Jako zabít ptáčka
-
To Kill a Mockingbird
-
Ako zabiť vtáčika
Drama
USA, 1962, 124 min
Režie:
Robert MulliganHudba:
Elmer BernsteinObsah
-
Alabama tridsiatych rokov je rozdelená rasovou nenávisťou na bielych a čiernych. Hladinu rozvíri správa o znásilnení bieleho dievčaťa. Z brutálneho činu obvinia černocha a proces má byť výstrahou. Obhajoby sa ujal biely advokát Finch. Má nezvratné dôkazy o nevine svojho klienta, to sa však nehodí do plánu rozvášneného davu. (oficiální text distributora)
Alabama tridsiatych rokov je rozdelená rasovou nenávisťou na bielych a čiernych. Hladinu rozvíri správa o znásilnení bieleho dievčaťa. Z brutálneho činu obvinia černocha a proces má byť výstrahou. Obhajoby sa ujal biely advokát Finch. Má nezvratné dôkazy o nevine svojho klienta, to sa však nehodí do plánu rozvášneného davu. Komentáře uživatelů k filmu (141)
-
golfista
Bílý obhájce (vynikající Gregory Peck) obhajuje na jižanském maloměstě černého muže obviněného z vraždy. Velmi silné drama mapující poměry v americké společnosti 30. let.(17.3.2003)
-
Cival
Čekal jsem klasické soudní drama ve stylu 12 ANGRY MEN a ČAS ZABÍJET, takže expozice zpracovaná formou vzpomínek šestileté holčičky mě notně vylekala. Tímhle pojetím ztrácí na působivosti hlavně soudní část filmu, ale naopak se stupňuje jeho přesah daleko za hranici jednoho soudního přelíčení. Vychytralý scénář, akvělý Peck.(2.9.2005)
-
Houdini
NFR 1995, Oscar 3 : Herec HR - Gregory Peck, Výprava ČB, Scénář - A + 5 nominací: Nejlepší film, Režie, Herečka VR - Mary Badham, Kamera ČB, Hudba . . . . . . . . Zlatá Palma - výběr(31.3.2004)
-
Matty
Natáhnout, zamířit, vypálit. Je to tak snadné. Jako zabít ptáčka. Nejenom v tomto významu používá Harper Leeová titul svého slavného autobiografického románu. Jde rovněž o stěžejní poznání hlavní hrdinky, Čipery Finchové. Zabít sojku a zabít drozda není totéž. Filmové zpracování strhující knihy již tak strhující není. Vůči černochům (a komukoli, kdo táhne s nimi) nepřátelská jižanská atmosféra je přítomna předně zásluhou jedné postavy, vskutku ďábelského burana Boba Ewella (= evil). Z filmu ovšem není cítit, že „to“ je v lidech, v naprosté většině z nich. Téma rasismu je přitom ze všech témat v knize obsažených filmaři upřednostňováno, čemu odpovídá vystřižení poučné epizody s morfinistkou Duboseovou i naprostá nepřítomnost dalších postav (teta Alexandra), jež ovlivňují smýšlení dětí. Dlouhá scéna u soudu a následná rychlá dohra (knižní dění tří let bylo vměstnáno do cca jednoho roku) vytváří dojem, že by dokonce mělo jít o soudní drama. Pomohly by přidané minuty? Ne, dvě hodiny dostačují, akorát se dle mého mínění nezabývají tím podstatným. Chybí temná magie dospělého světa, jenž jsme jako děti toužili objevit, matně tušíc, jaká nebezpečenství s ním souvisejí. Přesně to vystihnuje název celovečerního dokumentu o filmu: „Fearful Symmetry“. Jiný, slabším příběhem vybavený film, zrovna svou „děsivou souměrností“ září do všech stran. Lovcova noc. Apendix: k alternativnímu pohledu na Jako zabít ptáčka a jemu podobné mainstreamové filmy vybízí Arnoldův zábavný experiment Passage á l'acte. 75% Zajímavé komentáře: mm13, agathon(19.12.2011)
-
Renton
Scénář: Horton Foote .. Chceš-li pochopit druhého člověka, projdi se v jeho kůži. Upocené soudní drama, které je jen tak mimochodem součástí mnohem hlubšího celku. Protne letní radosti a strasti dvou sourozenců, kteří proplouvají na vlnách morálních dilemat svého dětství v třicátých letech. Obě polohy jsou skvělé, soudní drama je náležitě působivé a vtáhne do dění, dětské toulání a zkoumání světa skrze jejich pohled má pro změnu místy nádech až se strašidelnou atmosférou. Ale v celku tohle spojení krásně funguje, neboť se opírá o výborný scénář a herecké výkony zúčastněných.(29.2.2008)
-
larelay
Musim sa priznat, ze som cakala ovela, ovela viac. Zhruba po pol hodine mi uz oslovenie Atticus islo na nervy, pribeh sa mi zdal nesurody, hoci na konci to samozrejme do seba zapadlo, ale chybal mi tam isty plynuly prechod medzi jednotlivymi dejovymi linkami. Pasaz zo sudnej siene, Gregoryho solo a hlavne jeho odchod zo sudnej siene boli uchvatne, na zvysok sa sice fajn pozeralo, ale nudila som sa. (Videne 05.08.2010)(5.8.2010)
-
Rob Roy
