H34D

Zajímavá, moderní mozaika příběhů, kterou spojuje motiv sociálních sítí. S odstupem času se nabízí přímé srovnání s Men, Women & Children. Reitmanův film, jako velice těsný vítěz, má dle mě o malinko zajímavější charaktery, kdy jejich životy působící více "realističtěji", neboli více samostatným dojmem a méně tím, že slouží pro nějaký větší filmový příběh. Tím ale nemohu Disconnectu vyčítat samoúčelnost, či vyumělkovanost, právě naopak. Disconnect má v podstatě ty samé přednosti jako Men, Women & Children, což je pro režiséra-dokumentaristu jistě úspěch. Je zvláštní, jak obtížně se bojuje s něčím, čemu se člověk nemůže postavit tváří v tvář... 8/10

Formálně špičkový film, který si dává záležet na tom, aby z něj "formálnost" přímo číšela. Ona právě formální a také velmi distingovaná je hlavní postava. Vytříbené chování pana Oldmana se střetává se skutečným světem, v němž se mu dostává profesního uznání, ale žádného úspěchu v osobním životě. To se má změnit s příchodem záhadné dámy, která v panu Oldmanovi vzbudí zápal a pocity, které si myslel, že mu zůstanou navždy cizí. Film přednáší zrod romance pouze decentně a nedoslovně. K tomu pointa filmu zabrousí překvapivě někam úplně jinam, takže výsledek je dosti působivý. Nejvíc oceňuji, jak moc se dokáže vypravěč (režisér) dostat pod kůži hlavní postavě a zpřístupnit její nitro... 8/10

Je opravdu působivé, že autorce se podařilo sledovat fetující Katku po dlouhé roky. Všímáme si drastických proměn vzhledu, které navíc nejsou úměrné fyzickému věku a pozorujeme také chování, které se naopak ani po více než deseti letech nedokáže změnit. Na tomto působivém dlouhodobém zmapování života feťačky mi paradoxně vadí jen ta "působivost", přesněji to, že dokumentu se jaksi nepodařilo vysvětlit "proč". Namísto toho se oddává prostému servírování deprese. Chápu, že autorka chtěla zůstat nezaujatá a udržet si distanc, ale tak nějak cítím, že informovat publikum šlo i více. 7/10

Mike Cahill se hned už po dvou filmech zařadil mezi mnou sledované a dá se říct, že i oblíbené režiséry. Již ve svém debutu dokázal jasně vymezit svůj styl, který jej odlišuje od ostatních tvůrců - znepokojivá kamera, podivná, tíživá atmosféra, niterné pocity hlavních postav deroucí se na povrch - působí to osobitě a nefalšovaně. Líbí se mi, že sci-fi motiv, ač v sobě skrývá potenciál, hraje jen druhé housle a slouží jako psychologická metafora vybízející k zamyšlení. Brit Marling je skvělá... 7/10

Mile mě překvapilo, s jakým citem je vystavěn tento skromný, ale přitom vlastně velice chytrý film. V žádném momentu netlačí na pilu, netěží z laciných emocí, ale přitom hravě dokáže vybudovat silné scény, které nijak nesnižují inteligentní úroveň celku. Přesto také nelze film zařadit mezi "nudné" artovky, právě naopak, je přístupný všem. Líbí se mi nejednoznačnost, film přednáší dogma evoluce versus božský tvůrce bez zaujatého pohledu a dělá to nejlepší, co pro diváka udělat lze - vybídne ho k zamyšlení, aniž by mu podsunulo vlastní odpověď (i když tedy u rozumného člověka vždy zvítězí věda). Za to se mi chce dát i pátou hvězdu, ale to si ještě promyslím... 8/10

Dá se říct, že první polovina filmu, neboli vzestup "superhrdiny" není nikterak překvapivý. Přesto se Matthewu Vaughnovi daří do filmu vštípit střípky šílenosti, humoru nebo ideálně obého zároveň. Člověk má pocit, že tohle už někde viděl, ale přeci jen je v tom cosi originálního. Vaughnův rukopis představuje především hravost, nadsázku a hlavně styl hlavních hrdinů, který doplňuje jejich přirozené charisma. Gradace filmu v jeho poslední čtvrtině je opravdu to nejlepší, co lze od komiksové akce požadovat. Rychlé přestřelky, nevšední kamera, hudba, hlášky, vše do sebe krásně zapadá a výsledek se téměř vyrovná prvotřídnímu Kick-Assu... 8/10

Stylový rozjezd, akce od začátku do konce, adrenalin a charismatičtí hrdinové, Nebezpečná rychlost je zkrátka trefa do černého. Určité logické spojky mohou být malinko pochybné, ale přemýšlení zde není na místě - není na to čas! Tak nasedněte na palubu zlatých devadesátek a nechte se unášet klasikou akčního filmu. 8/10

Stallone ve skvělé formě a Snipes jednoznačně ve své nejlepší roli spolu tvoří ideální akční dvojku, jejichž střety mají perfektní náboj. Demolition Man však zdaleka není jen o těch dvou, nabízí i nečekaně zajímavě ztvárněnou budoucnost a nezanedbatelnou dávku humoru. Ingredience tohoto áčkového akčního filmu byly namíchány tak akorát, aby daly vzniknout kultu... Buď dobrý! 8/10

Ačkoli téma rozličného a deviantního vnímání sexuality bylo již propíráno jinými filmy i seriály, z nichž bych vyzvedl především Disconnect a pak také Six Feet Under a Pretty/Handsome, zdál se mi přístup Reitmana stále docela originální. Postavy nepůsobí jako z druhé ruky, každá má své unikátní prožívání, své vnitřní touhy a choutky, které jsou skrz obrazovku patrné. Ve filmu pak nemusí dojít ani k doslovné propojenosti (setkání postav), aby jednotlivé příběhy vykreslily jeden celistvý obraz o dnešní společnosti. Troufám si říct, že ač tento film není žádný zázrak, svého cíle dosáhl bez sebemenšího zakopnutí. 9/10

Rukopis sourozenců Wachowských je rozpoznatelný při nejlepším pouze v přestřelkách, v nichž dokáže kamera i navzdory rychlému pohybu a všemožnému netradičnímu kroucení zachovat jakš takš přehlednost a postarat se o příjemný pocit z pohybu a rychlé akce. Kromě toho se však jedná o ryze průměrný, tuctový film, který by pouze svým dějem neměl šanci zaujmout. Rozmáchlý příběh hovoří o různých mimozemských frakcích a zájmech převyšujících cenu lidské rasy, ovšem návaznost a souvislost mezi jednotlivými událostmi pokulhává. Na otázky "proč?" zde nikdy není uspokojivě odpovězeno - věci se dějou jen tak... To i Speed Racer za svými pestrými barvičkami skrýval i určitý přesah - minimálně po formální stránce. 6/10