dobytek

Zase jeden kultovní film, kterej mi nic neřiká. Planetu opic jsem viděl už před lety a v paměti mi to utkvělo jako blbost. Zdejší hodnocení mě poněkud zmátlo, takže jsem si začal myslet, že si to možná jenom špatně pamatuju a třeba ten film tak špatnej nebyl. Tim pádem jsem Planetu opic ponechal zatim bez hodnocení. Včera jsem se na to po letech zkusil podívat znovu a opět mi to připadalo jako blbost. Sice film naráží i na celkem zajímavý téma (popírání vědy ve jménu náboženství), ale k tomu nepotřebuju okolo nějakou slátaninu o tom, jak Charlton Heston bojuje s opičákama a jako bonus si najde čubičku, která se svou vizáží mezi ty "neandrtálce" zapadla asi stejně dobře jako ženská s fialovou trvalou v modrym tesilovym plášti.

Tohle nějak nejsem schopnej brát vážně. Chtěl bych vidět třináctiletý dítě, který se bude chovat takhle strašně zodpovědně a nesobecky. Foter a jeho nová manželka přemlouvaj holku, aby šla bydlet k nim, ale ona prostě řekne, že to nemůže, protože má sourozence a maminka alkoholička by se nezvládla o ně postarat. Když jí foter nabídne, že jí koupí, co bude chtít, tak ona řekne, že pro sebe nic nechce, ale chtěla by peníze pro maminku, aby měla na chlast. Ale poněkud paradoxně peníze od fotra rozdá dětem na pouti. Nakonec se dostane do dětskýho domova a stejně pořád odmítá jít bydlet k fotrovi, protože by to bylo nefér vůči sourozencům. Na místě toho fotra bych jí už řek, ať si teda vylíže prdel... Všichni tady rozdávaj 4-5 hvězdiček a film vychvalujou do nebes, ale mně to prostě přišlo celý naprosto nereálný. Kromě Evelyny Steimarový v roli velice zábavný matky, která chlastá první ligu a po nocích si domu tahá nejrůznější amanty, jsem ve filmu nenašel nic, co by stálo za zmínku. Jo vlastně mě ještě pobavilo, když Ladislav Frej se elegantně zbavil fakanů tim, že jim dal drobný, ať jdou hrát automaty. Takový počátky gamblerství v dobách socialismu :-)

Ten hlavní případ o půjčenejch penězích mě zase až tak moc nezaujal. Taky jsem nějak alergickej na xicht Satoranskýho, kterej v tom hlavnim případu figuroval. Ostatní případy mi přišly teda zábavnější. Hlavně Pavel Zedníček jako zloděj, kterej dokázal vyloupit za den 19 chat. Jinak Miloš Kopecký prakticky ukrad celej film pro sebe. 70%

Po pár letech se sešlo "jádro" z filmu Můj nejmilejší bar a natočili něco jako Můj nejmilejší kriminál. Zmiňovanej Buscemiho debut z baru se mi hodně líbil, ale tohle drama z kriminálu nijak nevybočuje z průměru. Sem tam nějaká bitka, pár zabodanejch nožů v zádech a nováček, kterej se bojí o svůj anální otvor. Ale má kliku, protože nad nim z nějakýho poněkud nejasnýho důvodu drží ochranou ruku hlavní kápo. Jinak hlavní kápo (Willem Defoe) byl takovej vyhublej sráč a všichni z něho měli strašnej respekt a poslouchali ho na slovo (dokonce i některý dozorci). Když se začalo mluvit o útěku, těšil jsem se konečně na nějaký napětí, ale byl jsem zklamanej. Útěk byl jednoduchej jako facka. 50%

Jednotlivý příběhy o adeptech na Darwinovy ceny mě hodně bavily. Sice většina z těch příběhů je notoricky známá, ale jsou to tak šílený situace, že to snad nemůže nepobavit. Bohužel mezi těmahle scénkama se nic moc zajímavýho neděje. Prostě se tam odehrává takovej 1000× omletej romantickej příběh o tom, jak se dva lidi, co se ze začátku nemaj zrovna moc rádi, nakonec daj dohromady. Komedie to neni špatná, ale souhlasim s tim, co už tady psali ostatní. Je to dost nevyužitej potenciál. Potěšila účast mejch oblíbenejch "bořičů mýtů". A kdyby do filmu zakomponovali tu slavnou akci, když cikáni v Kladně kradli nosníky v nějaký tovární hale a spadla na ně střecha, hvězdičku bych přidal :-)