Jak už tu předesílá Cival, nečekejte schéma klasického soudního dramatu, tomu je zde věnována ani ne polovina filmu. Sám jsem léta jsem žil v omylu, že jde o klasický "souďák. Ale jedná se o vzpomínky ženy na formující okamžiky jejího mládí a drtivá většina filmu je vyprávěna z dětského pohledu. Proto je i několik scén stylizováno až do hororového nádechu.(18.3.2006)
-
T2
║Rozpočet $2milióny║Tržby USA $13,129,846║Tržby Celosvetovo $-║(9.4.2010)
-
hirnlego
Silné téma za 5*, filmové zpracování celkově za 3*.(25.8.2007)
-
tron
Knižku som bohužiaľ do dnešných dní nečítal, no tento film milujem a ak ho nemilujem, tak ho aspoň zbožňujem. Už len kvôli tej „kráse obrazu“. Kvôli akoby až mysterióznej atmosféry dávnej doby, kedy ľudia nezamykali na noc dvere. Silná atmosféra je taká dobrá i preto, že nás zaujímavým, pôsobivým a nezabudnuteľným (už kvôli začínajúcemu Robertovi Duvallovi), sprevádza precítený (dostal už niekto Oscara za hlas???) hlas staručkej rozprávačky, zahalený oparom nostalgických spomienok. Navyše, deti sa na temné udalosti (rasizmus, xenofóbia, trest smrti) pozerajú inak, ako dospelí. Výborné herecké výkony (najmä krásneho Gregoryho Pecka, keď budem veľký, chcem byť ako on, i deti sú však vynikajúce). Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/162438/Ako-zabit-vtacika-80.html(2.10.2006)
-
Kulmon
Strhující příběh, ve kterém se bílý obhájce snaží zastupovat u soudu černocha. Snímek jasně ukazuje americkou společnost ve 30. letech minulého století očima ženy, která vzpomíná na tuto dobu, když byla ještě malá dívenka. První část se zaměřuje na děti a s druhou části jakoby moc ani nesouvisí. Ve druhé třetině se dostáváme do soudní síně, kde můžeme sledovat marný boj obhájce Gregory Pecka. To je velmi silná část. Ovšem ani závěrečná nezůstává nic dlužná a naprosto ovládne naše emoce. Já filmy ze soudního prostředí miluju a tenhle k těm špičkovým patří, i když u soudu jsme jen menší část filmu. Zajímavosti: Finch bylo rodné jméno matky autorky literární předlohy Harper Lee. *** Robert Duvall nesměl šest týdnů na slunce a navíc si nechal obarvit vlasy na blond, aby budil dojem muže, který strávil většinu života zamčený ve sklepě. *** Robert Duvall, známý např. jako Tom Hagen z trilogie Kmotr, se v tomto snímku objevil před kamerou vůbec poprvé. *** Soudní budova se nachází v Monroeville v Alabamě, kde se Harper Lee narodila. Než se začalo natáčet, cestovali filmoví projektanti na toto místo, pečlivě nafotili a naměřili, aby pak vytvořili duplikát v Universal Studios. *** Po skončení filmu dala Harper Lee Gregory Peckovi hodinky po svém otci, protože jí ho velice krásně připomenul. Ve filmu jsou však použity jiné. *** Phillip Alford řekl své matce, že nechce dělat konkurs na roli Jema Finche, ovšem, když mu řekla, že zmešká polovinu školy, byl ihned rozhodnut, že se konkursu zúčastní. *** Mary Badham zbytečně zkazila spoustu záběrů, ve kterých byla rodina u stolu a jedla. Phillip Alford neměl rád jezení stejného jídla nesčetněkrát a tak vymyslel pomstu. Když válí Mary Bedham v pneumatice, namířil ji na nákladní auto a nažil se ji poranit. *** Tento film byl Peckův nejoblíbenější. *** Podle komiksu je to oblíbený film Supermana Clarka Kenta. *** Mary Badham a Gregory Peck zůstali po tomto filmu po celý život přáteli.(8.5.2009)
-
B!shop
Cekal jsem teda neco uplne jinyho, respektive takle si soudni drama nepredstavuju. Nejdriv se hodinu nic nedeje, na nejakym zapadakove, kde neni nic moc na praci, se poflakujou deti hlavniho hrdiny, hrajou si, pobihaj a ma to jakoze ukazovat atmosferu tricatejch let. Pak se konecne zacne odehravat soud, kterej je ale bohuzel sfouklej asi za pul hodiny a jde tu jen o par vyslechu. Sice se to snazi poukazat na nejakou rasovou nesnasenlivost, jenze to se moc nedari, kdyz je k dispozici jen par vidlaku s hlaskama typu milovnik negru. No a zaverecna pulhodinka uz jen tak dobehne do konce. Proste mi prislo, jak kdyz tvurci chteli nakousnout vic temat, ale k dokonalosti nedotahli zadny, konec uz je vylozene nehodici se a cely to proste nema nejaky napeti. Navic Peck, jakkoliv hraje slusne, ze by hral o tak moc lip nez v jinejch filmech a zaslouzil si oskara zrovna za tohle, to bych teda nerek, navic jeho postava je az otravne dobracka. Nicmene musim zminit Duvalla v jedny z jeho prvnich roli. Celkove sice dobre natoceny, ale to tema proste slo zpracovat daleko lip, nevim jestli je to samotnou knizkou nebo to proste jen reziser neukociroval, ale i kdyz jsem se nenudil, ani me to nijak nezasahlo.(20.11.2009)
-
igi B.
