Trošku zklamání. Začátek slibuje konverzační film mezi čtyřmi stěnami a u jednoho jídelního stolu okořeněný trochou thrilleru a otráveného vína, ve kterém si to bude v diskuzi intelektuálně rozdávat pětice levicových liberálních přátel a jejich pozvaný republikánský, vlastenecký či jinak konzervativní host. Postupem času se ale vývoj situace začne stávat víc a víc nepravděpodobným, postavy se začnou chovat nereálně, a film se přehoupne spíš do černokomediální satiry, čímž pohřbí atmosféru a napětí, kterou si vytvořil v úvodu. Škoda.
Zatim nejhloupejsi Gondryho film pohybujici se hluboko pod latkou, kterou si sam nastavil. Snad slo mistrovi jenom o penize a s dalsim filmem se z toho dostane.
Eye candy pravdepodobne hodnoti jiny dokument, protoze tady se policejnich nechutnosti a explicitnich popisu nebo ukazovani nasili prilis nedockate. Mluvi se tu o nem ale hodne. Mne tohle zobrani Mansonovy "Rodiny" pripada naopak chvilemi az moc lyricke, cemuz hodne pomahaji dobove materialy, ve kterych Mansonovci vypadaji jako idylicka hippie komunita. Opak je ovsem pravdou, Manson hippies dle informaci z dokumentu pohrdal, trebaze mnoho vnejsich a asi i vnitrnich znaku meli spolecnych. Film byl nominovan na Oskara.
Erik Magnusson, kteremu se rozpada vztah, prijizdi za svou pritelkyni do kanadskych lesu, kde prebyva jeho bratr a rovnez pocetna LARP (live action role-playing game) komunita, ktera se prave chysta na finalni bitvu a vyvrcholeni herni sezony. Problem je, ze Erikova pritelkyne je momentalne jednou z klicovych postav rozbehnute hry, a ze Erik zabehnuta pravidla LARPu odmitne respektovat. Jeho prijezd se proto stane rozbuskou a predzvesti blizici se tragedie. Vyborny film oceneny na filmovem festivalu v Torontu, ktery si soucasnych 40 procent (?!!) rozhodne nezaslouzi. Tema hry, ktera se zvrhne, mi pripomnelo Pana much, nebo nemecky Experiment.
Mozna je trochu skoda ze se dokument zameril v podstate jenom na deni uvnitr zakladny a okolni bojove akce, kterym trochu chybi kontext, a vic se nevenoval (nekolikrat natuknute) interakci s mistnimi lidmi. I z toho mala co je ukazano se kazdopadne zda byt pomerne jasne proc to americka armada a vlada u beznych Afghancu projizdi na cele care. Prikladem je treba incident s kravou jednoho z vesnicanu, ktera se porani o ostnaty drat u zakladny a je zastrelena a transformovana na stejky, pricemz ji armada posleze odmita majiteli, u ktereho se da predpokladat ze na ni byl existencne zavisly, zaplatit, a nabizi misto ni ryzi, fazole a cukr.
Na tenhle film mam dvoji pohled. Na jednu stranu se mi technicky libi a asi chapu co jim chteli autori vyjadrit. Na druhou mi ale prijde jako promarnena prilezitost a rezignace na snahu neco o te oblasti divakovi sdelit, protoze k libivym obrazkum Potemkinovy vesnice pro turisty prichazi jen minimum informaci. Jako by autorum slo hlavne o formu a misty o exhibici svych strihacskych schopnosti nez o vypoved o miste a lidech, kteri v nem ziji. Jako by hlavnim sdelenim melo byt to, ze o te polozapomenute se jevici snehem zavate oblasti vlastne neni mnoho co rict.
Prumerne zpracovani, dobre tema, dle mnoha ne vzdy sebereflexivnich reakci, ktere po odvysilani nasledovaly, ocividne talo do ziveho. Jenom jsem mel chvilemi pochybnosti jestli David Vondracek nezachazi trochu moc bulvarne daleko (napr. otazka na syna po zavrazdenem Nemci a situaci kdy byl po revoluci v roce 1989 exhumovan: "A poznal jste ho?")
Zabavny, ale velmi povrchni dokument, ktery hleda a nachazi panoptikalni postavicky a divacky vdecne situace. Prijde mi ze autorka moc nepatrala a problematiku dlouho a podrobne nezkoumala, ale prisla k nataceni s predem definovanym negativnim postojem k pravicove a levicove politicke angazovanosti, a podle tohohle klice si uz jen dohledavala lidi, kteri by ji jeji presvedceni potvrdili a zapadli do jeji sablony. Z obou taboru by se urcite dali vytahnout inteligentnejsi lide, kteri by svoje postoje dokazali vysvetlit rozumeji a pochopitelneji. Ale pak by to byla samozrejme mensi zabava... Jako o dokument o zvlastnich jedincich mezi nami - v poradku, ale pokud to mel byt pokus nahlednout do dvou politickych komunit, tak to ucel moc nesplnilo.
Dalsi stripek do mozaiky nelichotiveho pohledu na americkou zahranicni politiku, ktery pomerne dost presvedcive vyvraci oficialni diskurz, podle ktereho jsou americke invaze predevsim tazenimi za svobodu a demokracii, a to presne mirenymi na ty "zle", pricemz civiliste se nemaji ceho bat. V Paname doslo k tomu samemu k cemu doslo v americke politice predtim i potom - Americane nejdrive dlouho tolerovali a podporovali zahranicniho "zleho hocha" v cele statu (v tomto pripade Manuela Noriegu), ktery krome jineho obchodoval se zbranemi a drogami. Po case se ale americka politika na zaklade vnitrnich i vnejsich zmen promenila, zly hoch prestal poslouchat, a Amerika na Noriegu a jeho zemi po neuspesne snaze exportovat tam americkou demokracii mirovou machiavellistickou cestou, skrz podporu opozicniho prezidentskeho kandidata, vtrhla s predimenzovanym vojskem, coz vyustilo v serii ohromnych a zbytecnych masakru nevinnych civilnich obyvatel. Dokument krome jineho dost presvedcive ukazuje a dokazuje nesmyslne nasili, ktere USA v Paname spachaly, a ktere je tu oznaceno jako politicko-vojensky model "znicit zemi, aby mohla byt zachranena". Oskar za nejlepsi dokument roku 1993.
