Ezis

Další lotyšský film, který je tu uvedený pod ruským názvem, ačkoliv má s Ruskem pramálo společného. Původní název je Novēli man lidojumam nelabvēlīgu laiku - "Popřej mi před letem nepříznivé počasí". Schválně obsahuje spoustu hlásek "l" a "m", aby zněl příjemně, což se v ruštině úplně ztratí. Tenhle film neumím žánrově zařadit, je to asi nejspíš hořká komedie. Pojednává o třicetileté dělnici v rižské továrně na rádia a název filmu docela dobře vystihuje její přístup k životu. Je ironická a pesimistická, přestože má vše - totiž kromě manžela. A tak se zkouší seznámit a solidnost potenciálních partnerů zkouší tím, že tvrdí, že se stará o dvě malé děti. Seznámí se mladým pilotem, ... atd. atd. Film mě zaujal jen tím, že to byl teprve druhý lotyšský film, který jsem viděla, a s vykulenýma očima jsem poslouchala lotyštinu a snažila se rozumět. Má tak silně "šedou" atmosféru, že kdyby se teď promítal u nás, myslím, že hodně lidí by si živě vybavilo normalizaci 70. let. A to přesto, že je s ním spojeno několik velkých pobaltských jmen - v epizodní roli se tu ukáže Uldis Dumpis, který se později stal jedním z nejznámějších lotyšských herců, hudbu složil nejuznávanější současný lotyšský skladatel Imants Kalniņš a scénář napsal litevsko-izraelský spisovatel Grigorij Kanovič.

"Jak chutná láska aneb Princeznina cesta ze snového světa rytířských romancí do pohodového českého vesnického života" :-) Je výborně podaná, jen mě mrzí, že není víc zdůrazněno to, že "vášnivá romantická láska je vlastně jen přetvořený hněv" (to je citát, bohužel nevím, čí...) a princezna si neuvědomuje, že její svět éterických princezen, ušlechtilých hrdinů a pravé lásky je vlastně plný násilí. Cvalíkova laskavost je na to ten pravý a docela koukatelný lék :-) Na rozdíl od některých komentátorů bych tuhle pohádku k těm "novodobým ve špatném slova smyslu" neřadila - je klidná, milá, důstojná. Jen toho skloňování slova "láska" v ní je trochu moc. Ale jinak - Jitka Ježková i Saša Rašilov do svých rolí zapadli dokonale, Miroslav Vladyka je skvělý šašek, hudba je středověká, exteriéry jednoduché, ale pěkné. Dočkáte se jak obvyklých pohádkových motivů, tak různých zajímavých a vtipných drobností. "Ty jsi nejmladší, ještě nemáš vousy, tak budeš hrát princeznu. Ale chtělo by to fistuli." "Po fistuli rostou vousy?" Pokud chcete něco pustit své osmileté dceři a váháte, zda právě tuhle pohádku - mohu ji s klidným svědomím doporučit.

Hejkal má hlad a rád by žil mezi lidmi. Ujme se ho jedna vesnická rodina, začne pracovat jako kominík, najde si děvče... zdálo by se, že je všechno v pořádku, kdyby si místní kníže neusmyslel, že chce strašidlo jako atrakci pro svou zahradní slavnost. - "Hejkal" je taková poklidná letní pohádka se spoustou pěkných záběrů na les. (Není studiová, jak tu píše uživatel Tiiso). Navíc je částečně komediální, a tím pádem úplně ideální pro dlouhé zimní večery, kdy se člověku stýská po létě a potřebuje zlepšit náladu. Já jsem ji kdovíproč vnímala jako něco mezi Šumavskou trilogií s Tomášem Holým (hudbou podbarvené záběry na les) a pohádkou O vysoké věži (Janžurová a Veškrnová ve vesnickém). Všechny tyto filmy vznikly ve stejnou dobu, tak na tom asi něco bude... Tahle pohádka nemá úplně dobrý příběh, žádnou zásadní zápletku a rozuzlení, ale to jsem jí ráda odpustila, protože děj je dost neobvyklý, takže člověk dopředu netuší, jak se bude vyvíjet, a navíc je docela krátká a má jinak všechny kvality klasické televizní pohádky - pěknou hudbu, takový ten správný pohádkový styl vyjadřování, krásné exteriéry, herce ještě ze staré školy, které je radost poslouchat. Načančaný kníže hlasem Svatopluka Beneše v jednom kuse vyhrožuje sluhovi "Alfons, půjde pást čuníky a nic mu nepomůže."

