Irčan

Velkolepá žánrová událost, u které si každý chtě nechtě musí uvědomit, že Netflix je opravdu plnohodnotným hráčem na poli hollywoodských filmových studií. Je radost vidět projekt, který je tak prostý kompromisů a umožňuje starým pardům, aby si něco podobného mohli ještě jednou natočit bez omezení. Škoda, že se nějaké ty role nenašly i pro Jamese Woodse a Raya Liottu, ti jediní mi chyběli k dokonalým "gangsterským Expendables". Ve výsledku to každopádně dopadlo asi nejlépe, jak mohlo. Je tam všechno, co si může milovník žánru přát. Což by současně Irčana mohlo dělat zaměnitelným, ale naštěstí má i přidanou hodnotu v podobě nečekaného dojemného finále. Posledních dvacet minut je zcela bez přehánění geniálních a žánrově výjimečných. Proč tedy "jen" 90%? V prvé řadě mám pocit, že zhruba uprostřed celé to záměrné pozvolné tempo, kterým Irčan více připomíná Kmotra než Scorseseho Casino či Mafiány, začalo být až příliš politicky nezajímavé a uspávací. Druhý problém mám s omlazováním. Ale ne v rámci tváří. Tam dle mého funguje snímek skoro bezpochybně. U takového Blížence jsem se celou dobu nedokázal zbavit pocitu, že na mladém Smithovi není něco v pořádku. V něm ale měli filmaři svázané ruce tím, že často musel být Smith na scéně dvakrát a proto se jeho tvář v mnoha scénách montovala na někoho jiného. Kdežto přímé omlazování herce vytváří (alespoň soudě dle Irčana) uvěřitelnější výsledek. S tím jde ale ruku v ruce i věk herce. De Niro měl při natáčení nějakých 74 let a na držení jeho těla je to znát. Většinu času to nevadí, najdou se ale scény, kdy musí jeho Frank dělat něco akčnější (přeci jen je profi zabiják) a Scorsese nedokázal záběrováním zamaskovat, že se mu s omlazenou tváří prohání po place důchodce. Podle dosavadních reakcí to ruší málokoho, ale já jsem to nedokázal nevnímat (hlavně u scény mlácení zelináře, která na mě působila skoro komicky). A proto ve výsledku "jen" 90%. (29.11.2019)

Délkou a De Nirem v hlavní roli si Irishman říká o srovnávání s opusem Sergia Leoneho Tenkrát v Americe, ale není to úplně vhodné - jednak nemá na Leoneho poetiku, ani se o ni nesnaží, ale hlavně i přes časté "flashbacky" a přeskakování v chronologii nejde tak moc o vývoj postav v průběhu jejich života, ale spíše o podrobný build-up jednoho konkrétního zlomového okamžiku, a pak rozebrání následků. Příběhová drobnokresba s obrovskou freskou komplikovaného vztahu amerických odborů, politiků a mafiánů na pozadí. Scorsesemu ke cti slouží že i přes takovou soustředěnost na jeden kritický moment nenudí v celém filmu ani na chvíli, byť zkracovat by se asi bez velkých škod dalo - výhoda (pro některé nevýhoda) uvedení na Netflixu a nikoli do kin pod dohledem prudícího editora. Délka tedy problém není, snad jen kdyby se ji povedlo naplnit i větším důrazem na osobní životy postav, na které takhle dojde výrazněji jen na moment v samotném závěru, mohlo by to pozvednout film na vyšší, emočně silnější, úroveň. Na roveň těch největších velikánů v žánru, které právě i v tomto vynikaly. Btw kvalita triků je špičková, postavy bez problémů působí "živým" dojmem, jen oči občas trochu moc razí, ehm, do očí (bohužel nejvíc právě v prvním záběru na omlazeného De Nira). Každopádně herecký koncert je to par excelence, Pacino s De Nirem se v jednom dialogu dokonce blíží i své arcigeniální konfrontaci v Nelítostném souboji. Lepší labutí píseň si skoro nemohli přát. (28.11.2019)

Není to Scorseseho nejlepší film, není to dokonce ani nejlepší mafiánský film - na to by byla potřeba obratnější ruka dramaturga ve druhé třetině (scéna na výroční slavnosti je úděsná)... Nejsilnější je hlavně atypická poslední třetina, kterou člověk v gangsterce úplně nečeká, ale vzhledem k věku hlavních aktérů je to očekávatelný. Pesci nejvíc jako vždycky. Pacino taky krásnej. De Niro hraje klasického De Nira, občas to působilo jako z Přeber si to. (20.01.2020)

Odbory vs. vláda v Americe 70. let, to mě zrovna nebere. Svižností vyprávění a poutavým zobrazením mafiánského světa je to ale téměř taková pecka jako Goodfellas. Navíc se zde pohybujeme mnohem výš, mezi nejvyššími šaržemi americké mafie v Americe daného období. De Niro to má s umělou mladou tváří se starýma očima nejtěžší, v první polovině je potřeba si na digitalizaci zvyknout. Svého zabijáka hraje v tradičním pojetí, jak ho máme z podobných rolí vžitého. Pacino je originálnější, Hoffu stělesňuje excentricky, s politickým entuziasmem, obrovskou hrdostí a morálně nejčistšími úmysly z celé party. Nejvýraznější herecký výkon filmu. Pro mě největším potěšením byl ovšem Pesci, tichá voda která o životech rozhoduje. Z apatického šílence s nožem v ruce (Goodfellas) k megavlivnému hráči s citem pro mafiánské šachy, na kterého se můžou spolehnout všechny strany. Bravurní v každé scéně. Keitel dostává minimum prostoru, zato v postavě jednoho z nejrespektovanějších kápů dané doby. Režijní trademarky, které ještě více vyniknou při opakovaném shlédnutí. Vrcholní scéna, u které tuhne krev v žilách, podkreslena ne napínavou hudbou, ale absurdním dialogem o rybách. Stopáž vůbec nevadí, tato “road-movie” je o nostalgickém potěšením z Martiho unikátního stylu a legendární herecké interakce, jak je už v dalším filmu nezažijeme. (30.11.2019)

S Copolovými legendárskymi mafiánskymi filmami sa to síce nedá porovnávať, no aj tak som nemohol odtrhnúť oči od obrazovky. Robert De Niro tu predviedol famózny výkon. No na druhú stranu tu bolo aj zopár chybičiek, ktoré kazili dokonalú divácku pohodu - napríklad masky. Tie sa moc nevydarili. Cesta hore, z mladíka na starca, ešte išla, no opačne to bola na pohľad katastrofa. Čo sa týka obsahovej stránky, dokázala držať pozornosť počas celej tej dlhej stopáže, možno až na pár kratších miest, kde tempo upadlo a skĺzlo do miernej nudy. No to len naozaj len pár krát. Inak väčšinu času dychberúce. Slušný nadpriemer. 80/100 (16.12.2019)