Je znát, že Vladimír Čech točil hlavně kriminální filmy. Miloš Kopecký v roli advokáta chvílema působí spíš jako detektiv Columbo. Sám vyslíchá svědky, zajišťuje důkazy, atd... Sice je to dost těžko uvěřitelný, ale mě to docela bavilo. V těch 76 minutách nejsou žádný hluchý místa a Miloš Kopecký předvádí svůj vysokej standard. Taky mě potěšily záběry z provozu v Praze. Třeba takový dnes už téměř zapomenutý nákladní taxíky a podobně... 65%

Já osobně teda nehýkám nadšenim ani z Formanovy ranný filmový tvorby a tim pádem mě tahle Feničova kopie nebavila skoro vůbec. Alena Mihulová se plácá od ničeho k ničemu a kolem se motaj různý bizarní postavičky. Neherci jsou tady úplně nulový. Místo nich tam klidně mohli dát voskový figuríny. Žádnej skrytej talent, jako byl třeba Šebánek nebo Vostrčil, tady fakt nenajdete. A samotná Mihulová nemůže celej film utáhnout. Že ukáže kozy, tim to taky nezachrání. Pozitivně hodnotim pouze fakt, že se Feničovi povedlo celkem dobře vystihnout ten šedivej, stereotypní život pracantů ve fabrice. 40%

Jiří Hálek obvykle hrával různý vedlejší komický postavy, tak jsem byl zvědavej, jak se vypořádal s rolí vychovatele na internátu. A vypořádal se s tim dobře. Dokonce se dá říct, že byl asi jedinej, kdo ve filmu něco zahrál. A co se filmu týče, tak mi to skoro připadalo jako polo-dokument o životě na internátu. Jsou to jenom takový epizodky o tom, jak někdo z učňů udělá průser a vyřeší se to jeho vyloučenim. Jinak obsazení neherců sice dodává filmu na autentičnosti, ale dost často jsem měl pocit, že některý z nich se před kamerou vyloženě styděli. Taky většině z nich neni vůbec rozumět, co řikaj.

Film by se měl jmenovat spíš Umučení krypla. Před nějakou dobou jsem se na to zkusil podívat, protože jsem pořád dokola o tom čet, jak je to strašně šokující, kontroverzní a kdesi cosi. Bohužel jsem na tuhle Gibsonovu egomasturbační pohádku opravdu neměl nervy a vypnul jsem to asi po 30 minutách. Vypustil jsem to z hlavy tak rychle, že jsem to dokonce zapomněl ohodnotit. Jeden z mála filmů, kterej jsem nedokázal dokoukat do konce, ani jsem na něm nenašel vůbec nic, co by stálo za zmínku. 0%

Tohle je tak strašně hloupej film, že je až zábavnej. Chvílema jsem z toho měl pocit, že sleduju snad nějakou parodii. Na celkem banální zápletku, která je o tom, že taxikáři požadujou zvýšení platu (na tehdy naprosto nereálnou částku 10.000 Kčs měsíčně), je naroubovaná jakási agitka o událostech v roce 1968. Taxikáři jsou vylíčený jako banda podlejch hajzlů a proti nim stojí charakterní starej komunista na pozici ředitele (Miloš Willig) a jeho mladší přicmrndávač (Petr Skarke), což je úplnej Mirek Dušín. Některý scény ve filmu jsou opravdu nechtěný komický výstupy. Třeba Skarke naběhne do restaurace a spustí na číšníka "Soudruhu, potřebuju stůl pro dva." a nesoudružský číšník ho vyfakuje, což jeho manželka okomentuje tim, že asi číšníka nasralo, že ho oslovil soudruhu. No a vůbec Skarke tam celou dobu mele strašný hovna. Ten měl fakt na role totálně vygumovanejch soudruhů celkem velký "štěstí". Nebo syn toho starýho soudruha přijde domu a pochlubí se tatínkovi, že ve fabrice sesmolili dopis pro soudruhy v SSSR, kde si stěžujou na současný poměry. Já prostě musim tomuhle "veledílu" dát aspoň 3 hvězdy, i když objektivně si to nezaslouží. Že je to propaganda na úrovni těch největších pitomostí z 50. let, na to sere pes. A že Skarke v roce 1968 jezdí ve Škodě 110R a zahlídnul jsem tam i pár dalších nedobovejch aut (nějaký Žigulíky a Volhu M-24), tentokrát filmu odpouštim. Akorát by mě zajímalo, jak na tuhle propagandu asi koukali lidi v roce 1974.