IrisHelenka

Vážení, tohle byla tedy vážně síla. Větší blbost jsem za poslední rok v kině neviděla, ale víte co? Já jsem se skvěle bavila. Máte dvě možnosti. Buď si můžete říkat: "Co to má sakra bejt?", nebo se můžete smát jako šílení. Vybrala jsem si druhou možnost a pojala nejnovější Tři mušketýry jako něco mezi Piráty z Karibiku, Sherlockem Holmesem (ano, narážím na ten velký souboj na Notre Damu, který nápadně připomínal souboj na rozestavěném Tower Bridgi, a samozřejmě na hudbu) Matrixem, Mission Impossible a Pastí. Konstans a Milady samozřejmě neumřely, Milady navíc předvedla, že má schpnosti hlavních hrdinů všech jmenovaných filmů od Nea po Ethana Hunta, v klidu zmákla pobít dvacet chlapů, spouštět se na laně v sexy oblečku, ukradnout korunu a nakonec přežila i pád do vody ze vzducholodě nebo spíš ze "vzducholoďolodě" (z níž bylo možné chrlit oheň jako z plamenometů, což ve mně vyvolává vzpomínku na očouzeného zlouna Orlanda Blooma). Jo a tím se dostávám právě k těm lítacím věcem a velké závěrečné bitce, kdy byla krásná Konstans přivázaná na přídi "vzducholoďolodě" a já si říkala, jestli jsem se náhodou nezbláznila a neocitla se v pohádce Hvězdný prach. A ten konec mě teda dostal... záběr na flotilu lodí a vzducholoďolodí, které jedou napadnout Frantíky... A D'Artagnan? S D'Artagnanem asi neměl moc společného, ale teď budu znít jako pravá puberťačka... Byl tááááák hezkej. No, nikdy jsem si každopádně nemyslela, že uvidím loď napíchnutou na Notre Dame, byť jen ve filmu, nebo celkově takové zpracování Mušketýru. Jenomže mě bylo při tom filmu vážně fajn, nemůžu si pomoct!

Pořád mi vrtalo hlavou, proč je to na ČSFD první nejlepší film... a tak jsem se konečně koukla. Teď už tomu rozumím. Myslím, že tady už všechno bylo řečeno a že nemá cenu vyjmenovávat proč. Snad mohu jen říct, že ještě nikdy mě tak moc nepotěšil happy end. Pořád jsem čekala, že to skončí tragicky a ono ne a uvědomila jsem si, že mám šťastné konce u filmů prostě šíleně ráda.

Nevadilo by mi, že jde o další tuctovou americkou romantickou komedii, proti kterým povětšinou nic nemám, pokud se alespoň trochu bavím, jenomže nemůžu si pomoct, ten nápad je naprosto debilní. Film není ničím výjimečný, není nijak extra vtipný a ani srdceryvný a říkám si, proč se něco takového vůbec natáčí.

A já kašlu na špatná hodnocení. Když Harrison Ford jel na růžovém kole s třásněmi nebo když se honil za zločincem, nastoupil do výtahu a mezi tím si vyřizoval nějaké kšefty jako realitní agent, řvala jsem smíchy. Závěrečná honička byla akční, svižná a vtipná, Harrison Ford je prostě Harrison Ford se svým fordovským úsměvem a Josh Hartnett, můj oblíbenec, jako cvičitel jógy, no to prostě nemá chybu... Dva policajti, kteří se chtějí spíš ulejvat a kteří prostě občas všechno podělají. No, já jsem si to užila!

He's not a hero. He’s a silent guardian. A watching protector. The Dark Knight...

Vážení, tak to byla tedy pecka. První část mě mile překvapila, protože po Fénixově řádu a Princi dvojí krve konečně přišel film, vytvořený téměř přesně podle předlohy a ještě ke všemu vážně dobrý. Z druhé části jsem však naprosto nadšená! Je jasné, že rozdíly s knihou tu jsou, ale už jsem se během všech Harry Potterů naučila přimhouřit oko a snažit si jich nevšímat, neboť filmy o Harry Potterovi samozřejmě nikdy nemohou být tak dobré jako knihy. Druhá část Relikvií smrti byla přirozeně o dost akčnější, skoro mi připadalo, že se vezu na horské dráze od začátku do konce. No, život Albuse Brumbála byl vysvětlen dost zjednodušeně a jeho bratr měl být mimochodem plešatý... Potěšila i občas nějaká ta vtipná vsuvka, například scéna v Komnatě nejvyšší potřeby, kdy se Ron rozběhne za Dracem a jeho kumpány a křičí: "To je moje holka, vy kreténi!" Nebo mě i rozesmálo jeho panděro, které se mu udělalo po devatenácti letech... Mimochodem ten konec byl dojemný, i v knížce jsem nakonec byla ráda za lehce patetický happy end na nádraží devět a tři čtvrtě. Co se mi ve filmu vážně líbilo oproti předloze bylo to, že Harry mnohem víc bojoval, konečně se do toho trochu obul! Jeho bitka s Voldemortem byla akčnější a delší, celkově bitva o Bradavice by se naproti tomu dala ještě víc rozvinout, ale dejme tomu, asi už to lépe nešlo. Je tady však něco, co bych mohla vyčíst spíše Rowlingové. Myslím scénu, kdy si Harry přijde do Temného lesa pro smrt. Než by ho dostali, mohl stihnout pokosit alespoň deset Smrtijedů a pokusit se zlikvidovat toho hada, ale to už jsou takové maličkosti, do kterých možná zbytečně moc šťourám. Každopádně byl film hodně ponurý a kolikrát mě mrazilo v zádech, hlavně při s céně s duchem Heleny. Jinak 3D mě tak jako většinu lidí poměrně zklamalo. Filmové rozloučení s Harry Potterem bylo každopádně nanejvýš důstojné a já jako fanoušek knih, který byl sedmým dílem konečně uspokojen a potěšen, dávám pět hvězd bez pardónu. Jsem ráda za rozdělení na dvě části, konečně to mělo nějaký řád!

