Akatsuki

Pohled Samanthy na evropská města je povětšinou zkreslen špičkově luxusními hotely, ve kterých je ubytovaná. Když už se přeci jen odváží vydat mimo něj, jsem z toho na rozpacích. Včera zhlédnutá epizoda o Amsterdamu patřila k tomu nejhoršímu, co Samantha ve svém pořadu uvedla. Její reakce na povolenou marihuanu a tolerovanou prostituci by patřila zhruba do minulého století. (Přesněji uvedla něco jako: Myslím, že v nějaké restauraci se budu cítit bezpečněji - Samantha se zjevně obávala, aby se náhodou neocitla "za výlohou".) Další opravdu nechutný díl byl výlet do Berlína, který se nesl ve znamení její absolutní nechuti nadchnout se pro cokoli berlínského. Místo obvyklé restaurace na úrovni si zašla do levného občerstvení - stánku s klobásami a následně jídlo zkritizovala. Osobně na mě působila, že se zasekla někde krátce po 2. světové válce. Místo toho, aby u Berlína pořádně vyzdvihla jeho moderní architektonickou stránku, pořád se snažila vzpomínat na traumata atd. ... Můj názor: dokument by se měl soustředit pouze na hotely, ve kterých je Samantha skutečně jako doma, a skutečné krásy by měl poznat člověk sám.

Bereme-li v úvahu to, že se tvůrci pokusili podat obraz člověka, který na jednu stranu zahazuje emoce, na stranu druhou představuje milujícího otce a manžela, výsledek není nijak špatný. Nicméně potenciál námětu je dle mého nevyužit. Film někdy odbočuje do zbytečných vedlejších kolejí, síť mafie je představena jen útržkovitě a rozhodně nepůsobí tak, jak by asi měla. Ve výsledku je film roztěkaný, ačkoli se pořád snaží držet postavy Icemana. Některé "epizody" (viz týrání) jsou tak kratičké, že by s nimi měl možná problém i Hemingway se svým ledovcem. Stylizace, Shannon, Evans představují klady filmu, kontraproduktivně potom působí krkolomné přeskakování, odbočky, celkově jakoby vyrostla mezi "vnímákem" (=vnímající divák) a filmem bariéra, která působí samozřejmě odcizujícím dojmem. Možná nás ale tvůrci záměrně nechali chladnými, abychom se tak vžili do ústřední postavy. 60%...(se soundtrackem se dalo pohrát trochu víc, jako ostatně asi se vším...)

SPOILER ALERT! A tak Quentin vybouchl... Quentin se nechal unést postavou otroka "Siegrfrieda" zachraňujícího svou krásnou "Brunhildu" a vyšlo mu to. (A že zrovna tenhle motiv při ohníčku, s Waltzem vypravěčem a Foxxem posluchačem působil až magicky-šamansky!). Dr. Schultz se svým svobodným! "business partnerem" se vydávají lovit odměny a uchvátit zpět jedno ženské srdce. K tomu patří samozřejmě i střílet sněhuláky do uhlí, vláčet se ve sněžnicích, vytahovat peníze ze zubu, ale i sledovat ponižující zacházení s bližními svými. Když ani Ku-Klux-Klan nevyzraje na naše dva "fellow workers", značí to, že DiCaprio a jeho banda by si měli dát pozor na kytičky! Jedna věc Djangovi nejde upřít a to je vynikající kamera! Záběr koníčkových nohou, ikonické nástupy (viz coming home z pohřbu!) atd. Pro hovoří mimořádně kvalitní soundtrack, herci, western inovace, a tak 3/4 celého filmu stojí za to. Nicméně část filmu se trochu vleče - zatímco první cca hodinka svižně ubíhá, s příchodem k DiCapriově Candiemu se jakoby i my uvelebíme do křesel a trochu prožíváme klimbající atmosféru. (Než vás DiCaprio klepne kladivem - myslím, že úsloví "kleplo ho" si budu spojovat s jeho postavou zde!:D) Film možná eskaluje dvakrát a je to takový dojezd extáze, ale i přesto si drží své finálové charisma. (Ostatně - jestli se někomu film "nelíbil" a Tarantina by za něj nejradši vyhodil do vzduchu, řekněme, že měl v rámci finále možnost!) Prima tarantinovka s kamerou za všechny prachy, solidními herci a hromadou těl. Takže Auf Wiedersehen, nebo Goodbye?

