Labakan
-
Лабакан
(Bulharsko) -
Labakan
Fantasy / Pohádka
Československo / Bulharsko, 1956, 75 min
Režie:
Václav KrškaHudba:
Jarmil BurghauserObsah
-
Český barevný film, natočený podle orientální pohádky německého pohádkáře Wilhema Hauffa. Jejím hrdinou je krejčovský tovaryš Labakan, který pohrdá prostým životem a prostými lidmi a touží být pánem. Jeho přání se mu nakrátko splní, ne však ve skutečnosti, nýbrž ve snu, který ho dokonale vyléčí z jeho nesmyslných tužeb. - Noc před příjezdem prince Omara se Labakanovi zdá, že ukradne svému mistru Mustafovi knížecí oblek, který právě došil. V tomto přestrojení se setká s princem Omarem vracejícím se do rodného města, kde ho nikdo nezná. Labakan mu ukradne rodinnou dýku a její pomocí se sám prohlásí za syna sultánova. O Omarovi tvrdí, že je pomatený krejčovský tovaryš. Ale sultánka neuzná Labakana za svého syna a dá podrobit oba mladíky zkoušce. Přikáže jim ušíti plášť. Labakan nepostřehne léčku a ušije skutečně dokonalý plášť, zatím co Omar nedovede látku ani rozstříhat. Avšak sultán není ani s tímto důkazem spokojen. Žádá o radu dobrou vílu Adolzaidu v Kamenném lese. Ta mu dá dvě kouzelné skřínky, které mají dokázat totožnost jeho syna. V Omarově skřínce je koruna a žezlo, zatím co Labakan nalezne ve své skřínce jehlu a nit. Omar mu odpustí jeho zradu. Lid se Labakanoui vysmívá a trýzní ho. Tu se Labakan probouzí ze svého těžkého snu a je navždy vyléčen z touhy po panském životě. (FILMOVÝ PŘEHLED 9 / 1957)
Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví. (oficiální text distributora)
Český barevný film, natočený podle orientální pohádky německého pohádkáře Wilhema Hauffa. Jejím hrdinou je krejčovský tovaryš Labakan, který pohrdá prostým životem a prostými lidmi a touží být pánem. Jeho přání se mu nakrátko splní, ne však ve skutečnosti, nýbrž ve snu, který ho dokonale vyléčí z jeho nesmyslných tužeb. - Noc před příjezdem prince Omara se Labakanovi zdá, že ukradne svému mistru Mustafovi knížecí oblek, který právě došil. V tomto přestrojení se setká s princem Omarem vracejícím se do rodného města, kde ho nikdo nezná. Labakan mu ukradne rodinnou dýku a její pomocí se sám prohlásí za syna sultánova. O Omarovi tvrdí, že je pomatený krejčovský tovaryš. Ale sultánka neuzná Labakana za svého syna a dá podrobit oba mladíky zkoušce. Přikáže jim ušíti plášť. Labakan nepostřehne léčku a ušije skutečně dokonalý plášť, zatím co Omar nedovede látku ani rozstříhat. Avšak sultán není ani s tímto důkazem spokojen. Žádá o radu dobrou vílu Adolzaidu v Kamenném lese. Ta mu dá dvě kouzelné skřínky, které mají dokázat totožnost jeho syna.
V Omarově skřínce je koruna a žezlo, zatím co Labakan nalezne ve své skřínce jehlu a nit. Omar mu odpustí jeho zradu. Lid se Labakanoui vysmívá a trýzní ho. Tu se Labakan probouzí ze svého těžkého snu a je navždy vyléčen z touhy po panském životě.
