Sokolovo
Drama / Válečný / Historický
Československo / Sovětský svaz, 1974, 64 + 64 = 128 min
Režie:
Otakar VávraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin, Bohuš Pastorek, Martin Štěpánek, Lev Ivanov, Jiří Pleskot, Hannjo Hasse, Vladimír Ráž, Josef Langmiler, Ladislav Hádl, Ivan Ryžov, Jurij Nazarov, Vladimír Protasenko, Semjon Morozov, Raisa Piroženko, Ljubov Sokolova, Nikolaj Jeremenko, Ljudmila Gladunko, Štefan Kvietik, Pavel Pípal, Jiří Krampol, Jan Kanyza, Rudolf Jelínek, Jiří Havel, Jiří Klem, Miroslav Rataj, Petr Skarke, František Vicena, Lída Plachá, Gennadij Juchtin, Alexandr Lebeděv, Ladislav Lakomý, Emil Horváth ml., Renáta Doleželová, Elena Kucháriková, Jaroslav Rozsíval, Jaroslava Tichá, Vítězslav Jandák, Günther Zschieschow, Karel Šebesta, Zdena Burdová, Libuše Jiskrová, Milena Kaplická, Jitka Zelenohorská, Adolf Filip, Karel Hábl, Zdeněk Hodr, Jiří Holý, Jiří Zahajský, Václav Mareš, Jan Krafka, Vladimír Matějček, Alois Švehlík, Miroslav Moravec, Gustav Nezval, Jan Pohan, Karel Sekera, Zdeněk Mlčoch, Jiří Adamec, Jan Bartoš, Stanislav Benda, Arnošt Böhm, Karel Engel, František Faust, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Zbyněk Krákora, Jiří Kraus, Jiří Plachý, Otakar Rademacher, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Jan Váňa, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Jaroslav Tomsa, Jiří Kalenský, Josef Fiala, Jiří Hein, Petr Herrmann, Petr Lányi, Milan Novotný, Antonín Žemlička, Vladimír Pavlar, Antonín Hardt, Milan Miroslav Livora, Vladimír Navrátil, Jiří Flíček, Zdeněk Novotný, Miloslav Homola, Petr Pelzer, Ludvík Pozník, Raoul Schránil, Bert Schneider, Aleš Širc, Miloslav Šindler, Václav Fišer, Zdeněk Hess, Zdeněk Hübner, Viktor Preiss, J. Kunovac, Vít Pešina, Rudolf Kalina, Boris Švec, Oldřich Vlček, Petr Voštiar, Ludvík Wolf, Zora Jiráková, Pavel Jiras, Jiří Kodet, Dalimil Klapka, Hugo Kaminský, Augustín Kubáň, Ivo Kubečka, Věra Ševčíková, Zdeněk Srstka, Bohumil Švarc st., Zhanna Trofimovna ProkhorenkoPlakáty
Obsah
-
Válečný velkofilm se odehrává v letech 1942 - 1943 a líčí historii vzniku vojenské jednotky v Sovětském svazu a účast českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě. Titul byl koncipován jako součást historické trilogie, jejíž další části tvořily "Dny zrady" a "Osvobození Prahy". Nákladný film byl natáčen na autentických místech Ukrajiny a přechodný nedostatek sněhu byl nahrazován umělými prostředky. V květnu 1975 se konaly četné slavnostní premiéry. Po odchodu Martina Štěpánka do zahraničí se už Sokolovo neuvádělo. Nezdálo se vhodné, aby národního hrdinu hrál emigrant. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora) -
Historická filmová epopej režiséra Otakara Vávry natočená v čs.-sovětské koprodukci je druhou částí filmového triptychu (Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy) o rozhodujících úsecích novodobých dějin našeho národa.Zachycuje dramatické chvíle dvou let od zrodu československé jednotky v SSSR pod velením podplukovníka Ludvíka Svobody až po slavnou bitvu u Sokolova 8. března 1943 v níž padl nadporučik Otakar Jaroš. Do ústředního děje filmu se prolínají události v tzv. protektorátě, heydrichiáda, vyhlazení Lidic a boj ilegálních pracovníků. (woody)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (59)
