba někde v Čadu, kde je směníme se „zkrachovalým“ židáckým bankéřem, toho času na lukrativním odpočinku, za skývu vezdejšího a aspoň hned nepojdeme hlady. Tohle bylo první memento, more! Ukázalo nám, že ta loterie funguje za všech okolností, a i když jeden zmrd zakopne a musí se vydat s několika Ferrari a pár honosnými nemovitostmi v Karibiku živořit do předčasného důchodu, jiný vsadil na lichou a teď bude kormidlovat on. Takže i vy, co stále sladce nevíte, jaké roztodivné kousky a vyfikundace vyvádějí tak zvané finanční instituce s vašima prachama, se raději urychleně objednejte k zubaři!

plakát

Spotlight (2015) 

Když se váš kudlankovsky mongoloidní mazlíček vrátí z nedělního ministrování s aftami, pocákaný jogurtem a trochu blbě se mu sedí, je to samozřejmě vůle Fousatého strejce, který té římskokatolické pakáži vnuknul moderní formu přijímání pod obojí, tedy v případě nezletilých chlapců oběma vhodnými otvory. Znamená to, že se s velebníčkem zase usilovně modlili k novému trendy světci, Svatému Pederastovi, foukali si do šalmají a nechávali se nemytým Duchem svatým důkladně prostupovat jak zepředu, tak zezadu. Znamená to také ale, že jste nesvéprávný pomatený pičus, protože nutíte své děti chodit do kostela a učíte je bludy, a měly vám být ihned po narození odebrány a vráceny až v osmnácti, kdy už mají alespoň jakous takous šanci psychicky dospět v mentálně stabilního jedince, aniž by jim nějaký slaboduchý narušený kokot od malička vymýval mozek a posílal je kouřit černoprdelníky. Film je to poměrně nudný, málo explicitní a rozhodně měl té zkurvené sektě zlodějů, vrahů, manipulátorů, lhářů a pedofilů, která zde již skoro dva tisíce let tyje demagogickým parazitováním na stádu retardovaných ovcí, daleko důkladněji rozmazat hovno po xichtě, a ne jen suše předkládat unylá žurnalistická fakta. Nicméně na druhé straně je i nesmírně přínosný, takové by se měly točit minimálně dva ročně, aby i zbytek zmanipulovaných a psychicky nestabilních loutek, hledající mentální berličky v pohádkách, ve dvacátém prvním století konečně prozřel, vyházel tu verbež z oken jejich nakradeným zlatem zdobených svatostánků, celou tu duchovní mafii nadobro rozprášil a ukázal těm vatikánským zmrdům, že je opravdu nutno se cely bát.

plakát

Nemilosrdní (2015) 

Pičoid je kosočtverečný útvar, který na první pohled vypadá sympaticky a lákavě, a tak jej každý zpočátku touží omrknout. Na pohled druhý, a zvláště pak po několika desítkách zhlédnutých pičoidů, však záhy zjistíte, že jsou všechny pičoidy na jedno brdo a že ani ten právě prozkoumaný skoro vůbec zase nestál za váš čas ani námahu, a zatoužíte po intelektuálnějších tvarech. Toto je typický pičoid! Podle obsazení, obsahu a pičoidních žvástů několika panických mentálů o jeho nepochybných kvalitách vám ztvrdne zájem, vrhnete se na to jako námořník na kapající štětku, protože se třesete na nekompromisně surovou, drsnou francouzskou školu s brutálním Leonem, a místo toho dostanete slaboduché žabožroutské Želvy mindža ze Sûreté Karaté, které jsou natolik husté, že zásadně chodí do křížové palby několika statických pablbů jen s holýma rukama či bejsbolkou, aby ukázaly, jak umí před kulkami metat kozelce a na potkání mlátit asi tak o sto kilo těžší hovada. Vede je krutopřísně vytlemený sedmdesátiletý Děda Mráz s vaky pod očima, kterému nevěříte ani to, že udrží moč, natož aby někoho praštil, a už vůbec ne, že by bez nitráku a viagry udýchal tu smerfetní pětatřicetiletou pichnu s motorovým pekáčem, natož aby na něj pak ještě bezplatně čuměla jako na multiorgastický svatý obrázek. Prostě sice velkoryse natočená, ale přiblblá až trapná kokotina, které k absolutní popkornové debilitě chyběl už jen Džekí Čen, Opičí král a Megan Lišková.

plakát

Svatojánský věneček (2015) (TV film) 

Z prdele klika 3, která jen díky zručnosti režiséra neskončila v tak Trošku teploušsky afektovaných análech některého z komerčních kanálů. Chudák Bubák sice dělal, co mohl, ale to řídké hovno, jež tentokrát dostal do ruky, by proteklo mezi prsty i Kopolovi. Jako je sice moc fajn, že si Epštajn evidentně konečně našel kluka, ale v romantickém opojení násilně mele místy až opravdu trapné sračky a dělá z našich dětí přihřáté infantilní debily. A Roman Skamene se na role pohádkových milovníků vskutku příliš nehodí, i když si to princezna tentokrát dělá raději sama. Logaritmickým pravítkem!!! Aha, tak pardon, teď jsem mrkl na obsazení, a on to byl Mádl, který nám po pubertě kapku zmutoval. Tak ten. Od úplného dna žumpy to kromě důstojného vedení odlepila jen ta kohorta skvělých herců včele s jako vždy famózním Ivannem Trojaninim, jenž se i nebál párkrát si v pohádce kvalitně zapičovat. Velmi doufám, že Markovi ta dovolená na Lesbosu úplně nevysaje veškerou invenci a brzy se vrátí, a to nejlépe do starých heterokolejí.

plakát

Poslední lovec čarodějnic (2015) 

Sedmý syn ryloudyt aneb rychle a zběsile vyždímejme z těch náctiletých mongoloidů co se dá, dokud jsou ještě nakaženi zhoubnou nemocí jménem zápal plovacích blán z poslintání Herym Potratem. Ach jo! V seriálech už sice trošku ten přiteplený homovítr foukat přestává, ale za trochu temné krvavé áčkové fantasykinovky šel bych světa kraj. Šel s pérem vztyčeným a šel bych bosý. Však stále obut jsem a povislý a v jednom kuse hážu kosy. Ano, deset minut je to fuckt temné, protože se to odehrává v noci, ani v nejzmasakrovanější oběti těch „strašlivých“ čarodějnických rejdů by se jeden krve nedořezal, protože by z toho mohl mít nějaký desetiletý pičus trauma, největší obludou je tu Švankmajerův strom s turbomotorem a pan Nafta s povislým podbradkem, pokrčeným zátylkem a blahoslaveně oduševnělým výrazem Medvídka Pů při sraní vypadá spíše jako lovec downů než ježibab. Scénář by mohla z fleku paní Rohlíková literárně vykrást, jak je jejím dobrým zvykem, a vydat jej třeba pod názvem Vindýzl a kámen úrazu jako novou škvárovou ságu pro diváky Teletabís. A já bych celosvětově tak na 30 let zakázal rozmnožování a nařídil plošné práškování ginkobilobou a homocidy, aby tu alespoň na chvíli převládli jako cílová skupina Holého údu mentálně vyvážení heterodospělí.