Na Murdoch Mysteries se koukám v angličtině, i když český překlad a dabing nejsou vůbec špatné. - Murdoch Mysteries jsou jako víno: zrají s věkem. Pokud je chcete opravdu poznat, sledujte je do 7. a 8. série - tam si totiž dělají legraci samy ze sebe - a z toho, co jim tady někteří komentátoři vyčítají :-) Pro českého diváka je asi problém, že Murdoch je myšlený jako seriál pro celou rodinu - a detektivky a krimi pro děti, dospělé i dědečky, to my jako žánr vůbec neznáme. Navíc vypadá naprosto univerzálně, jenže ve skutečnosti je myšlený jako VELICE KANADSKÝ a dost se to do něj promítá - a takové věci se mohou českému divákovi zdát divné a mohou ho odradit. Tím nemyslím, že by seriál byl úplně bezchybný - ale třeba co se týče krátkých záběrů a stručného vyjadřování - Kanaďané si zakládají na efektivitě, takže každé Georgeovo odběhnutí od tématu je vtipné. Nebo kanadské vnímání historie - to je odlišné od našeho - historie je to, co vytvářelo současnost. Nebo humor - některé hlášky jsou opravdu primitivní, ale v originále je navíc spousta skvělých slovních hříček ("Your invention seems a bit... underwhelming." "Violet violated Mrs. Beasley's slippers."). A taky vtipů na inspektorův a Georgeův přízvuk, které se v překladu úplně ztratí. Jak se propána má k českému divákovi dostat to, že kluk z Newfoundlandu si dělá legraci z sheffieldského přízvuku? http://www.youtube.com/watch?v=Pjh4yn6np6Q (1:35) Nebo to, že George se po sedmi letech naučí od inspektora kletbu "bloody hell", což je výraz velice britský, ale George ho samozřejmě vyslovuje kanadským způsobem? Nebo jak přeložit to, že inspektor říká Georgeovi "Crabbers" a "Buggaluggs"? na to jsem dodnes nepřišla. Nebo kolik českých diváků ví, že podivné křečovité mrknutí okem, které předvádí podezřelý v dílu 7x08, je na Newfoundlandu běžný pozdrav? - Co se mě týče, Murdoch Mysteries jsou moje těžce srdeční záležitost. Není to tím, že by se mně líbil Yannick Bisson :-) (pro rýpaly: není přehnaně namalovaný, takhle opravdu vypadá.) Je to ne nějak extra skvělý, ale ucházející herec, v civilu pracovitý otec velké rodiny. Pro mě má spíš cenu v tom, že si Murdocha oblíbil, je ochotný se ho držet a přispívat i svými nápady a režií (velice dobrou, pokud mohu soudit). Že mám Murdocha ráda, to je spíš tím spojením Kanady, Sherlocka Holmese, Julese Vernea, nejrůznějších angličtin ze všech koutů světa, humoru, techniky, přírody, historie, krásných kostýmů, decentního milostného příběhu a občasným výstupem Indiánů... což jsou všechno také moje srdeční záležitosti. Je takové moje seriálové nebe a pořád se mně nechce věřit, že existuje a dokonce je v Kanadě oblíbené... Seriál má velké štěstí, že se ho ujali pohodoví a rozumní lidé, kterým se daří celkem udržet hlavní myšlenku, kteří využívají nápady fanoušků a dají na jejich přání. Autorka původních knih o Murdochovi dokonce na základě nápadů fanoušků napsala další knihu. - Všimla jsem si, že tu někteří uživatelé píší, že hlavní hrdina je všeználek a superman. No, z toho si jednak seriál sám dělá legraci a jednak to už trochu utlumil. A kromě toho to nadřazené všeználkovství částečně dělá dabing Zdeňka Hrušky - zní podobně jako hlas Yannicka Bissona, ale o něco přísněji a poučněji, a to už není ten pravý, nenápadný, uzavřený Murdoch. I když jinak je to dabing výborný. A navíc - když jsem zhlédla díl "Murdoch Air", který "vysvětluje", proč Kanaďani nebyli první na světě, kdo sestrojil letadlo - najednou mi svitlo: MURDOCH JE KANADSKÝ CIMRMAN! Jakmile se na to podíváte z tohoto pohledu, je to rázem jiný seriál :-) Myslím, že Kanaďani ho berou takovým zvláštním způsobem vážně a nevážně. Vyrovnávají se v něm se svými dějinami a zároveň si z nich dělají legraci. Český génius Jára Cimrman byl všude a pomohl všem vynálezcům. Ale pozor - v té samé době všichni světoví vynálezci také navštívili Kanadu a setkali se s detektivem Murdochem! - Kanada se pyšní tím, že je multikulturní země, a seriál jako by to dokonale odrážel: mixuje a "přežvýkané podává" nejrůznější žánry, příběhy a prostředí ze všech koutů Kanady i světa. Tohle asi zní jako špatná vlastnost, jenže v tomhle případě není, ono to prostě funguje. Je to asi jediný detektivní seriál na světě, ve kterém se můžete setkat s Thomasem Alvou Edisonem i indiánským šamanem. Britská a americká detektivko, pozor, učte se: jednotlivá prostředí jsou představena sice stručně, ale objektivně, bez stereotypů! Výjimku tvoří epizodní postava francouzského detektiva, který je trochu moc francouzský :-) - Seriálu se daří podat každý díl ne jako "zase jedno vyšetřování", ale jako zajímavý, ucelený příběh. Mně se nejvíc líbí díl "Werewolves" (Vlkodlaci), který pracuje s tématem Indiánů (v USA se o takovém sympatickém a objektivním zapracování do detektivky může Indiánům tak leda zdát). Dále "Invention Convention" o veletrhu technických vynálezů, kde jsou podezřelí všichni vynálezci zároveň, a "Winston's Lost Night" o návštěvě Winstona Churchilla v Torontu, kterou Churchill celou zapomene a detektiv Murdoch s ním prochází Toronto a postupně ji dává dohromady. To jsou snad vůbec moje nejoblíbenější seriálové díly. (Až na to, že jeden vynálezce tam tvrdí, že rozluštit náhodný písmenný kód je velice těžké. Já jsem to na zkoušce z předmětu Písma světa zvládla za dvě hodiny. Ale detektiv Murdoch to samozřejmě také zvládl za dvě hodiny! :-) )