-
Tosim
Už jenom za ten úvodní titulek o autenticitě by zasloužil někdo pořádně přes držku. Lépe řečeno všichni.(9.8.2006)
-
Djkoma
Jako válečný film o československých vojácích ve službách (spíše jako výpomoc) Rudé armádě poměrně ujde. co se týče historické přesnosti nechme to být:)(12.8.2006)
-
Malarkey
Až jsem si z toho musel jít zaběhat. Ukous jsem si šíleně velký sousto. Na jedný straně propaganda jako prase, na straně druhý precizně zfilmovanej válečňák z naších luhů a hájů. Co na plat, hlavně že u Sokolova projeli všecko co mohli a stejně se Čechoslováci a Rusové stali bratři na život a na smrt. Nechápu logiku komunisty, co se týče tohodle filmu. Tvrdí v něm totiž, že by se mělo bojovat za svou zem a být hrdý na to že jsem Čech. Jenže pak jsou vycákaný z toho, že Stalin jim pošle telegram a pějou ódy na Sovětský Svaz. Kam pak jde všecka ta hrdost? Komoušovi do prdele? Tuhle hrdost prosím nechci a mrzí mě, že kvalitní válečné filmy vznikaly v době, kdy se to nejmíň hodilo. Pravda je, že jinak by asi ani vzniknout nemohly a můžeme za ně být víceméně rádi. Nebýt té propagandy, která Vám do ksichtu vlepí takovou facku, že se od země jen tak neodtrhnete, je to především neskutečně kvalitní válečňák, na kterej se dobře kouká. Možná ne první hodinu, ale ta druhá uteče prakticky sama. ono se není čemu divit. Režisér by špatný nebyl a komunista pro slávu vlasti do toho tenkrát narval neskutečný prachy. Jenom aby se před Rusákem vyšvich. Jediný se tomuhle filmu ale upřít nedá. Je zpracováním daleko kvalitnější, než samotné ruské filmy plné propagandy z té doby. I když ti tu propagandu kupodivu zase tolik neměly. Zřejmě jsme se nějak zalíbit holt museli a líp to snad jít ani nemohlo. Rozhodoval jsem se dokonce mezi třema až čtyřma hvězdama. Ale ta propaganda to srazila. To svinstvo totiž přehlídnout nešlo. I tak si ale tenhle film 50 procent nezaslouží. Ta druhá půlka plná skutečný války to neskutečně zvedla a nebejt úplně poslední scény, čtyři tomu s klidem frknu. Ta poslední scéna totiž byl komunistickej vrchol a bylo těžký se jen tak udržet a nezačít nadávat.(9.3.2010)
-
Enšpígl
Hned na začátku nás Otakar Vávra "obšťastní" vrahovým emocionálním projevem, když se už , už zdá, že se komunisti nabažili a patřičně glorifikovali sami sebe a zneuctili západ, přichází naprosto trapná miniepizoda z Londýna ve který udělali z Beneše pomalu větší svini než z Hitlera. Z toho jsem se fakt málem poblil a díky tomu Sokolovo považuju za mnohem hnusnější propagandu než první díl Dny zrady. Naštěstí se tím zřejmě rudý hadi ukojili a pak už nechali dělat Vávru víceméně jen film, nějaký občasný výkřiky "ať žije KSČ" mě tolik nedraždí, protože mám skvěle vycvičené uši, které mě toto zvolání automaticky překládají na "ať zhyne KSČ". Druhou část filmu považuju za naprosto fantastickou a marně si vybavuju nějaký jiný československý film, s tak přehlednou, dramatickou a časově dlouhou válečnou bitvou. Opravdu hodnotit výhradně druhou část šel bych s hvězdama ještě víc. Nakonec je z toho již tradiční vávrovský hodnocení. Ještě se vrátím k tý první části, samozřejmě krom toho že nám tam komunisti vysrali ty svoje rudý bobky i tento díl má dobrý momenty například