Román pro muže

Je už knížka takhle špatná? Ne, promiňte, takhle PŘÍŠERNÁ? Jasně, kamera i výprava je v tomhle filmu skvělá, to bez debat, a já díky ní celou dobu byl v hodnocení na jedné hvězdičce, jenže když je ve filmu tolik věcí nakousnuto a v podstatě se ani jedna nedovede k nějakému konci, tak to pardon. Ve filmu se mihne tolik zbytečných figur a načrtne tolik situací bez nějakého smyslu, že to celé mohu s klidným svědomím brát jako sled skečů od Monty Pythons, ale .. proč jsem se teda za celou dobu vůbec ničemu nezasmál, z jakého důvodu je tohle avizováno jako komedie? Tohle fakt ne. To už není filmařina, to je obehraná story o mizerném scénáristovi a ještě horším dramaturgovi. Škoda výborného otloukánka Vladyky, přál bych mu lepší role. (25.02.2011)

Donutilovi sedí role namyšleného a arogantního státního zástupce jako ušitá a snaží se pobavit co to jde. Bohužel mu v tom kromě "čur-ka" a Vladyky hazejícího psí oči,nikdo nepomáhá a tak je těch pár vtipných scének utopených v moři nudných a zbytečných.Ke konci se nám film přiklání spíš k dramatické lince (Vladykovo umírání) a snaží se zřejmě vyvolat nějaké emoce.. v mém případě marně.Přijde mi, jako by se řežiser nemohl rozhodnout,co chce vlastně natočit a která rovina má udržovat divákovu pozornost, takže se to ve výsledku nedaří ani jedné.Škoda:-( (19.03.2011)

Tomáš Bařina chtěl zamířit ještě výš než s Bobulemi. Optimistické hledání sladkého léta vyměnil za zdánlivou sázku na jistotu. Vždyť Viewegh je oblíbený ve všech čtenářských vrstvách a adaptace jeho děl i přes libovolnou kvalitu vždy padly na úrodnou půdu. A právě Román ne. Autorův scénář totiž nejednoznačně hraje jak na notu absurdně-humornou, tak i na tu melancholicky-přemýšlivou, která pro mě u něj byla vždy na prvním místě. Ti, kteří tak do kina přišli s očekáváním vulgární řachandy, po které je provede bonviván Miroslav Donutil, museli zákonitě začít tuhnout už u úvodních titulků. A diváci, kteří si po trailerech, které zbytečně vypíchly všechna sprostá slova, která ve filmu zazní, chtěli smlsnout na novém českém nesmyslu, si své argumenty mohou prosadit jak přes ony vulgarismy, tak i přes lascivně znějící zápletku. A je to škoda, protože je očividné, že právě Bařina s Vieweghem chtěli žánr přisprostlých lechtivých českých komedií postavit na hlavu a stvořit chytrou absurditu, optimismus se smutným úsměvem nebo zkrátka dobrý film. Povedlo se jim to, ale právě tím, že se snaží na více frontách, mohli uspět jenom u menšího procenta diváckého spektra. (19.08.2011)

Já jsem se na tenhle film tak těšil! Výsledný dojem je ale strašně rozporuplný. Ano, bavil mě o poznání víc než jiné české filmy z poslední doby - třeba u tolik oceňované Kawasakiho růže jsem usínal nudou, kdežto Román pro muže jsem si místy skutečně užil. Já bych jednoduše tak strašně chtěl, aby někdo natočil skutečně oddychový pohodový český film, u kterého by se dalo vypnout a prostě se jen pobavit, ale aby to nebylo blbé, podbízivé, lacině vulgární, prolezlé product placementem a s topornými hereckými výkony. Chci tak moc? Na tomhle filmu mi asi nejvíc vadilo to, že scénář nestojí za nic. Všechny postavy jsou prostě debilně napsané a k reálným lidem z ulice mají asi tak blízko jako sám Viewegh, který se postupem doby začal uzavírat do svého sociálního skleníku z prachů za prodané knížky. Román pro muže je podle mě typicky česky nevydařený pokus o kombinaci vážného s komickým, kdy pořádně nefunguje ani jedna složka a ve filmu jdou spíše proti sobě. Přičtu-li k tomu místy vyloženě blbé dialogy a celkovou nepřesvědčivost filmu jako takového, který byl očividně natočen výhradně s komerčním cílem, pak nemohu nevyjádřit své zklamání. A přitom se mi tam tolik věcí líbilo - ten film má třeba úžasnou kameru, většina záběrů je skutečně lahůdka. Vtipný abecední trojlístek Anety, Bruna a Cyrila v podání Vandy Hybnerové, Miroslava Vladyky a Miroslava Donutila se mi líbil moc, všichni jsou výborní. Pro Táňu Pauhofovou si pak slova chvály nechávám stranou, ta slovenská zrzečka je anděl, s okouzlujícím úsměvem a skvěle vystavěnou figurou. Velká škoda, že zatím nedostala nějakou výraznou roli, kde by mohla svůj talent ukázat naplno, většina filmů z její dosavadní filmografie byla velmi slabých, což je ostatně i případ Románu pro muže. Btw. knihu jsem nečetl a ani po tom nijak netoužím. (13.09.2011)

