Kragujevac

Silný protiválečný snímek sice o třídu horší než jeho první verze z roku 1919, ale s jiným příběhem aktuálnějším pro svou dobu. Je zvláštní, že film režíroval stejný člověk, Abel Gance. Opět sledujeme vojína Jeana zničeného válkou a napůl zblázněného, ale tentokrát se příběh neodehrává krátce po konci 1. světové války, ale mnohem déle, reaguje totiž na další rýsující se konflikt. Zatímco v první předloze přežije a v epickeém závěru žaluje slunce, zde je upálen davem lidí, kteří si nepřejí nic jiného než další konflikt v Evropě. Nejsilnější je opět scéna, kdy Jean povolává k sobě své padlé druhy ve zbrani, ale i italské, německé, ruské, zkrátka všechny vojáky, kteří padli ve Velké válce a v bitvě u Verdunu. I přes naléhavost tohoto snímku se noční můra za rok opakovala útokem na Polsko a později okupací poloviny Evropy a přinesla ještě více zničující konflikt.

Povedený dokument, jenž si vzal za cíl informovat občany Spojených států o situaci a poměrech v Československu, které panovaly před okupací a během okupace. Dokument poměrně nic nezkrášluje, je sice zaujatý proti nacismu a není nestranný. Celkem se mi líbilo, že pár informací z dokumentu jsem nikdy předtím neslyšel a to mi pomohlo si zkompletovat jedno z nejtemnějších období československých dějin. Tenkráte tvůrci dokumentu neměli ani tušení ,že válečné šílenství se dotkne i jejich země.

Dobrodružný snímek, který realitu Francouzské cizinecké legie rozhodně nezobrazuje. Film vypráví příběh o třech bratrech a jakémsi diamantu – takováhle zápletka nebyla vůbec potřeba a spíš se mi zdá, že to byla zbytečná výplň času. Film hrozně připomíná atmosféru snímku The Four Feathers , která ale vypráví o Britech, bojujících proti Afričanům, čili se jedná o úplně odlišný příběh. Nebylo to až zas tak nic moc vyjimečného, spíše bych bral kratší stopáž a to si myslím, že by mě bavilo více než sledovat malé děti hrající si na krále Artuše a jeho poddané. Ale celkem je to pěkný film.

Vynikající příběh o amerických letcích za 1. světové války. Hereckých úloh se ujali dva důležití herci pro americkou válečnou kinematografii, Errol Flynn, (They Died with Their Boots On, Objective, Burma!, Dive Bomber…. ) a růžový panter David Niven (The Sea Wolves, 55 Days at Peking, The Guns of Navarone…..) Z nichž mi byl sympatičtější samozřejmě Niven, v nezapomenutelné roli opilce a šťastlivce Scotta. Film působí reálným dojmem, není zde zastoupen patriotismus, kde by byli jedni hodni a zlí, viz scéna se zajatým Němcem. Neexistuje zde jakákoliv hrdinská póza, neboť každá mise je smrtelná a na každé misi umírají lidé, převážně nováčci ve věku od 16-18 let a jen málokdo z nich přežije. Musím se přiznat, že od filmu, od kterého jsem nic moc nečekal, tak mě mile překvapil a přidám ho mezi svou sbírku válečných filmů o 1.světové válce, mezi takové klenoty, které Vám rovněž mohu doporučit, jako jsou Wings a Hells Angels.

Celkem průměrný film. Sledujeme nemocnici pro vojenské zajatce do které je přivezen i ruský voják Alexander Rjepkin. Dostává se do područí německé sestry, která i přesto, že Rusy nenávidí, se rozhodne zachránit mu život darováním své krve. V průběhu filmu si k němu najde cestu. Mezitím se Rjepkinův stav, kdy na začátku málem zemře, zlepšuje a spřátelí se s primářem, tomu prozradí že je československý legionář, bojující na ruské straně. Primář ho nezradí, ale naopak mu i přes svou nevoli zprostředkuje setkáni s jeho ženou. Když se Rjepkin se svou ženou shléda, tak si povídají za zavřenými dveřmi česky, ale německá sestra je uslyší a vyzradí, že Rjepkin si na Rusa jen hrál. Rjepkin má být zastřelen, ale bolest na srdci se mu vrátí a musí být neprodleně operován. Primář se rozhodne, že ho v narkoze usmrtí, aby Rjepkin předešel potupné popravě. Primář však dostane za tento čin trest, je povolán do armády na východní frontu. Když se vrací, tak navštíví Rjepkinovu ženu a žádá ji o odpuštění. Ta mu nakonec odpustí neboť primář přišel o svého syna na frontě.

