Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Romantický
  • Dobrodružný

Recenze (79)

plakát

Kravaťáci (2011) (seriál) 

Úžasné, decentní, přímo geniální. Jsem velmi mile překvapen kvalitou scénáře, mnoho nevšedních prvků a situačních scén, které opravdu zaujmou. Žádné klišé a stokrát otřepané vtipy. Co víc psát. Určitě seriál, který se mi zaryl hluboko do paměti. Seriál, který kráčí ve stopách inteligentích snímků, velmi příjemná záležitost sledovat jej. Zatím jsem v první sérii a ještě jsem nenarazil na díl, který by mě nudil. Proto dávám 5 hvězdiček a jdu pokračovat, protože tento seriál za to prostě stojí. :)

plakát

Amadeus (1984) 

U tohoto filmu nemá smysl zdlouhavě přemýšlet a barvitě popisovat, o jaký skvost jde. To všichni dobře víme. Pro mě jeden z mála "dlouhých" filmů, který mě ani na chvilku nenudil (stejně jako například My Fair Lady nebo Titanic). Pokud je příběh geniální, tak herecké výkony Mozarta a Salieriho jsou pak geniální na druhou. A hudba nadpozemská. I když nepatřím mezi pravidelného posluchače vážné hudby, tady ze mě odpadají všechny běžné bariéry a já si užívám každou sekundu té nááádherné hudby. A i když jsem si myslel, že to nikdy takhle veřejně neřeknu, tak ano, Mozartova hudba se mi doopravdy líbí (a nemalou zásluhu na tom má právě tento film!). Řekl bych ideální prostředek pro relaxaci, mě vždycky dokáže neuvěřitelně uvolnit. Takže s největší radostí připisuji pět hvězdiček, zařazuji se do fanklubu a jsem moc rád, že se mi dostalo té nevýslovné pocty zhlédnout tento "Meisterstück". :)

plakát

Insidious (2010) 

Ehm, jak popsat tento film? Snad první film vůbec, u kterého doopravdy nevím. Něco tak strašidelného jsem ještě neviděl, hlavně první polovina filmu měla "koule". Od této chvíle chápu, že Osvícení (doteď nejstrašidelnější horor, který jsem viděl) byli jen slabý odvar. Tak jako tak špička ve svém žánru, tak nějak si představuju pocity, které by měl člověk cítit po zhlédnutí opravdového hororu. A ten závěr byl skvělý mimochodem. Hodnocemí 3* dávám jen proto, že jsem místy nebyl schopen sledovat, zakrýval si oči, zacpával uši, otáčel se a asi mi toho dost uniklo. Myslím, že když těm z vás, kteří tento film už viděli řeknu, že si dnes v noci nechávám rozsvícenou lampičku, chápete moc dobře proč. Brrr...

plakát

Kick-Ass (2010) 

Jestli mě v poslední době něco překvapilo, tak to byl tento film. Vlastně jsem uvažoval, zda se do něj vůbec pustit. Název, který nepůsobí zrovna profesionálně, navíc je to komiks…prostě nic, co by mě normálně zaujalo. Až teď si uvědomuji, jak moc dobře jsem udělal, že jsem se do něj dal! Vždy, když se na obrazovce objevila Chloe Moretz, bylo o zábavu postaráno. Celé to bylo velmi akční, propracované, velmi netypické a neotřelé nápady ve scénáři - klobouk dolů režisérovi. Občas už si totiž říkám, že už jsem toho viděl tolik, že mě jen tak něco nepřekvapí a hlavně nezaujme (dějově). Jsem rád, že stále existují filmy, které mě neustále srážejí do kolen a dokazují mi, jak moc se mýlím. Jak se mi ze začátku ten název nezdál, musím uznat, že sedí. Je to opravdu ukrutný nářez – skvělý akční příběh, romantická zápletka, luxusní hudba. Vlastně vše, co já od dobrého filmu očekávám. Nemůžu tedy jinak, než se poklonit, připsat pět hvězdiček a doporučit těm z Vás, kteří nad tímto filmem váhají. Věřte, stojí za to. :)

plakát

Kačeří příběhy: Poklad ze ztracené lampy (1990) 

Tady není o čem, maximální hodnocení. Více než solidní zakončení seriálu, jakožto seriálu, který provázel dětství ne jednoho z nás. I když jsem lehce postrádal třeba Donalda, nenudil jsem se ani na chvilku. To je vlastně celé kouzlo Kačerů. Je to tak ztřeštěné a akčně nabité, že tomu musíte věnovat maximální pozornost, abyste něco nepropásli. Jednou jsou tam a tam, pět minut a na scéně je několik nových postav, úplně jiné prostředí a zápletka nabere nový směr. O nějaké kýčovitosti se tedy netřeba bavit, je to přesný opak. Takže s radostí dávám pět hvězdiček, moc mě to pobavilo a ach, ta nostalgie a vzpomínky na bezstarostné dětství. PS: doporučuji zhlédnout v originálním znění. český dabing v porovnání s originálem za moc nestojí.

plakát

Protivný sprostý holky (2004) 

