charlie_ando

Navzdory všem haterum z redakce Moviezonu jsem si Rogue One opravdu užil, jsem asi totiž pevně zakotven na straně extrémistů vedených železným Saw Gerrerem (Forest Whitaker). Režisér Gareth Edwards pevně zasadil příběh do Star Wars universa. Od samého začátku je film silně provázán s Novou nadějí a je plný odkazů, které potěší každého dříve narozeného fanouška. Neměl jsem problém si najít cestu k hrdinům, ač všichni jsou notně ošlehaní pochmurnými událostmi nástupu Impéria. Zdají se uzavření a možná trochu odtažití, ale to není na škodu, protože tady se výrazně brnká na temnou strunu. Svěží vánek humoru vnáší hlavně bývalý imperiální droid K-2SO a několikrát jsem se opravdu upřímně zasmál. Úvod se může zdát lehce hektický, ale jak si důležité poslání najde svou posádku, je cítit jasný tah na branku. Nejtěžší práci měl asi skladatel Michael Giacchino, jeho hudební motivy jsou občas trochu kostrbaté a je cítit jak se zuby nehty úzkostlivě držel slavné předlohy od Johna Williamse, ale v závěrečné bitvě bylo cítit, že se trochu dokázal odpoutat a jít si svou cestou. Ano, ta závěrečná bitva, je opravdovým vyvrcholením celého filmu. Z každé záběru čiší intenzita a osudovost nelítostného souboje. Epický střet o planetu Scarif mě pohltil a vír dramatických událostí míchal zručně s mými emocemi. Chtěl jsem sedlat jeden z X-wingu modré eskadry pod vedením generála Merricka (Ben Daniels). Cítím sílu, a to je moc dobře. Řádky výše jsem napsal těsně po konci skvělé půlnoční projekce v holešovickém BioOku, kdy jsem byl doslova převálcován pozitivními dojmy. Necelých 24 hodin po zhlédnutí si dovolím díky drobnému odstupu hodnotit. Musím říct, že jsem stále ohromen a bez mučení přiznávám, že si Roguove našli pevné místo v mém filmovém srdci, které patří Star Wars a kdo mě bude přesvědčovat o opaku, tak se se silou povstalců potáže. Pro mě filmový vrchol roku.

Všecko to začalo v Čínské čtvrti v jednom zapadlém zaprášeném vetešnictví jednoho předvánočního podvečera. Neúspěšný vynálezce Randall Peltzer (Hoyt Axton) sháněl dárek pro svého syna a padl mu do oka mogvaj Gizmo. Pro chov tohoto netradičního domácího mazlíčka jsou tři přísná pravidla: nesmí být vystaven slunečnímu světlu, nesmí se namáčet a to nejdůležitější je nekrmit ho po půlnoci. Samozřejmě se to celé zvrtne, jak jinak, a rodina výstředního vynálezce žijící v kouzelném městečku Kingston Falls je vystavena útoku nebezpečných zubatých příšerek, které díky své nenasytnosti začnou ohrožovat všechny obyvatele tohoto poklidného místa. Tvrdý boj o záchranu holých životů začíná. Film režiséra Joe Danteho a scénáristy Chrise Columbuse je pro mě nostalgickou hřejivou vzpomínkou na zlatá 80. léta. Za ten dlouhý čas mého předlouhého dospívání se tento napínavý příběh transformovala z hororu do míle trochu trhlé komedie plné zelených nenažraných zrůdiček, ale neztratil nic ze svého kouzla. Jednoduchý, ale přitom vcelku svěží film se sympatickými hrdiny, kde je od začátku jasné, kdo hraje s jasnými kartami.

Na nevzhledném předměstí Bostonu se ztratila malá čtyřletá holčička a do pátrání se pouští i dvojice místních soukromých detektivů. Patrick Kenzie (Casey Affleck) je charakter, co se pevně drží svých principů, ví co se kde šustne v jeho rodné čtvrti a se svou partnerkou Angie Gennaro (Michelle Monaghan) se zaměřuje na hledání pohřešovaných osob. Ben Affleck napsal dle stejnojmenné knihy od Dennise Lehanema silný scénář, který pracuje s drogovým podsvětím a je zaplněn svéráznými figurkami. Film si drží po celou délku vysokou laťku napětí a nejde mu upřít snahu neustále diváka překvapovat. Na všech postech je film velmi slušně obsazen a herecké výkony jsou nadstandardní. Silné kriminální drama s civilním rozměrem snoubícím se s pochmurnou atmosférou a lehkou filozofickou linkou.

