schindler

,,TO MĚ MRDEJ DO KULATA". Taková jednoduchá přímočará akční oddechovka, kde nenajdeme vyšperkovaný scénář, ale za to několik originálních scének. Např. pupeční šňůra jde přestřelit, ponožka se dá využít i jako fešná čepička, odemknout se dá krysou, pásy v autě jsou zbytečné, během seskoku z letadla se dá vykydlit spousta protivníků a během toho všeho se dá chroupat mrkev.

U filmů které jsou natočeny podle skutečné události je důležité to, že i když vím jak to zhruba dopadne, po celou dobu sledování si namlouvám, že by to mohlo vyjít, že by toho Hitlera mohly zabít, tak mě Valkýra chytla. Naposled jsem něco podobného cítil u Letu číslo 93. Mimochodem Tom Cruise na mě nepůsobil vůbec rušivě.

Předem zdůrazňuji, kdo má rád veselé a barevné filmy ať se Cestě vyhne velkým obloukem. Nečekejte žádný velkofilm s přetékajícím rozpočtem. V záplavě postapokaliptických filmů Cesta sází na pochmournou, beznadějnou až depresivní atmosféru, všechno okolo je šedé bez známky života. Mortensenova pohublá tvář nesleze z obrazovky a ani zdaleka nepřipomíná Aragorna. Scéna ze sklepení je velmi nechutná. ,,ANO, Z KANIBALISMU MÁME VELKÝ STRACH".

Někdy si říkám, že je to tak jednoduché. Stačí jeden velký barák, jednu solidní herečku, dvě děti, pochmurnou atmosféru, několik lekaček a hlavně LOGICKÝ A ŠOKUJÍCÍ ZÁVĚR a je to. Proč se podobných filmů netočí víc? A klidně třeba i u nás.

Danny Boyle dokázal natočit neskutečně zábavný film o narkomanech, ne že by to byla komedie, ale všichni členové party jsou skvěle zahraný. Hlavně Ewan McGregor a Robert Carlyle si zaslouží absolutorium. Zajímavé je i to, že drogy tu nejsou znázorňovány jenom jako svinstvo, ale i jako slastný požitek. No a samozřejmně skvělý soundtrack. Nechápu jak je možný, že jsem film viděl až v roce 2011.

Našel jsem jedno plus, hezky se u toho spí.

Asi takhle, čekal jsem to hodně narůžovělý ale co je moc to je moc. Tak předně je to banální příběh o 3 potenciálních otcích, dále halda krutě přehrávajících herců, kteří se po celý film jenom pitvoří a snaží se zpívat, sluníčko svítí, ptáčci zpívají, moře je tyrkysové, život je krásný a všichni si ho užívají, před kamerou běhají samí hezcí lidé (kromě dvou postarších dam) a tak dále a tak dále. ABBU zrovna úplně nemusím , takže mám smůlu, protože jejich songy vyplňují víc než polovinu filmu. Na druhou stranu je to muzikál, která má nějaká filmová pravidla, tvůrci to tak určitě chtěli natočit, lidem se to (bohužel) líbílo, takže s tím nic nenadělám. Jenom doufám, že se s podobnýmy filmy neroztrhne pytel.

Abych řekl pravdu nečekal jsem, že ještě narazím na film který svou kvalitou předčí Disaster Movie.

Velice příjemně strávených 90 min. Hlavní dvojici role perfektně sedly, scénář dobře napsaný. Jason Segel so po Kopačkách u mě stal ZAPAMATOVATELNÝ.

Když se nad tím zamyslím, Pulp Fiction je zvláštní film, který se těžko popisuje. Dá se říct, že filmu nejsou žádné vizuální efekty, nejsou tady ani nabušené akční scény, některé kapitoly spolu souvisí jenom okrajově z čehož vyplívá, že film nemá úplně souvislý děj, ALE PŘESTO VŠECHNO SE NA NĚJ NEUVĚŘITELNĚ KRÁSNĚ KOUKÁ.