ybuko

Narozdil od pet let starsiho Sokolovskeho Nejmladsiho z rodu Hamru, ktery je pomerne koukatelny i dnes, jde o sesup dolu. Agituje se tam stejne, ale presun do doby normalizacniho bezcasi, ve kterem se napriklad x dilu radobydramaticky resi odvolani reditele chemickych zavodu, partnerske problemy dcery hlavniho hrdiny a jejiho nastavajiciho, intelektuala (ovsem z dobre delnicke rodiny!), neustale schuzovani se sroubovanymi vetami socialistickeho newspeaku (ktery prorusta i zbytek serialu a pouziva se treba i k popisu mezilidskych vztahu), nebo problemy frustrovane workoholicke sekretarky, ktera nema pritele, nuti dnesniho divaka okusovat nudou operadlo zidle. Kvalitativne jde o serial na urovni dnesni Ulice, pricemz tam kde ma Ulice jen prazdnotu, tam ma Okres na severu obcas dost trcici ideologicke trny. Serial si sice dovoluje byt v urcite mire socialne a politicky kriticky, coz je oproti napriklad zminene Ulici a vetsine podobne prazdne serialove produkce plus, ale narozdil od realneho "realneho socialismu" a zivota vubec se tu jako deus ex machina nakonec vzdy objevi chytry a vysoce lidsky Josef Platenik (nebo jiny bodry uvedomnely soudruh, kterych byla podle Jaroslava Dietla nahore zjevne vetsina), ktery cely problem v zajmu lidi i projektu zdarne vyresi, dobro odmeni a zlo potresta. O realnejsi a lepsi dobovy portret by asi slo tehdy, kdyby scenarista Platenika v prvnim dile pri explozi chemicky nechal zabit, a cely serial by probihal bez nej.

Film popisuje viru americkych konzervativnich krestanu v konec sveta. Lide tu zcela vazne a se zapalem mluvi o tom co se bude dit az v Bibli popsane proroctvi Posledniho soudu nastane, radobyvedecky interpretuji kde a jak se popsane udalosti budou dit, a co oni budou delat v dobe az armageddon prijde. Dokument by sel rychle odsoudit jako manipulativni fundamentalisticka agitka a ohodnotit hodne nizko, ale to by byla chyba. Duvod proc je zajimave se na tenhle film podivat je presne to, ze podrobne ukazuje nazory fundamentalistu a popisuje jejich doslovnou a dogmatickou viru v Bibli, proroctvi, navrat Jezise a dalsi veci, ktere jsou podle nich uz urcite za dvermi, oni se jich zcela jiste doziji, a i pres jejich katastrofickou podstatu a miliardy mrtvych budou vlastne docela super. Ukazuje se ze tahle jejich vira taky mimo jine alibisticky ospravedlnuje veci jako pleneni planety a znecisteni, kterymi se vlastne neni nutne tak zabyvat, protoze po armageddonu Buh celou planetu svymi nadprirozenymi schopnostmi uvede do puvodniho nedotceneho stavu.

Prvni velka slovenska filmova kritika socialistickych pomeru, ktera nasledovala po mirnem umeleckem uvolneni po prazske celostatni konferenci o satire v listopadu 1954. Dvakrat vtipne mi to pri shlednuti o pulstoleti pozdeji neprislo, ale pokud chcete nahlednout do zde karikovane dobove mentality (kdy se napriklad v prvni povidce dela ze smutku zamilovaneho soudruha Kvasnicky politicky problem, protoze "v dnesni dobe prece nema clovek duvod byt smutny!"), tak je to vyborny studijni material. Mnohe satiricke momenty (neuveritelny pribeh muze, ktery si poda zadost, a ackoliv nema zadne konexe, dostane za tri tydny byt) by se navic daly s prehledem aplikovat i na dnesni dobu.

Neuveritelne ze jde o film jen o tri roky mladsi nez Barbarella. Pokud mate Jane zafixovanou jako naivni bimbo s peknym telem, u ktere je skutecny herecky talent otazkou, pak budete nejspis hodne prekvapeni jeji polohou pragmaticke a realisticke prostitutky, ktera vi co muzi chteji a potrebuji a dokaze toho nalezite vyuzivat. Je skoro paradoxni ze se film jmenuje podle Sutherlandova hrdiny, a ne po jeji postave. Film z obdobi presne vymerenych obrazovych kompozic, temer fyzicky pevnych statickych zaberu, a pomalych vlacnych atmosfer.