James Wan meets Supernatural! (zajímavý komentář: kiddo) Takže co jsme tu měli: Vymítače ďábla, Hitchcockovy Ptáky,... a...v podstatě jakoukoli další Horror Story (včetně American Horror Story - 1. série) a jak jsem zmínil výše SPN. Už jenom proto, že samotné AHS a SPN pracují s aluzemi na klasické horory, není Wanova novinka nijak světoborná a jediné odlišení je, že zatímco AHS a SPN si většinou vystačí s několika motivy na díl, Wan se pokusil co nejvíce klasik vecpat do jednoho filmu. Zjednodušeně: Není to špatné, ale není to ani vyloženě dobré. Plusové stránky: Kamera (otáčení u scény, kdy Lorraine pobíhá v přízemí, zatímco kameraman-pomocník běhá v prvním patře, je skvost), stylizace, hudba, herecké výkony. Negativní stránky: SPOILERhappy-end, nějaké ty trhliny v logice, rádoby vtipné momenty, prvoplánové lekačky. U "vykrádaček" je to složitější - jedná se o "post"postmoderní poctu klasikám, nebo skutečně pouze bezduchou zlodějinu? Ono i u postmoderních děl by bylo fajn přijít s něčím novým a to mi právě u The Conjuring chybělo, neboť vše jede podle linie, kterou známe z tolika hororů, že žádná fascinace nepřichází. Poznamenán SPN, které skutečně nové myšlenky nabízí a obohacuje mytologii, se mi jeví jako slabší filmový bratříček seriálu. Co mě pořád vede k těm přirovnáním k SPN? Tak kde začít? Dvojice lovců nadpřirozena spoutaná rodinnou vazbou, rodinné hodnoty na prvním místě, samotné hororové motivy, dobrá hudba no a potom ty detaily! V čempak nám jezdil policista pomáhající Warrenovým? Ano, byl to ten původní Kripkeův sen o Mustangovi a zároveň spravování Chevroletu alá Dean a Impala...Není divu, že jsem si při závěrečném vymítání pořád říkal, jak mohli zapomenout na Ďáblovu past!....Jako celek takových příjemných 55-60%. Všem nadhodnocením bych ale rád doporučil uvedené seriály zhlédnout a pak se pro sebe zeptat, jestli je tento film skutečně tak nutný a ojedinělý v rámci hororových narážek.

Po dni na rozmyšlenou zklamání. Snižuji na 3*. Asi nejzajímavější na celém snímku je, že jeho spojovacím článkem je destrukce. Od počáteční destrukce na Kryptonu, přes "vypravěčsky" nastříhaný příběh až k závěrečné mohutné destrukci našeho světa - pardon, opět USA. Přelomový přístup to asi nebude, post(post)moderna s roztříštěným dějem pracuje vcelku běžně. Hned na úvod často kritizované "pompézní destrukce" -přistoupíme-li na hru, že je nám servírována apokalypsa s jediným možným bojovníkem proti ní, pak zkrátka hořet a bouchat něco musí, tudíž destrukce jako zásadní motiv se skvěle vyjímá. Jsem-li u biblicko-apokalyptického tématu (po kolikáté za poslední rok?), pak překvapila Clarkova póza "alá obětující se Kristus" - nejsem věřící, ale fakt, že si Snyder dovolil něco takového, poměrně dost jasně dává najevo, že se o naprosto bezduchý blockbuster nejedná. Odbočíme-li od oku lahodících "bang-boom" sekvencí, dostaneme se k samotnému ději. Ten je uveden více než brilantně. Skutečně star-warsoidní (až avatarovský) úvod dostatečně navnadí. Následující proces stárnutí Stýlmana je vydařený a pasáže vztahující se k hrdinovu objevování se jsou snad lepší než závěrečné BOOM(y). Ale! Vážně to působí dojmem, že je-li Clark poblíž, znamená to katastrofu (tak trochu věčný problém hrdinů). Supermana jako jedno samostatné universum universa (:D) DC jsem nikdy extra nemusel. Po zhlédnutí ale měním názor - je přijatelný. Děkuji Snyderovi za dostatečné objasnění Kryptonu. Teď blíže k protagonistovi -Cavill je rozhodně klaďas, věčně cool look je ale na škodu a stává se spíš reklamou typu Můj účes to vydrží. Jinak ale vůči Cavillovi nic nenamítám - pro nějaké extra herecké momenty se moc prostoru nenašlo (nejlépe podány vztahy s matkou a otcem - nevlastními). No a na závěr výtka zdánlivě ambivalentní. Padá jeden mrakodrap za druhým, benzínky explodují jen to sviští, počet mrtvých rozhodně není nula. Na druhé straně se ale scénář zuby nehty brání zavraždit jakoukoli vedlejší kladnou postavu, která se na plátně objevila déle než minutu (Scéna "Pod troskami a stále živá a zdravá" už na mě byla moc.) - z toho samozřejmě vyjímám úvod (nebylo by od věci popřemýšlet o samostatném prequelu.). Urputná bitka ničící domy, sesílající na dav pod sebou mraky betonu je vcelku zásadní vykolejení ze Supermanovy povahy -"pomáhat a chránit". Tak se neboří pouze budovy, ale i ona "iluze" obětujícího se Krista. Pro záchranu celého světa je těch několik málo pode mnou bezcenných? O_o A do toho všeho jde skutečně cítit nehorázný patos (scény s armádou), u Američanů tak obvyklý. Nakonec ale ještě ve prospěch snímku zasáhne hudba - Zimmer= God of music. Takže 3. (Nutnost opětovného zhlédnutí v klidu domova. Pak se ještě definitivně rozmyslím.)