Tak jsem včera večer zjistil, že máme s M. Donutilem min. jednu společnou věc....SKROMNOST. Taky se (v drtivém počtu případů) spokojím s tím NEJlepším. Tím sice tento snímek Tomáše Bařiny na motivy knihy M. Viewegha není (určité pasáže ve scénáři a dialogy „jdou mimo“), nicméně příjemnou oddechovkou, při které se divák (překvapivě) nejen pobaví, ale v dosti momentech i souhlasně pokývne hlavou, rozhodně ANO! A nenechte se mýlit, pod tou silnou slupkou zaobalenou a schovávající se za řádnou špetkou ironie, nadsázky, nadhledu, sarkasmu, absurdity... se skrývá pravda. Tohle je také skutečný život, (alespoň jedna z jeho mnoha podob), byť se to mnohým nemusí pozdávat a především zajídat. Troufám si tvrdit jedno:tento snímek rozhodně není pro současné teanegery (důkazem budiž zdejší hodnocení, kde se opět projevil „stádový efekt v plné kráse a síle“), ale pro odrostlejší publikum, které má již něco v tom svém životě za sebou a nebojí se při snímku přemýšlet. Závěrem musím konstatovat jediné: jak se mi v posledních letech silně zajídá osoba jménem M. Donutil, kdy mám neodbytný pocit, že dotyčného není pouze plná Tv (popř. rádio), ale straší mě představa, že jednoho dne vlezu doma na WC vykonat potřebu a na míse bude trůnit Mirek připraven vytasit se s historkou „do placu“, tak musím zároveň (sám sobě) přiznat jedno. S postavou bezkrupulentního, životem otřískaného a naučeného Cyrila si nemohl poradit lépe. Nesouhlasím s výtkami typu: „M. Donutil opět hraje M. Donutila“. Naopak, dotyčný předvádí (překvapivě) vyzrálý , naprosto přirozený herecký výkon (projev). Spokojenost (v mém případě) panuje také jak s M. Vladykou, tak především s Janem Budařem a koneckonců výraznějších námitek nemám ani proti ženskému osazenstvu v podobě V. Hybnerové a T. Pauhofové. Nemůžu si pomoct, ale slovo, které se mi první vybaví ve spojitosti s tímto snímkem je PŘIROZENOST a nikoliv VYUMĚLKOVANOST, což musím přiznat, mě (zvlášť po zdejším hodnocení a komentářích v jejichž světle jsem shlédnutí snímku dlooouho odkládal), notně překvapilo (nutno dodat, že veskrze pozitivně). Nevím, do jaké míry se v mém hodnocení promítla skutečnost, že jsem se právě vrátil z dovolené jako hl. hrdinové (Vysokých Tater, byť letní), ale já dávám (a rád) 4* a zároveň apeluju na všechny ty z vás, kteří se tohoto snímku (ve světle zdejších skutečností) „bojí“, klidně mu šanci dejte. Je pouze potřeba jedna taková „maličkost“ , brát snímek s NADHLEDEM. Zajímavý (naprosto výstižný) komentář: uživ. novoten (08.09.2011)