Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (122)

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Slitina (2022) (epizoda) 

Nejsem zarytý tolkienolog a skutečnost, že seriál kašle na faktologickou stránku a jede si vlastní alternativní "realitu", už jsem tak nějak dokázal přenést přes srdce. Je mi úplně jedno, že mají elfové krátké vlasy, malá skupina Hobitů stejnou fenotypickou skladbu jako Londýn 21. století, už mě ani moc netočí, že mužští představitelé jsou v seriálu převážně neschopní pitomečci, které tahají z průšvihů sebevědomé a silné ženy. Ale tohle už nemá hodnotu ani jako seriálové drama. Finální epizoda, kde mělo všechno do sebe zapadnout, bohužel totálně selhává jak na poli logiky, tak dramaturgie. Vývoj rozhodujících postav během celé série by dával perfektní smysl a byl by naprosto ospravedlnitelný, jenom pokud by výslednicí nebyla právě tato epizoda, kde se pod poctivě budovanými maskami po jejich sejmutí nachází jenom ploché generické nic.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Udûn (2022) (epizoda) 

Nejdřív to byl takovej línej (neznaje rozpočet epizody, řekl bych nízkorozpočtovej) Helmův žleb z Wishe, část po a posledních pět minut to ale hodilo do úplně jinýho světla.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Stín minulosti (2022) (epizoda) 

Pilot vystavěl poměrně dobrý odrazový můstek pro další vývoj děje a je otázka, zda půjde cestou druhého Zaklínače (rozpliznutí dějové linky, proložené povídkami), Rodu Draka (časově oddělené úseky v rytmu ságy), nebo půjde ve stopách Hry o trůny a bude vytrvale sledovat zvlášť postup jednotlivých protagonistů k jejich setkání. Středozem od Amazonu vychází mnohem lépe, než jsem se bál, hřiště vypadá slibně, jenom mu chybí jasnější vykolíkování, po prvním dílu je pořád těch informací hrozně málo. Co se postav týče, Arondir je sterilnější než Grayworm, protohobiti a Nori naopak naprosto v pořádku, Galadriel zdaleka víc v mezích snesitelnosti, než jsem se z trailerů obával, ten motiv navíc dává smysl. Celerbrambora jsem čekal trochu epičtějšího (s ohledem na SOM), ale co už. Celkově na mě ty obávané woke korekce nepůsobí zdaleka tak rušivě a pokud budu seriál v jeho průběhu znechuceně vypínat, určitě to nebude kvůli barvě kůže elfa, hobita nebo trpaslice. Nejsem nadšený, ale zdaleka ne nespokojený a těším se na další díl.

plakát

Hra na oliheň (2021) (seriál) 

Solidní podívaná s vydařeným erkově laděným obsahem, připravená tak, jak to umí snad jen v Korei. Na melodramatičnost si člověk zvykne záhy (tato je beztak kompenzována bezelstným, často opakovaným, ale nikoliv vágním krvavým nářezem), nejvíc mi vadila častá archetypální schématičnost, jinak vše perfektní, herci, výprava, hudba (!), příběh. Hojně kritizovaný závěr mi ani v nejmenším nezklamal, seriál jsem zkoukl za den a těch osm hodin uteklo jako voda. Možná až moc rychle, v čehož důsledku mě pokračování zas až tak moc neláká, neboť  jsem se nakonec stejně dozvěděl většinu věcí, které mě prve přikovaly k obrazovce, a sotva jsem od nich osvobozen, necítím touhu se vracet. Ale třeba tomu bude (v duchu seriálu) nakonec jinak

plakát

Liga spravedlnosti (2017) 

Fakt průšvih, když je nejcharismatičtější postavou Jeremy Irons a ta jediná, která poskytuje alespoň trochu "superhero chills" se tam objeví asi na pět minut. Překotný děj bez jasného ukotvení a vysvětlení vztahů mezi hrdiny. Nuda, nuda, šeď, šeď. I z hlediska humoru to jde hrozně na sílu a ačkoliv se pár sympatických postav najde (Flash mezi ně rozhodně nepatří, Batman naopak vyzrál, přestože plní roli stážisty), je sledování filmu ztraceným časem. Těším se na Snyderovu verzi, protože věřím, že z materiálu šel stvořit mnohem lepší film, než šel do kin 2017.

plakát

Americká krása (1999) 

Neumím se rozhodnout, jestli ta doslovnost byla na škodu, nebo naopak ne. Filmařsky unikátní, významově autentické, přesto neuvěřitelné.

plakát

Brooklyn 99 - Nový kapitán (2015) (epizoda) 

Je mi sympatické, že epizodní camea sice působí plnohodnotně, ale nikdy nepřerostou rámec jedné epizody. Bill Hader tu sice zdaleka nefungoval tak dobře, jak jsem čekal, ale jako start nové série po cliffhangeru celkem fajn

plakát

Napoleon (1995) 

Film jsem viděl v dětství a už tehdy mi přišel pitomý. Na druhou stranu mi do konce života utkvěl nejistý pocit ohledně cukrové třtiny.

plakát

Mission: Impossible (1996) 

Film sestávající ze tří zcela nesourodě působících epizod - Praha, CIA, vlak. Poprvé jsem se, jsa znuděn, nedostal za CIA, po druhém zhlédnutí jsem viděl epizodu závěrečnou a nelitoval. Sterilita tohoto filmu ale nikdy nedovolí, aby se stal kultovním. Tento úděl patří až některým filmům, které jej napodobily