Především na Nortonovi, tématu a režii stojí tenhle snímek. Je surový, zároveň emotivní, ale také poměrně zjednodušený. Některé pasáže jsou obzvláště "snové" a do skutečnosti mají poměrně daleko. Přerod mladšího bratra od stoupence "komunity" na "když vím,čím jsi prošel, končim taky" je strašně rychlý a v podstatě zde si právě uvědomíte naprostou nereálnost. Nicméně některé scény oproti tomu působí více než přesvědčivě a třeba v Nortonově projevu před bandou neonacistů, ppř. při obědu s matčiným přítelem poměrně skvěle vyniká neustále živá absurdita podobných výroků. Na závěr ještě jednou pochvala Nortonovi.

Pár vtipných momentů, výborné úvodní titulky. Konec výčtu pozitivních věcí. Neboť zbytek je nejenom v podstatě stokrát provařená, ale až vysloveně tupá záležitost. "Teď už víme, že jsou i dobré čarodějnice." No skvěle, dobře, že jste taky chvíli používali mozek. Scénář snad v tomhle filmu nehraje vůbec žádnou roli, smutné je, že ji vlastně nehraje ani ústřední duo, ani čarodějnice. Takhle blbé čarodějnice už tu dlouho nebyly...Hlavní čarodějka snad svou blbostí předčila i zbytek. Sabatový slet čarodějnic v podstatě nechal debilitu čarodějek vyniknout na 100%. Navíc celá zápletka Jeníčka s Minou - to je krásný WTF příklad...Třešničkou na dortu jsou hůlky alá Potter - tady ale funkční asi jako v Potterovi očarovaný brk při skládání NKÚ...Jednoznačné zklamání! A těch pár cool zbraní už to nezachrání!

Mazlík k pohledání? Možná ano, ale pro mě raději ne. O tomhle snímku jsem slyšel, že rozplakal kinosál. Ha-ha, upřímně - moc emocí se ke mně nedostavilo - chápu, nejsem zrovna člověk posedlý láskou ke psům, ale i tak...Osobně mi například v srdci nezůstal vůbec nikdo kromě Pana učitele, kterého považuji za skvostnou figurku uvnitř nicneříkající kaše. Kouzlo Mrtvé nevěsty nebo Ukradených Vánoc tu nenajdeme. Velká škoda! Burtone, Burtone, Burtone!

Jak už tu bylo řečeno: ZKLAMÁNÍ! Vědomostní soutěž to je jen minimálně, povětšinou lze slyšet jen několik otřepaných písniček (text na velkoplošné TV! a všichni tleskají a zpívají a mají se rádi...(-/-).O nějakých přesně daných pravidlech a způsobu uznávání bodů nelze vůbec hovořit...Debilní znělka tomu nasazuje pomyslnou korunu. Děkuju, příště už ne. Zůstávám u AZ-kvízu!

Proč já musím vždycky mít nějaký problém s koncem? Ale k filmu..Netušil jsem do čeho to jdu, takže výsledek byl extra nad moje očekávání. Jednotlivé vzpomínky jsou vizuálním skvostem, momenty vzpomínání a zjišťování nové "reality" jsou po herecké i scénáristické stránce kvalitně odvedenou prací (vězeňská epizoda a aluze na stigmata vévodí). Já mám zkrátka šťourání se v mozku rád (vzpomněl jsem si na Počátek). Surovost podání je v kontrastu s jinými částmi (extrémní kontrast mezi scénou "s pejskem" a "párem snů"), jen mi zkrátka a dobře zase vadil závěr - poslední pětiminutovku bych vystřihl, kazí dojem z jinak perfektního thriller/dramatu. Ale za nadprůměrnou podívanou a pomyšlenou pět hvězd dát musím...(90%)