"Chceš-li pochopit druhého člověka, projdi se v jeho kůži..." Citát z filmu coby promluv otce Atticuse Fincha (G. Peck) k dceři, snažící se přijít na kloub onomu podivnému světu dospělých, by mohl být mottem k pochopení celé této skvěle zpracované filmové adaptace novely "To Kill a Mockingbird" Nelle Harper Leeové (za kterou dostala Pulitzerovu cenu za rok 1961), ve které vzpomíná na příběhy svého dětství, kdy žila jako dcera >advokáta chudých< na malém městě v Alabamě. V období tvrdých třicátých let, v prostředí chudoby, nevzdělanosti, předsudků a rasizmu, neřestí ducha, podpořených navíc hospodářskou krizí, která tvrdě postihla právě zemědělské oblasti >starého< Jihu. Dětský pohled na svět dospělých a zejména na práci otce dostává nový rozměr ve chvíli, kdy otec se ujímá obhajoby "negra", nespravedlivě obviněného z napadení a znásilnění bílé dívky, typické představitelky jižanské spodiny, která svůj pocit viny ze svádění černého muže řeší právě jeho obviněním. Přestože advokát soudní při (v porotě sedí samozřejmě oněch 12 >rozhněvaných< BÍLÝCH mužů) prohraje, v očích svých dětí (a nakonec i celé černé komunity, která zde je prezentovaná tak trošku tendenčně také téměř jako děti) potvrzuje svou roli vzoru lidství, moudrosti a cti. Film, natočený téměř v duchu ateliérových filmů čtyřicátých let, vyniká již od výtvarně velmi působivých úvodních titulků zvláštní estetikou tajemna, podpořenou černobílým obrazem a výbornými, velmi uměřenými hereckými (obzvláště v dětských rolích) výkony. Jeho příběh a nazírání na problém rasizmu je dosti ovlivněn dobou vzniku, kdy v USA začínaly vrcholit snahy o skutečnou rasovou i občanskou rovnoprávnost, zejména je však nádherným a (chvílemi i drsně) poetickým pohledem na život v komunitě, na dětský svět ve vztahu k realitě a v neposlední řadě i o lidských vztazích vůbec, o rodině, důvěře, přátelství - a nakonec i o jakési Boží vůli, která ve svých mlýnech rozdrtí nespravedlivého a spravedlivým dá rozřešení...(31.1.2007)
-
dobytek
Čekal jsem drama ze soudní síně, ale zhruba tak úvodní hodinu jsem měl pocit, že se koukám na nějaký dobrodružství Toma Sawyera. Ty fakani mi tam docela drsně lezli na nervy a myslel jsem, že to vypnu. Když jsem teda tuhle část filmu přetrpěl, tak se konečně začalo odehrávat dokonce i něco zajímavýho. Najednou postava, kterou hrál Gregory Peck, dostala víc prostoru na úkor těch protivnejch fakanů a děj se pomalu přesunul do soudní síně. Od tohoto okamžiku jsem měl pocit, že se dívám na úplně jinej film. Pasáž ze soudní síně byla opravdu hodně povedená, ale úplnej závěr dal zase vzpomenout na nudnej začátek. Celkově jsem z toho dost na rozpacích. První polovina je podle mě naprostá ztráta času, druhá zase rozhodně stojí za vidění...(25.8.2007)
-
genetique
Ak je film z právnického prostredia kvalitne obsadený, má dobrý základ v procese, nebol by som povedal, že je treba rozvíjať ešte rozsiahlu dejovú líniu mimo súdnu sieň. Tá mi mierne vadila, no v závere, keď sa dostala do finálneho spádu som to neľutoval. Takže konečne 'iná' súdnická dráma, ktorú určite treba vidieť. Gregory Peck je znva zárukou kvality, akurát to spracovanie mohlo byť ucelenejšie. 80%.(6.9.2007)
-
Madison