Filmový vrchol pro mě v roce 2015 ležel v jiné části galaxie a tak jsem neměl příliš velká očekávání a nepříliš pozitivní recenze mě ještě víc zchladili. Právě i proto jsem byl vcelku mile překvapen, dostalo se mi kvalitního filmového řemesla, odlehčeného trefným humorem, ale hlavně na plátno dorazila spousta propracované akce, samozřejmě se vrátili známí maskovaní hrdinové, bojující proti mechanickým i zmutovaným padouchům a okořenila to trocha té lásky dvou zrůdiček, prostě klasika od Marvelu. Režisér Joss Whedon nám servíruje další super hrdinskou popcornovou jízdu s až zarážející rutinou a právě ta standardizace výrobku je kámen úrazu, přišlo mi jako by se vytratila lehkost a duše vyprávění, ale rychlý spád příběhu nedává možnost se nudit ani přemýšlet, protože je tu cítit jasný tah na branku a to ohromit konzumenta za každou cenu. Cestovní agentura strýčka Myšáka nás zanesla do všech koutů světa a iluze východní Evropy v italských alpách byla opravdu dokonala. Ultron utržený ze řetězu a jeho dva pomocníci z řad východoevropské mládeže však nejsou tím hlavním protivníkem našich hrdinů - Avengerů, protože oni sami jsou si navzájem hrozbou díky své nesourodosti a umanutosti. Další kvalitně zpracovaný dílek do skládačky komiksového vesmíru chlapců z Marvelu, který připravuje půdu pro další třaskavé pokračování.

Pro mě je největším kouzlem celého filmu, že jej J. K. Rowlingová s režisérem Davidem Yatesem dokázali vůbec z útlé knížečky vykouzlit. Ale teď trochu vážně nejsem žádný Potterovec, tak věřím, že snad dokážu na nový příběh z pera laterální kouzelnice pohlédnout s nadhledem. Kouzelník a ochránce fantastických zvířat Mlok Scamander prožívá svůj magický příběh ve vydařených kulisách "moderního" New Yorku dvacátých let minulého století, který se tak výrazně vymezuje vůči "romantickým" Bradavicím o necelých sto let později. To co mě opravdu okouzlilo byl zvířecí útulek schovaný v kufru a samozřejmě sama fantastická zvířata, která podle mě mohla dostat trochu víc prostoru zvlášť kleptoman hrabák a šikovný kůrolez, ale rozumím, že tady se hlavně připravoval odrazoví můstek pro další čtyři ohlášené pokračování, kde to rozjede černokněžník Grindelwald. U Eddieho Redmayneho jsem měl stále nutkavý pocit, kdy se začne převlékat za Lili (Dánská dívka mě prostě poznamenala a jeho taky...) a Katherine Waterstonová hrající snaživou až zbrklou čarodějku Tinu mi přišla, nejistá v projevu a stále lehce naměkko. To dvojka ve vedlejších rolích je něco jiného, zjevně si dali nějaký povzbuzující magický lektvar, mudlovského pekaře Jacoba Kowalskeho hraje energií překypující Dan Fogler a přirozeně svůdná Alison Sudolová si střihla svěže flirtující Queenie Goldsteinovou, oba pro mě podali výraznější výkony. Vypravěčská forma vcelku zdařile balancuje mezi jemným humorem a temnou příběhovou linkou s kriminální zápletkou. V mini roličce se mihne Ron Perman jako Gnarlack a musím říct, že spousta zajímavých vedlejších postav nedostane prostor k rozvinutí svých charakterů, což je trochu na škodu. Milé překvapení, které jsem opravdu nečekal.

Nezvyklá sci-fi podívaná o cestování časem, podle povídky "All You Zombies" od Roberta A. Heinleina, natočila dvojice bratrů Spierigových. Tajný agent v podání Ethana Hawkea při poslední akci proti nebezpečnému "Fizzle Bomberovi" utrpěl těžká zranění a ani jeho psychika po tolika akcích už není co bývala. Prostě běhu času nikdy nikdo neunikne. Vyprávění příběhu má dvě velmi odlišné tváře. První půle je postavena na působivém vyprávění a dialozích s Jane (Sarah Snook), opravdu precizní je do posledního detailu propracovaná scéna v baru. Vlastě celá první hodina se sci-fi nemá nic moc společného a je to spíš vytříbené existenciální drama, které je postavené na hereckém umu obou herců a výtečně napsaném scénáři. Poté se v ději už ponoříme do cestování časem a do paradoxů s tím spojenými. Tvůrci vynášejí v druhé části karty na stůl a s odhalením jakoby celkové vyznění šlo trochu dolů. Tak nějak nevím, co si počít s hodnocením tohoto inteligentního počinu, prostě mám takové rozpačité dojmy.