Nic výjimečného jsem nečekal a nespletl jsem se. To ale v žádném případě neznamená, že jsem se nebavil. Už podle režiséra, který stál mimochodem u zrodu o něco málo známějšího snímku „Freaky Friday“, jsem tak tušil, jakou cestou se zde budeme ubírat. A ta podoba byla více než očividná (což bylo jedině ku prospěchu, protože Freaky Friday je nadprůměrný film). Prostředí bylo klasické, typický obraz americké střední školy. Děj nebyl vůbec špatný. A víte proč? Protože ho mohutně táhly herecké výkony. Rachel McAdams, jí ty role potvor a namyšlených amerických nán prostě sedí a Lindsay Lohan? I když ji moc nemusím, zahrála to bravurně. Mě velmi bavila ta hlavní myšlenka a neustále srovnávání života na střední škole s přežitím v pralese. Když se nad tím tak zamyslíte, něco pravdy na tom zajisté bude. Pro mě, jako zástupce mužského pohlaví, bylo hodně zajímavé sledovat, jak to v holčím světě chodí. A i když to bylo samozřejmě hodně nadnesené a nedělám si iluze, že by alespoň polovina věcí mohla být pravda, Lindsay Lohan mi dělala skvělého průvodce holčičím životem, pravidly, zásadami. Moc zajímavé. Jedna hvězda dolů za některé scény, které už byly opravdu moc (několik scén s Rachel, nemám rád arogantní lidi a sem tam mi to už lezlo krkem) a druhá za kýčovitost. Tím se ale vůbec nenechte odradit. Je to prostě takový průměrný film, u kterého se zabavíte, něco málo přiučíte a na konci si řeknete, že to stálo za to. Takže velmi pěkné tři hvězdičky. :)

plakát

Drž hubu! (2003) 

Položme si základní otázku. Jak by měla vypadat taková správná komedie? Přesně takhle, bez jediné úpravy. Konečně komedie, která opravdu ze srdce rozesmála celou naši rodinu (a to už musí něco znamenat, neboť mí rodiče neshledávají zábavu ve „zvráceném teen humoru“, a proto není moc snímků, které jim padne do oka). Tento film je dokonalým důkazem, že komedie může skvěle fungovat i bez nechutností, zvráceností, sexuálních narážek apod. Člověk, který vymýšlel scénář, musel být génius. Nikdy jsem nikde neviděl takovou snůšku originálních vtipů, já sám bych nepřišel ani na polovinu z nich. Jestli je tento film něčím výjimečný, tak právě nápady. Jsou to neohrané vtípky a co víc – vtípky na úrovni které baví! Není moc komedií, které bych si dovolil nabídnout ke zhlédnutí třeba rodičům svých rodičů (za komedie z mého běžného repertoáru bych se před nimi musel opravdu stydět), tahle mezi ně ale určitě patří. Člověk se směje od začátku do konce. Příběh je jednoduchý, stručný, jasný. Postavy taktéž. A přesně tak to má být. Celou dobu se vlastně zaměřujete jen na dvě hlavní postavy a jejich patálie, zbytek je jen vata pro dotvoření scény. Moc by mě zajímalo, kdo to překládal z originálu, protože jsem si téměř jist, že to v češtině vyznělo ještě lépe. :D Ne vážně, krom Četníků je to ta nejlepší francouzská komedie, kterou jsem kdy viděl. Maximálně doporučuji, kvalita nejvyššího kalibru. PS: Těm z vás, co viděli Návštěvníky 2, určitě neunikl motiv krávy v krabičce, který tyto dva filmy sdílí. Tady šli ale tvůrci ještě dál a pomocí prdícího pytlíku z toho udělali „krávu, která prdí“. Kdo by to byl řekl, že mě něco takového někdy pobaví. A pobavilo. Opravdu. Super film!

plakát

Californication (2007) (seriál) 

Já se nechápu. Je to celé tak sexistické, že kdybych viděl stejný námět v nějakém filmu, určitě bych s kritikou nešetřil (životní filosofii ani obecně životní styl hlavního herce opravdu nepreferuji ani nepraktikuji). Proč je tomu ale v tomto případě jinak? Proč se mi to tak líbilo? Že by právě kvůli neodolatelné hlavní postavě v podání herce Davida Duchovny? (a to podotýkám, že jsem muž a zalíbení v jedincích stejného pohlaví rozhodně neshledávám) Kdo ví. Jedno je však jisté. Kdyby nebyl tak šíleně vtipný, leccos by mu neprošlo a seriál by ztratil hodně fanoušků. Má to kluk ale pekelné štěstí, že se tak nestalo (naštěstí). Řeknu to jednoduše: nenudíte se ani náhodou a ještě si k tomu odnesete zajímavé poznatky do svého života. A že jich není málo. A těch jeho hlášek, ještě teď se musím smát. Na tom to prostě celé stojí. Obecně bych ale řekl, že tento seriál má přesně to, co se dá tak těžko charakterizovat. Proto je možná i mé hodnocení mírně neobjektivní, ale já si prostě nemůžu pomoct. Plný počet. :))

plakát

Klub sráčů (2000) odpad!

