epoh

Po předchozích Weitzových filmech Jak na věc a V dobré společnosti jsem se na tenhle biják strašně těšil. A o to víc jsem byl zklamán. Možná kdyby se ten film natočil s loutkama ve stylu Team America, šlo by to, ale takhle dávám ty tři hvězdičky vlastně jen proto, že nechci dávat dvě tolika šikovnejm lidem pohromadě

Netradiční, ale vynikající romance. Zprvu se mi sice zdálo, že do sebe ty časové posuny příliš nezapadají, ale když jsem se na to podíval podruhé, tak jsem musel uznat, že všechno sedí. Má to atmosféru, herci jsou krásní, láska osudová - co víc si od romantického filmu přát...

Drsné, silné, vynikající.

Čekal jsem hodně. Já naiva. Ale zase tak ohromné zklamání to taky nebylo. Jenom mi vrtá hlavou, jak může tolik vynikajících talentů natočit tak průměrný film

Kdyby film nebyl tak dlouhý, kdyby Jeunet nerecykloval styl Amélie, a kdyby ta lovestory byla podána tak osudově, jak osudově zasahuje do života hlavní hrdinky, tak by to snad byl vynikající film. Takhle je to jen průměr, ze kterého vystupuje skvělá Tautou a ve vedlejší roli jedinečná a neopakovatelná Jodie Foster.

Velmi povedená komedie, která vás přesvědčí o tom, že i na ty největší životní katastrofy se dá nahlížet z té lepší stránky. A ta závěrečná čtvrthodina a tatínek sedící v plné potápěčské výbavě v akvárku a hledící si s rybami přímo do očí - to prostě nemá chybu!

Vím, že se mnou nebude většina z vás souhlasit, ale kombinace Mádl-Postránecký a Koudelka, jehož mikropříběh ze mě spolehlivě dolovat emoce, prostě nemohu jinak. Asi jsem sentimentální, no...

Tenhle film skutečně není pro každého. Ale ten, kdo má rád nenápadný humor, nelpí na velikých dramatech a ochotnické výkony amatérských herců vnímá jako snahu o větší realističnost (a to i navzdory tomu, že se tu vyskytují zjevující se duchové), tak si ten film musí užít. Jistě, působí krapet neukotveně a do jedinečné atmosféry Rozmarného léta, kterým se tak trochu snaží být, mu cosi chybí, ale i tak je to sympatický pokus o něco jiného, než jsou ty věčné průměrné české komedie s ohlazenými hranami, aby se náhodou někoho nedotkly a aby se líbily všem. Plácačka jde za diváckým smíchem jinou cestou a proto má mé sympatie.

Asi jsem nějak naměkko a mám neodbytný pocit, že to, co se v tom filmu děje, probíhá ve světě i teď, takže i když by se tu, přísným pohledem bráno, našly nějaké mušky, mě tenhle film totálně sebral...

Páááni. Hodně věcí mluvilo proti - Campbell od prvního Zorra nenatočil dobrý film, Craig se zdál být nevhodný pro nadhoz suchých bondovských hlášek. Ale světe div se, Casino Royale vnáší do bondovek nový svěží dech! Ortodoxní "bondaři" se budou muset smířit s tím, že v tomhle filmu není tolik nadsázky, že tu zcela chybí Q, že tu nejsou žádná hejblata (ačkoliv příruční resuscitátor nemá chybu), prostě že je to dost realistický film. Tedy na bondovku. Což ale neznamená, že by nebyl zábavný. Naopak. A Craig dokazuje, že vedle vypracovaného těla a drsných pohledů oplývá také smyslem pro humor. Ty nejvtipnější momenty přitom nejsou ty okaté, ale ty, ve kterých třeba jen pobaveně nadzvedne obočí. (mně dostala hláška: Ty karty, který jsem dostal, mě skoro zabily) Akční scény - lahůdka. Obzvlášť úvodní honička s výrobcem bomb, ta prostě nemá chybu a vezme vám dech. Možná by šlo filmu vyčítat až příliš romantický nádech jeho vztahu k Vesper (ale jeho konec zase opodstatňuje pozdější Bondův vztah k ženám), příliš náhlý skon hlavního zlosyna, který si moc nevychutnáte (ale on se tu tím hlavním zlosynem ukáže být někdo jiný) a trochu nadnesená délka, pročež by bylo lepší dát 4 hvězdičky, ale přesto dávám 5. Za to, že s Craigem (a rád bych, aby i s Campbellem, který už oživil bondovky ve Zlatém oku) se bondovkám blýská na dobré časy.