Pan Lišák kvůli své rodině sekne se svým vzrušujícím povolání zloděje drůbeže a stane se redaktorem píšícím sloupky do místního plátku. Samozřejmě novinařina není nijak vzrušující povolání a tak se nám náš chlupatý hrdina s podmanivým hlasem George Clooneyho začne nudit. Kromě zásadní změny, která se týká jeho zaměstnání, udělá ještě jedno velké rozhodnutí, chce vyvést rodinu z nory a pořídit jí pořádné nové bydlení, no bydlení on je to vlastně strom, který překvapivě náhodou sousedí s třemi drůbežími farmami. Pan Lišák má totiž vychytralý plán, chce uskutečnit poslední velkou akci svého liščího života. Vykradačku si rozdělil chytře do tří fází a jako pomocníka si vezme svéráznou vačici. Lidští chovatelé drůbeže se však cítí hrubě poníženi a tak se rozhodnou vykopat válečnou sekeru a nemilosrdně se pomstít. Lišky a vlastně všechny zvířátka tak musí bojovat o svůj život. Režisér a scénárista Wes Anderson vdechl život postavám z pera Roalda Dahla pomocí kouzelných loutek, které prožívají svůj dobrodružný příběh v neokoukaných originálních kulisách. Naši zvířecí hrdinové mají výrazné lidské rysy, ale přitom jim zůstalo i něco z jejich zvířecí přirozenosti a díky svým složitým povahám se dostávají do komických situací, a to zvlášť, když musí řešit typické rodinné trable. Kouzelný pohádkový svět možná nejvíc odhalil lehce absurdní a přitom originální rukopis Wese Andersona. Film oplývající moudrostí a jemným humorem, který hřejivě pohladí po duši.

Bill Murray je výstřední oceánograf Steve Zissou, který se chce pomstít jaguářímu žraloku za to, že mu sežral jeho nejlepšího přítele Estebana. Jeho život místo toho, aby s připlouvajícím stářím zakotvil v klidném přístavu, se ocitá na rozbořeném moři plném životních zvratů. Zjišťuje, že má třicetiletého syna Neda Plimptona ztvárněného Owenem Wilsonem, o kterém až doposud nevěděl. V kolizním kurzu jeho životní plavby se objevuje nebezpečné krásná a zvídavá novinářka Jane Winslett-Richardson v podání Cate Blanchett, a aby toho neměl náš hrdina málo k řešení jeho dokumenty už nejsou, co bývaly. Pokladna je prázdná a tak vsází vše do natáčení posledního podmořského dokumentu, aby znásobil své šance na úspěch tak ukradne vybavení svému úhlavnímu rivalovi Alistairu Hennesseyovi (Jeff Goldblum). Wes Anderson vsadil své magické vyprávění do kouzelných kulis výzkumné lodi Belafonte, které se může pochlubit skvěle obsazenou a všeho schopnou posádkou. Celé to originální podvodní divoké víření doplňuje povedený soundtrack od Marka Mothersbaugha a trefný výběr písní včetně pecek od Davida Bowieho. Život pod vodou je velkou a podařenou poctou Jacques-Yves Cousteauovi a nezbývá tedy než smeknu červenou vlněnou čepičku.

Přiznám se, že moje očekávání od filmu Jamese Marshe o jednom z největších lidí dnešní doby Stephenu Hawkingovi a jeho urputném boji se zákeřnou nemoci, byla asi příliš velká. Prostě jsem od filmu očekával hlubší podívanou plnou velkých emocí. Úvod byl zdařilí, kradmí atak zákeřné nemoci na fyzickou schránku mladého vědce byl působivý dalo by se říct až mraziví, ale asi vědomí jak vyprávění bude dál směřovat mi sebralo z dalšího vyprávění všechno kouzlo. S přibývajícími minutami příběh začíná ztrácet svoje tempo a zabředá do šablony okoukaného rodinného dramatu, prostě se najednou ze scénáře Anthony McCartena vytratili všechny hřejivé emoce hvězd a na diváka dýchla mrazivá vesmírná prázdnota. Ambiciózní film, který zamrzl někde na pomezí televizní inscenace a plnohodnotného filmového dramatu (to si Stephen opravdu nezasloužil, na druhou stranu se musí film brát jako velká pocta).

Quoyle (Kevin Spacey) je naivní chlápek, co v životě nemá štěstí a připadá si, že se v tom zmaru každou chvilku utopí. Jeho hlubokou mizérii soustavně úspěšně prohlubuje jeho prima družka manipulující mrcha Petal (Cate Blanchett), s kterou má naštěstí dcerku. Několik úmrtí bude znamenat velkou změnu v jeho šedém životě. Společně s dcerou a se svou tetou Agnis (Judi Dench) zamíří na místo odkud pochází jeho rodina, ke svým kořenům. Návrat do domu předků, znamená, že z pod nánosu silné vrstvy prachu vyplují zapomenutá temná tajemství. Nové místo k životu znamená novou šanci na změnu a ze sazeče se stane novinář místního plátku. Pomalé tempo vyprávění režiséra Lasse Hallströma dramatu s mysteriózní linkou sluší.