KarelR

Málo dobrejch fórů, suchej hlavní představitel ( ta role by seděla Jacku Blackovi, ale očividně si přečetl scénář a utek) a vůbec celkově nepříliš vydařená komedie. Maggie Q všechno zachránit nemohla (i když se s pidišortkama hodně snažila) a závěrečný karaoke je dvakrát větší wtf než to z Božského Evana. 40% a beru to jako urážku mého oblíbeného sportu.

Tak proto poslední dobou v kinech tak zuřivě svítí ty zelené nápisy EXIT. V tomhle by snad odmítnul hrát i sumec Lojza.

Staří znamí z Maltézského sokola (Huston, Bogart, Astor a Greenstreet) so o rok později sešli znovu, aby zkusili štěstí ještě jednou. A ač jejich druhý počin upadl z zapomnění, rozhodně se vedle svého noirového bratříčka nemá za co stydět. Celá první hodina se sice nese v duchu toho, že Bogart kamsi pluje na lodi a balí Mary Astor, přičemž se zaplétá do komplotu ohledně leteckého útoku na Panamu, ale závěr vše bohatě vynahrazuje. Bogie nejdřív absolvuje hutnou přestřelku v divadle, a nakonec vmete do očí každému fandovi Arnolda jeho argumenty o tom, že tyhle staré filmy nemají koule, když sedne za obří kulomet a vystřílí plac se záporáky. Nádhera...

Znáte ty filmy, o kterých můžete psát do aleluja, ale dokud je člověk neuvidí, nepochopí? Tak tohle učebnicový příklad.

Na první setkání s PTA se nezapomíná. Bože, ten člověk umí točit!

Robina mám rád a když zůstane na stáří alespoň na téhle úrovni, nebudu ho bičovat. Samozřejmě ale všichni víme, že má na daleko víc.

Počítačové želvy mají dynamiku, neotravují na plátně dlouho a nehrnou se ze své škatulky jednoduchých báchorek pro kluky nižšího věku. To všechno je dobře, a proto je lze označit za neškodnou klukovinu, která ve vás probudí trochu nostaligie a zase odkráčí do zapomnění. Buďme za tenhle výsledek rádi.

Ve spojitosti s tímhle filmem mě vždycky napadne slovo vytříbený. Fincher při své tvůrčí pauze neztratil nic ze svých vypravěčských schopností a opět nechává diváka zapadnout do prostředí a pátrat s hrdiny po tajemném vrahovi. Ten film má všechno tak... vytříbené, že mu téměř není co vytknout :)

F*ckování ve filmech mi nikdy nevadilo, a pokud ho scénarista zkrotí do vytříbených dialogů a celé to zabalí do neotřelého příběhu, plně uspokojí můj filmový apetit.

Cronenbergovy filmy jsem nikdy předtím nevyhledával, ale po skvělých Dějinách násilí jsem se jeho dalšímu podobnému dílku nemohl vyhnout. I tentokrát se celkem zadařilo a sonda do zákulisí ruské mafie, kde není největší svině ten nejhlasitější, ale právě naopak, je od začátku do nějakých patnácti minut před koncem naprosto vynikající. Dojde i na jednu absolutně nezapomenutelnou scénu, která vás utvrdí v tom, že časy Aragorna jsou dávno zapomenuty a Mortensen by mohl pomýšlet i na oscarovou nominaci. Ale jak už jsem řekl, kšefty s mafiány v potemnělém Londýně nejsou to jediné, co se může podělat... Nebudu tady specificky nadávat, abych nespoileroval. Uvidíte sami. 8/10