Driscoll

Přes astronomický rozpočet to pořád vypadá dost "lacině". S kánonem by se i přes absenci licence na Silmarillion mohlo pracovat citlivěji. Ale především je to ubíjející nuda.

Na kontinuitu se v této sérii už dávno nehraje; a to ani v té části, kterou odstartovala První třída, protože konec Budoucí minulosti vlastně nedává po Dark Phoenix žádný smysl. Absentující kontinuitu stranou; Dark Phoenix je tak jako tak naprosto mdlý film. Sophie Turner neumí hrát, nemá žádné charisma, a když se právě snaží působit děsivě, tak je jen směšná. Emoce nefungují (zásadní smrt prostě "proběhne"), a jediná emočně fungující scéna je ta, když se Xavier a Lehnsherr sejdou u partie šachu (jo, a Fassbender je vlastně pořád super). Finále ve vlaku je fajn, ale to prostě na dobrý film nestačí. Tahle série měla skončit Budoucí minulostí a Loganem (ano, jsem si vědom, že z hlediska legitimní snahy vydělávat peníze na fungující franšíze to tak nemohlo dopadnout), protože od té doby už nemá co nabídnout. Uvidíme, jak se bude X-Menům dařit v MCU.

Takhle to dopadá, když se po expozici (epizoda VII) někdo rozhodne všechny otevřené linie utnout, a neotevřít žádné jiné (epizoda VIII) . Nikdo mi nevymluví, že zabít arcipadoucha (bez náhrady) v půlce trilogie je debil*ta (asi takového formátu, jako kdyby Tolkien nechal zničit Saurona v půlce Dvou věží). J.J. se zas snaží vrátit vlak do původních kolejí, ale... Jednak nemá na čem stavět, a expozice se tak snaží de facto nahradit předcházející dva díly (zejména osmičku), ovšem z rychlíku. Damage control je zas tak okaté, až to bolí, a naklíčovaná Leia působí jak parodie. Nemyslím si, že šel závěr trilogie s ohledem na osmičku zvládnout výrazně lépe (protože podvratnost a nedostatek atmosféry není největší problém The Last Jedi; tím je vedle přetnutí všech linií také tragická práce s postavami), ale to nic nemění na tom, že ve výsledku je celá trilogie naprosto zbytečná a v "předaleké galaxii" po sobě zanechává jen nepříjemnou pachuť.

Update z 22. 6. 2019: Nemůžu se zbavit pocitu, že je Trója strašně nedoceněná. Herecky je to opravdu našlápnuté. Ani jedna strana "sporu" není černá nebo bílá. A už jen za tu odvahu zobrazit trojskou válku v "neklasických" nebo "nehelénských" kulisách (ano, vím, že na "realističnost" si tu nikdo nehraje) si Trója zaslouží uznání (ukažte mi film z mýtického období, který není postaven na architektuře a kultuře z období po velké krizi doby bronzové). Ano, oproti předloze je příběh hodně pozměněný, ale i ten Homér žil sakra možná až dobrých 400 - 500 let po zániku mykénské kultury, a tu uměleckou licenci mu nikdo nevyčítá. Tenhle film za posledních patnáct let zraje jako víno, a i kvůli relativně nízkému hodnocení přehodnocuji na plnou palbu. Původní komentář z 18.6.2007: 85 % --- [KINO], [DVD] --- Realističtější pojetí (rozuměj bez bohů atd.) Homérovy Iliady mně docela sedlo. Jen škoda, že si tvůrci nestanovili přeci jen trošku vyšší mety. Takhle je Troja dobrý film, který ovšem sráží místy nedotažený scénář (Topornost Ornaldova Parida je podle mě dána spíš scénářem, než jeho neschopností. Ale nerad bych jej přeceňoval). Také postava Odyssea mohla dostat více prostoru. Na druhou stranu sem tam probleskne na povrch nějaký ten dobrý nápad (začátek souboje Parida a Meneláa, jenž je snímán zpod Paridovy přilby), některé dobré scény (především Hektor vs. Achilles, kdy Pitt při boji přímo tančí, zatímco Bana je "jen" výborný bojovník). Potěší i Achillova pata nebo trojský meč (a následný odkaz na Římský epos Aeneis), naopak zamrzí, [spoiler] že hlavní záporák musí za každou cenu zemřít (čímž je naopak popřen Řecký epos Oresteia atd.) [/spoiler]. Celkově mě však Troja překvapila. Proto ****

Dokonalá pocta originálu. Jenže... Už jen díky dokonalé titulkové scéně je H20 prostě lepší.

Céčko barbara Conana, které má to štěstí, že má k dispozici.. ehm.. "Conana". Ačkoliv budu (soudě podle hodnocení) "čůrat proti větru" (ano, vím, že význam tohoto rčení je o krok vedle), je to lepší, než Conan Ničitel. I když ta druhá hvězda je hlavně za Morriconeho.

Klenot žánru s bezchybným hereckým obsazením. A samozřejmě anti-Bond.

