JackStrange

Mě fenomén Jackass v mládí celkem obešel, ano nějakou scénku, sem tam jsem viděl, ale nikdy jsem si neřekl tak teď se chci hodinku dívat na bandičku pakošů jak se navzájem šikanujou. Ale tak co bych neudělal pro své přátele, mentálně sem se tedy patřičně zocelil, vyprázdnil žaludek,... no a nakonec, kromě té posedlosti genitáliemi, to nebylo až tak hrozný. Kdo se nad tím bude chtít pohoršovat toho o ničem jiným přesvědčovat nehodlám. Humor v tom taky nevidím, ale po krátkém čase u mě převládla jakási morbidní zvědavost, kam až kdo zajde a jak špatně to dopadne. Vlastně jsem si po té hodině a půl celkem říkal že bych zvládl i víc. Takže proč ne, seru vám na kinematografii, a dám 75%.

Kdybych ohodnotil jen první polovinu asi bych dal více. Bohužel celkový dojem je takový nemastný neslaný. Nekonečné kříšení rádoby mrtvých postav, účelové zvraty, které nesedí do budovaných charakterů, a klasický problém s koncem, který se snaží, místo reálného završení, připravit půdu pro milion pokračování. Ale tak co, roztomilá fantasy pro děti, ve skutečnosti asi celkem low cost, nemůžu to brát zas tak seriózně.... 65%

Ze začátku chytlavý koncept je pomalu zabitý příliš častým opakováním gagů, zbytečným natahovaním scén, trapnýmy pokusy o cliffhangery a subverzi očekávání. Obzvlášť kolem prostřed je obrovské množství v podstatě úplně zbytečné výplně. Předpokládám že hodně tohohle je prostě jen rozdílnou korejskou kulturou. Kameňák přeci jen taky nepřijde zábavný často ani nám tu, nedovedu si představit jak by se na to tvářil nějaký korejec. Nicméně rozhodně nejde o nějaký světoborný novátorský zázrak jak se tu snaží některé komentáře naznačit. Průměrné historické drama, s nic moc zápletkou, nic moc bojovou choreografií, semo tamo pobaví, ale bohužel tomu chybí nějaká skutečná přednost. 55%

Nejsem sice celkově zklamaný, možná proto že jsem nic moc nečekal... jenomže tu třihodinovou stopáž tu prostě nejde nějak opodstatnit. Stylem film navázal na celkem povedený Joker (2019), ale technologicky se posunul příliš do budoucnosti a momenty jako Batman hledá USB port nebo sleduje live stream s emotikony, do filmu vůbec nesedí a navozují stavy kognitivní dissonance. Celkově musím pochválit zpracování hádankáře, konečně se nejedná o špatně hláškujícího tajtrlíka v zeleným pyžamu. A i ten Pattinson tu celkem zapadne. Skutečný kamen úrazu je ale bohužel v nosných myšlenkách filmu a jejich uchopení. Po celou dobu sledujeme disasociovaného milionáře jak nelítostně a extrémně brutálně potírá Gothamskou verbež (jak batman sám říká, on je "pomsta"). Když ale přicházejí na světlo negativní stránky této verze Batmana, film to vždy zamete někam pod koberec. Zlomovým bodem je místo toho závěrečná konfrontace s hádankářem, který zahodí celý svůj motiv "pomsty", a vymění jej za starou dobrou masovou vraždu nevinných. Načež se Bruce obratem mění v nesobeckého lidumila. Navíc jsem teda, snad ani v Hollywoodské tvorbě, ještě neviděl něco tak moc nuceného a neupřímného jako Catwoman mluvit s Batmanem o "bílých, privilegovaných mužích." Za pokus to stálo. 65%

60% viz. House of Gucci (2021)

Tenhle film není lehké ohodnotit, v určitých ohledech se nemůžu ubránit a porovnávat s Irčanem (2019) od M. Scorsese. Oba filmy od přestárlých dinosaurů přišli v době streamovacích služeb, oba mají podstatně delší než dvouhodinovou stopáž, oba jsou životopisné thrillery, mají hvězdné obsazení a oba režiséři se rádi nelibě vyjadřují ke kvalitě moderního filmu a taky publika. No a hlavně mi oba moc nesedli. Nejsou to řemeslně špatně natočené filmy, ale bohužel to prostě ani nejsou žádné skvěle natočené filmy. Irčan má trochu silnější dějovou linku, tady se mi zase zdá zajímavější práce s kamerou. Ale oba jsou vlastně, jak v rámci předchozí tvorby tak i obecně, celkem fádní rutinní záležitosti. 60%

Pokud budu hodnotit v kontextu celého univerza, Boba Fett prostě nefunguje jako vyměklý dobrák. Ale budiž, řekněme že nechám minulost umřít a zabiju originálního Boba Feta. Co nabízí ten nový? Hmm, vlastně nic moc. Takovej milej dědula co se stará o mravy místní mládeže a nakonec se chvilku projede na Rancorovy. Vložení postavy Mandaloriana do děje, také vzásadě nic nepřineslo, kromě rozvrácení a zničení všeho co minulé dvě řady budovaly. Cítil jsem tu potenciál na pořádného antihrdinu, temný konflkt, a složité morální dilemata. Škoda, takhle je to na 35%.

Nedávno jsem přemýšlel jak někteří populární režiséři točí v podstatě jen jeden film pořád dokola a diváci jim to žerou jak kočka Purinu. Tady se děje něco podobného, ale nakonec, když to funguje? Proč by to měl někdo měnit. Pamatuji jak jsem někde kdysi četl že celou uměleckou tvorbu jde vlastně kategorizovat do pěti archetypálních zápletek, asi to bude pravda. Já prostě nemůže neocenit to neuvěřitelné úsilí, které tady z obrazovky pryští na každém snímku. 85%

Je to teprve můj třetí film od Shiona, pořád si vlastně nejsem jistý co od něj čekat. Zase je výhodou že jsem nemohl být zklamaný. Grindhouse žánr mám rád, mám rád bizár a mám rád ujetý Japonce. Je mi vlastně jedno jestli obrazy ve filmu jsou #deep nebo úplný nesmysl, důležitý je že to má styl, obě koule a není to vůbec nudný. Po přečtení ostatních recenzí říkám 80%.

Trochu jako když kočička a pejsek vařili dort, jednotlivé ingredience dobré, hvězdné obsazení, skvělá výprava, zábavné dialogy, myšlenky a trocha toho klasického South Park nadhledu,.... Ale bohužel to co vyšlo ven je celkově nudně průměrné a nezajímavé. Ta snaha jít středem se tady vůbec nevyplatila, přijde mi že kdyby si režisér/scénarista prostě vybral styl a toho se držel, vzal pár méně známých herců, zkrátil tomu slušně stopáž, tak to mohlo být celkem nadějné. 50+10% je jen za J Law (P.S. musím zmínit snímek Melancholia (2011), který je sice tematicky mnohem osobnější, ale taky mnohem lépe uchopuje problém)