vyhlazení Lidic, to byl velmi silný zážitek umocněný vynikajícím dramatickým hudebním doprovodem. Po skončení filmu jsem chvíli přemýšlel jakým způsobem by natočil Sokolovo Vávra asi dnes a došel jsem k závěru, že dnes by se Sokolovo už prostě nenatočilo, protože na kulturu v dnešní době mocipáni z vysoka serou a kdyby přece, tak by nám tam jezdily tanky Rudé armády s reklamou na banku a tanky jednotek SS s reklamou na telefoního operátora a i v tomhle kontextu jsem k propagandisticky podkresleným filmům Otakara Vávry smířlivější, protože kdo alespoň trošku zná historii naší země, dokáže v těch filmech rozeznat komunistický plevel a ocenit zbývající kvalitní zrno, kterého v Sokolovu není málo. Naši kluci bojující za svobodu svý země ať už na západě nebo na východě si svoje hrdinský filmy prostě zaslouží.(8.3.2010)
-
flanker.27
Ve druhém díle jsou stranické zásahy silnější - především v rozdělování cílů západního x východního odboje (což bohužel přebírají někteří nadšenci i dnes) a v oněch provoláváních slávy KSČ v Lidicích. Technicky natočeno na úrovni dobového průměru, ale samotný průběh bitvy je vylíčen docela reálně, rozhodně nejde o gerojské umírání s rudou vlajkou v ruce a nadšením v očích. BTW zjistil jsem, že když se "soudruhu" oslovujou Rusové, nevadí mi to, u Čechoslováků to ale tahá za uši.(28.9.2008)
-
sportovec
Po mnoha letech jsem měl možnost nedávno znovu zhlédnout i pro mě nanejvýš kontroverzní film. S překvapením oproti vzpomínkám jsem musel konstatovat jedno: ideologický balast zůstal nezměněn, zato však velmi výrazně v mém pohledu posílila dokumentární i umělecká, jakoby odosobněná složka filmu. Připomenutí toho, co československé vlastence všeho věku přivádělo do československé východní exilové armády, zůstává - a zřejmě nadlouho zůstane - vlastně velmi slušným jediným filmovým zpracováním. Srovnání s Vávrovým dokumentem - filmem CESTA K BARIKÁDÁM - nejlépe ukazuje, nakolik výstižně se tomuto velikánovi naší kinematografie podařilo zachytit neopakovatelnou atmosféru hrůzných válečných událostí mrazivého zimního předjaří 1943, které bylo neseno podmínečným zdarem jednoho z posledních německých ofenzívních pokusů na východní frontě druhé světové války. Pochvalu zaslouží i připomenutí širšího dějinného kontextu (nacistické plány na českou etnocidu, atentát na Heydricha, lidická katastrofa, úvahy v londýnské vládě), které také kompozičně vyvažují tuto největší Vávrovu filmovou epopej rozsahem srovnatelnou s Bondarčukovou VÁLKOU A MÍREM (de facto šlo o hexalogii). Ještě zajímavější je to, co muselo být na zásah komunistických cenzorů rané normalizace vynecháno: kontext Benešových londýnských úvah, které ho "usvědčují" z nenapravitelných demokratických sklonů; postava národního hrdiny generála Heliodora Píky, statečného obhájce československého státního a národního zájmu v Moskvě, který se rozhodujícím způsobem zasloužil o ustavení jednotky; česky psaná jména německočeských demokratických antifašistů (Spiegel, Redisch), ale kupodivu i postavy pozdějšího ministra národní obrany Bohumíra Lomského (Svobodův zástupce), jeho náměstka a srpnového kolaboranta generála Otakara Rytíře (náčelník praporního štábu) i pozdějšího generála, nositele poválečného tzv. rudého gestapismu a spoluarchitekta