Zprvu mně relativizace dosavadních hodnot Star Wars univerza přišla sympatická. Tedy až do okamžiku, než jsem si uvědomil, že Johnson nerelativizuje. On se rozhodl pro kompletní dekonstrukci. Je to v podstatě fajn blockbuster se spoustou skvělých scén a s několika dobrými myšlenkami. Luke je zajímavější než kdy dřív. Jenže celé to nové směřování hází do jisté míry za hlavu vše, co epizodě VIII přecházelo (včetně Force Awakens), a to způsobem, který je k fanouškům Star Wars vysloveně nefér. Zároveň se Johnson neobtěžuje s odpovídáním již položených otázek (a případně poskytnuté odpovědi jsou stejně podvratné, jako zbytek filmu), a nedodává ani informace nutné k tomu, aby celý konflikt nepůsobil jako nepodstatná šarvátka dvou nezajímavých frakcí někde na okraji galaxie. Nepopírám, že jsem se v kině bavil. Zároveň se zdráhám tvrdit, že jsem zklamán. Ale s odstupem (jednoho dne) jsem spíš rozčarován. The Force Awakens pohříchu kopírovalo epizodu IV, ale tohle je "odezdikezdismus". Navíc ve skutečnosti The Last Jedi stejně jako epizoda VII dějově kopíruje jinou část původní trilogie (Impérium), ale od původních Star Wars se zcela odklání atmosférou... Myslím si, že volání po jinakosti bylo spíš voláním po originálním příběhu při zachování původní atmosféry; a to se nestalo. Takové směřování v dalších epizodách bych si skutečně nepřál, a místo toho, abych se těšil na epizodu IX spíš jen doufám, že ten vlak nějak vrátí zpět do starých kolejí. P.S.: (Mírný SPOILER!) Scéna s "létáním ve vesmíru pomocí síly" je nejzbytečnější a největší "over the top" univerza od doby, kdy "desetiletý harant" sestřelil bitevní stanici.

Triangle není špatný film. Motivace hlavní hrdinky jsou však příliš neuchopitelné, a chování naprosto nevyzpytatelné. Celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, že se chová neskutečně hloupě, a postrádal jsem jakoukoliv snahu něco skutečně změnit; přesně ty momenty, kdy Jess může udělat "něco" (co neudělá) snižují jinak hmatatelnou atmosféru bezvýchodnosti. V tomto ohledu (výslovný) odkaz na Sisyfa, jehož proslulá chytrost je příliš krátká na svěřený úkol, selhává. Hromadící se logické lapsy (zejména mrtví racci na pláži na konci filmu staví celou myšlenku smyčky na hlavu) a hlavní hrdinka (tj. scénář) sráží v mých očích hodnocení na dvě hvězdy. Podobně laděný Los Cronocrímenes je ve výsledku mnohem lepší.

7 přešlapů, které zabíjí silné téma a slibný námět... (1) Nejzásadnější problém „13 důvodů“ vyvstane už po několika prvních dílech. Hannah není obětí systémové šikany, která ji dožene až k sebevraždě. Na páskách líčí „pouze“ 13 více či méně nepříjemných zážitků (včetně jednoho skutečně odporného). Hannu se v zásadě nikdo nesnaží cíleně ponížit, každý se s ní baví, je vítaná na každém večírku… (2) Seriál to neobratně (a explicitně) maskuje efektem motýlích křídel; na první pásce by však mohlo být cokoliv (doslova; od Hannina narození, po přestup na novou školu). K některým událostem by sice nedošlo (byť by pravděpodobně došlo k jiným nepříjemným zkušenostem), některé by však nastaly tak jako tak. Možná to na první pohled není zřejmé, ale příslib 13 důvodů, které se vrší jeden za druhým, tak zůstává nenaplněn. (3) Hannah je navíc ve všech situacích až nepříjemně pasivní; minimálně dvakrát výslovně čeká, že postava bude jednat tak, jak Hannah doufá. Zatímco ostatní postavy se „berou o své štěstí“, Hannah se nechá unášet k neodvratnému konci, a až na výjimky nevezme otěže vývoje situace do svých rukou. (4) Tvůrci přitom zjevně hřeší zejména na fakt, že divák zná tragické vyústění dopředu, a je proto snadné soudit jednání třinácti zúčastněných. Roli diváka zároveň přisuzují Clayovi, který zná Hannin osud, a s postupujícími díly i stále větší část mozaiky celého příběhu. Po bitvě je každý generál, a je těžké nevypěstovat si vůči Clayovi pro jeho silné morální odsudky silnou averzi již v první třetině seriálu. (5) Zvlášť, když sám Clay popře hlavní myšlenku (i své závěrečné poznání), a jedinou postavu, která je bez jakýchkoliv pochyb systematicky vyčleňována z kolektivu, vystaví úmyslně kyberšikaně. (6) Bohužel ani samotnou formu vyprávění skrze 13 nahrávek nevyužili tvůrci naplno. Právě Hannina poslední zpověď mohla poodhalit její vnímání a depresi, a vysvětlit, co jinak pohodovou holku dohnalo až k cestě, z níž není návratu. Nicméně celý příběh sleduje divák výhradně formou flashbacků, a z nahrávek má možnost slyšet jen vatu a pseudofilozofická moudra „cynické holky nad věcí“. (7) Nakonec seriál odvypráví celý příběh Hanny Baker, ale závěr je nepříjemně otevřený. Chápu, že vytváří prostor pro další sezónu, ale… Dobře, trochu jsem se rozepsal. Ale je opravdu škoda, že „13 Reasons Why“ zbytečně zahazuje výborný potenciál. Šikana na střední škole je silné téma, a tvůrci jako by se báli, že by skutečná oběť šikany (nehezká, nemluvná, divná, často i pochopitelně zahořklá) ani u diváka nevzbudila soucit. Proto sází na příběh sympatické dívky, která to „neměla lehké“; ty divné přitom cíleně marginalizují (Tyler Down), ba co víc, jejich šikanu ospravedlňují. Přesto jde o seriál, který stojí za to vidět. Postavy jsou veskrze zajímavé, příběh je dávkován inteligentně, a vyprávění (i jeho forma) je plné příjemných a lehko přehlédnutelných detailů. Jen je třeba nevypěstovat si averzi vůči Clayovi, a příběh chápat „pouze“ jako výpověď o nesnadném dospívání.