Očakávala som, že scenár pôjde viac-menej jasnou cestou súdneho prípadu presne tak, ako je to opísané v texte distribútora, no ide skôr o rodinnú drámu, zobrazujúcu rasovú neznášanlivosť, s ktorou sa nezainteresované deti (ony sú totiž hlavnými postavami a svojou detskou bystrosťou chápu omnoho viac než by sa zdalo) stretávajú a kľúčový prípad o znásilnení bieleho dievčaťa černochom predznamenáva vyvrcholenie už tak napätej situácie bez ohľadu na to či je odsúdenec skutočne vinný. Vynikajúca snímka s perfektným záverom o tom, kam až dospeje ľudská krutosť a nepodnetné predsudky.(20.8.2010)
-
Le_Chuck
Celú dobu som sa trochu strachoval o vedľajšiu dejovú linku s deckami, ale ten záver (po tom čo sa mi to trochu v hlave usadilo) nakoniec zdvihol výsledný dojem na maximum. 95%(28.8.2007)
-
Falko
Netreba sa nechat zmiest obsahom distributora. Väcsina filmu sa odohrava z pohladu detskych hrdinov a kedze som ocakaval dramu hlavne zo sudneho prostredia, tak ma to trosku sklamalo, cim ale nechcem povedat, ze by bol film zly. Neskor pride na rad sudne pojednavanie cernocha a jeho obhajcu Gregoryho Pecka, cim si ma film ziskal a taktiez skvelym scenarom, bravurnymi hereckymi vykonmi nielen samotneho Pecka, ale aj detskych hrdinov a taktiez bolo zaujimave vidiet Roberta Duvalla v jeho prvej ulohe...19.11.2008 _____ Gregory Peck - (Atticus Finch) +++ John Megna - (Charles Baker Harris) +++ Mary Badham - (Scout) +++ Phillip Alford - (Jem) +++ Frank Overton - (Serif Heck Tate) +++ Brock Peters - (Tom Robinson) +++ Robert Duvall - (Arthur Radley) +++ Richard Hale - (Nathan Radley) +++ Produkcia: Alan J. Pakula +++ Hudba: Elmer Bernstein +++(19.11.2008)
-
Eddard
To kill a Mockingbird - křehké vyprávění o životě na americkém venkově třicátých let, soustřeďující se především na problematiku neomezovaného rasismu. Vizuální černobílá stránka filmu podkresluje atmosféru doby, kdy se příběh odehrává, v cenrtu příběhu nestojí Gregory Peck (který je jako Atikus obligátně extrémně charizmatický a přitom skromě civilní), ale jeho dvě děti, Jem a malá Scout (taktéž velice přesvědčivé výkony). Narace filmu je na ně vzorově omezená - zprostředkovávají nám celý příběh a my nevíme ani nevidíme nic, co nevědí a nevidí ony. Síla příběhu samotného (předloha byla oceněna Pulitzerovou cenou) je samozřejmě hlavní pilíř tohoto krásného díla a v ničem si nezadá s Darabontovými vězeňskými filmy (Míle a Shawshenk), pro mě stojí ještě nad nimi už jen proto, že To Kill a Mockingbird je víc než třicet let starší. Navíc si dokážu představit, že tenhle film mohl být v šedesátých letech ještě velice kontroverzní a dovedl zapřísáhlým rasistům nasadit brouka do hlavy, jestli nejsou náhodou úplně vymazaní... Jak správně řekl Panucci, velice PC, ale tehdy to mělo naprosté opodstatnění. Jinak krásný příběh, moc hezký film, všema devíti. 90%(19.7.2006)
-
Rex Mundi
Povedala by som, že najlepší herecký výkon odviedol Brock Peters v roli Toma Robinsona - jeho výpoveď v súdnej sieni má v sebe takú silu a prirodzenosť o akej oveľa väčšie hviezdy Hollywoodu v tých časoch ani nesnívali. Inak je to pre mňa priemerný film, snažiaci sa prudko vypočítavým scenárom pokryť viacero žánrov a dojať diváka na všetkých frontách. Rovnako ako Fanuccimu mi vadila Attikova (G.Peck) dokonalosť. Dojala ma spomínaná svedecká výpoveď, to ostatné boli extrémne vykalkulované finty, ktoré na mňa nefungujú.(13.7.2006)
