Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie
  • Thriller

Recenze (2 917)

plakát

Střelci na útěku (1998) 

Jednoduchá, nesmírně stylová pecka. Čistokrevná devadesátka, která v mnohém připomíná Johna Woo. Prvotřídní imidžovka, po které nemůžete chtít nic jiného.

plakát

Střihoruký Edward (1990) 

Krásná vizuální stránka jen tak tak, že nesklouzává do kýče a příběh jen tak tak, že nesklouzává do sentimentality. Obou dvou ingrediencí je ve filmu je přesně tak, jak je zapotřebí a především Burton dokáže vystihnout ten přesný moment, kdy je použít a kdy naopak potlačit. Technicky a po celkové formální stránce (výprava, hudba, masky) je film prakticky bez kazu.

plakát

Střípky (2021) 

Další z temných, pomalých detektivek ve stylu Seven, či Tajemné řeky, která je atmosferická, důmyslně poskládaná a svými výrazovými prostředky těžko čitelná, jdoucí proti diváckým očekáváním. Tenzní kriminálka s fantasticky hrajícím Letem a prapodivnou dvojkou Denzel a Malek. Pro Washingtona to není příliš dobře trefená role, ale i tak si ostudu neudělal. Není to na opakovačku, ale tvůrčí úroveň je solidní.

plakát

Stud (2011) 

Emocionálně naprosto komplexní masterpiece, který tu za poslední dobu (a specielně v rámci žánru) nebyl ani zdaleka. McQueen se podobně jako Woody Allen točí kolem vztahových problémů společnosti, ale naprosto diferentní formou. Je šokující, je perverzní, je minimalistický a intenzivní. Herecky bez chyby, obrazově je New York vyšťaven na maximum, hudebně brilantní. Velkolepý hudební motiv do takto minimalisticky laděného filmu - a přece to funguje. Těžko by se dalo něco vylepšovat. Snímek, který v sociální rovině definuje 21. století. Work of art.

plakát

Stvořitel (2023) 

Mix Oblivion, Blade Runnera, Elysia a Independence Day, s meditativní asijskou výpravou a naprosto nezajímavým scénářem a postavami. Je to ohromná škoda. The Creator chce po divákovi velké emoce, ale není schopen mu nabídnout adekvátní materiál k tomu aby se uskutečnily. A přitom technická stránka je na špičkové úrovni a samotná dějová premisa - střet A.I. a lidí je tak aktuální a zajímavá. Nevyužitý potenciál a Clair de Lune to určitě nezachrání

plakát

Suburra (2015) 

Fenomenální vizuální stylizace, atmosferický soundtrack, aneb M83 tak jak je máme nejraději a precizní vykreslení podsvětí. To vše v dravém, nekompromisním a silně neamerickém podání od taliánů, kteří tu svojí mafii mají prostě v malíčku jako málokdo. Interesantní záležitost, která je tak nabombená a sebevědomá, že z ní nelze odtrhnout oči/uši. Jeden z filmů roku, kterému chybí ještě ostřejší finále.

plakát

Sucker Punch (2011) 

Neuvěřitelný crazy film, plný parodií, filmových odkazů a úchvatného vizuálu. Snímek jen a pouze pro filmové fajnšmekry a milovníky "fantasy" akce. Pro suchary a racionální vědátory ryze ztracená hodina a půl, po které bude následovat WTF pocit. Snyder si dělá co chce a svým způsobem je to i sympatické.

plakát

Sucho (2020) 

Příjemně civilní detektivka s hrdinou, který se překvapivě příliš nepere, nestřílí, ani cool nehláškuje a přesto se dvě hodiny divák docela obstojně baví solidní zápletkou, dobrými herci a slušným scénářem. Inteligentní krimi s lehce uchopitelnou dějovou premisou, kde v nenápadném maloměstě někdo něco provedl a nezvaný host v podobně Erica Bany musí mezi starousedlíky vypátrat kdo, co, jak. Něco na způsob Prisoners, mixnuté Hell or High Water. Podobně zemité a relativně syrové, avšak narozdíl od obou zmiňovaných hitů tady nejsou jednotlivé propriety a režijní rukopis dotaženy na sto procent.

plakát

Sully: Zázrak na řece Hudson (2016) 

Přesně takový Eastwood, jak ho máme nejraději. Strohý, úsporný, přímočarý a tentokrát i skoro bez patosu. Rekonstrukce známé události v jeho podání není tak drtivě autentická, jako United 93, ani klasicky filmově podaná jako třeba The Flight. Pohybuje se na hraně, někde mezi tím a daří se to skvěle. V podstatě bez hluchého místa, co záběr to zátah kupředu. Scéna havárie neskutečná jak atmosférou, tak trikově. Další z filmů, kde spičková forma není berlička při nedostatku scénáristické hmoty, ale slouží přesně tam, kde se to očekává. Což se u filmů takovéhoto naturelu stává velmi zřídka. Nebýt Hankse správňáka na 126tý způsob (už to trochu unavuje) a závěrečných 30-60 sekund, bylo by to takřka dokonalé.

plakát

Sunshine (2007) 

Vizuálně působivé a námětem značně neotřelé. Bohužel ve výsledku trochu rozpačité. Díkybohu to není žádné filozofování o vzniku/zániku lidstva (i když tu a tam něco někdo z úst vypustí), ale spíše rychlá a zajímavá scifi s několika skutečně akčními a vypjatými momenty. Kupodivu absentuje hromada vědeckých keců a rozborů, což je dobře, protože obvykle divák jen těžko chápe. Negativní jsou ovšem postavy, které jsou jen v základu načrtnuté a v podstatě nic se o nich nedozvíme. Nemluvě o jednom nejmenovaném přistěhovalci. Ten je sám o sobě v celém snímku jako pěst na oko a právě díky tomuto tahu ztrácí tato solidní solární scifi většinu své atraktivity a divácké přitažlivosti, protože ke konci je to zase jen samé klišé a hra na kočku a na myš. I přes tento fatální nedostatek však musím říci, že se jedná o velice netradiční počin a jako takový nemůže být ohodnocen jen průměrně.