Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (75)

plakát

Expendables: Postradatelní (2010) 

Mě prostě tohle osmdesátkové retro nemůže oslovit, tu masakróznost posledního Ramba to nemá, takže je to takové nemastné-neslané. To že je to ultraklišé problém v žádném případě není, ale ty hlášky, jež by to potenciálně mohly vyvažovat, u mě nefungujou, a takový fanda a fajnšmekr, že bych ocenil, jak tam bitkuje Li s Lundgrenem fakt nejsem... Pro mě nuda. Slabší tři.

plakát

Občanský průkaz (2010) 

Takové soft ...a bude hůř. Přesto také velmi působivé. Ta ústřední čtveřice je vybrána velice dobře, a hrozně kvituji, že Trojan film natáčel chronologicky v průběhu celého roku, ti kluci na konci filmu jsou o poznání vyspělejší (tak jak by i dle scenáře být měli). Negativní stránkou téhož je fakt, že na začátku je na nich velmi poznat, že jsou kamerou nepolíbení a ty jejich deklamace trochu trhaj uši. Trojan holt není Hřebejk, takže některé "šabachovské" fórky vevyzní úplně stoprocentně. Mozaikovitost či deníkovost toho vyprávění mi ovšem vůbec nevadila. Další klady: skvělá výprava (a s tím spojená celková autentičnost), bezva výběr muziky a lástbatnotlíst ztělesnění všech klukovských fantazií Kristýna Boková. Také chválím (což není samozřejmost!!) naprostou nepřítomnost postsynchronů. To každodenní ponižování té doby film zobrazuje velmi věrohodně, člověk si až gratuluje, že v tom nemusel žít, zároveň však hlavním hrdinům tak trochu závidí... Na konci jsem měl takový zvlástně příjemný depresivní pocit.

plakát

Vrah skrývá tvář (1966) 

Jak se ta mysteriózní tříoká obluda sune tím setmělým městečkem, do toho ta temná Blatného muzika - tomu se říká atmoška!! Samozřejmě páreksalánz Hrušinský, se svým dokonalým jangem v podobě Brzobohatého... Jo a abych nezapomněl: überplayboy Plzák na závěr potěšil...

plakát

Na vlásku (2010) 

Jako když pustíte disneyovskou mašineriii na vypulírorovaně sterilní bavorské pohádkové pucle. Co asi vznikne...Tuplovaný kýč. Konjunkturální velekýč. Ovšem dokonale profesionální kýč. Všechna muzikálová čísla jsou zkomponována a zazpívána podle toho nejověřenějšího, nejmustrovatějšího mustru. Ovšem opět dokonale profesionálně. Všechny ty teutonské postavičky a scenérie jako by vypadly z chorých fantazií kýčovitého Ludvíka II. K obligátním zábavným postavičkám: chameleon núďo, psokůň ok. Koneckonců nic proti ničemu, nicméně těch 85% je mi záhadou.

plakát

Na doraz (2010) 

Ne tak k popukání jako Hangover, stále však výborné, Galifianakis ani Downey Jr. nezklamali, chemie občas špičková...

plakát

Román pro muže (2010) 

O Bařinovi jsem po Bobulích žádné extra mínění neměl, takže mě zde ta nízká režijní kvalita nijak nešokovala. Scenář a dialogy jsou obligátně počesku amatérské (a s tím by dokázal něco udělat tak leda Hřebejk, Bařina ani omylem...), přitom Vieweghova předloha se mně standardně líbila... Obsazení Donutila je těžkým omylem (obecně: proč je tento člověk považován za kvalitního herce mi hlava nebere). Jinak: standardní český komerční kinoprodukt - šmíra to není. Slabší tři.

plakát

Megamysl (2010) 

Přirozeně se nabízí srovnání s Despicable Me... Ten mě, jakkoli jsem velmi oceňoval onu až jemně dada výtvarnou originalitu jeho světa, totálně nebavil (od slova zábava), přímo nudil, po smíchu ani památky. Megamind je naprostým opakem: jakkoli je v mnoha ohledech (hlavně tom výtvarném) dosti konvenční, přímo srší nápady a baví královsky. Hlasy Tiny Fey a hlavně Ferrella vynikajícní, ta "existenciální" linka taky v daném kontextu velmi originální, k pěti hvězdám ovšem chybí lepší emoce a jak bych to řek - dotaženější dramatický oblouk... Lepší čtyři.

plakát

Perníkový táta (2008) (seriál) 

Vrchol všech vrcholů, dokonale promakané (někdy až bizarní) zápletky a vše přitom tak uvěřitelné, úžasná směsice žánrů a přitom tak kompaktní tvar. Rozkoš sledovat...

plakát

Armageddon (1998) 

Dvě a půl za Liv a to rusačisko ve Stormarově podání , jinak docela tortúra...

plakát

Impérium - Mafie v Atlantic City (2010) (seriál) 

Podobnou slast při sledování toho nejlepšího vypravěčského mistrovství ze staré školy jsem zažíval naposledy u Sňatků z rozumu.