První část filmu Harry Potter a Relikvie smrti předčila mé očekávání. Do čtyřky byly filmy udělané fakt pěkně, a tudíž stále patří k mým oblíbeným, ovšem počínaje pětkou to šlo od desíti k pěti. Podle mě kdo nečetl knížku, nemůže ho taková pětka ani moc bavit, ale dejme tomu... Mnohem víc mě však zklamal Princ dvojí krve, knížka je trochu víc zamilovaná než ostatní, takže bylo ve filmu mnoho prostoru na vysvětlování, akci... Na plzeňskou premiéru Relikvií smrti jsem šla natěšená a nadšená, přestože jsem se předem smířila s tím, že to nebude nic extra. Tentokrát jsem se pořádně sekla! Sedmička je fakt perfektní, scénáristé se naprosto přesně drželi knížky, i herecké výkony mi přišly o něco lepší a z kina jsem odcházela příjemně překvapená a plná zážitků, emocí... Bylo to přesně takové, jaké jsem si to při čtení představovala! Jenže jsem slyšela i názory, že je tento díl nudný, jak v knížce, tak ve filmu, a že ,,bloumání po lesích" není moc zábavné. Mně naopak to, že se sedmička neodehrává v Bradavicích, nýbrž na těch depresivních pláních, připadá zajímavé a má to fakt skvělou atmosféru. Nudné mi to nepřipadá určitě, protože přes ono ,,bloumání" se pořád něco děje a každý okamžik je důležitý. Zkrátka a jednoduše se mi sedmý díl líbil fakt hodně, akorát Relikvie smrti s pohádkou, kterou Harry Potter býval v prvních dílech, nemají moc společného. Musím upozornit na pěkné provedení Příběhu tří bratří, trochu z toho člověku mrazilo v zádech...

Ať si říká kdo chce co chce, je to jeden z nejlepších dívčích filmů, co jsem kdy viděla. Hlášky jsou naprosto skvělé, humor není upocený a ani trapný a můžete si klidně myslet, že jsem úplně blbá... Jenom proto, že jde o americkou komedii o blondýně, není nutno ji odsuzovat. Reese Witherspoon hraje Elle celkem dobře a ukazuje svůj komediální talent. Ostatní postavy mají také něco do sebe a když se nad tím zamyslíte, myšlenku má Pravá blondýnka dobrou. Chápu to asi z toho důvodu, že jsem trochu jako ona. To, že máte nalakované nehty, nosíte podpatky a kabelka se vám hodí k botám i pásku, ještě neznamená, že musíte být úplně vypatlaný, protivný a nešikovný. Ať žijí fifleny! Ten, kdo si myslí, že oranžová nahradí růžovou, je na hlavu... Kdyby byl každý na světě jako Elle, tak má tenhle svět vyhráno.

Udělat parodii tak, aby nebyla ještě trapnější než původní film, není zrovna legrace, o tom jsem se přesvědčila už několikrát (Bulšit, Scary Movie...). Jenže Top Secret? Nevím, jestli to vůbec můžu říct, ale možná tenhle film překonal i skvělé Žhavé výstřely! Bože, to jsem se nasmála! Nutno uznat, že je to docela síla, když si Američané dělali před revolucí takovou srandu z Němců. Ty narážky byly vážně skvělé... Jedna z nejlepších parodií, co jsem kdy viděla!

Co si pamatuji, už od mých dětských let táta vždycky před odchodem do divadla řekl: "Tak jdeme k Rigolettovi." Jindy zase poznamenal vysokým hlasem: "A nezapomeňte si vzít jachtu!" Nebo: "Já nemohu mít děťátko!" Jako malá jsem tomu samozřejmě nerozuměla. Až postupem času mi bylo vysvětleno, že hláška pochází právě z filmu Někdo to rád horké a že je to tátův úplně nejoblíbenější film. Jednou jsem se na to prostě musela podívat s ním a vida... Přece jen jsem se bavila! Tomuhle filmu z 90% stáří očividně neuškodilo. I když je to perfektní dílo, pět hvězd mu z nějakého nedám, možná proto, že prostě moc nemusím Marilyn...