Americký seriál v New Yorku o New Yorku, ale herci v hlavních rolích jsou Kanaďani :-) Je to humorné detektivní krimi, takže pokud máte rádi detektivky a jste unavení, nemocní nebo smutní, je tenhle seriál právě pro vás. Na britské detektivky nebo na kanadské Murdoch Mysteries sice nemá: případy většinou rozvíjí podobným způsobem, a věren americké tradici, má pocit, že detektivní případy na seriál nestačí - musí je protkávat lidskými vztahy a psychologií. Což mně třeba u seriálu "Monk" hodně vadilo. Ale u "Castlea" jsem to snesla - skoro všechno totiž bere lehce, s nadhledem a humorem. Podobně jako hlavní hrdina, který ve všem vidí napínavý příběh a neváhá ho hned všem vyprávět, což někdy vede k vyřešení případu, jindy to jen ostatním leze na nervy. Třeba příběh o útoku zombie. "Ty fakt věříš na zombíky?" "Ne. Věřím na provokování Beckettový." Vztah hlavních hrdinů v kostce :-) Jediná věc, která mně na tomhle seriálu opravdu vadí, je, že Castle postupně přestane být neskutečně praštěná, sebevědomá, drzá, nápaditá, neoddiskutovatelně hlavní postava a spíše řeší problémy žen kolem sebe. Pro stanici ABC, která tento seriál produkuje, je to prý typické, protože ji sledují spíše ženy. Škoda. Ale jak jsem psala, je to jediná věc, která mně vadí. Jinak je to seriál příjemný a vtipný, který mohu doporučit. Listopad 2014: S odstupem času už nemám na Castlea tak vysoké mínění a sledovat jsem ho přestala - jednak kvůli tomu zmíněnému ženskému tlaku na Castlea a jednak proto, že mně začal připadat tak nějak umělý - jakoby tvůrce přestal bavit, nebo si na něco hráli.

Jedna z mých pohádkových srdečních záležitostí. Kombinace Charlese Perraulta a Františka Pavlíčka mně dokonale vyhovuje, ovšem není to už pohádka :-) spíš romantický, poetický film. Princezna si v něm nachází cestu k princi, který je jaksi trochu jiný, než čekala :-) František Pavlíček v něm načrtl myšlenky a hodnoty, které dokonale rozvinul v Princi Bajajovi, Vadim Petrov ještě skládal krásnou hudbu a Josef Abrhám - po zhlédnutí jsem měla pocit, že už se vůbec nedivím paní Šafránkové :-) Pro mě rozhodně nejkrásnější a nejromantičtější z prvních pohádek po roce 1968. Podle Charlese Perraulta byla u nás natočena také např. pohádka "A nebojíš se, princezničko?", která má tak trochu podobné téma.

Nevím, proč tu tolik komentátorů film nazývá naivním a slaďárnou. Pro mě byl hlavně o dívce, která se nechtěně zaplete do složité společenské sítě. Oslovily mě scény, ve kterých si hoteloví hosté užívají jednoduché a hlasité americké zábavy a nemají ani tušení, jaké smutky, vášně, zábavy, tvrdé šichty a obavy o budoucnost - zkrátka život - jsou jen pár metrů od nich. I přes šťastný konec - který je opravdu trochu přeslazený, ale o kterém má divák důvod pochybovat, zda je definitivní - pro mě vyzněl spíš smutně.

