Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (55)

plakát

Kronika (2012) 

Aby bylo jasno, nemám ani trochu ráda tyhle rádoby reálné filmy. Abych hercům tu jejich chtěnou skutečnost uvěřila, museli by se snažit víc. To samé platí u "amatérské" kamery. Ta sci-fi zápletka se mi zdála od začátku pochybná - nález jakéhosi pochybného tělesa, které tiše bliká v díře pod zemským povrchem a po setkání s ním si odnesete nějaké ty nadpřirozené schopnosti opravdu není to pravé ořechové. No nevím, ani ten hlavní hrdina, který zas až tak hrdinou nebyl, to moc nezachránil. Ovšem to finále, kde bratranci poletovali po městě, bylo poměrně dobře vypadající. Supermanský snímek na jedno použití.

plakát

Jeden musí z kola ven (2011) 

Velmi důstojná špionážní lahůdka, která rozhodně nemá - NEMÁ - za úkol vyvolávat záchvaty smíchu. Nudné vám to samozřejmě připadat může, pokud vám nestačí Alfredsonovo precizní puntičkářství a dokonalé využití každého sebemenšího detailu. Gary Oldman je chvílemi ubohý, chvílemi ctihodný pašák; podle toho, co po něm scénář zrovna chce. Každá skulinka tohohle majstrštyku je vymazlená a propracovaná, abyste jenom valili bulvy nad filmařským a hereckým výkonem.

plakát

Lov lososů v Jemenu (2011) 

Přidala bych politických hrátek a dala ještě větší roli Kristin Scott Thomasové, která ve své roličce mediální konstruktérky naprosto válela. McGregor i jeho akcent byli výborní, Bluntová taková nijaká, ale dohromady tvořili kupodivu moc hezounký pár. Stoprocentně funkční romance s vedlejší zápletkou v podobě stavby lososího "třeniště" v poušti. Srdečný švejk a jeho filozofické chvilky možná nebyly dvakrát chytrý nápad, ale pro mě představovaly něco zajímavého k zamyšlení. Příběhy všech těchto lidí byly povedeně propleteny, jen bych vynechala vojáka Roberta, který tam byl jaksi navíc. Celkový dojem podle očekávání kladný, přesně tohle jsem od Hallströma chtěla.

plakát

Královna (2006) 

Kostýmově perfektně zvládnuté drama s až děsivě úchvatnou Helen Mirrenovou. Odhaluje nám politické smyčky a emoční zvraty kolem smrti princezny Diany, princezny všech. Moc pěkný komorní snímek, který se nám snaží říct, že modernizovat tak tradiční instituci jako je monarchie, je nesplnitelný úkol. Je ošemetné snažit se udělat si na královskou rodinu správný názor. Oni totiž vůbec nemají lehký život, ale stát na jejich straně také dost dobře nejde. Vcítit se do situace královny je pro nás smrtelníky nemožné a tenhle film si to uvědomuje. Působivý film a silný zážitek, možná jen přespříliš decentní...

plakát

Captain America: První Avenger (2011) 

Heil Hydra! Jakmile si komiksový biják vezme do huby téma tak ošemetné jako je druhá světová, musí z toho nutně vzejít větší či menší trapas. Hlavní hrdina je vlastně docela sympaťák a jsem si jistá, že je i ztělesněním všech možných ctností, ale není zrovna dvakrát výrazný (je to přece dobrák!) a divák jen v několika okamžicích pocítí potřebu mu vážně držet palce. Vlastně mu nejvíc fandíte na začátku, kdy je ještě mrňavým kloučkem s tenounkými pažemi a nulovým sebevědomým. Respektive dokud se nestane namachrovaným patriotem s frisbee-štítem. V případech, kdy selže klaďas, zbývá obvykle možnost obrátit pozornost k padouchovi a doufat, že bude zajímavější. Nepěkný nacista v neoprenu s chobotnicí místo obvyklého Totenkopfu ovšem také žádné terno není. A jakmile se ukáže, že Němci mají technologie ukradené odněkud z dvaadvacátého století, zrozpačitíte ještě víc. Dokud se bude Hollywood opakovat, budu se opakovat i já... A velká pravda schovaná pod vší tou omáčkou? Američani jsou definitivně ještě větší nacionalisti než Němci.

