PAVEK

Adebisi, Beecher, Schillinger, O'Reily, Said, Alvarez, "Kenny".... tento seriál je neuvěřitelnou přehlídkou neskutečně velkého množství neskutečně výborně napsaných postav. Je jich tu tolik, že si vybere zkrátka každý. Všichni to jsou hajzlové, nicméně zamilujete si je. Lepší seriál odehrávající se ve vězení neexistuje. Prison Break byl o útěku z vězení, Oz je spíše o neustále větším se propadání do vězeňské reality. Oz žije svým vlastním životem, vězni umírají a přicházejí, Oz přetrvává. I postavy managementu věznice, tedy od ředitele, přes šéfa Emerald City, cvokařku, kněze až po bachaře, jsou taktéž skvělé, jen těžko zde narazíte na slabě zahranou / napsanou postavu. Vše je velice syrové, drsné, realistické a zážitek ze sledování je velice intenzivní. I když se příběh ve skutečnosti nikam moc neubírá a je zde absence šokových cliff-hangerů jaké známe třeba z Lostu a jiných seriálů, přesto po skončení jednoho dílu máte nepřekonatelnou touhu pustit si ihned díl další. Jediné srovnání se zde nabízí s kultovním The Wire.

Musím říct že neznám seriál, který by byl 1) takto mimořádně autentický, zcela reálný, prostě takový, kdy si říkáte: jo, takhle nějak to asi vážně bylo. 2) se jedná o seriál, který nemá slabý díl. Ano, je to naprosto neuvěřitelné, zvláště při hodinové stopáži každého dílu, ale po celých 5 sérií jsou všechny díly naprosto fantastické a slabý díl prostě neexistuje. Pro mě osobně jediný seriál, který se kvalitativně vyrovná a občas možná i předčí pro mě nepřekonatelý seriál Oz.

Naprostý KVLT na poli seriálů. Rozhodně nejpropracovanější a dějově nejsložitější seriál, se kterým jsem měl tu čest. I samotná "mytologie" a "svět" ostrova je propracován nevídaně detailně a dopodrobna. Je propracován dokonce tak detailně, že začal žít svým životem a zcela přesáhl vysvětlovací schopnosti scénáristů.... Je mi velice líto, že seriál klesl na pouhých 76% zde na čsfd. Je to dvojí daň: jednak daň dabingu. Domnívám se, že velká část hodnotitelů (přes 26 000, to patří na čsfd ke špičce co se týče počtu hodnocení), hodnotila seriál na základě dabované verze, co běžela na Nově. Dabovaná verze z Novy však představuje vskutku úplně jiný seriál, jelikož postavy jsou nadabované tak otřesným způsobem, že se tím vážně zcela mění jejich charakter. Kdybych já seriál viděl na Nově, tak dávám tři hvězdičky max. Druhou daní je pak samozřejmě jeho složitost. Pokud nejste fanoušci seriálu, složitost seriálu Vás odradí. A pokud jste zvyklí sledovat průměrnou seriálovou televizní produkci, seriál nepochopíte. Respektive se o to ani nebudete pokoušet, věřte mi.