Narozdil od pet let starsiho Sokolovskeho Nejmladsiho z rodu Hamru, ktery je pomerne koukatelny i dnes, jde o sesup dolu. Agituje se tam stejne, ale presun do doby normalizacniho bezcasi, ve kterem se napriklad x dilu radobydramaticky resi odvolani reditele chemickych zavodu, partnerske problemy dcery hlavniho hrdiny a jejiho nastavajiciho, intelektuala (ovsem z dobre delnicke rodiny!), neustale schuzovani se sroubovanymi vetami socialistickeho newspeaku (ktery prorusta i zbytek serialu a pouziva se treba i k popisu mezilidskych vztahu), nebo problemy frustrovane workoholicke sekretarky, ktera nema pritele, nuti dnesniho divaka okusovat nudou operadlo zidle. Kvalitativne jde o serial na urovni dnesni Ulice, pricemz tam kde ma Ulice jen prazdnotu, tam ma Okres na severu obcas dost trcici ideologicke trny. Serial si sice dovoluje byt v urcite mire socialne a politicky kriticky, coz je oproti napriklad zminene Ulici a vetsine podobne prazdne serialove produkce plus, ale narozdil od realneho "realneho socialismu" a zivota vubec se tu jako deus ex machina nakonec vzdy objevi chytry a vysoce lidsky Josef Platenik (nebo jiny bodry uvedomnely soudruh, kterych byla podle Jaroslava Dietla nahore zjevne vetsina), ktery cely problem v zajmu lidi i projektu zdarne vyresi, dobro odmeni a zlo potresta. O realnejsi a lepsi dobovy portret by asi slo tehdy, kdyby scenarista Platenika v prvnim dile pri explozi chemicky nechal zabit, a cely serial by probihal bez nej.
Film popisuje viru americkych konzervativnich krestanu v konec sveta. Lide tu zcela vazne a se zapalem mluvi o tom co se bude dit az v Bibli popsane proroctvi Posledniho soudu nastane, radobyvedecky interpretuji kde a jak se popsane udalosti budou dit, a co oni budou delat v dobe az armageddon prijde. Dokument by sel rychle odsoudit jako manipulativni fundamentalisticka agitka a ohodnotit hodne nizko, ale to by byla chyba. Duvod proc je zajimave se na tenhle film podivat je presne to, ze podrobne ukazuje nazory fundamentalistu a popisuje jejich doslovnou a dogmatickou viru v Bibli, proroctvi, navrat Jezise a dalsi veci, ktere jsou podle nich uz urcite za dvermi, oni se jich zcela jiste doziji, a i pres jejich katastrofickou podstatu a miliardy mrtvych budou vlastne docela super. Ukazuje se ze tahle jejich vira taky mimo jine alibisticky ospravedlnuje veci jako pleneni planety a znecisteni, kterymi se vlastne neni nutne tak zabyvat, protoze po armageddonu Buh celou planetu svymi nadprirozenymi schopnostmi uvede do puvodniho nedotceneho stavu.
Prvni velka slovenska filmova kritika socialistickych pomeru, ktera nasledovala po mirnem umeleckem uvolneni po prazske celostatni konferenci o satire v listopadu 1954. Dvakrat vtipne mi to pri shlednuti o pulstoleti pozdeji neprislo, ale pokud chcete nahlednout do zde karikovane dobove mentality (kdy se napriklad v prvni povidce dela ze smutku zamilovaneho soudruha Kvasnicky politicky problem, protoze "v dnesni dobe prece nema clovek duvod byt smutny!"), tak je to vyborny studijni material. Mnohe satiricke momenty (neuveritelny pribeh muze, ktery si poda zadost, a ackoliv nema zadne konexe, dostane za tri tydny byt) by se navic daly s prehledem aplikovat i na dnesni dobu.
Neuveritelne ze jde o film jen o tri roky mladsi nez Barbarella. Pokud mate Jane zafixovanou jako naivni bimbo s peknym telem, u ktere je skutecny herecky talent otazkou, pak budete nejspis hodne prekvapeni jeji polohou pragmaticke a realisticke prostitutky, ktera vi co muzi chteji a potrebuji a dokaze toho nalezite vyuzivat. Je skoro paradoxni ze se film jmenuje podle Sutherlandova hrdiny, a ne po jeji postave. Film z obdobi presne vymerenych obrazovych kompozic, temer fyzicky pevnych statickych zaberu, a pomalych vlacnych atmosfer.
Dej neprimo navazuje na dobu kolem druhe serie Doktora Who ( http://www.csfd.cz/film/218647-pan-casu ), se kterym je umisteny do stejneho serialoveho vesmiru a ma spolecnou postavu : kapitana Jacka Harknesse, ktery to z male epizodni role v Doktorovi Who dotahl na hlavni tahak Torchwoodu - organizace pripominajici MIB a hellboyovske B.P.R.D. kombinovane s kriminalkou z Las Vegas. Prvni serie je britsky televizne prumerna, ale doporucuji ji pretrpet, protoze s druhou se skokove zlepsi jak strih a rezie, tak i chytrost zapletek jednotlivych epizod. Treti (mini)serie s podtitulem Children of Earth uz pak aspiruje primo na televizni scifi udalost roku. Mimochodem, vite jake slovo vznikne pokud vezmete "doctor" a "who" a prehazite poradi pismen?
