Barghest

I když snímek už leccos pamatuje, na jeho síle to není nijak znát. Akorát ti haranti byli lehce otravní a trochu to excelentnímu Gregorymu Peckovi kazili. Výtečná adaptace ještě výtečnější předlohy, obojí můžu všemi deseti doporučit.

Lord s Millerem jsou blázni. LEGO příběh díky nim sviští na plný plyn a chrlí na diváka nápady s takovou kadencí, že se to nedá napoprvé všechno pobrat. Každý, kdo si jako dítě hrál s barevnými kostičkami, zamačkává nostalgickou slzu v oku a vzpomíná, jak to bylo fajn. A když na konci režiséři přeladí na úplně jinou notu, všechno do sebe najednou zapadá. Film získá nečekanou hloubku a divák utrpí značný šok a vyvalenou sanici. Takhle chytrý a promakaný animák tu dlouho nebyl. P.S.: Ještě někdo měl na konci filmu chuť vytáhnout svoje stará Lega a jít si stavět?

Všudypřítomný žlutý filtr, depresivní atmoška, tajemno, hromada otázek a výtečný Jake Gyllenhaal. Tenhle Villneuveův klenot je zoufale nedoceněný. Zatím. P.S.: Snímek cílí přesně na ty, kdo si rádi zavařují mozkové závity a pak se sebou nechají vyjebat.

Taky bych chtěla strávit jedny prázdniny se Samem Rockwellem. Ten chlap je boží, ať hraje psychopata nebo přerostlé děcko, které by mělo být už nějaký ten pátek dospělé. Velkým překvapením pro mě byl Steve Carrell ve vážné roli, byl totiž skvělý.

Nolan to s atmosférou umí a na to, aby vytvořil pěknou depku, nepotřebuje standardní berličky typu tma nebo déšť. Al Pacino odvádí svůj vysoký standart, leč Robin Williams překvapil, jak uvěřitelně dokázal ztvárnit mrazivého záporáka odvedle.

Kdyby to náhodou někdo ještě nevěděl, tak Andy je bůh. A trikaři taky.

Konečně opravdu vtipná marvelovka! Klišovitý příběh a matný záporák jsou v tomhle případě vedlejší, vše zlé je zapomenuto pod přívalem skvělé zábavy, akce, hlášek, retro rekvizit a parádních charakterů. Je to jako strčit děcko do cukrárny a nacpat mu do ruky pětikilo. James Gunn hned na začátku sešlápne plyn až na podlahu a zabrzdí teprve se závěrečnými titulky. Šikovně zaměstnává divákovu pozornost a nedá mu až tolik prostoru pro to, aby se zabýval negativy. Srdcem a duší tohohle snímku je hlavně ústřední looserovská pětka, díky níž divák nad lecčíms ochotně přivře oči. Strážci Galaxie jsou vlastně jeden velký team building z donucení. A proč ne, když to tak dobře funguje. Někoho možná překvapí, že nejkomplexnějším charakterem ve filmu je mýval (Rocket rules!). Pro mě byl největším překvapením perfektní Chris Pratt, který se do role Starlorda vážně hodí a mě si získal velmi rychle na svou stranu. Jasně, výsledek není až tak troufalý, jak se z trailerů zdálo, a takhle ohraný scénář už autorům příště neprojde, ale doufejme v zářnější zítřky. Teda jestli nenažraný myšák nechytne Jamese Gunna za koule. P.S.: Prý jsem se v celém kině smála nejvíc já a jeden devítiletý klouček. Trochu mě to znepokojuje.

Uznávám nepopiratelné kvality Temného případu, namátkou třeba herce, atmosféru, nebo filmový look, ale ten humbuk okolo mi prostě připadá trochu přehypeovaný. Problém je v tom, že tenhle seroš má svůj specifický styl, který člověku prostě musí sednout. Zoufale pomalé tempo dokáže člověka, který s Fukunagovou vizí není zcela kompatibilní, dokonale znudit. A situaci moc nevylepšují všudypřítomné dialogy, které často jen mlátí prázdnou slámu, než aby skutečně skrývaly nějakou výpovědní hodnotu. Ten zbytek už se jenom veze, takže u mě tihle dva svérázové jedou jenom na trojku. Sorry, chlapi.

Herecký koncert Hillary Swank a Sama Rockwella. Člověk vidí, že Kenny není žádný svatoušek, ale stějně mu musí fandit, aby ho z toho jeho ségra vysekala. Příběhu dodává na síle i štempl Based on true story. Pro vězeňská dramata a filmy o nespravedlivě odsouzených mám jednoduše slabost, a když se objeví takhle syrová, autentická, skvěle zrežírovaná a odehraná žánrovka, nezbývá mi, než si namlsaně pomlasknout.

Docela zábavná popcornová jednohubka na jedno, maximálně dvě skouknutí s překvapivě neotravným a trochu sebeshazovačným Cruisem, ale že by kvality snímku dosahovaly až do TOP 300, to se mi teda nezdá ani náhodou.