procesů padesátých let generála bez kvalifikace Bedřicha-Fricka Reicina (zprvu osvětový, později zpravodajský důstojník jednotky). Přes tyto již podstatné faktografické razury se ještě podařilo Vávrovi natočit mimořádně zdařilý film, který vyniká jak pojetím, tak zvládnutím bojových scén (boj o Sokolovo). Druhý díl současně tvoří přechod k závěrečnému dílu trilogie OSVOBOZENÍ PRAHY, v němž řádění cenzury již nabylo nezvladatelného rázu a negativně ovlivnilo úroveň i vyznění nejen této části, ale současně i celé trilogie.(25.8.2007)
-
Altamir
Nejzábavnější na tomto historickém velkofilmu bylo to, že se svého času nesměl hrát, protože roli kapitána Jaroše hrál Martin Štěpánek, který vzal čáru za kopečky:-)(27.3.2003)
-
NinadeL
Milý deníčku, vysvětli mi, proč Dny zdrady zde mají dva profily a Sokolovo jen jeden?(5.3.2009)
-
zelvopyr
Kdyby to nebylo tak ulhané, asi víc.(31.8.2008)
-
Fingon
Stejná nuda jako předchozí Dny zrady, která je o ždibíček lepším filmem jen proto, že je tu daleko méně (důležitých, jednajících, mluvících) postav. Zdejší hodnocení je dle mého názoru zcela zasloužené, pokud mohu posoudit podle první části filmu - krátce poté, co se prapor vydal na frontu, DVD odmítlo poslušnost a ani po několika dalších pokusech už se nerozjelo. Nemůžu říct, že bych kvůli tomu brečel.(21.6.2009)
-
Spinosaurus
Druhý díl Vávrovy válečné trilogie považuju za nejslabší. Nejslabší proto, že ony emoce a vlastenectví ze mě sršelo pouze při scénách z protektorátu a poté v závěrečné scéně, což je oproti Dnům zrady a Osvobození Prahy značný pokles. Tyto věci však nijak nesnižují hodnotu díla, které si toto hodnocení zaslouží a to hlavně z důvodu reality. Vávra posunul onu hranici reality nebo spíše reálnosti, chcete-li to tak říct, mnohem výše než to znázorňovali ve svých polo(pseudo)dokumentech Rusové nebo americké patosy. Každá věta, každý zničený tank, každý pohyb v historických scénách se zakládá na skutečnosti. Vávra prostě zobecňovaní nepřipouštěl. Jeho sen natočit film, jehož historická věrnost by byla 100% mu však překazila komunistická strana. Začátek, kdy Klement hovoří k vojákům v buzuluckém divadle je ještě pravdivá, ale dost leze na nervy, poté malá porada se stranickými vojáky (Krampol a spol.), kde Gottwald jako již ve Dnech zrady uplatňuje svůj 6. smysl předvídání a konečně konec všech hrůz. Poté již tolikrát zmiňovaná scéna "Ať žije komunistická strana!". Tato scéna je podle mě naprosto jasný příklad Vávrova potírání komunistických zásahů. Když se na tu scénu podíváte, tak zjistíte, že je to vážný adept na vystřižení. A teď se zamyslete. Stalo by se něco s posloupností scén? Ne! Vávra to tam zasadil tak, aby ta scéna nijak nenarušovala okolní děj a to je právě princip jeho likvidování komunistických požadavků, který nám již jasně předvedl ve Dnech zrady při Internacionále a scén z politbyra. Nejhorší komunistický úsek je Londýn. Opět zde platí již výše zmíněné, ale tohle je fakt moc. Beneš vykreslen jako diktátor, jehož výroky jsou opět pravdivé, ale tvrdě zkreslené. Následuje bizardní scéna s generálem Ingrem, zdlouhavé formování jednotky a pak už je od všech komunistických bludů pokoj. Bitva u Sokolova je natočena lépe než většina bitevních scén z ruské kinematografie. PS: Otakar Jaroš zde není narozdíl od oficiálního komunistického výkladu líčen jako komunista, což je další klad filmu.(2.9.2008)
