Smerfetka88

Zprvu jsem byla přesvědčena o totálním odpadu. Co mě tedy přinutilo dát 2*? Za prvé nápad, ten není zas tak profláknutý, a za druhé závěr. Že i takovýto béčkový horor může mít pointu, nebo jak to nazvat....Zkrátka na odpad to není:-)

Musím se přiznat, že chvílemi se u mě tenhle film potácel mezi jednou až pěti hvězdami. Anna Friel zahrála hraběnku Bathory výborně a Turzo byl taky jako vždy skvělý. Co mi ale nesedělo, bylo celkové pojetí filmu. Nemám ráda, když je něco naprosto jednoznačné, nebo když nám tvůrci násilně podsouvají svou verzi. A přesně tohle se dělo tady. Nemyslím si, že Alžběta byla nevinnou obětí, chudinkou, na kterou to všechno hodili. Co mě ale popravdě u této verze rušilo, byla přílišná komerce - všechny ty známé obličeje, které se na plátně mihaly, byly pro mě spíše na škodu. Annu Friel jsem před tímto kouskem nikde nezaznamenala, takže jsem si její roli vychutnala. Vondráčková, Mádl, Polívka, Pogodová, Jákl, Nosek...ti všichni mě tam rušili a vyvolávali ve mě dojem, že je to postaveno z velké části na známých tvářích.

Neměla jsem z toho zdaleka takový pocit jako z Mary a Maxe, ale přesto jsem se rozhodla dát 4*. Tentokrát však ne kvůli detailům a vtipu, ale kvůli pointě a příběhu samému.

Naprosto nepokrytecky se musím přiznat, že ty 4* jsem nedala kvůli tomu, že bych se ve filmu našla, nebo že bych přesně věděla, jak se hlavní hrdinové cítí, jak je zde často zmíněno. Nejsem čokoholik, nejsem obézní, nemám psychickou poruchu, nemám nutkání za každou cenu si hledat kamarády a naštěstí mi partner neutekl s pasákem ovcí. Vnímala jsem film spíše jako něco geniálně jednoduše zpracovaného a zároveň plného vynikajících detailů, samozřejmě nesmím opomenout skvělé hlášky - "chtěla bych mít taky kamaráda, který by mě obskakával", "není nic lepšího, než vůně zmoklého kohouta" a další. Moc se mi líbilo zpracování Maryiny rodiny (i když matku bych tipovala na šlapku za zenitem), popis Maxova kocoura, osud souseda za války...je to plné výborných momentů, detailů a jako takové jsem to vnímala já.

Tak tenhle film mě velmi mile překvapil. Když jsem si přečetla obsah, čekala jsem opravdu romantický film. Ale tahle romantika nebyla prvoplánová, byla velmi decentně obsažena. Byla v dialozích, v době, v nádherném prostředí, v hudbě....byla taková, jakou si ji představuju. Popravdě první polovina filmu mě nadchla o něco více, ale ani ta druhá nezklamala. Dvě dějové linie jsou tak nenásilně zpracovány, že mě vůbec nerušilo jejich prolínání.

Jo, dobrý, ale ne tak, jak jsem čekala a jak mi vyzněly zdejší komentáře. Trošku zklamání se po shlédnutí dostavilo, takže pro mě průměrný film za 3*.

Vůbec ne špatný film a kdyby tam nehrála Ryan, dám o hvězdu víc - a ráda.

Asi jsem do toho šla s velkým očekáváním, jinak si neumím vysvětlit, že mě to nenadchlo tak, jak by mělo. Dobrý scénář, výborný Firthův výkon, krásné prostředí, ale něco prostě nefungovala. Nepřeskočila tam ona pověstná jiskra. Pro mě jen více než dobrý film.

Příjemná změna vidět Tautou takhle, když poslední, co jsem s ní viděla, byla ta pošahaná Amélie. Rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdami a rozhodly u mě dvě věci. První z nich byl zvrat v polovině filmu, kdy jsme mohli vidět příběh trochu z jiného úhlu. Tou druhou věcí pak byl otevřený konec a krásný výtvor z těch aspirinů, nebo co to bylo. Souhlasím s tvrzením, že kdyby to nehrála roztomilá okatá Audrey, byla by temnější stránka filmu o něco působivější. Ale i tak dobrý psychothriller.

První íránský film, který jsem viděla a doufám, že ne poslední. Velmi silný a citlivý příběh, který je přitom založený na naprosté banalitě, kterou je ztráta bot. Život chudých lidí v Íránu, citové pouto těch dětí, zodpovědnost vůči rodině a všechno ostatní diváka opravdu donutí k zamyšlení. Kam se hrabe Hollywood, který se jen všemožně snaží dojmout - tohle dojme skutečně. Zase jsem se jednou přesvědčila, že dobrý film jde udělat i bez zbytečných příkras, nastavených zápletek a omáčky kolem.