Eleanor05

:D V podstatě nízkorozpočtová blbina, ale místy dost vtipná a s vesměs kvalitním, neokoukaným obsazením...

Slováci ukázali Čechům, jak natočit pohádku. Ne hloupou slátaninu natočenou ve studiu za tři koruny s rádoby humorem. Ne Troškovskou taškařici s přehnanými nehistorickými kostýmy a nechutně se pitvořícími postavami. Ne přihlouplý muzikál s neskutečně nesouvislým dějem (zdravím Tři bratry!). Ale pohádku v tradičním duchu. Pěknou, romantickou, ačkoli v závěru narativně trochu odbytou a místy zdlouhavou. /// Zdejší nízké hodnocení si vykládám jako logickou odezvu většinového diváka v národě, kde jsou nejnavštěvovanějšími tuzemskými snímky Babovřesky a Kameňáky. Je jasné, že takový divák pak nedokáže docenit vkus, pěknou kameru, vesměs neokoukané herce a absenci každoročně nesnesitelné Bohdalové s Mádlem, které nabízí tato pohádka. Pro ty ostatní (minoritu), je Láska na vlásku neočekávaným vítězem letošních Vánoc (samozřejmě v rámci nových pohádek). Objektivně je to na 2* a půl, ale kvůli zdejšímu ignorantsky nízkému ratingu zdvihám na 3*. ;-)

S Temným případem bych vůbec neměla odvahu Fargo srovnávat. Je to nudnější, civilnější a ani jednou jsem se nezasmála (když už to má být částečně černá komedie). A žádná z postav nedosahuje ani třetiny podmanivosti detektivů Cohlea a Harta. Jenomže kolem pátého dílu tak jako tak zjistíte, že to prostě nějak nemůžete přestat sledovat a proto zdvihám rating. Díky Fargu jsem konečně pochopila, co lidi vidí na Billym Bobu Thorntonovi, ale Martin Freeman se svým citlivým hereckým projevem tu beztak vládne...

Fincher si na neúměrně dlouhé ploše dvou hodin a půl hraje s nespolehlivými vypravěči, toť vše. Představitelé hlavních rolí nejsou ani trochu charismatičtí, takže vás po čase víceméně otravuje se na ně dívat a děj je v závěru dost překombinovaný. Zmizelá je nejslabší Fincherův film hned po Podivuhodném případu Benjamina Buttona a není ani dost zábavný na to, abych se na něj kdy chtěla podívat znovu... David se měl radši pustit do pokračování Millénia.

Hodně nepovedený pohádkový muzikál, kde drtivou část dialogů zaujímají písničky. Nečekejte ovšem hezké písničky s dobrými texty a milými, chytlavými melodiemi ve stylu Lotranda a Zubejdy, ale slátaniny, jaké by z fleku složil kterýkoli člen improvizační show Partička (jenomže by je udělal kvalitněji). K tomu přidejte tři důvěrně známé pohádky, ve třech zaručeně nejhorších zpracováních, jaké jste kdy viděli a pár "WTF?" momentů (jako např. to, že Karkulka, do níž se nejmladší z bratrů zamiluje, má pod 10 let; vlk nepřipomíná žádné existující zvíře na planetě Zemi a ježibaba je chlap) a máte Tři bratry. Hloupý, místy hodně nevkusný a zcela zbytečný filmový pokus, u něhož ztratíte veškerou zbývající víru, že by dvojice Svěrák a Svěrák natočila ještě někdy v budoucnu něco obstojného... Celkově je tento muzikál spíš na odpad, ale 1* dám za Tomáše Kluse, na kterého se dobře dívá a hezky se poslouchá. ;-)

Ústřední trojice výborná. Trošku mě štvala Charlotte Riley, ale asi to bude spíš její postavou, protože z jiných filmů vím, že je to výborná herečka. A všem samozřejmě kraluje Tom Hardy jako Heathcliff...

Mělo to dobré herce, originální (i když ne příliš pravděpodobný) příběh a celkem dobrý scénář, ale bohužel to nenaplnilo potenciál, který by tu býval byl. Každopádně si však pan Strach oproti svým hrozným posledním filmům polepšil. Ono obsadit do hlavní role vždy výborného Ivana Trojana je polovina úspěchu sama o sobě. Škoda, že Osmy nebyly snímkem delším, hlubším a vtipnějším...

Neobyčejně střelená záležitost s výborným hereckým obsazením, v čele s jako vždy vynikajícím Ralphem Fiennesem, která vás od začátku do konce nenudí, ačkoli byste její příběh splácali sami tak za pět minut. :) Celé kouzlo Grandhotelu Budapešť spočívá totiž v jeho provedení! V přepečlivém hraní si s detaily, v roztomile pitoreskních postavách a v přehnaně stylizovaných absurdních situacích. Nutnost pro každého zkušenějšího filmového fanouška!

Němci nenatočili skoro žádný dobrý film a Ranhojič samozřejmě není výjimkou. Pokud by tento snímek byl myšlen jako pohádka, mohla bych snad být ve svém hodnocení shovívavější, ovšem za daných okolností se rozmýšlím mezi 1* a odpadem. Nechápu, jak si zde takové neskutečně předvídatelné, jednoduché a naivní dílo mohlo vysloužit tak vysoká hodnocení. Tento film můžete ocenit víc, jak dvěma hvězdičkami v případě, že: a) je vám jedno, kde přesně a kdy přesně se příběh odehrává, b) naprosto ignorujete, jak v jedenáctém století lidé vypadali a jak se chovali, c) milujete, když se v medicíně orientujete daleko lépe, než scénáristé (ačkoli jste laik), d) nevadí vám, když se film tváří, jako že je o medicíně, ale nakonec je to jenom tuctová trapná červená knihovna...

Nejzářnější příklad toho, jak dokáže úžasně napsaný scénář udělat z v podstatě nijak strhující zápletky vpravdě famózní film, od kterého se ještě 20 let po jeho natočení nemůžete odtrhnout. Ačkoli jsem nečetla knižní předlohu od Stephena Kinga, tak znaje styl, jakým píše, mohu prohlásit, že právě tento snímek je Kingovu stylu vyprávění ze všech filmových adaptací nejvěrnější. Přesto, že je totiž Stephen King nazýván "králem hororů" jeho sloh překvapivě není nikterak depresivní a povětšinu času by se dokonce dal označit za téměř až optimistický. A tohle všechno se zrcadlí právě ve Vykoupení z věznice Shawshank. Krása života v jeho maličkostech a každodennosti, síla lidskosti a nikdy neumírající naděje i v tak nehostinném prostředí, jako je věznice. Nádhera vyprávění příběhu v celé své hloubce bez přehnaného tlačení na city a herecký koncert Tima Robbinse s Morganem Freemanem (v nadmíru vydařeném českém dabingu pak úžasné výkony pánů Vladimíra Dlouhého a Antonína Molčíka) dělají z tohoto snímku jeden z nejvýznamnějších a nejzdařilejších filmů světové kinematografie.