Základní koncept, který lze po shlédnutí několika sérií Shieldu vypozorovat, je velice podobný jako u The Wire nebo Ozu. Seriál nám předkládá syrovou realitu policejní stanice kdesi v Los Angeles, se všemi problémy a nedodělky které pravděpodobně ve skutečnosti taková stanice má. Je to podobné jako u dvou výše zmíněných seriálů, ke kterým bych Shield přirovnal. Žádní dokonalí hrdinové, žádné supermoderní technologie, žádná snaha šokovat něčím nafouknutým, ale pravý opak. A funguje to opět výborně. To co z Ozu a The Wire dělá v mých očích dva nejlepší seriály, jež spatřily světlo světa, je přítomné i v Shieldu. Seriálový fanoušek si nad touto delikatesou smlsne, zvlášť když na něj čeká celkem 7 sérií. Jediná otázka k zamyšlení je, jak by seriál působil, pokud bych ho měl sledovat díl po dílu vždy s týdenní pauzou. Je pravda že zde by Shield možná trošičku zaostával oproti Ozu i The Wire, kdy zvláště v prvně jmenovaném seriálu představuje každý díl oázu televizní geniality sám o sobě. Tuto otázku však nemusím řešit a proto na mě Shield působí kompaktním dojmem a nelze mu nic moc vytknout. Ano, nedosahuje kvalit dvou výše zmíněných seriálů z produkce HBO, ale kolik seriálů se může s těmito již dávno mrtvými projekty měřit? Pro fanouška kvalitní seriálové tvorby je Shield povinnost. // doplnění komentáře po shlédnutí posledního dílu poslední, sedmé sezóny seriálu: Závěr Shieldu, to pro někoho muže být doslova a do písmene emocionální peklo. Musím naprosto souhlasit s komentářem Isherwooda, který píše, že konec Shieldu představuje jeden z nejvíce zdrcujících momentů v oblasti dramatické televizní seriálové produkce. Tohle totiž doopravdy nemá obdoby. nabízí se mi tu určité srovnání s typologicky podobnými seriály stejné kvality, totiž s Ozem a s The Wire. Oz, která stále považuji za nejlepší počin, jež kdy spatřil světlo televizních obrazovek, vytyčuje linii mezi pomyslným dobrem a zlem poměrně jasně. Všichni jsou špatní. Všichni se propadají do čím dál větších sraček. Nějaká dobrá stránka mince, na kterou byste snad mohli sázet, tu prostě neexistuje. Divák tu rozhodně nemusí, v kontextu toho co se stane v průběhu celého seriálu, řešit složitou otázku o tom, jaký je charakter postav. I pokud je někdo náhodou dobrý, během chvilky Oz ukáže jeho "pravé kvality". Oz je studií temných stránek lidské psychiky. The Wire také jasně "lajnuje" hranice mezi dobrem a zlem. Je to zde poměrně jasné, policejní sbor je doopravdy tvořen lidmi, kteří mohou představovat dobro, zatímco ulice, feťáci, distributoři, dealeři, pasáci a ostatní představují zlo, které je třeba vymýtit. Samozřejmě, ulici v The Wire nelze zcela zosobnit ze zlem v tom smyslu, že každý jednotlivec na ní je zlou osobou. "Ulice" jako taková jí ale je. Jsou zde tedy jasně stanovené body, představující morálně kladné a morálně záporné. Shield představuje zcela něco nového. Hranice totiž neexistují. Ano, jsou tu některé ryze dobré postavy (tvořené několika detektivy a policisty) a ryze špatné postavy (opět dealeři, distributoři apod.). Ústřední děj se však točí kolem postav, které takto zaškatulkovat nejdou. Od prvního až do posledního dílu nevíte, co si o Vicu Mackeym doopravdy myslet. Jestliže můžeme Oz označit za dokonalou studii lidské psychiky ve vězení, a The Wire za dokonalé převedení baltimorské reality na televizní obrazovku, Shield pak můžeme označit za dokonalé zpracování toho, jaký kolotoč se může spustit poté, co uděláte doopravdy velký průser a na situaci si přivyknete a věci, který byste nikdy dříve předtím neudělaly, začnete dělat s rutinní pravidelností, jako by vlastně o nic nešlo. Strike Team, to je Vic, Shane, Lem a Ronnie. Pomyslná křivka úspěchů stoupá směrem nahoru, kde pomyslným přechylujícím bodem je zcela nepochybně "arménský peněžní vlak", kde se vše láme. Od tohoto okamžiku se vše bortí jak domeček z karet. Všechny série si drží svou kvalitu, nicméně je třeba říct, že pátá série, ve které se jako jedna z hlavních postav objeví herecká hvězda Forest Whitaker, stojí asi úplně nejvýš. Šestá a sedmá série pak už představují tu více, tu méně rychlý pád až na zem, a ještě níže. Sedm sérií, sedm roků. Já sám jsem seriál shlédl během cca dvou měsíců a musím říct, že jsem si na postavy ze "Zásahovky" doopravdy hodně zvykl. Proto Vás finále doopravdy nenechá chladným. Jen těžko si mohu představovat několikanásobně větší efekt u diváků, kteří seriál sledovali regulerně v televizi po dobu sedmi let.