Vzpominam si na hodinu dejepisu na prvnim stupni zakladni skoly, pri ktere nam pani ucitelka popisovala, jak byvala cast populace v Rime zkazena a chodila se bavit na tak krvavou a barbarskou podivanou, jakou byly gladiatorske zapasy. Anticky "barbarsky" divak evidentne nebyl zase tak rozdilny od mnoheho dnesniho divaka, ktery dobrovolne a s potesenim sleduje to same na plose sve velke televize. Pokud sahnout po drsne podanem antickem tematu z produkce HBO, tak vzit ve vsech ohledech lepsi http://www.csfd.cz/film/221026-rim/
Serial si bere hodne veci ze stejnojmenne knizky Petera Dextera, ktera je sice fikci, ale v mnohem je zalozena na skutecnych udalostech ze skutecneho Deadwoodu v Jizni Dakote z konce devatenacteho stoleti. S predlohou ale pracuje hodne volne, pridava, ubira a kombinuje osoby a motivy, a celkove vyzneni serialu je trochu jine. Hlavni postavou knihy je partak Divokeho Billa Hitchcocka Charlie Utter, v serialu je to hlavne serif Seth Bullock a jeho antagonista Al Swearengen. Zatimco kniha jasne dava najevo ze legendy o hrdinech divokeho zapadu jsou v podstate mystifikacemi sirenych lidmi co o dotycnych "hrdinech" vubec nic nevedi , v serialu je mirny posun. Z postavy serifa, ktery je v knize v podstate bezzasadovym oportunistou sledujicim vyhradne svoje cile a bocni postavou, se v serialu stava postava hlavni, a dostava i pres nerozhodnost rysy hrdinu z westernovych legend, kterym se kniha spis trochu vysmiva, nebo se je presneji snazi uvadet na pravou miru. Podobny posun je i u Ala Swearengena, ktery se ze mstiveho slabosskeho homosexualniho nasilnika a sefa bordelu stava machiavelistickym dabelskym pragmatickym typem, kteremu lezi mesto u nohou (nebo se aspon snazi udrzet si nad nim znacny vliv). Sice se v serialu neda mluvit o cernobilosti postav, na to si tvurci davali u kladasu i zaporaku velky pozor, a nezapomneli nechavat probleskavat veci, ktere obcas postavy ukazou v opacnem svetle nez doposud, ale oproti knize jde o mensi paletu odstinu sedi a o neco jasnejsi typizaci. Prijde mi ze oproti knize taky ubyl cerny humor a sex, coz je skoda, ackoliv u toho druheho to v puritanske Americe docela chapu, protoze drzet se verne Dexterova stylu by znamenalo mit v serialu ne erotiku, ale primo porno. Co v serialu ovsem zustalo je drsnost Deadwoodu, kde muze umrit kazdy, vcetne ostrostreleckych legend, zen a deti - a to necekane a velmi snadno.
Film co by se svou klasickou stavbou a zpracovanim urcite dobre vyjimal v sedmdesatych, osmdesatych, nanejvys devadesatych letech. Dnes mame ovsem zacatek druheho desetileti noveho milenia, ve kterem uz toho Ghost writer bohuzel nema - namatkou treba na narozdil od filmu stejneho zanru http://www.csfd.cz/film/223275-michael-clayton/?text=131984 - formalne ani obsahove moc co noveho rict, ani cim zkusenejsiho divaka prekvapit.
Cil predstavit totalitni, agresivne militantni, antiintelektualni, sovinisticke a xenofobni spolecenstvi reckych Spartanu (kteri se prave diky vyzdvihovani techto vlastnosti podobne jako pozdeji nacisticke Nemecko sami znicili) jako docela sympaticke misto pro zivot, kde ziji spravnacti tvrdaci, se u mne coby divaka miji s ucinkem, stejne jako chaby komiksovy pribeh a zpomalovacky.
Dost mi vadily veskere banalni a rusive vstupy Roberta Sedlacka, ktery tu neni Vaclavovi Belohradskemu (alespon pred kamerou) dost silnym partnerem. Pokud by se cela linka kde se objevuje vyhazela a nechaly se v nejake utridenejsi podobe jenom Belohradskeho monology, tak by mel dokument o dost lepsi uroven. Takhle je vysledek rozpacity.
Normalizacni pohled na zakladani druzstev v povalecnem Ceskoslovensku co se snazil opravit "skody" napachane napriklad Jasneho Vsemi dobrymi rodaky (http://www.csfd.cz/film/4786-vsichni-dobri-rodaci/?text=146623), Cestou hlubokym lesem (http://www.csfd.cz/film/198718-cesta-hlubokym-lesem/) a uvolnenymi sedesatymi lety vseobecne. Kolektivizace ceskeho venkova je tu ukazovana podobne jako v podstatne starsich sovetskych a ceskych filmech (stari proti mladym idealistum, bohati chamtivi sedlaci proti chudym rolnikum, verici proti pokrokovym ateistum), jenom o neco min viditelne cernobile. Jinak je to ideologicky navrat do doby pred Prazskym jarem se vsim vsudy. Hlavnim hrdinou je jako obvykle spravnacky vizionarsky rolnik a nasledne funkcionar s dusi Mirka Dusina, v tomhle pripade hrany Jaroslavem Satoranskym.
Reziser Mohsen Makhmalbaf usporadal v Iranu konkurz na herce do sveho noveho filmu, kam se namisto ocekavanych stovek dostavilo nekolik tisic lidi. Salaam Cinema (anglicky distribucni nazev je Hello Cinema) je celovecerni dokumentarni reality show sestrihana z toho, co nasledovalo pri konkurzu. Obcas je to film velmi skodolibe zabavny (treba kdyz potencionalni herci vyjmenovavaji jmena slavnych hvezd, kterym se pry podobaji - pricemz je zjevne, ze se jim nepodobaji ani trochu), jindy i docela kruty. Divak se ale nemusi bat, dokument zarucuje happyend - vsichni zde videni ucastnici konkursu (vcetne tech odmitnutych) nakonec na filmove platno diky nemu dostali.
Nepravem zapomenuty komedialni Parker, ktereho by urcite nemeli vynechat fanousci Anthonyho Hopkinse, jenz je tentokrat v roli fanatickeho propagatora vegetarianstvi, zdraveho zivotniho stylu a cerealii, doktora Kellogga (podobnost s realnym Kellogem a jeho sanatoriem neni ciste nahodna, ale autorska fikcni licence je pry znacna). Do jeho tehdy popularniho strediska, ve kterem je sex a pojidani masa povazovano za zlocin, prijizdi mlada dvojice Fonda - Brodderick, jejichz prostrednictvim divak objevuje Kellogovy leckdy bizarni lecebne metody. Kdo ma Hopkinse zafixovaneho jako chladneho britskeho gentlemana, toho jeho silne bryle, falesny chrup ala Alec Guinness z filmu http://www.csfd.cz/film/19774-pet-lupicu-a-stara-dama-ladykillers-the/ a komedialni herecka poloha nejspis docela prekvapi.
