Recenze (126)
Kubo a kouzelný meč (2016)
Rozjezd byl tedy hodně pomalej, až jsem si začal klást otázku, zda-li se chci nechat svézt až do cíle. Naštěstí jsem tohle svoje rozpoložení odehnal a poddal se tempu vyprávění, které postupně nabíralo na obrátkách, až se pěkně rozjelo a ke konci skoro nebylo k zastavení. Po prvních dojmech nejsem uplně nadšen jako jsem byl po Moaně, ikdyž druhá půle začala slušne stahovat manko z té první, možná by si to určité věci chtělo vyjasnit při druhé projekci. Pokud na ni ale dojde.
Moonlight (2016)
Leze to z něj jak z chlupatý deky, dalo by se říct o hlavní postavě a stejně tak o formě vyprávění. Je to komorní, budiž, na to se dá přistoupit, ale chvílema jsem v telefonu koumal, co za další film si pustit.
Star Trek: Do neznáma (2016)
Jako pardon, ale takhle prostou zápletkou se opít nedám. To jim nestálo za trochu námahy navíc, aby ta příběhová kostra byla pevnější a unesla aspoň svojí váhu? S divákovým očekáváním se asi nepočítalo už dopředu, takže nám tu zbyl jen líbívý vizuál, ale ten stěží podepírá sám sebe.
Baby Driver (2017)
Vkusná žánrovka, ikdyž ne zrovna mého oblíbeného žánru. Film se slušně rozjede, v průběhu děje přidává plyn, ale snad jen proto, aby ke konci zase ubral a snažil se nás, diváky, uchlácholit závěrečnou, trochu stereotypní, bitvou "dobro" versus "zlo". Co se však velmi povedlo, je propojení hudby a děje, v některých momentech sestříhaných až do přímo rytmicky explodujících vibrací. 3,5*
Lék na život (2016)
Snad už jen kvůli tomu vizuálu to stálo za to vidět. Trochu to kazí ten přeplácanej, přešponovanej konec a stopáž.
Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa (2016)
Je to chytrý, je to zábavný, je to vizuálně uchvatný, obzvláště ve 3D, a nakonec i to zpívání vezmu na milost, dokonce v některých momentech si dovolím tvrdit, že umocňuje atmostféru. Po The Croods další animák, který se řadí do kategorie "chci vidět znova".
Vzteklina - Epizoda 1 (2018) (epizoda)
Je vidět, že si na tom dal někdo záležet a ta snaha vymanit se z průměru je všudypřítomná. Ať už povedeným obsazením, zajímavou kamerou, dialogy, který maj hlavu a patu a nepůsobí prkeně a uměle ba naopak. A pak je tu zápletka a příběh. Tady s hodnocením raději počkám, ale vypadá to stravitelně. Ač nejsem typickým televizním konzumentem, další díl si nenechám utéct.
Dabing Street - Jiří Arch (2018) (epizoda)
Další zbytečnej výplod české televizní tvorby, další promarněná šance, nebo jak jinak se k tomu postavit, když v první čtvrthodině předvedená zápletka odpovídá nácviku ochotnického představení žáků střední školy z horní dolní, jak po stránce obsahové tak i herecké. Jakože filmy Petra Zelenky mám vesměs rád, tak tahle na zakázku vytvořená výplň vysílacího času, která vznikla asi jen proto, že bylo třeba naplnit normy původní tvorby v rámci ČT, vyčerpala po oné čtvrthodině všechnu moji trvpělivost a chuť tomu věnovat i byť vteřinu navíc.
Učitelka (2016)
Postavy jsou vcelku přesvědčivý, herci hrajou na úrovni, ale je to takový utahaný, monotonní. Že by záměr, jak vystihnout dobu?
Půlnoční dítě (2016)
Po Take Shelter a Mud měl Jeff Nichols u mě dveře otevřeny dokořán, námět a trailer navnadil dostatečně, takže se vtírá otázka, kde to jen kruci zaskřípalo. Častečně asi vysoko nastavená laťka předchozí tvorby a očekavání, které většinou předchází zklamání. A pak těch pár levnejch obezliček jak v příběhu, tak ve zpracování, jakoby nebylo dost času (a peněz?) to dotáhnout až tam, kde Jeff se svou tvorbou začal. Snad to bylo jen krátké odchýlení se o kurzu, kterým se tento režisér vydal.