plakát

Zombieland (2009) 

Vážně to není nic, co by vás nějak doživotně poznamenalo. Je tam puberťák, kovboj, zombíci a zbraně, což už samo o sobě zaručuje lacinou zábavu pro zabití jednoho marného večera. Postrádá to pořádnou linii, ale kolik linie potřebujete k zabíjení monster, co se vás snaží sežrat? Moc ne. Jakmile se tam však rozjede romantická zápletka, už to začne být přeplácané a nepřehledné. Také žádné ultrahusté hlášky, které by člověk od takového filmu čekal, se neobjeví a vtípky vám ve většině případů jen lehce zvednou koutek. Ale Woody Harrelson se mi líbil a zombíci byli vesměs solidně odporní, takže to nemůžu zase úplně zatratit.

plakát

Karcoolka (2005) 

Nebudu tady lamentovat nad rozpačitým výkonem animátorů a radši pochválím, jak se příběhy jednotlivých postav pěkně skládají dohromady. Místo kritiky animace se spíše zaměřím na kritiku naprosto zjevného kopírování Shreka. Vážení, pokud už potřebujete objet nějakou tu předlohu pro nedostatek vlastní fantazie, vyberte si alespoň kvalitnější materiál k parazitování... Samotná Karkulka mě neskutečně štvala, zato jsem celou dobu nadšeně fandila vlkovi. Nic světoborného, ale kdo nečeká nic, může být překvapen jen kladně.

plakát

Transformers (2007) 

Přeblbý scénář s přenádherným vizuálem. Nad hereckými výkony by člověk zaplakal, ale hudba se povedla. Ale čí to byl proboha nápad?! Robotičtí mimozemšťani, kteří se maskují jako auta! Když jsem si stěžovala, že dnešní filmy nejsou originální, takovouhle megalomansky neúhlednou extravagantní příšernost jsem si nepředtavovala. Jinak postavy jsou všechny vesměs neuvěřitelně protivné, snad až na pana ministra Jona Voighta a Megan Fox může být sice kočka, ale hrát neumí. Vlastně to nemá hlavu ani patu, má to jen kostku-zážehnici, za kterou se ti z masa a kostí i ti z oceli a drátků celý film ženou. Pokud jsem s těmi stroji měla nějak cítit, když jim ubližovali, tak je něco špatně buď se mnou nebo se snímkem. Ale efekty to má parádní, to tedy ano.

plakát

Nebezpečná metoda (2011) 

A takový potenciál to mělo! Těšila jsem se na podrobně popsané zvrhlé hrátky s lidskou myslí, těšila jsem se, že se dozvím více o psychice samotných pánů psychologických magnátů. Těšila jsem se na bezvadnou, silnou hereckou sestavu, která všechny ty postavy, o kterých tolik čtu, bezchybně vystihne. Bohužel se z Nebezpečné metody vyklubal naprosto průměrný snímek, který se snaží tvářit seriózně a životopisně, a přitom nikdy nepronikne pod povrch a víc než Jungově a Freudově práci se věnuje druhotnému románku (jak je to teď přece moderní), který na mě nijak nezapůsobil. Jak říkám, potenciál to mělo velký. Z herecké trojky jediný, který mi udělal opravdovou radost, byl Mortensen a musím s nepříjemným překvapením zkonstatovat, že nejslabším článkem byl Fassbender. No, Vánoce ale nejsou každý den, že.

plakát

Hodný, zlý a ošklivý (1966) 

A hlavně nezapomeňte všichni jen tak mimochodem na konci dodat, že Tenkrát na západě je přeci jen lepší.... Tohle není nic víc, nic míň než ta nejskvostnější klasika mezi westerny. Takové napětí a takovou HUDBU totiž žádný jiný nemá. Prostě ne. Ani Tenkrát na západě, chytrolíni. Bellissima, Leone!