Dobrodruzny pribeh o skupine lidi co se ztrati v hlubokych aljasskych lesich, ze kterych se na konci mozna nekdo z nich zase vymota (nebo mozna ne?). Jeden plus za nadherne zabery krajiny, druhy za hudbu Jerryho Goldsmithe a treti za Anthonyho Hopkinse. Tyhle tri pilire v kombinaci s remeslne dobre zvladnutou rezii drzi The Edge na koukatelne urovni. O moc vic nez remeslo toho ale film nenabizi.
Dost nepovedena a ne moc vtipna beckova parodie na scifi zanr. Takhle nejak by asi dopadl Cerveny trpaslik kdyby ho napsala a natocila dvojice Cheech & Chong.
Behem sledovani Pana Lisaka si mozna uvedomite jednu vec: jak malo je soucasny hollywoodsky animovany film autorsky. Protoze tohle neni ten pripad. Pribeh lisakovych zlocinu, pomsty, a pomsty pomsty by v rukach min vyrazneho rezisera mohl dopadnout jako prumerna a mozna trochu pateticka disneyovka. Wes Anderson ho ale zabalil do tak kreativni a hrave formy, ze clovek musi od zacatku do konce nad spoustou andersonovskych vtipku, detailu, cinefilskych odkazu (treba pouziti skladby Grand Choral z Truffautovy Americke noci), netradicnich pojeti tradicnich scen a nad kompozicemi zaberu smeknout lisci ocas. Nevidet odted tancujici lisky pri poslechu jakekoliv pisnicky od Beach Boys bude urcite nejakou dobu problem.
Dokument Billyho Wildera ukazující nacistická zvěrstva během druhé světové války. Ke shlédnutí na archive.org : http://www.archive.org/details/DeathMills
Pokus o republikanskou odpoved na Mooruv Fahrenheit 9/11, ktery se snazi prokazat, jaky je Moore manipulator a co vsechno bylo v jeho dokumentu spatne.
Coz je v poradku a zcela legitimni snaha, nicmene je trochu moc tezkopadna, rovnez manipulativni, a celkove vyargumentovavana (nebo spis nevyargumentovana) tak, ze casto paradoxne nahani vodu na Mooruv mlyn. Kdyz napriklad Moore uvadi, ze Bush po informaci o narazu prvniho a nasledne i druheho letadla do WTC jeste sedm minut cetl s detmi ve skole
pohadku, tak Fahrenhype kontruje tim, ze si prezident prece potreboval veci promyslet. Moore uvadel, ze po utoku na WTC byla cast bin Ladinovy rodiny urychlene letecky exportovana ze zeme, a Farenhype namita, ze nejsou dukazy, ze nejake letadlo odletelo, nacez kdosi pripousti, ze je prece normalni, ze bin Ladinovy pribuzni chteli rychle odletet. Pokud Moore snazil zpochybnovat ze za utoky na Svetove obchodni centrum stala Al-Kajda, tento dokument se snazi o pravy opak, a zpovida vyhradne lidi, kteri jsou si tim, ze na Ameriku zautocili teroristi, kteri nesnaseji USA a svobodu, ze Patriot´s act je vyborna vec, ze USA vedou valky aby osvobozovali jine narody, ze jejich synove umiraji v Iraku protoze brani svoji zemi atd., zcela jisti. Pokud se Moore snazil zesmesnovat Bushe, tenhle dokument se ho
snazi naopak rehabilitovat a heroizovat a je vuci nemu zcela nekriticky. A naopak se snazi podsouvat, ze vsechny spatne veci vlastne
mohl predchazejici demokraticky prezident Clinton a jeho lidi, pripadne ze on, jeho vlady, a vlady predtim nebyly o nic lepsi. Film v nekterych pripadech Moorova
fakta (nebo domnenky) ani nevyvraci a snazi se argumentovat tim, ze to co dela soucasna vlada vlastne delaly i vlady predesle (takze je to zrejme ok). Zatimco Mooruv dokument pusobil jako rostacke a zabavne popichovani tech nahore a polemizoval s oficialnim kursem, tak Fahrenhype vypada
a zni jako smrtelne vazna vladni hlasna trouba, vedouci primo z Bileho domu, toho casu obyvanem Georgem Bushem juniorem. Divak znaly pojmu jako Guantanamo nebo Abu Ghraib, ktery slysi, ze na Irak se muselo zautocit, protoze tam prece byly veznice kde se mucili lidi, se asi neubrani horkemu usmevu.
Drobne info aby si potencionalni divak udelal predstavu o tom, jak je "objektivni" reziser Alan Peterson -
jeho následující dva filmy jsou pry nelichotivými pohledy na Hillary Clintonovou a Barracka Obamu, a oba dva
se - svete div se - objevily tesne pred prezidentskymi volbami v roce 2008, kdy byli tito dva demokraticti
kandidati nejvetsi hrozbou pro Republikana Johna McCaina. Pokud je Farenheit manipulativni, tak Farenhype je primo vladni republikanska propaganda.
Moje komentáře
Poslední večeře (1995)
Trošku zklamání. Začátek slibuje konverzační film mezi čtyřmi stěnami a u jednoho jídelního stolu okořeněný trochou thrilleru a otráveného vína, ve kterém si to bude v diskuzi intelektuálně rozdávat pětice levicových liberálních přátel a jejich pozvaný republikánský, vlastenecký či jinak konzervativní host. Postupem času se ale vývoj situace začne stávat víc a víc nepravděpodobným, postavy se začnou chovat nereálně, a film se přehoupne spíš do černokomediální satiry, čímž pohřbí atmosféru a napětí, kterou si vytvořil v úvodu. Škoda.