Výborné protiválečné dílo. Velmi emotivní zážitek. Je to jediný válečný film spolu s J'accuse! od začátku kinematografie až do roku 1937, který si zaslouží ve francouzské válečné kinematografii pozornost. Ve filmu sledujeme francouzské válečné zajatce, kteří nemyslí na nic jiného než na útěk. Ten by se jim málem vydařil, avšak den před útěkem je vydán rozkaz k odsunu do jiného vězení. Teď už to není tábor, ale pevnost, ze které se zatím nepodařilo nikomu utéct. Hrdinům tohoto sníku se to povede. Nakonec před švýcarskou hranicí se schovají u německé hospodářky, která žije sama jen se svou dcerou a je velmi ráda, že se jich může ujmout. Když skončí zima, tak zajatci chtějí odejít do neutrálního Švýcarska a podaří se jim to. Příběh skončí šťastně. Ve filmu nejsou žádné negativní postavy a všechny charaktery se chovají tak, jak by ve svém postavení měli.

Poněkud nezáživné studentské drama o národním obrození. Jeden z prních filmů Otakara Vávry. Film vznikl v době, kdy se takové snímky hodily, tedy v roce 1937. Rád bych zdůraznil krásnou architekturu města Litomyšl, ve kterém se příběh odehrává. Herecké výkony průměrně. S Bílou nemocí, která vznikla ve stejném roce, nesnese porovnání a pokulhává ve všech směrech. Film je jedním z takových, které je vhodné si pustit při nedělním obědě. Raději se podívejte na film Ztracenci, jenž je rovněž Jiráskovou adaptací.

Vynikající protiválečná záležitost z pera jednoho z nejdůležitějších českých spisovatelů Karla Čapka. Film se mi hodně líbil a to asi především díky příběhu a výbornému výkonu herce Hugo Haase. Film musel být ve své době velmi důležitý, to dokazuje také to, že byl natočen ve stejný rok jako byla vydána kniha. Filmu snad není moc co vytknout. Je to zkrátka vynikající filmová adaptace knižní předlohy.

Vynikající válečný film o hrdinských činech Československých legionářů, kteří se chtějí jen vrátit domů. První čtvrthodina byla poměrně nezáživná, chvíli trvalo než jsem se orientoval v prostoru a postavách. Ale poté co byli hrdinové tohoto snímku donuceni díky zmrzačeným koňům, které později v emotivní scéně musí utratit a díky tomu počkat na své posily, se mi film začal konečně líbit. Vojáci se opevní v dřevěné boudě a statečně bojují proti komunistům. Ti zde nejsou zobrazeni jako zloduši, ale jako normální vojáci, kteří bojují za věc, které věří. Ve filmu neexistuje pravidlo, že jedni jsou zlí a druzí dobří, ale má normální pohled na věc. Bohužel legionáři nejsou nesmrtelní a do konce filmu zahynou všichni až na jednoho. Celkem je mi tedy záhadou proč, když Československá kinematografie byla tou dobou schopná točit tak pěkné filmy, tak proč dnes chrlí jednu sr*č*u za druhou.

Celkem obyčejné půlhodinové video ,,přidejte se k nám do armády,,. Život v armádě se tento dokument snaží zachytit, jako takové veselé skautské táboření. Pravda byla samozřejmě jiná. Film je zakončen vojenským cvičením kde lze vidět všechny ozbrojené složky jako jsou tanky, děla, pěchota, letadla …… A je vidět, že Německo se na další válku těší.Film lze shlédnout na youtube, ale nestojí to za to.