Aluska88

Strážce možná je svým námětem, scénářem a celkovým vyzněním průměrný film. Svým dynamickým zpracováním, akcí a hereckým obsazením (především výkonem Michaela Douglase v roli špičkového ochránce hlavy státu), však poměrně úspěšně snímek vyzdvihuje ze standardních, průměrných vod. Líbilo se mi to.

Oh Evan, how amazing she is... Tato dívka v každém filmu představuje své mimořádné kouzlo vycházející z její tváře. Aristokratická, porcelánová tvář, její výraz, modré oči a pohled, v němž jakoby se ukrýval magický vesmír zářící radostí, mučený ukrývanou bolestí a jakousi obrovskou hloubkou. Často působí jako ztracená či ukrytá v hloubce své vlastní krásy. Nedosažitelná a vzdálená. Jako děvče schopné udržet jakékoli tajemství, i poradit, vždy profesionální a respektovaná, s důmyslným systémem uchovávání "nezbytných věcí" svých zákazníků a jako vrba s výnosným zpovědním "byznysem," je skvělá. Její houslové party jsou kouzelné. Jako její kamarád se zde objevuje Michael Angarano, který je pro mě v každém filmu vždy milou osůbkou:) "Už nebudu krást tátovi peníze. Jednodušší je krást v obchodě." :)

Barevný Marvelovský koktejl, který jede na podobně bláznivě vlně jako třeba Thor: Ragnarok. Strážci galaxie jsou vydařeným příspěvkem do subžánru "Marvel on Drugs." Já osobně mám radši vážnější Marvel, ale občas se podívat na nějaký podobný úlet není na škodu. Například po Infinity War to člověku rozhodně zvedne náladu:) Navíc retro soundtrack a výskyt walkmana v blockbusteru to je pro mě jak dělané. Zalíbil se mi Rocket Raccoon, i když jsem nečekala, že tak miloučký mýval bude takový výbušný drsný sprosťák. A samozřejmě Peter Quill je elitní týpek :D "Parta pitomců, co stojej v kroužku.", "Víte, já věřím, že nikdo není stoprocentní pičus."

Jednoduše genialita! Jako by to bylo včera... Opět další kultovka z dob Supermaxu a zlatých, krásných devadesátých let, na kterých "naše":) generace vyrůstala. Z dnešního pohledu pro mnohé filmové odborníky, této klasiky a oněch dob neznámých, nepochopitelné, že jsme se na takovou blbost mohli dívat. Dívali se, a rádi a možná bychom se i dnes podívali zase:) Kdo v té době nevyrůstal, nepochopí. Jedny z nejkrásnějších let. Bezstarostná, dětská a dospívající. Žádné dokonalé efekty, žádný vyumělkovaný digitál, žádné 3D, HD a vůbec spousta věcí, které tehdy ještě (ne)byly... Hláška století: "MORFUJEME!" :D

Je zřejmě více než jasné, že Jean-Marie Poiré není schopen natočit klidnou a rozvážnou komedii:) Po Operaci Corned Beaf a Návštěvnících přihodil do svého šíleného mlýnku, kterým je vždy schopen úměrný základ svých filmů rozemlet na kousky, další naprosto bláznivé a nezastavitelné dílo. Christian Clavier oplývá neukojitelnou touhou po bláznivých eskapádách a pro tentokrát do nich zatáhl i Gérarda Depardieu. Od začátku do konce se na Vás bude valit nekonečná smršť šílených gagů a scének za doprovodu stejně laděných dialogů. Je to taková síla, že vydržet celých 110 minut se stejně nažhavenou pozorností snad ani nejde. Úderná síla tohoto filmu je tak mocná, že vás po chvíli možná zcela vyčerpá, a ke konci už nebudu mít sílu ani na to, vnímat závěrečné titulky:)

Německo patří k zemím, které filmy s LGBT tématikou opravdu umí. Die Mitte der Welt není výjimka, i když jsem očekávala, že snímek se bude více věnovat vztahu mezi chlapci. Jejich setkání a následný vznik vztahu je zpracován velmi rychle, bez nějaké postupně budované chemie či vzájemného poznávání. Snímek se více zaměřuje na rodinné zázemí hlavní postavy v podání Louise Hofmanna. Louise jsem prvně poznala ve výborném dramatu Freistatt a poté jsem ho viděla v drsném Under Sandet. Postupně nám jsou odkrývány rodinné vazby, vztahy a dlouho zamlčované bolestné skutečnosti. Vztah mezi hochy je tak nějak decentně odsunut na vedlejší kolej, aby se mezitím mohlo začít odvíjet poctivé rodinné drama. Skvěle natočený, i zahraný snímek, jen jsem očekávala větší přínos toho gay faktoru:)