(FILMOVÝ PŘEHLED 9 / 1957)
Komentáře uživatelů k filmu (30)
-
gouryella
Vaclav Krska umel tocit hodne dobry filmy, ale pohadky byly bohuzel jeho slaba stranka(30.5.2002)
-
Djkoma
Tento typ pohádek mi vůbec nesedí, takže pokud je vám jedno an co koukáte přidejte si třeba i ty 4*:-)(7.7.2005)
-
berg.12
V téhle pohádce mám problém ztotožnit se snad úplně se vším: hlavním představitelem, prostředím, atmosférou, hudbou, nemastným-neslaným dějem....(19.9.2005)
-
sportovec
Posvícení vždy být nemusí a leckdy nedojde ani na standardní menu. Atraktivní námět prostředí a nezvykle velkorysá výprava nemohly stačit na všechno. Poetika filmu kolísající mezi sentimentem třicátých a budovatelským dutým patosem padesátých let, kombinována s jen vnějším osvojením orientální pohádkové látky, zůstala na půli cesty. Film - chyba byla patrně dána již ve scénáři, vyloučit nelze ani nekompetentní cenzurní zásahy - tak nezachraňuje ani režie, ale ani řada výborných nebo i skvělých tehdejších herců mladé i střední generace (Cupák, Medřická, Rybářová, Kovářík, Baldová ad.). Nelehký je úděl koprodukcí a jejich diváků. Nelehký je i úděl těch, kteří při posuzování nechtějí ani kličkovat, ani zraňovat.(24.3.2008)
-
Hunt
HUDBA: Jarmil Burghauser(29.4.2007)
-
Ony
Svým prostředím netypická česká filmová pohádka, jednoduchá a průhledná a zároveň chytře vypointovaná, jako ostatně většina pohádek. Moje guilty pleasure.(23.6.2006)
-
LiVentura
Česká pohádka točená v Bulharsku, originální a opravdu milé.(30.12.2009)
-
Javert
Totální blbost. Ani Eda Cupáků to nezachrání.(20.3.2008)
-
Crocuta
Janě Rybářové to tenkrát moc slušelo, velká škoda jí...(23.7.2007)
-
Campbell
Tak krásná krajina i příběh a tak mizerně natočený. Film má dost špatných míst, třeba herci, ty byly úděsný a měl jsem na ně dost antipatie. Hudba šílená a dost nezajímavá. No prostě všechno strašná blbost, jediné co můžu vyzdvihnout, je ten příběh a krajina. Slabé 2*.(26.12.2010)
-
Phobia
Opravdu dost nudná, nezáživná... prý pohádka. No nevím, zájezd do "cizokrajného" Bulharska dobrý film neudělá. Nechytil mě ani příběh, ani postavy. Z úcty k hercům té doby: 33%(9.4.2009)
-
Kryton
Družba s bulharským družstvem se nepovedla! Ten zemědělský produkt je hodný jen jako kompost!(27.11.2008)
-
veronikav
Jako malá jsem tuhle pohádku nesnášela - zkusila jsem ji teď po letech a je to dobré :-))) Nestárnu :-))) Nelíbí se mi pořád :-))(20.2.2009)
-
blackrain
České pohádky s nádechem orientu zrovna moc nemusím. Nepůsobí na mě důvěryhodným dojmem. Já jsem Labakana snad nikdy nedokoukala. Nešlo to.(10.6.2009)
-
Marthos
Režisér Václav Krška vytvořil v druhé polovině padesátých let souběžně dvě orientální pohádky. Využil možnosti natáčet v atraktivních bulharských exteriérech i poskytnutých finančních prostředků a chtěl tak obohatit klasický pohádkový žánr o příběhy z dalekých zemí. Po výtvarné a hudební stránce se mu tento úkol podařil. Výraznější nedostatky lze však spatřovat v samotném základu - scénáři. Známý a do jisté míry nosný motiv zkoušky pravého hrdiny lpí jen na povrchu, kdy se s daným tématem dalo vytvořit mnohem více. V obvyklém případě leccos zastíní kvalitní herecké výkony. Bohužel zde i přes poměrně známá a nadějná jména dochází k nezájmu ze strany diváků. Vedle uměřeného Eduarda Cupáka se trochu ztrácejí výkony Rybářové, Medřické, Fialy i Baldové. Ačkoli je ze snímku patrná snaha režiséra Kršky o vytvoření poctivého díla, výsledek vypovídá spíše o nedomyšleném záměru. Ne vždy toto stačí k úspěchu a ne vždy toto vede k objektivní kritice.(26.12.2008)
-
villon17
To Bulharsko mi tam zkrátka nesedí:)(4.2.2008)
-
Disk
Scénáristicky to určitě není nejvydařejší pohádka, ale za ten dokonalý camp si Labakan pár bodů navíc určitě zaslouží.(10.10.2010)
-
UncleG
Kostýmy od Trnky, to je prostě žrádlo, milé děti. Jinak ovšem nejsem schopen přesně pojmenovat důvody, proč mě tahle pohádka už od útlého věku nebetyčně sere. Nejspíš proto, že tomu chybí nějaká dějová kulminace. Pořád se mátožně motáme kolem sporu "kdo je krejčí a kdo princ" (jehož řešení pochopitelně známe od první minuty), až má člověk pocit, že po ramena zapanul do močálu nudy a už se z něj nikdy nevyhrabe. Ani relativně krátká stopáž to nezachránila, 75 minut o ničem je furt moc.(30.12.2011)
-
Vědma
Dívala jsem se, protože jsem si to spletla s Legendou o lásce a chtěla jsem vidět zahrady v Balčiku, kde se to točilo. No nebyla to Legenda o lásce, zato to byla nudná blbina.(30.12.2011)
-
cariada
No jedna z těch slabších pohádek. Natočená není špatně ,ale příběh je hodně o ničem a prostě to nebaví.(5.5.2008)