Nechci moralizovat, ale myslím, že název a nejslavnější hláška pocházející z tohoto filmu aneb „All I Wanna Do Is Do It“ jasně vystihují, do jaké kategorie tento film patří (ti z Vás, kteří tento film viděli, znají její český překlad, ale ten tady při vší dobré vůli raději psát nebudu, neboť si nepřeji být zítra zablokován). Proč jsem to tedy psal? Protože nám z toho plyne jedna věc. Krásně to vystihuje intelektuální kvalitu tohoto filmu, ono pověstné přísloví „jaký pán, takový pes“ tady stoprocentně funguje. Osobně jsem viděl jen určité části, protože se to nedalo vydržet. Jak bláhový jsem byl, když mi svého času mí kamarádi říkali „to je super film, je to sranda, pobavíš se“ a já jsem jim věřil. Chyba. Je to ta největší prasárna, kterou jsem kdy viděl. Tento film by měl být v šedém hodnocení a poctivě na první pozici otevírat žebříček toho nejhoršího, co kdy bylo natočeno. Jsem rád, že se v mém okolí nevyskytují podobná individua jako dvě hlavní postavy tam, dennodenní setkávání s nimi by bylo nad moje síly (vzhled neřeším, každý preferuje určitý styl, ale jejich uvažování stylem „my jsme tady ti borci, ze všeho nejvíc cool, všichni jste trapní, nechápete nás bla bla…“, tohle prostě nepřekousnu). V celém filmu byly jen dvě normální postavy - Kevinovi rodiče. Bylo tam s nimi několik pěkných scén ze života, které bych i věřil, že by se tak doopravdy mohly odehrát. Bohužel pod tíhou všeho ostatního to ani na jednu hvězdičku nestačí. No a když se tak dívám do komentářů tady, nejsem zdaleka jediný, který má názor stejného ražení (a to asi něco znamená). A konec. Nebudu dále plýtvat svůj čas a zaobírat se takto odporným snímkem. Vůbec nechápu lidi, kteří stáli u jeho režírování a co hůř – vypustili ho na světlo denního světa. Prostě film, který by se dal charakterizovat dvěma slovy (domyslete si sami), silně nedoporučuji.

plakát

One Tree Hill (2003) (seriál) 

Dlouho jsem uvažoval, zde se pustit do hodnocení tohoto seriálu. Uvažoval jsem nad tím hlavně z toho důvodu, že určitě nebudu schopen najít ty správná slova, jakými bych charakterizoval jeho dokonalost. Ale jelikož nastal čas mého třicátého komentáře, chtěl bych ohodnotit něco, co za to opravdu stojí - budu mluvit stručně, ale jasně. Ještě nikdy v životě se mi u žádného seriálu nestalo, abych ho „přelouskal“ téměř v kuse, s maximálním zaujetím a vášní, jakou si ani nedovedete představit. Ano, je to tak. Velice mě zaujal děj, postavy, prostředí, myšlenky, citace, hudba, prostě vše. Velmi oceňuji, že se jedná o takový ten „lidský“ seriál, rozuměj seriál, který se zabývá pocity obyčejných lidí v jejich každodenním životě. V žádném případě se zde nedočkáte žádných šroubovitých dialogů, přesně naučených scének a do puntíku sehraných scénářů. Místy jsem měl pocit (a řekl bych, že se nemýlím), že šlo o částečnou improvizaci a to mi jen více a více potvrzovalo, na jak kvalitní kousek jsem to narazil a jaká čest se mi dostala tím, že jej mohu sledovat. Od maximálního hodnocení (=100%) mě dělí jen jedna věc. A to fakt, že po odchodu Lucase a Peyton už mi tam něco chybělo, ta jiskra, šťáva, nevím, jak to charakterizovat. Nic to ale nemění na tom, že se jedná o nadčasový snímek, kterému se ještě jednou určitě dostane větší pozornosti, než je tomu dnes. Mohu říct, že každá série měla něco do sebe (ať už krásná sonda do života středoškoláků, tak později maturantů i jejich dalšího života), ani na chvíli jsem se nenudil. A i když jsem si po několika hodinovém sledování párkrát říkal takové to „Ok, pro dnešek dost, budu pokračovat zase zítra“, nešlo to. Ke konci každého dílu Vás scénáristé navnadí do takové míry, že nejste schopni se odtrhnout a „ještě jeden díl“ (:D) si prostě musíte dát. Ne vážně, tohle za Váš čas určitě stojí. OTH mi dal do života víc, než kterýkoliv jiný seriál. Právě s jeho pomocí jsem si uvědomil a srovnal v hlavě určité věci, určitým způsobem vnitřně dospěl a uvědomil si, co od života chci a kam směřuji. A o tom, kolik mi toho dal, co se do angličtiny týče, snad zase někdy příště. Takže pánové scénáristé, díky za tento úžasný skvost v dnešní záplavě prostoduchých seriálů, které našemu milovanému OTH nesahají ani po nehet na malíčku. Všechny klobouky dolů, já se Vám hluboce a upřímně klaním. 99%