V pořadí už šestý (začala jsem to počítat :-) ) britský seriál, u kterého jsem si ze začátku říkala Co tohleto propána je?!?, načež si mě úplně získal... - Nečekejte anglickou detektivku à la Agatha Christie - jednak by vám každý Skot řekl, že tahle detektivka je SKOTSKÁ :-))) a jednak jsou jednotlivé díly inspirované skutečnými případy a natáčené ve spolupráci s policií. - Pro prvních 11 sérií s Markem McManusem je typická jistá syrovost prostředí a tvrdost (ale ne drsnost) hlavního detektiva - inspektora Taggarta. Krátké náhledy do života podezřelých, výraznější smysl pro humor i pro realitu než v pozdějších sériích a také než v anglické detektivce. Díly se skládají z krátkých scén, které ukazují, co se kde děje, aniž by to vysvětlovaly - vlastně staví takovou mozaiku, ve které teprve postupně začínáte vidět smysl. Když navíc seriál sledujete ve skotské angličtině, je to úplná gymnastika pro mozek. - Díly z 90. let jsou kratší, jednodušší a přímočařejší, případy vypadají více jako vymyšlené. Někdy se docela podobají anglickým detektivním seriálům, třeba Vraždám v Midsomeru. - Díly po roce 2001 s Alexem Nortonem jsou zaměřené čistě na policejní vyšetřování, někdy hraničí s thrillerem a stylově se podobají anglickým seriálům z té doby - např. Waking the Dead a The Shadow Line. Celkově by se dalo říci, že dřívější díly si hrají s divákovým mozkem a pozdější díly spíše s jeho náladou a emocemi. - První díly obdivuji, je to opravdu kus mistrovské televizní a detektivkové práce a Mark McManus je dokonalý hlavní policajt. Některé z těch dílů jsou vůbec to nejlepší, co jsem kdy v detektivním žánru viděla. Na pozdější díly se zase příjemně kouká. Nejnovější díly jsou na mě už moc thrillerovité, ale ještě pořád zajímavé. Hodnotit celý seriál je tedy dost těžké, když se postupem času tak měnil. Ale bylo by to asi 70%. - P.S. Mimochodem, taky vám připadá, že Mark McManus nevypadá moc jako Skot - spíš jako Sibiřan nebo Laponec? :-)

Další dobrý film pro mládež zlínského studia z 80. let. Mé milované Valašsko s atmosférou, která jako by přišla z mého milovaného Lotyšska. Nádherná příroda, nádherná hudba a Václav Postránecký, který, jak už poznamenala natalanka, "jakoby se na Valachách narodil"... Hudba tím spíš vyniká, že má mnohem lepší znělost a akustiku než hudba z většiny pohádek, které se odehrávají na Moravě - zní, jako by se opravdu rozléhala po horách. Autoři nejspíš měli Valašsko rádi a něco o něm věděli. Moje rodina z Valašska pochází. Byl to kraj, kde poddaní často povstávali proti vrchnosti, a já se vždycky přistihnu, že se hrdě ušklíbám při slovech "pokory v nich není..." Pokud máte náladu na klasickou pohádku, na tuhle nekoukejte. Ale pokud byste se rádi podívali na milý, jednodušší, pomalejší, ale ne "sladký" film se silnou amosférou, je tenhle to pravé ořechové. První záběr na Beskydy, hudba, Václav Postránecký přeskočí ohradu - a vy už budete chycení.

"Jak se to řekne, když je král blbec?" "Že se trošičku pomýlil." "Správně. Jsem blbec!" - Tahle pohádka je o tom, co se stane, když se všichni dívají, ale nikdo neposlouchá. O tom, že lidé někdy věří víc svým vlastním představám a strachům než tomu, co vidí a slyší. A že jednu věc v různém kontextu můžeme vnímat úplně odlišně. Král ze začátku věnuje Lidušce červenou stuhu "pro krásu" , ale když stuhu později vidí na drakovi, nepozná ji a považuje ji za zlé znamení... Pro tuhle pohádku mám slabost. Tuším, že její "technické parametry" - loutka draka, kostýmy, herecké výkony atd. - někdy trochu pokulhávají, ale mají i spoustu hvězdných momentů a mně ve většině případů vyhovují - jako by tahle pohádka byla natočena přímo pro mě. Viděla jsem ji už asi dvacetkrát a nikdy se u ní nenudím. Přispívá k tomu asi jednak geniální scénář, jednak to, že je ze zlínského studia, natočená na východomoravských kopcích a neokoukaném zámku Milotice. A co vyhovuje mé české duši - dá se citovat! "Přece se nebudeš bát - vždyť jsi po mě! No jo, jsi po mně. Vždyť já mám vlastně taky strach." - "A nevobkreslovat!" - "Nezakázal jsem vám snad, abyste mi nosili zprávy o povodních, o požárech, o vdavkách naší kuchařky a jiné hrůzy?!" - "Morcechadry, darmošlape zatracená... Bohatá je ta naše řeč. A krásná!"