Léta před tím, než se z Benedicta Cumberbatche stal geniální Sherlock a z Toma Hardyho drsný záporák Bane a popularita jejich osobností nabyla monstrózních rozměrů, prožili spolu nezapomenutelné chvíle coby dvojka nesourodých a neobvyklých přátel. Zatímco Ben zastává civilní roli "obyčejného" a vyrovnaného Alexandra Masterse, a v tom co jeho role může nabídnout, je výborný, Tom coby Stuart Shorter, je mu dokonalým protikladem a herecky toho má však víc, co říct. Silný scénář, výborně zpracované téma a v hlavní roli dva z nejtalentovanějších Britů současnosti. Prostě jeden z nekonečného množství brilantních kousků s nálepkou Made in Britain:) "Občas si myslím, že jsem ďáblovo dítě. Pustil jsem ďábla dovnitř. Teď ho nemůžu dostat ven. Snažil jsem se. Vypálit ho ven, vyřezat ho ven... Ani si nevšiml."

Zákulisí Studentského maratonu 2014 přineslo velmi zajímavé rozhovory s mladými tvůrci, pohled na současnou tvorbu, i na výhled do budoucna určitých žánrů. Jediné, co mi vadilo, byla ta ženská, která se všemi dělala rozhovory, ten její nepříjemný a protivný hlas bylo asi to jediné, co mě tahalo za uši a znepříjemňovalo mi sledování:)

Studený bufet zcela oprávněně dostál svému názvu:) Netypická kriminálka, od začátku do konce prošpikována absurdními situacemi, kdy se jedna absurdita kupí na duhou a přesto dává smysl, a pořádnou dávkou černého humoru. Člověku to stejně i tak vlastně připadá reálné a docela i pravděpodobné, že by v dnešní době někdo podobnou situací mohl procházet a jednal by stejně. Ona ta apatie a lhostejnost společnosti je zcela na místě. A zvláště v dnešní době. A... Bože, Carole Bouquet byla tak nádherná... "Už sis někdy všimla, kolik je v metru lidí, kteří vypadají na to, že je někdo zavraždí?", "Bude to poprvé, co uvidím umírat muže." - "Já taky, většinou přijdu pozdě.", "Je zamčeno?" - "Ano, je zamčeno." - "A obtěžovalo by Vás otevřít?" - "Ano, hodně."

Jedna z nejlepších a nejvěrnějších filmových adaptací Stephena Kinga. Povídka "Tělo" patří v jeho tvorbě snad mezi jediný klenot, který nepatří mezi horor. King touto povídkou dokazuje, že jeho představivost je nedostižná. Ač patří mezi jednoho z nejlepších a nejplodnějších hororových spisovatelů vůbec, jeho talent není omezen pouze na hororový žánr. King má neuvěřitelný cit pro vytváření rozmanitých lidských charakterů a dokonale dokáže zpracovávat jejich myšlenkové a emocionální pochody, postoje a vývoj jejich povahy. Tento film obsáhl ve scénách, atmosféře a hercích to, co King dokázal vytvořit pomocí slov. Snímek mohl být klidně i trochu delší, ale kdo povídku četl, tak ví. Nádherný film o bezstarostném dětství, přátelství, svobodě a nezapomenutelných zážitcích jednoho horkého léta. Úžasný výběr všech čtyř dětských herců, z nichž každý je ve své roli zcela přirozený a skvělý. Všichni dokonale zapadli do postav, které King vytvořil a když si povídku občas pročítám, vybavím si vždycky jejich tváře. River Phoenix v roli Chrise Chamberse je jedinečný. Dokázal do této role vnést jistou vážnost, upřímnost, rozvahu i zranitelnost. A takový byl možná i on sám... Zvláště u něj je v průběhu filmu vidět, jak dospíval. Ze začátku vypadá jako malý kluk a postupem času jakoby zvážněl a vypadal více jako dospělý. Jakoby se propojila jeho postava s ním samým... Dále exceluje mladý Kiefer Sutherland v jedné ze svých četných rolí mladistvých vůdců gangu a drsňáků. I já jsem zažila, po návratu z mnoha událostí, že město, a vůbec všechno, co jsem v tu chvíli viděla, mi připadalo neskutečně malé, oproti tomu, co jsem prožila. Jako kdybych všechno získala, a najednou mi to někdo vzal a už nikdy mi to nevrátí tak, jak to bylo poprvé. Dokonalý hudební soundtrack, atmosféra bezstarostného mládí a doby, která byla tak vzdálená této. Doby, kdy přátelství, dobrodružství a zážitky byly nade vše. Žádní lidi čumící do telefonů a líná, digitálně zakrnělá mládež zhýčkaná technickými vymoženostmi a materialismem, která má všechno a přitom si myslí, že potřebuje ještě víc. Žádní lidi, kteří se tak snaží lišit, aby nakonec všichni skončili v jednom stádu. Bolestný kontrast. Tento film ukazuje mnoho, vyjadřuje ještě víc a zanechává nesmazatelné.