Atten

Útěk z vesmírné stanice padákem, aneb jak zmrvit vtipnou, napínavou, akční podívanou posledníma deseti minutama. Mám návrh - co kdyby příště posrali začátek, místo konce?

Toliko ke svobodné a příkladem jdoucí říši demokracie...

Ve impresionistickým světě potká japonskej transsexuál boxera z divokýho západu s nalepovacím knírkem a dají si na držku. Koučuje jim to velmi... plešatý barman s úchylkou na leporelo. Pak se tahle podivná partička magorů vrhne do boje proti bandě cirkusovejch šašků s červenejma baretama a po velkým masakru zabijou dr. Voštěpa, co si holí držku sekerou a má dredy, že by se za ně nemusel stydět ani ten poslední jamajskej bezdomovec. Já kurva vůbec netušim o čem ta sračka byla...

Silný příběh. Děsivý, zlý a velice smutný obraz americké historie a části lidské minulosti všeobecně. Až mě mrazí. Trochu jsem se bál frašky, jejíž tématem bude nařknutí bělochů všeobecně z fuj fuj rasismu, kterého se již pět století doupouští na afroamerické komunitě, kteří (když po sobě zrovna nestřílí navzájem ze samopalů) musí chudáci trpět v područí bílého muže a Obamy, ačkoliv většina z nich dnes již ani netuší, co je to rasismus. Nestalo se tak. Jsem zvědavej, kdy si někdo všimně rasismu v našich končinách a my nebudeme muset otročit na tu takzvaně diskriminovanou menšinu... Fuj, to je ode mě ale rasistický. Jako kompenzaci za svoje neuvážené řeči vyrazím k nejbližší ubytovně a odevzdám svojí odpracovanou almužnu prvnímu cikánovi, kterej mě bude chtít okrást, protože chudák prochlastal, promrdal a prohrál všechny svoje měsíční dávky, na které má samozřemě a bezvýhradně nárok.

Nesympatické postavy, povrchní zachycení hlavního bodu celého příběhu, kterým by měla být Laudova nehoda a vcelku nudný příběh, kde se místy mihne nějaká ta bradavka. Po technické stránce bezchybné, ale to samo o sobě vážně nestačí. 75% pro fanouška závodění, 80% pro fanouška Laudy, ale přes devadesát? Tak zbytečně přechválenej film jsem snad nikdy neviděl. 70% maximum pro běžnýho a normálního diváka, kterýmu jsou formulky u prdele.

The Šutr alá Her Kules, sice vypadá jak dvoumetrovej badygárd šéfa mexickýho drogovýho kartelu, ale role mu sedí jako prdel na záchodový prkýnko. Kamera je místy dost divná, až protivná, ale jinak jde o zcela originální a zábavnou podívanou. Pravda, chyběla mi určitá dávka té "kouzelné" části mytologie a chvíli mě mrzelo, že je vyprávěn příběh pouze silnýho chlápka a ne poloboha, ale to bylo koneckonců velký plus. Popiči jsem se bavil a párkrát se i zasmál. Ale co, dám klidně pět...

,,Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit. Nevypadám já věru zle, zkrátka shemale jak má být. Před naší, za naší..." Všechno to "zajímavý" se odehrálo v posledních 37 minutách, zbytek je jen vata. Ale nebejt toho hodinovýho, divnýho povídání o životě šneků, slimáků, žížal a jiných hermafroditů, bylo by to určitě velký plus. Nějak ale nefandím ani hře na housle, ani narcismu a sebešoustání, pokud nepočítám svou pravičku, nebo občas i levičku, když chci, aby to bylo jako od cizí, takže finální verdikt je - kdybych se oprcal, bylo by to záživnější. Ne, počkat...

Zoufalá a ubohá, i když chvílema poměrně napínavá napodobenina Gladiátora, připomínající nízkorozpočtový dokument o tom, jak se zaříkávač koní s nejblbějším účesem v nepříliš pompézních Pompejích, rozdávající na všechny strany pohledy alá Patizónova cuchtle, snaží ojet ušatou krysí hlavu. Jo a občas se tam mihne komicky nesmrtelnej agent Jack Bauer a jeden diskriminovanej bubák, kterej se ne a ne dostat z lochu. Jak jinak. Mimochodem verbale, začínám mít o tebe vážně strach...

Úvodní scéna je zdlouhavá a otravná, metaforické srovnání s National Geographic zbytečné a otravné, sjetá Scarlettka na úžasným tripu, o kterým by si mohl kdekterej feťák nechat jen zdát, je na ránu z milosti a (překvapivě) hrozivě otravná... K čemu by potřebovala používat 40% mozkový kapacity na ovládání lidí, když umí roztahovat nohy. Proti nápadu, námětu a hlavní myšlence nemůžu nic říct, za shlédnutí to určitě stojí. Ale finální shrnutí - slátanina, kde je závěr opravdu tím posledním hřebíčkem do rakve.

Tenhle případ jsem vyřešil už někdy ve čtyřicátý minutě. Asi bych se měl dát k policajtům. Ale vážně - má to svoje mezery a chyby, to je pravda, ale seděl jsem u toho s otevřenou hubou a protože kvůli husině až na prdeli sedím o pět centimetrů výš, hodnotím za plnej počet. - Jak daleko byste byli schopni zajít, kdyby se vašemu dítěti stalo něco zlýho?