Zelený sršeň (2011)
Zatim nejhloupejsi Gondryho film pohybujici se hluboko pod latkou, kterou si sam nastavil. Snad slo mistrovi jenom o penize a s dalsim filmem se z toho dostane.
Manson (1973)
Eye candy pravdepodobne hodnoti jiny dokument, protoze tady se policejnich nechutnosti a explicitnich popisu nebo ukazovani nasili prilis nedockate. Mluvi se tu o nem ale hodne. Mne tohle zobrani Mansonovy "Rodiny" pripada naopak chvilemi az moc lyricke, cemuz hodne pomahaji dobove materialy, ve kterych Mansonovci vypadaji jako idylicka hippie komunita. Opak je ovsem pravdou, Manson hippies dle informaci z dokumentu pohrdal, trebaze mnoho vnejsich a asi i vnitrnich znaku meli spolecnych. Film byl nominovan na Oskara.
Wild Hunt, The (2009)
Erik Magnusson, kteremu se rozpada vztah, prijizdi za svou pritelkyni do kanadskych lesu, kde prebyva jeho bratr a rovnez pocetna LARP (live action role-playing game) komunita, ktera se prave chysta na finalni bitvu a vyvrcholeni herni sezony. Problem je, ze Erikova pritelkyne je momentalne jednou z klicovych postav rozbehnute hry, a ze Erik zabehnuta pravidla LARPu odmitne respektovat. Jeho prijezd se proto stane rozbuskou a predzvesti blizici se tragedie. Vyborny film oceneny na filmovem festivalu v Torontu, ktery si soucasnych 40 procent (?!!) rozhodne nezaslouzi. Tema hry, ktera se zvrhne, mi pripomnelo Pana much, nebo nemecky Experiment.
Restrepo (2010)
Mozna je trochu skoda ze se dokument zameril v podstate jenom na deni uvnitr zakladny a okolni bojove akce, kterym trochu chybi kontext, a vic se nevenoval (nekolikrat natuknute) interakci s mistnimi lidmi. I z toho mala co je ukazano se kazdopadne zda byt pomerne jasne proc to americka armada a vlada u beznych Afghancu projizdi na cele care. Prikladem je treba incident s kravou jednoho z vesnicanu, ktera se porani o ostnaty drat u zakladny a je zastrelena a transformovana na stejky, pricemz ji armada posleze odmita majiteli, u ktereho se da predpokladat ze na ni byl existencne zavisly, zaplatit, a nabizi misto ni ryzi, fazole a cukr.
Turistou ve vlastním domě (studentský film) (2009)
Na tenhle film mam dvoji pohled. Na jednu stranu se mi technicky libi a asi chapu co jim chteli autori vyjadrit. Na druhou mi ale prijde jako promarnena prilezitost a rezignace na snahu neco o te oblasti divakovi sdelit, protoze k libivym obrazkum Potemkinovy vesnice pro turisty prichazi jen minimum informaci. Jako by autorum slo hlavne o formu a misty o exhibici svych strihacskych schopnosti nez o vypoved o miste a lidech, kteri v nem ziji. Jako by hlavnim sdelenim melo byt to, ze o te polozapomenute se jevici snehem zavate oblasti vlastne neni mnoho co rict.
Zabíjení po česku (TV film) (2010)
Prumerne zpracovani, dobre tema, dle mnoha ne vzdy sebereflexivnich reakci, ktere po odvysilani nasledovaly, ocividne talo do ziveho. Jenom jsem mel chvilemi pochybnosti jestli David Vondracek nezachazi trochu moc bulvarne daleko (napr. otazka na syna po zavrazdenem Nemci a situaci kdy byl po revoluci v roce 1989 exhumovan: "A poznal jste ho?")
Kupředu levá, kupředu pravá (2006)
Zabavny, ale velmi povrchni dokument, ktery hleda a nachazi panoptikalni postavicky a divacky vdecne situace. Prijde mi ze autorka moc nepatrala a problematiku dlouho a podrobne nezkoumala, ale prisla k nataceni s predem definovanym negativnim postojem k pravicove a levicove politicke angazovanosti, a podle tohohle klice si uz jen dohledavala lidi, kteri by ji jeji presvedceni potvrdili a zapadli do jeji sablony. Z obou taboru by se urcite dali vytahnout inteligentnejsi lide, kteri by svoje postoje dokazali vysvetlit rozumeji a pochopitelneji. Ale pak by to byla samozrejme mensi zabava... Jako o dokument o zvlastnich jedincich mezi nami - v poradku, ale pokud to mel byt pokus nahlednout do dvou politickych komunit, tak to ucel moc nesplnilo.
Panama Deception, The (1992)
Dalsi stripek do mozaiky nelichotiveho pohledu na americkou zahranicni politiku, ktery pomerne dost presvedcive vyvraci oficialni diskurz, podle ktereho jsou americke invaze predevsim tazenimi za svobodu a demokracii, a to presne mirenymi na ty "zle", pricemz civiliste se nemaji ceho bat. V Paname doslo k tomu samemu k cemu doslo v americke politice predtim i potom - Americane nejdrive dlouho tolerovali a podporovali zahranicniho "zleho hocha" v cele statu (v tomto pripade Manuela Noriegu), ktery krome jineho obchodoval se zbranemi a drogami. Po case se ale americka politika na zaklade vnitrnich i vnejsich zmen promenila, zly hoch prestal poslouchat, a Amerika na Noriegu a jeho zemi po neuspesne snaze exportovat tam americkou demokracii mirovou machiavellistickou cestou, skrz podporu opozicniho prezidentskeho kandidata, vtrhla s predimenzovanym vojskem, coz vyustilo v serii ohromnych a zbytecnych masakru nevinnych civilnich obyvatel. Dokument krome jineho dost presvedcive ukazuje a dokazuje nesmyslne nasili, ktere USA v Paname spachaly, a ktere je tu oznaceno jako politicko-vojensky model "znicit zemi, aby mohla byt zachranena". Oskar za nejlepsi dokument roku 1993.
Světlo jeho očí (1936)
Typicky filmovy predstavitel spatneho prvorepublikoveho "romanu pro sluzky".