Dej neprimo navazuje na dobu kolem druhe serie Doktora Who ( http://www.csfd.cz/film/218647-pan-casu ), se kterym je umisteny do stejneho serialoveho vesmiru a ma spolecnou postavu : kapitana Jacka Harknesse, ktery to z male epizodni role v Doktorovi Who dotahl na hlavni tahak Torchwoodu - organizace pripominajici MIB a hellboyovske B.P.R.D. kombinovane s kriminalkou z Las Vegas. Prvni serie je britsky televizne prumerna, ale doporucuji ji pretrpet, protoze s druhou se skokove zlepsi jak strih a rezie, tak i chytrost zapletek jednotlivych epizod. Treti (mini)serie s podtitulem Children of Earth uz pak aspiruje primo na televizni scifi udalost roku. Mimochodem, vite jake slovo vznikne pokud vezmete "doctor" a "who" a prehazite poradi pismen?

Vzpominam si na hodinu dejepisu na prvnim stupni zakladni skoly, pri ktere nam pani ucitelka popisovala, jak byvala cast populace v Rime zkazena a chodila se bavit na tak krvavou a barbarskou podivanou, jakou byly gladiatorske zapasy. Anticky "barbarsky" divak evidentne nebyl zase tak rozdilny od mnoheho dnesniho divaka, ktery dobrovolne a s potesenim sleduje to same na plose sve velke televize. Pokud sahnout po drsne podanem antickem tematu z produkce HBO, tak vzit ve vsech ohledech lepsi http://www.csfd.cz/film/221026-rim/

Inception Music Comparison http://www.youtube.com/watch?v=UVkQ0C4qDvM

Serial si bere hodne veci ze stejnojmenne knizky Petera Dextera, ktera je sice fikci, ale v mnohem je zalozena na skutecnych udalostech ze skutecneho Deadwoodu v Jizni Dakote z konce devatenacteho stoleti. S predlohou ale pracuje hodne volne, pridava, ubira a kombinuje osoby a motivy, a celkove vyzneni serialu je trochu jine. Hlavni postavou knihy je partak Divokeho Billa Hitchcocka Charlie Utter, v serialu je to hlavne serif Seth Bullock a jeho antagonista Al Swearengen. Zatimco kniha jasne dava najevo ze legendy o hrdinech divokeho zapadu jsou v podstate mystifikacemi sirenych lidmi co o dotycnych "hrdinech" vubec nic nevedi , v serialu je mirny posun. Z postavy serifa, ktery je v knize v podstate bezzasadovym oportunistou sledujicim vyhradne svoje cile a bocni postavou, se v serialu stava postava hlavni, a dostava i pres nerozhodnost rysy hrdinu z westernovych legend, kterym se kniha spis trochu vysmiva, nebo se je presneji snazi uvadet na pravou miru. Podobny posun je i u Ala Swearengena, ktery se ze mstiveho slabosskeho homosexualniho nasilnika a sefa bordelu stava machiavelistickym dabelskym pragmatickym typem, kteremu lezi mesto u nohou (nebo se aspon snazi udrzet si nad nim znacny vliv). Sice se v serialu neda mluvit o cernobilosti postav, na to si tvurci davali u kladasu i zaporaku velky pozor, a nezapomneli nechavat probleskavat veci, ktere obcas postavy ukazou v opacnem svetle nez doposud, ale oproti knize jde o mensi paletu odstinu sedi a o neco jasnejsi typizaci. Prijde mi ze oproti knize taky ubyl cerny humor a sex, coz je skoda, ackoliv u toho druheho to v puritanske Americe docela chapu, protoze drzet se verne Dexterova stylu by znamenalo mit v serialu ne erotiku, ale primo porno. Co v serialu ovsem zustalo je drsnost Deadwoodu, kde muze umrit kazdy, vcetne ostrostreleckych legend, zen a deti - a to necekane a velmi snadno.

Film co by se svou klasickou stavbou a zpracovanim urcite dobre vyjimal v sedmdesatych, osmdesatych, nanejvys devadesatych letech. Dnes mame ovsem zacatek druheho desetileti noveho milenia, ve kterem uz toho Ghost writer bohuzel nema - namatkou treba na narozdil od filmu stejneho zanru http://www.csfd.cz/film/223275-michael-clayton/?text=131984 - formalne ani obsahove moc co noveho rict, ani cim zkusenejsiho divaka prekvapit.

Cil predstavit totalitni, agresivne militantni, antiintelektualni, sovinisticke a xenofobni spolecenstvi reckych Spartanu (kteri se prave diky vyzdvihovani techto vlastnosti podobne jako pozdeji nacisticke Nemecko sami znicili) jako docela sympaticke misto pro zivot, kde ziji spravnacti tvrdaci, se u mne coby divaka miji s ucinkem, stejne jako chaby komiksovy pribeh a zpomalovacky.