Jeer

Tenhle film mě ničím neoslovil a místy mě dost nudil. Zaplaťpánbůh, že trval jen 85 minut. Dohromady se tam nic nedělo, pouze se tam zpívalo. Věřím, že fanouškům dua Irglová + Hansard se to musí líbit, mě jejich hudba nebere.

Dvě hvězdičky dávám pouze za pěkné vizuální zpracování. I když mám ráda Jeuneta i temné pohádkové příběhy, Město ztracených dětí jsem stěží dokoukala. Většina postav byla tak bizarní, až to lezlo na nervy a navíc měl tento film dost přihlouplý děj. Pár scének se mi tam ale líbilo - např. úvodní scéna se Santa Clausema nebo postupné stárnutí Drobka a mládnutí Kranka.

Na to, jakou jsem na Fontánu slyšela chválu, mě dost zklamala. Vizuální stránka se mi někdy líbila, někdy ne (kýčovou počítačovou animaci á la vesmírní lidé moc nemusím), filosofické poselství v duchu náboženského eklekticismu mi přišlo dosti banální a příliš mnoho emocí ve mě nezanechal ani smutný příběh lékaře a jeho nemocné ženy. Film je to sice líbivý, ale povrchní.

Příběh o holčičce, která propadne jámou do podivného světa plného bláznivých postaviček, světa, kde neplatí žádná pravidla a žádná logika. Chápu, že se někomu nemusí líbit, občas je až nervydrásající :-) Jinak se jedná o celkem pěkné a věrné zpracování Alenky v říši divů. Takhle nějak jsem si ten příběh představovala, když jsem čítávala knížku.

Čerstvá vdova se vyrovnává se smrtí svého manžela a protože je stále mladá a krásná (?), jde si užívat s kamarádkami a ačkoliv nebožtík v hrobě ani nestačil vychladnout, leze do postele s jeho nejlepším kamarádem. Děj tohoto filmu mi připadal absolutně nereálný a divný a hrdinové ne moc sympatičtí. Celkově byl film nudný a utahaný a na romantickou komedii poněkud depresivní.

Tento rádoby feministicky laděný film je velmi povrchní a hloupý. Hrdinka Karolína je pipka, která nemá kouska hrdosti nebo studu v těle a dolejzá za jedním nesympatickým snobem. Ten s ní jedná jako s kusem hadru. Trvá to hodně dlouho, než to Karolíně docvakne. Aby se milenci pomstila, rozhodne se, že bude nezávislá (tj. bude se chovat stejně jako ti hajzlíci a kurevníci, kteří se na ni v životě díky její hlouposti lepili a leze do postele s každým, koho potká. Nevím, kde bere čas na chození do práce nebo na psaní diplomky...). Je zde spousta hloupých stereotypů, na můj vkus až příliš sexuálních scén a některé postavy a scénky mi přišly skoro neuvěřitelné... Film mi silně připomínal Román pro ženy.

Syrový, krutý, ale působivý film (podobně jako Trainspotting) o lidech, kteří by si mohli celkem spokojeně žít, kdyby se jich a jejich blízkých nezmocnily drogy. Líbí se mi, že film nezobrazuje feťáky pouze jako individua na okraji společnosti - špinavé a páchnoucí bezdomovce a kriminálníky, ale jako úplně běžné lidi, např. jako matku hlavního hrdiny, kterou její syn zanedbává, a tak sedí celé dny u televize, dívá se na hloupé televizní pořady a sní o tom, že se jednoho z nich sama zúčastní. K tomu však potřebuje dostat se do svých starých šatů... Začne úžívat prášky. Sice hubne, ale má to vliv na její psychiku... Scény, které zobrazují Sářino vnímání a halucinace pod vlivem drogy byly opravdu povedené, dělalo se mi z nich špatně, stejně jako ze závěrečného sestřihu opravdu nechutných a smutných scén.

Když jsem byla malá, knihy o mumíncích patřily k mým nejoblíbenějším a ráda si je přečtu i v dospělosti. Seriál Mumínci není špatný, ale bohužel, postrádá poetičnost literární předlohy.

Sirotčinci se nedá téměř nic vytknout - je zde správně strašidelná atmosféra, nečekané lekačky, zajímavá pointa. Snad jen to, že je zde poměrně dost klišé - strašidelný dům, dítě, které narozdíl od dospělých vidí duchy, kluk se znetvořeným obličejem atd. Je to prostě jeden z mnoha duchařských hororů, hodně mi připomínal film "Ti druzí", "Kruh" nebo "Šestý smysl".

Tenhle film jsem nikdy moc ráda neměla. Připadal mi trapný, podobně jako další komedie o podnikání z počátku devadesátých let. Po čase jsem mu ale přišla na chuť. Jeho kouzlo spočívá v tom, jak dokonale vykresluje prostředí tehdejších zbohatlíků i vesnických buranů. Bohuš je povaleč a ožrala, na kterého se jednoho dne usměje štěstí a spadne mu do klína hromada peněz, resp. firma na výrobu cihel. Bohuš ale s penězmi neumí nakládat. Začne bezmyšlenkovitě a hloupě utrácet - koupí si bazén, koně, pštrosa, kolotoč, děvky... Začnou se na něj jako pijavice lepit různí prospěcháři a poté, kdy zase o všechno přijde si ho už nikdo ani nevšimne. Kromě několika povedených scének mě přijde směšné i to, jak jsou tu zpodobnění tehdejší snobi a jejich atributy (všechny ty drahé podniky, bazény, satelity, vodní postele, volná barevná saka...).