Okres na severu (TV seriál) (1980)
Narozdil od pet let starsiho Sokolovskeho Nejmladsiho z rodu Hamru, ktery je pomerne koukatelny i dnes, jde o sesup dolu. Agituje se tam stejne, ale presun do doby normalizacniho bezcasi, ve kterem se napriklad x dilu radobydramaticky resi odvolani reditele chemickych zavodu, partnerske problemy dcery hlavniho hrdiny a jejiho nastavajiciho, intelektuala (ovsem z dobre delnicke rodiny!), neustale schuzovani se sroubovanymi vetami socialistickeho newspeaku (ktery prorusta i zbytek serialu a pouziva se treba i k popisu mezilidskych vztahu), nebo problemy frustrovane workoholicke sekretarky, ktera nema pritele, nuti dnesniho divaka okusovat nudou operadlo zidle. Kvalitativne jde o serial na urovni dnesni Ulice, pricemz tam kde ma Ulice jen prazdnotu, tam ma Okres na severu obcas dost trcici ideologicke trny. Serial si sice dovoluje byt v urcite mire socialne a politicky kriticky, coz je oproti napriklad zminene Ulici a vetsine podobne prazdne serialove produkce plus, ale narozdil od realneho "realneho socialismu" a zivota vubec se tu jako deus ex machina nakonec vzdy objevi chytry a vysoce lidsky Josef Platenik (nebo jiny bodry uvedomnely soudruh, kterych byla podle Jaroslava Dietla nahore zjevne vetsina), ktery cely problem v zajmu lidi i projektu zdarne vyresi, dobro odmeni a zlo potresta. O realnejsi a lepsi dobovy portret by asi slo tehdy, kdyby scenarista Platenika v prvnim dile pri explozi chemicky nechal zabit, a cely serial by probihal bez nej.
Waiting for Armageddon (2009)
Film popisuje viru americkych konzervativnich krestanu v konec sveta. Lide tu zcela vazne a se zapalem mluvi o tom co se bude dit az v Bibli popsane proroctvi Posledniho soudu nastane, radobyvedecky interpretuji kde a jak se popsane udalosti budou dit, a co oni budou delat v dobe az armageddon prijde. Dokument by sel rychle odsoudit jako manipulativni fundamentalisticka agitka a ohodnotit hodne nizko, ale to by byla chyba. Duvod proc je zajimave se na tenhle film podivat je presne to, ze podrobne ukazuje nazory fundamentalistu a popisuje jejich doslovnou a dogmatickou viru v Bibli, proroctvi, navrat Jezise a dalsi veci, ktere jsou podle nich uz urcite za dvermi, oni se jich zcela jiste doziji, a i pres jejich katastrofickou podstatu a miliardy mrtvych budou vlastne docela super. Ukazuje se ze tahle jejich vira taky mimo jine alibisticky ospravedlnuje veci jako pleneni planety a znecisteni, kterymi se vlastne neni nutne tak zabyvat, protoze po armageddonu Buh celou planetu svymi nadprirozenymi schopnostmi uvede do puvodniho nedotceneho stavu.
Čert nespí (1956)
Prvni velka slovenska filmova kritika socialistickych pomeru, ktera nasledovala po mirnem umeleckem uvolneni po prazske celostatni konferenci o satire v listopadu 1954. Dvakrat vtipne mi to pri shlednuti o pulstoleti pozdeji neprislo, ale pokud chcete nahlednout do zde karikovane dobove mentality (kdy se napriklad v prvni povidce dela ze smutku zamilovaneho soudruha Kvasnicky politicky problem, protoze "v dnesni dobe prece nema clovek duvod byt smutny!"), tak je to vyborny studijni material. Mnohe satiricke momenty (neuveritelny pribeh muze, ktery si poda zadost, a ackoliv nema zadne konexe, dostane za tri tydny byt) by se navic daly s prehledem aplikovat i na dnesni dobu.
Anežka boží (1985)
Kamera: Sven Nykvist
Klute (1971)
Neuveritelne ze jde o film jen o tri roky mladsi nez Barbarella. Pokud mate Jane zafixovanou jako naivni bimbo s peknym telem, u ktere je skutecny herecky talent otazkou, pak budete nejspis hodne prekvapeni jeji polohou pragmaticke a realisticke prostitutky, ktera vi co muzi chteji a potrebuji a dokaze toho nalezite vyuzivat. Je skoro paradoxni ze se film jmenuje podle Sutherlandova hrdiny, a ne po jeji postave. Film z obdobi presne vymerenych obrazovych kompozic, temer fyzicky pevnych statickych zaberu, a pomalych vlacnych atmosfer.
Torchwood (TV seriál) (2006)
Dej neprimo navazuje na dobu kolem druhe serie Doktora Who ( http://www.csfd.cz/film/218647-pan-casu ), se kterym je umisteny do stejneho serialoveho vesmiru a ma spolecnou postavu : kapitana Jacka Harknesse, ktery to z male epizodni role v Doktorovi Who dotahl na hlavni tahak Torchwoodu - organizace pripominajici MIB a hellboyovske B.P.R.D. kombinovane s kriminalkou z Las Vegas. Prvni serie je britsky televizne prumerna, ale doporucuji ji pretrpet, protoze s druhou se skokove zlepsi jak strih a rezie, tak i chytrost zapletek jednotlivych epizod. Treti (mini)serie s podtitulem Children of Earth uz pak aspiruje primo na televizni scifi udalost roku. Mimochodem, vite jake slovo vznikne pokud vezmete "doctor" a "who" a prehazite poradi pismen?