-
Ampi
Těžko hodnotit. Ale i tak má film své kvality, přes politickou propagandu. Chudík jako Ludvík Svoboda je vynikajicí. Bitva je natočena podle historických faktů. Ještě něco víc a něco méně a bylo by to o jednu hvězdu víc.(1.12.2009)
-
erl
odpad!"Ať žije KSČ!"(30.3.2009)
-
Orlau32
Není třeba se opakovat. Za mě a můj názor prezentoval přesně již kolega "Historik". Přesně jak to napsal se s nim ztotožňuji. Snad jenom dodám na obranu pana režiséra VÁVRY, že to byl rok 1974 - tedy doba normalizace a on si nemohl moc vyskakovat. Udělal to tak, jak to nejlépe šlo.(3.5.2008)
-
Jillen
Tupé herecké výkony, které podtrhují ještě znuděné xichty všech na place. Film nemá žádný spád a je šíleně nudný + ta strašná kamera...1* za celkem dobrou ruční práci v bitvách...musel to být hoooodně drahý film. Dávám 10%(7.8.2006)
-
Historik
Zajímavé je, že to vůbec není taková komunistická propaganda, jak se všude píše. To, že Londýn měl jinou představu než Moskva, že Západ i Východ sledovali své cíle, a to i co se týká využití vojenské jednotky v SSSR, je prostě fakt. Dokonce to je ve filmu i takřka doslovně, ve zkratkovité formě i docela přesně, prezentováno. Problém je v tom, že západní politici jsou tu předvedeni v poněkud karikované podobě a východní jako ti správní kluci. Tady je to zkreslování. Nebýt zbytečné didaktičnosti a patosu, mohl film být lepší. Vylíčení samotné bitvy a celkové válečné situace je solidní. Škoda té zbytečné vysvětlovací rozvláčnosti v první části. Atentát ani Lidice tam být nemusely a tvůrci se mohli více věnovat jednotlivým aktérům bitvy. Ti mnohdy nedostali žádný prostor. Každý řekne jednu větu a pak ho zastřelí. Až z titulků se divák dovídá, kdo to vlastně byl.Takže na český válečný film zvláště ve druhé části docela dobré. S ideologickou stránkou se rozumně uvažující člověk dokáže vyrovnat. Dobově podmíněný ojedinělý výkřik Ať žije KSČ není třeba přeceňovat.(9.8.2006)
-
Cushing
Jeden z nejhorších opusů režiséra. "Vávrovina" a morální poklesek. Fuj. Ještě mám v paměti, jak jsem při tom na školním promítání (s povinnou účastí) trpěl. Ta migréna...(3.7.2007)
-
Terva
Scénář - Miloslav Fábera, Nikolaj Figurovskij a Otakar Vávra(29.6.2011)
-
Krustyburg
odpad!Na těch scénách "z války" by se našlo něco pozitivního, ale ta propagandistická dimenze toho filmu je strašlivá (hanobení Beneše, Gottwaldovy projevy atp.)(22.8.2010)
-
Krysa SPK
Komunistické pojetí dějin, proboha. Připitomělý prezident Beneš, podlý Jan Masaryk nebo gen. Ingr, který sletí opilý ze schodů. Odporné bludy, na které chodily povinně základní školy a které oblbovaly celé generace. Po druhém zhlédnutí musím na druhou stranu ocenit filmařský um při finálních bitevní sekvenci, kde nechybí ani náznak sugestivních scén (nástup praporu po bitvě a vyvolávání jmen). Za to dávám jednu hvězdičku. Kapitán Jaroš a ostatní padlí by si ale zasloužili mnohem lepší filmové zpracování.(20.7.2006)
52%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
| V kinech ČR od: | 01.05.1975 |
|---|---|
| Na DVD od: | 23.04.2007 Bonton |
| Na levném DVD od: | 07.07.2008 Aha! |
| Na levném DVD od: | 09.01.2011 dvdcom |