pipapa

Knihu jsem zkoušela číst několikrát a snad nikdy nedočetla. Krásný, ale těžký a spletitý Vančurův jazyk byl jednou překážkou a druhou byla velmi volně vyprávěná dějová linie, kde se často ztrácela kontinuita, a tím pádem i smysl celého příběhu...Zfilmovat literaturu tohoto druhu není určitě jednoduché a pokus o to nedopadl nejlépe - styl vyprávění je velmi těžký a odtažitý, retrospektivní vsuvky dělají děj značně nepřehledný a zamotaný, bohatě využívané echo/prostorový zvuk hází příběh do jakési kosmické/sci-fi polohy. Do očí bijící snaha o vysokou-uměleckost-za-každou-cenu dělá z filmu těžko stravitelný, chaotický mišmaš...Film, který nejlépe "prodává" svoji "kvalitu" na velkých promítacích plochách.

Typická a dnes už hodně zastaralá hollywoodská produkce, která mohla zabodovat jen a pouze na obrovských panoramatických ekranech, které přitahovaly diváky v té době možná víc než samotný film, a na ještě větší reklamě. Otřesně ledabylé papundeklové kulisy nemají nic společného ani s Egyptem ani s Římen, ale zato mají úplně všechno společné s Hollywoodem. Vstup královny Kleopatry do Říma je snad nejpompéznější papundeklová scéna v historii kina. Taylorová nehraje, pouze mluví a předvádí plejádu kostýmů a účesů, z nichž některé jsou od Kleopatry na hony vzdálené, ale velmi blízké hollywoodským divám...Film strašně upovídaný, na 240 minut v podstatě žádné akce, žádný náboj, tady, at´ jsem se snažila sebevíc, jsem se neměla čeho chytit...No more, díky!

Marxismus formou hraného filmu. Nádherná "pohádka" o tom, jaké by to mohlo být, kdyby...Marxova filosofie je dokonalá a jediná pravdivá jako celek, protože je to filosofie pozemská, lidská a konkrétní. Zatímco ve filmu se uchopení moci lidem pod vedením uvědomělého pekaře povedlo a lid byl št´astný a spokojený, v reálu byl takový pokus o uchopení moci lidem hned z několika důvodů odsouzen dříve či později k neúspěchu. Hlavním a nepřekonatelným problémem, kterým se Marx ani jeho následovníci v té době bez zkušenosti reálného výsledku nemohli zabývat, bylo, je a bude, že historicky zkažené a vývojově/mentálně omezené lidstvo dosáhlo svého vrcholu v nejvyšším stadiu kapitalismu = žido-konzumu, kde pouze technika jako důležitá součást zotročování mas se záměrně rozvíjí odstrašujícím tempem a všechno ostatní, zejména mezilidské vztahy a přirozené bytí, je v devastaci. Sebedestrukce v těch nejživějších barvách, ale "kdo chce kam, pomozme mu tam"!!!...Ještěže my, kteří smýšlíme jinak, můžeme alespoń ve filmech socialistické nebo jiné pokrokové kinematografie vidět, že se dá nebo se i krátce dalo (u nás 1948-1988) žít jinak.

Odvaha režiséra je zde i na 70.léta obdivuhodná, ale nahota v psychadelické podobě příliš nefunguje, alespoń tady ne. To neustálé a zdlouhavé lezení, hemžení, vlnění, proplétání, tančení atd. mi lezlo po čase už notně krkem. Hlavní hrdina (Lajos Balázsovits) je permanentně nahý, zatímco jeho přítel (Franco Branciaroli) má na sobě permanentně různé košile a hávy - nevěřím, že by to bylo kvůli kontrastu dvou postav, ale Franco B. se prostě styděl/neměl na to. Teresa Ann Savoy si tady střihla dokonce hermafrodita, ale ke zklamání všech milovníků podobné "havěti" se jednalo jen o maskérský podfuk = T.A.Savoy je/byla totiž od přírody úplně normální žena a matka dvou dětí. Pan režisér nám možná také poodkryl některé ze svých tělesných praktik/zálib, a to v obrazech, kdy voják (hlavní protagonista) kopuluje na hermafroditovi a hned nato kopuluje hermafrodit na vojákovi - proti gustu žádný dyšputát!...I když nám tady Laura Betti pár vteřin pomasturbuje hlavního protagonistu a role jí vzhledem k jejímu divokému civilnímu životu opravdu sedí, celkově tu působí jako pěst na oko... Psychadelický "výlet do nahatého Rakouska-Uherska" ve stylu "soft-sex-jatek" mi už nesmí na oči!

Povedená a zábavná politická alegorie. Celkem pochopitelná "umělecká reakce" na tehdejší dobu/situaci. Politicky si tohle zajímavé dílko vykládá každý určitě podle svého, ale pravda je úplně někde jinde! Herecká elita té doby zde opět potvrdila svoje vysoké kvality!

Průměrné, ale nikoli úplně nezajímavé krimi-drama se v posledních deseti minutách změní na exkluzivní herecký koncert Jean Heywood a Patricie Routledge. Nezapomenutelná ca. desetiminutová scéna nenechá nikoho, pokud to tedy není už opravdu US-dojáky otupělý snob, chladným.

Pokus o komediální scifi-horor se vůbec nepovedl. Nezáživný děj se trochu rozhýbá až na konci, když se babičky-roboti vymknou veškeré kontrole. Velmi překvapivé až podivné, že cenzura té doby ponechala bez povšimnutí odpornou scénu s oběšenou kočkou!!! Film, na který velice ráda a rychle zapomenu, i když varování, které nám film sděluje, je velmi důležité a čím dál aktuálnější = technika vs. člověk a nebezpečí s tím spojené!

Skvělě napsané, skvěle zrežírované a hlavně skvěle zahrané. Nádherný seriál o nádherné době, o které se pan Filip v bonusovém rozhovoru vyjádřil jako o době "velmi stísněné", ale zapomněl dodat, že kdyby ta doba nebyla tak "stísněná" (jak pro koho!!!), tak by tenhle/takovýhle seriál neměl vůbec šanci vzniknout. A další spousta anti-rudých d´áblů a mládeže s konzum-demagogií vypláchnutými mozky a papouškující nesmysly a lži ani tady samozřejmě nenechá na pokoji "propagandu", "normalizaci" apod. Pravděpodobně jim až do skonání světa bude ležet v žaludku fakt, že ta tehdejší KRÁSNÁ TOTALITA byla mnohem zábavnější a životnější než ta jejich současná dekadentní a depresivní PRAVÁ (SKUTEČNÁ) TOTALITA!

České chlapecké herecké polonahé omladině orientální imidž opravdu sedí, často k nerozeznání od originálního bulharského mužského polonahého komparzu. Všichni spolu film příjemně osvěžují a erotizují...Jinak bych neuměla film okomentovat/bránit lépe, než to udělal uživatel ilclassico.

Film poněkud naruby. Určitě ne záměrně, ale spíše nepovedeným pokusem zviditelnit rozdíl mezi morálkou kladného hrdiny - komunisty a morálkou záporného hrdiny - kapitalisty. Postava kladného hrdiny, Benetky, je vlastně postava záporná, protože je to postava fanatická, bezohledná, sebestředná. Postava záporného hrdiny, Habětína, není tak úplně záporná, protože orientovat se a zaujímat postoje v tak těžké a nebezpečné době nebylo vůbec lehké. Fabrika jako místo ilegálního odboje mohla znamenat zkázu pro všechny. Divákovi je proto nakonec Habětín sympatičtější než Benetka. Vzhledem k námětu a době vzniku je tento film-naruby jakousi filmovou raritou.