arthur.22

Film, který si buď zamilujete nebo ho odsoudíte jako přeplácaný nesmysl s prapodivným dějem. Ač zbožňuji Tima Burtona a Dannyho Elfmana, takže jejich společná prvotina mě lákala, plakát a oficiální text distributora mě naopak dost dlouho odrazovaly. Zvědavost ale nakonec zvítězila. Je to totální kravina, ale jsem infantilní úchyl, zbožňuji bizarní kýč a různá "zbytečná" udělátka, tudíž je to film pro mě a asi si ho brzy dám znovu.

Cizí oběd mi v mnohém připomíná mé dva oblíbené filmy - Mary a Max a Jako když se krájí cibule. Rozhodování mezi čtyřmi či pěti hvězdičkami nebylo jednoduché, přeci jen je to místy trochu moc sladké, ale krásná Nimrat Kaur, geniální "tetička" a sympatický konec vítězí.

Objektivní hodnocení: Lehce úchylná směsice filmových klišé, která navíc zejména ve druhé polovině přestává být stylovou a mění se v prapodivně zmatený dojemný kýč. Subjektivní hodnocení: Fakt mě to bavilo. Hodně.

Knižní předloha bere dech, toto zpracování veškeré iluze. Vůbec mi nevadí „televizní“ provedení, vadí mi mizerný scénář. Všechno, v čem je knižní předloha tak geniální, je úplně pryč, a naopak přibyly věci, jejichž smysl mi naprosto uniká. Zároveň se ale inscenace od knihy nevzdaluje natolik, aby působila jako volně inspirovaná, v některých aspektech se předlohy drží velice přesně, takže ve výsledku na mě působí dojmem „jedna pani povidala, že to četla“. Bez velice slušných hereckých výkonů by to byl úplný odpad. Jen se nabízí otázka, jakou sázku museli zúčastnění prohrát..

Jako detektivka (thriller?!) nic moc, jako příběh o irské duši naprosto geniální. Nutno sledovat v původním znění.

Fantastický výchozí materiál, ale výsledek nijaký. Kde jsou kouzla a čáry, kde je hudba? Necelé dvě hodiny filmu mi zabraly celý den, najednou to nešlo, jak se to táhne. Ale mlýn se povedl. Nebýt toho apokalypticky vyhlížejícího konce, možná by to bylo za dvě.

Ten pocit, že jste četli úplně jinou knižní předlohu než tvůrci filmu.. Jediné, co zůstalo, jsou jména některých hlavních postav a jistá přeslazenost, která k dětské knížce patří a bez problémů ji odpustím, pokud je to vyváženo něčím jiným. V této verzi ale ty „vyvažující“ části chybí, ostatní jsou dost překroucené, a o těch přidaných je škoda mluvit. Navíc Pollyanna Hayley Mills působí jako rozmazlený fracek, ne jako skromná, milá holka, která dokáže rozveselit celou vesnici.

Jako ztvárnění optimistické dětské knížky je to neuvěřitelná hrůza, i když bereme ohled na rok vzniku. Sedmadvacetiletá Mary Pickford je v roli jedenáctileté Pollyanny zoufalá a záplava lokýnek to nezachrání. Ostatní postavy se taky moc nepovedly. Téměř celým filmem nás provází dost depresivní hudba, mající s původním posláním knihy pramálo společného. Když se Pollyanna po úrazu poprvé znovu snaží postavit a dá si na hubu, je to tak pro diváka docela velkým zadostiučiněním. Jako hororově-komická parodie na sladký příběh mě to ale nesmírně bavilo, i když to asi nebyl záměr..

Tenhle film mi nezávisle na sobě doporučilo několik kamarádů a pořád nemůžu přijít na to, co je k tomu vedlo. U filmu můžete uklízet, štrikovat, souložit, kreslit si, spát.. cokoliv, jen ne bát se. Není to ani klasické béčko, že by se u toho člověk zasmál. Jedna hvězda za celkem komické krotitele duchů, druhá za výtvarné panenkovské provedení duchů v jiném světě. To máme asi tak 5 minut filmu, když to přeženu..

Jak pravil klasik, tu krásu nelze popsat slovy..