Skvost naprosto mimořádného kalibru a těší mě, že patřím mezi tu hrstku lidí v ČR, kteří zatím měli s Hatufimem tu čest. Nebudu zakrývat, že Homeland miluju, nicméně jméno "Gideon Raff" pro mě dlouho bylo jménem neznámým, jelikož jsem se příliš nezajímal o to, kdo Homeland vlastně napsal. Letos o prázdninách jsem však začal sledovat další Raffův počin, seriál Tyrant, když tu jsem si všiml, že před Homelandem a Tyrantem spáchal Raff ještě "Hatufim". Hodnocení 93 % a pouhých 27 hodnotících na čsfd - v ten moment mi bylo jasné, že jsem objevil skvost, skrytý klenot a seriálový poklad. Má očekávání byla extrémně vysoká, což bylo poněkud nebezpečné, jelikož při příliš vysokých očekáváních může být člověk nakonec lehce zklamán. Hatufim však snesl již od prvního dílu ta nejpřísnější kritéria a měřítka a žádné zklamání se tak nekonalo. První a druhá série Hatufimu se od sebe poměrně výrazně liší. První série představune unikátní psychologické drama, což je mimochodem žánr, který miluju. Emoce doslova stříkají ven z obrazovky a člověk se jim jednoduše nemůže ubránit. Nic z israelské tvorby jsem předtím nesledoval, tudíž herce jsem vůbec neznal, ale vážení, ty herecké výkony, to byla skutečně extratřída. Představitelé dvou hlavních postav první série, navrátivších se vojáků / zajatců Nimrod a Uri si mě neskutečně získali svou autentičností a realističností a dá se říct také lidskostí. Je až neuvěřitelné, jak uvěřitelně Hatufim působil. V první sérii klapalo úplně vše, nedá se jí nic vytknout. Je však třeba poznamenat, že Hatufim rozhodně není Homeland. Homeland je hodně "americký", což nemyslím pejorativně, ale spíše jako označení určité kategorie seriálů. Hatufim vůbec není akční a je skutečně vybudovaný ryze na psychologi vypjatých interakcích. Zatímco Homeland přesahoval do psychologického dramatu / thrilleru, u Hatufimu thrillerová složka chybí. Je jasné, že neakční seriál, vybudovaný na pečlivě propracovaných charakteristikách postav, je určitě na natočení těžší, tedy o to větší laťku nastavil Hatufim sám sobě... a v první sérii se s touto laťkou vypořádal více než dobře. Druhá série je typologicky úplně odlišná. Je více "homelandová", ostatně druhá série Hatufimu se začala vysílat až v době, kdy již běžel Homeland. Zatímco v první sérii Hatufimu jsme takřka neviděli žádné zbraně (respektive střílení ze zbraní) či něco podobného, druhá série ikonicky začíná prvními vyobrazenými vraždami v celém seriálu. Druhá série je více akční, více rychlá, více napínavá a zřejmě taky o chlup lepší než ta první. Což je trošičku paradox, protože první série vážně nemá chybu, přesto lze říct, že ve druhé sérii děj graduje do nevýdaných kvalitativních výšin. Nejen Nimrod a Uri, ale i všechny ostatní postavy jsou zahrané skvěle. Těžko nacházím jediný slabý článek tohoto veledíla. Konec druhé série nechává zcela jednoznačně otevřený konec pro další pokračování, a Gideon Raff se již v prosinci 2013 vyjádřil, že třetí série Hatufimu by, opět po několikaleté pauze od konce druhé série, mohla být. Budu doufat v to, že se třetí série nakonec dočkáme, nicméně pokud ano, bude to pro Raffa a pro celý tým okolo Hatufimu neskutečná výzva. Udržet kvalitu na úrovni prvních dvou sérií bude mimořádně obtížné. Osobně řadím Hatufim k absolutní seriálové špičce. Tento seriál snese srovnání snad jen s pro mě elitními a jen těžko překonatelnými kousky typu Oz nebo The Wire.

Vždy se po čase podívám na počet hodnotitelů zde na čsfd, a vždy žasnu, že stále zůstává okolo tří stovek. Seriálový klenot z druhé strany planety, který zde zřejmě teprve čeká na své objevení.

O Game of Thrones jsem věděl dlouho dopředu, nicméně díky tomu obrovskému nadšení, které GoT už dopředu vyvolávalo, jsem zůstával mírným pesimistou. Řekl jsem si, že se na celé GoT podívám, až budou venku všechny díly a tak se taky stalo. Zamířil jsem na čsfd a uviděl jsem 93% na základě 5000 hodnocení a statisticky 5. nejlepší seriál na čsfd. Většinou tomu bývá tak, že když mám velká očekávání, samotný výsledek mě když ne zklame, tak nenadchne. U GoT jsem měl doopravdy velká očekávání - a seriál má očekávání překonal. Klobouk dolů, už se těším na druhou řadu, nicméně asi to nevydržím a koupím si literární předlohu. Zajímalo by mě, o kolik v procentech prodejnost těch knih po odvysílání seriálu vzrostla....to bude pěkné číslo.

KVLT - někteří sice píší, že další série jsou horší, já však nemohu souhlasit. První série je nepochybně nervy drásající a zcela geniální. Druhá série je ale to samé, akorát že venku. Hlavním bonusem Prison Breaku je ten fakt, že všechny postavy jsou vážně skvělé a něčím natolik zajímavé, že si postupem času vytvoří každá jakousi svou auru originality a její příběh Vás prostě zajímá. A nejde zdaleka jen o Scofielda, Sáru či Burrowse. Jména jako Kellerman, Bellick, C-Note, Mahone apod. jsou prostě tahákem. 3. série rozhodně NENÍ recyklací série první. Je to zcela originální série a nové postavy jsou opět vynikající a skvěle pasující do PB světa, v čele s naprosto fantastickým Lecherem. Čtvrtá série je nejslabší, to je pravda, ale pořád hodně zajímavá.