Spartakus: Krev a písek (TV seriál) (2010)
Vzpominam si na hodinu dejepisu na prvnim stupni zakladni skoly, pri ktere nam pani ucitelka popisovala, jak byvala cast populace v Rime zkazena a chodila se bavit na tak krvavou a barbarskou podivanou, jakou byly gladiatorske zapasy. Anticky "barbarsky" divak evidentne nebyl zase tak rozdilny od mnoheho dnesniho divaka, ktery dobrovolne a s potesenim sleduje to same na plose sve velke televize. Pokud sahnout po drsne podanem antickem tematu z produkce HBO, tak vzit ve vsech ohledech lepsi http://www.csfd.cz/film/221026-rim/
Počátek (2010)
Inception Music Comparison http://www.youtube.com/watch?v=UVkQ0C4qDvM
Deadwood (TV seriál) (2004)
Serial si bere hodne veci ze stejnojmenne knizky Petera Dextera, ktera je sice fikci, ale v mnohem je zalozena na skutecnych udalostech ze skutecneho Deadwoodu v Jizni Dakote z konce devatenacteho stoleti. S predlohou ale pracuje hodne volne, pridava, ubira a kombinuje osoby a motivy, a celkove vyzneni serialu je trochu jine. Hlavni postavou knihy je partak Divokeho Billa Hitchcocka Charlie Utter, v serialu je to hlavne serif Seth Bullock a jeho antagonista Al Swearengen. Zatimco kniha jasne dava najevo ze legendy o hrdinech divokeho zapadu jsou v podstate mystifikacemi sirenych lidmi co o dotycnych "hrdinech" vubec nic nevedi , v serialu je mirny posun. Z postavy serifa, ktery je v knize v podstate bezzasadovym oportunistou sledujicim vyhradne svoje cile a bocni postavou, se v serialu stava postava hlavni, a dostava i pres nerozhodnost rysy hrdinu z westernovych legend, kterym se kniha spis trochu vysmiva, nebo se je presneji snazi uvadet na pravou miru. Podobny posun je i u Ala Swearengena, ktery se ze mstiveho slabosskeho homosexualniho nasilnika a sefa bordelu stava machiavelistickym dabelskym pragmatickym typem, kteremu lezi mesto u nohou (nebo se aspon snazi udrzet si nad nim znacny vliv). Sice se v serialu neda mluvit o cernobilosti postav, na to si tvurci davali u kladasu i zaporaku velky pozor, a nezapomneli nechavat probleskavat veci, ktere obcas postavy ukazou v opacnem svetle nez doposud, ale oproti knize jde o mensi paletu odstinu sedi a o neco jasnejsi typizaci. Prijde mi ze oproti knize taky ubyl cerny humor a sex, coz je skoda, ackoliv u toho druheho to v puritanske Americe docela chapu, protoze drzet se verne Dexterova stylu by znamenalo mit v serialu ne erotiku, ale primo porno. Co v serialu ovsem zustalo je drsnost Deadwoodu, kde muze umrit kazdy, vcetne ostrostreleckych legend, zen a deti - a to necekane a velmi snadno.
Muž ve stínu (2010)
Film co by se svou klasickou stavbou a zpracovanim urcite dobre vyjimal v sedmdesatych, osmdesatych, nanejvys devadesatych letech. Dnes mame ovsem zacatek druheho desetileti noveho milenia, ve kterem uz toho Ghost writer bohuzel nema - namatkou treba na narozdil od filmu stejneho zanru http://www.csfd.cz/film/223275-michael-clayton/?text=131984 - formalne ani obsahove moc co noveho rict, ani cim zkusenejsiho divaka prekvapit.
300: Bitva u Thermopyl (2006)
Cil predstavit totalitni, agresivne militantni, antiintelektualni, sovinisticke a xenofobni spolecenstvi reckych Spartanu (kteri se prave diky vyzdvihovani techto vlastnosti podobne jako pozdeji nacisticke Nemecko sami znicili) jako docela sympaticke misto pro zivot, kde ziji spravnacti tvrdaci, se u mne coby divaka miji s ucinkem, stejne jako chaby komiksovy pribeh a zpomalovacky.
Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá (TV film) (2004)
Dost mi vadily veskere banalni a rusive vstupy Roberta Sedlacka, ktery tu neni Vaclavovi Belohradskemu (alespon pred kamerou) dost silnym partnerem. Pokud by se cela linka kde se objevuje vyhazela a nechaly se v nejake utridenejsi podobe jenom Belohradskeho monology, tak by mel dokument o dost lepsi uroven. Takhle je vysledek rozpacity.
Nejmladší z rodu Hamrů (TV seriál) (1975)
Normalizacni pohled na zakladani druzstev v povalecnem Ceskoslovensku co se snazil opravit "skody" napachane napriklad Jasneho Vsemi dobrymi rodaky (http://www.csfd.cz/film/4786-vsichni-dobri-rodaci/?text=146623), Cestou hlubokym lesem (http://www.csfd.cz/film/198718-cesta-hlubokym-lesem/) a uvolnenymi sedesatymi lety vseobecne. Kolektivizace ceskeho venkova je tu ukazovana podobne jako v podstatne starsich sovetskych a ceskych filmech (stari proti mladym idealistum, bohati chamtivi sedlaci proti chudym rolnikum, verici proti pokrokovym ateistum), jenom o neco min viditelne cernobile. Jinak je to ideologicky navrat do doby pred Prazskym jarem se vsim vsudy. Hlavnim hrdinou je jako obvykle spravnacky vizionarsky rolnik a nasledne funkcionar s dusi Mirka Dusina, v tomhle pripade hrany Jaroslavem Satoranskym.
Salaam Cinema (1995)
Reziser Mohsen Makhmalbaf usporadal v Iranu konkurz na herce do sveho noveho filmu, kam se namisto ocekavanych stovek dostavilo nekolik tisic lidi. Salaam Cinema (anglicky distribucni nazev je Hello Cinema) je celovecerni dokumentarni reality show sestrihana z toho, co nasledovalo pri konkurzu. Obcas je to film velmi skodolibe zabavny (treba kdyz potencionalni herci vyjmenovavaji jmena slavnych hvezd, kterym se pry podobaji - pricemz je zjevne, ze se jim nepodobaji ani trochu), jindy i docela kruty. Divak se ale nemusi bat, dokument zarucuje happyend - vsichni zde videni ucastnici konkursu (vcetne tech odmitnutych) nakonec na filmove platno diky nemu dostali.
