Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (141)

plakát

Blade Runner 2049 (2017) 

Blade runnera z r. 1982 mám v toptenu na nejvyšší příčce, takže jsem se nového filmu dost bál, zároveň však bylo pro mě de facto povinností na něj do kina jít. Naštěstí. Jednak naštěstí film nezklamal a jednak naštěstí jsem do toho kina skutečně šel, čímž jsem se nepřipravil o monumentální triky a senzační hudbu. Nebudu to vokecávat, protože to stejně nikdo nečte a píšu si to jen jako připomínku toho, jak mě tuten a tamten film oslovil. Takže tohle byla pecka, která si skutečně podržela temnou noirovou atmosféru původního filmu, rozhodně po celých dlouhých 163 minut nenudila a hudba, která byla ve snímku z 1982 klíčová (Vangelis), i zde dokonale podkreslovala děj a jde o jeden z nejlepších dark ambientů, které jsem minimálně v poslední době slyšel.

plakát

Po strništi bos (2017) 

Příjemný film, bohužel se příjemnost táhne filmem bez výraznějšího dějového zvratu. Dalo by se skoro říct, že to je příjemně plytký film.

plakát

Louis Pasteur (1977) (TV film) 

Viděl jsem sice jen díl o objevu očkování proti vzteklině, i tak musím hodnotit plným počtem, protože kvalita zpracování byla po všech stránkách skutečně skvělá.

plakát

Všechno nebo nic (2017) 

Do kinosálu jsme dorazili se čtvrthodinovým zpoždění, těm deseti lidem v sále se tedy omlouvám. I přes chybějící úvod, jsme se rychle zorientovali. Na stávající českou filmovou produkci to nebylo zase tak zlé, rozčiloval mě ale ten dabing cizojazyčných herců. To je ale problém nikoliv jen tohoto snímku. Zní to pak, jako by se vám do surround zvuku rvalo mono a nebo naopak. Není to prostě ono. Verdikt je takový, že je to film, na který se podíváte, řeknete, že není zlý a zítra si na něj ani nevzpomenete!

plakát

Grandhotel Budapešť (2014) 

Mňamózní dortíky od Mendela mi hodně připomínaly Wonkovu čokoládu z Karlíka a továrny na čokoládu. A i přes slabší momenty musím říct, že mě film dokonale dostal svou sentimentální starosvětskou "rakouskouherskou" atmosférou. To musely být překrásné časy.

plakát

Pustina (2016) (seriál) 

Když pominu klasiku Nemocnice na kraji města (tu původní), pak je pro mě Pustina vůbec tím nejlepším seriálem, který u nás byl kdy natočen. Skvělá práce.

plakát

Červený trpaslík (1988) (seriál) 

Červený trpaslík se zaryl hluboce do mé mysli i srdce už před lety, když jej vysílali okolo jedenácté v noci na ČT2. Tehdy jsem viděl nahodilé episody nahodilých serií, přesto se mi to strašně líbilo. Vedlo to k soustavnějšímu sledování a jakmile se naskytla možnost a vyšlo to na DVD, neváhal jsem a těch pár desítek korun za jednu serii jsem obětoval. Obětoval bych mnohem víc, teď už to vím. Tenhle seriál pro mě hodně znamená... pokud totiž dáte dohromady typický britský humor s mrazivostí vesmíru, vznikne něco neskutečného. Co bych dal za to, kdybych byl i jako nejposlednější poddruh součástí onoho týmu... pro mě a nejen pro mě je a bude Červený trpaslík ve své kategorii nepřekonatelným kultem!

plakát

Červený trpaslík - Zlatý dvacátý (2016) (epizoda) 

Jasně, že staré serie Trpaslíka jsou lepší, ale seriál si podle mě udržuje stále velmi vysokou kvalitu (a myslím si to i o IX. serii). Rimmer je stále stejný sympatický slizoun, stejně jako Kocour zůstal stejně sobecky sebestředný. A ačkoli serie trpí skutečně repeticí vtipů, někdy i scén a řadu věcí lze předvídat, přesto jsem se smál. Prostě se mi to líbilo! Pro mě je to pokračování kultu.

plakát

Jak se zbavit nevěsty (2016) odpad!

Strašlivý film s děsným až k zešílení se opakujícím soundtrackem. Ostuda soudobé české kinematografie.

plakát

Chronic (2015) 

Velmi dobrý film o profesi, jejíž význam do budoucna poroste. David se sice choval někdy až chladně profesionálně, ale za touto maskou byly skryty hluboké emoce, které tu a tam vyplavaly na povrch a taky trauma, které se rozhodl řešit právě cestou paliativní péče o potřebné. Každý ze tří "klientů" (čtvrtou již značně odduševnělou episodu nepočítám) byl z jiného těsta a nuance v přístupu Davida byly patrné. Trošku mi vadila aktivní eutanazie, kterou provedl, ta totiž zejména do onkologie nepatří, ať si říká, kdo chce, co chce. Právě proto máme poměrně dobře rozvinutou a dále se rozvíjející paliativní medicínu. Filmu lze ale tento postoj asi sotva vytýkat.