Vítejte ve Wellville (1994)
Nepravem zapomenuty komedialni Parker, ktereho by urcite nemeli vynechat fanousci Anthonyho Hopkinse, jenz je tentokrat v roli fanatickeho propagatora vegetarianstvi, zdraveho zivotniho stylu a cerealii, doktora Kellogga (podobnost s realnym Kellogem a jeho sanatoriem neni ciste nahodna, ale autorska fikcni licence je pry znacna). Do jeho tehdy popularniho strediska, ve kterem je sex a pojidani masa povazovano za zlocin, prijizdi mlada dvojice Fonda - Brodderick, jejichz prostrednictvim divak objevuje Kellogovy leckdy bizarni lecebne metody. Kdo ma Hopkinse zafixovaneho jako chladneho britskeho gentlemana, toho jeho silne bryle, falesny chrup ala Alec Guinness z filmu http://www.csfd.cz/film/19774-pet-lupicu-a-stara-dama-ladykillers-the/ a komedialni herecka poloha nejspis docela prekvapi.
Na ostří nože (1997)
Dobrodruzny pribeh o skupine lidi co se ztrati v hlubokych aljasskych lesich, ze kterych se na konci mozna nekdo z nich zase vymota (nebo mozna ne?). Jeden plus za nadherne zabery krajiny, druhy za hudbu Jerryho Goldsmithe a treti za Anthonyho Hopkinse. Tyhle tri pilire v kombinaci s remeslne dobre zvladnutou rezii drzi The Edge na koukatelne urovni. O moc vic nez remeslo toho ale film nenabizi.
Galaxina (1980)
Dost nepovedena a ne moc vtipna beckova parodie na scifi zanr. Takhle nejak by asi dopadl Cerveny trpaslik kdyby ho napsala a natocila dvojice Cheech & Chong.
Fantastický pan Lišák (2009)
Behem sledovani Pana Lisaka si mozna uvedomite jednu vec: jak malo je soucasny hollywoodsky animovany film autorsky. Protoze tohle neni ten pripad. Pribeh lisakovych zlocinu, pomsty, a pomsty pomsty by v rukach min vyrazneho rezisera mohl dopadnout jako prumerna a mozna trochu pateticka disneyovka. Wes Anderson ho ale zabalil do tak kreativni a hrave formy, ze clovek musi od zacatku do konce nad spoustou andersonovskych vtipku, detailu, cinefilskych odkazu (treba pouziti skladby Grand Choral z Truffautovy Americke noci), netradicnich pojeti tradicnich scen a nad kompozicemi zaberu smeknout lisci ocas. Nevidet odted tancujici lisky pri poslechu jakekoliv pisnicky od Beach Boys bude urcite nejakou dobu problem.
Death Mills (1945)
Dokument Billyho Wildera ukazující nacistická zvěrstva během druhé světové války. Ke shlédnutí na archive.org : http://www.archive.org/details/DeathMills
Fahrenhype 9/11 (video film) (2004)
Pokus o republikanskou odpoved na Mooruv Fahrenheit 9/11, ktery se snazi prokazat, jaky je Moore manipulator a co vsechno bylo v jeho dokumentu spatne. Coz je v poradku a zcela legitimni snaha, nicmene je trochu moc tezkopadna, rovnez manipulativni, a celkove vyargumentovavana (nebo spis nevyargumentovana) tak, ze casto paradoxne nahani vodu na Mooruv mlyn. Kdyz napriklad Moore uvadi, ze Bush po informaci o narazu prvniho a nasledne i druheho letadla do WTC jeste sedm minut cetl s detmi ve skole pohadku, tak Fahrenhype kontruje tim, ze si prezident prece potreboval veci promyslet. Moore uvadel, ze po utoku na WTC byla cast bin Ladinovy rodiny urychlene letecky exportovana ze zeme, a Farenhype namita, ze nejsou dukazy, ze nejake letadlo odletelo, nacez kdosi pripousti, ze je prece normalni, ze bin Ladinovy pribuzni chteli rychle odletet. Pokud Moore snazil zpochybnovat ze za utoky na Svetove obchodni centrum stala Al-Kajda, tento dokument se snazi o pravy opak, a zpovida vyhradne lidi, kteri jsou si tim, ze na Ameriku zautocili teroristi, kteri nesnaseji USA a svobodu, ze Patriot´s act je vyborna vec, ze USA vedou valky aby osvobozovali jine narody, ze jejich synove umiraji v Iraku protoze brani svoji zemi atd., zcela jisti. Pokud se Moore snazil zesmesnovat Bushe, tenhle dokument se ho snazi naopak rehabilitovat a heroizovat a je vuci nemu zcela nekriticky. A naopak se snazi podsouvat, ze vsechny spatne veci vlastne mohl predchazejici demokraticky prezident Clinton a jeho lidi, pripadne ze on, jeho vlady, a vlady predtim nebyly o nic lepsi. Film v nekterych pripadech Moorova fakta (nebo domnenky) ani nevyvraci a snazi se argumentovat tim, ze to co dela soucasna vlada vlastne delaly i vlady predesle (takze je to zrejme ok). Zatimco Mooruv dokument pusobil jako rostacke a zabavne popichovani tech nahore a polemizoval s oficialnim kursem, tak Fahrenhype vypada a zni jako smrtelne vazna vladni hlasna trouba, vedouci primo z Bileho domu, toho casu obyvanem Georgem Bushem juniorem. Divak znaly pojmu jako Guantanamo nebo Abu Ghraib, ktery slysi, ze na Irak se muselo zautocit, protoze tam prece byly veznice kde se mucili lidi, se asi neubrani horkemu usmevu. Drobne info aby si potencionalni divak udelal predstavu o tom, jak je "objektivni" reziser Alan Peterson - jeho následující dva filmy jsou pry nelichotivými pohledy na Hillary Clintonovou a Barracka Obamu, a oba dva se - svete div se - objevily tesne pred prezidentskymi volbami v roce 2008, kdy byli tito dva demokraticti kandidati nejvetsi hrozbou pro Republikana Johna McCaina. Pokud je Farenheit manipulativni, tak Farenhype je primo vladni republikanska propaganda.