Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (133)

plakát

Pěkně blbě (2017) 

Za mimořádně stupidním názvem se skrývá obstojný film. Dokonce velmi obstojný, kdyby konec nebyl nastavovaná kaše s hodně přeslazenou tečkou. Jo, asi k nudě přispělo, že v kině jsme byli v nejvíc horkej den letošního roku a bylo tam vážně dusno (kamenné kino opravdu není synonymem pro klimatizované kino), na druhou stranu jsem to viděl na velkým plátně, že, a to vždycky nějaký body přidá. Ale jinak mě to příjemné překvapilo, svižnej začátek mě vtáhl, bavila mě i sebeironie hlavních postav a vlastně i celého filmu. V kterémsi commentu jsem na Big sick celkem naplil s tím, jaká to bude sluníčkářská blbost, ale to se nakonec úplně nepotvrdilo. Jestli loni na Sundance nejvíc nadchl Tohle je náš svět (třikrát bych si uplivl, jen co slyším o tomto filmu), tak tohle se povedlo stokrát líp. 70 %

plakát

Volver (2006) 

Nikdy bych neřekl, že možná začnu přicházet na chuť filmům toho starýho buzíka, ale asi to tak bude – a nejen proto, že Volver se odehrává v části Madridu, kde jsem onehdy žil. Almodóvar má navíc svůj vlastní, dobře rozpoznatelnej styl. Do určitý míry ho přitom sdílí s jinými španělskými filmaři (Medem..), kteří taky sází na mystično, zdání nadpřirozených sil, jejich filmu jsou „trochu mimo“ a zároveň zakořeněný v současnosti. Tak jasně, že je to o ženských až moc, chlapi jsou pro režiséra slaboši, slizouni a podrazáci, ale v tom, o čem film je, je dost dobrej. Shodou okolností jsem film típl 20 minut před koncem (a odešel do města na rande), a tak na mě ráno zbylo přesně těch posledních x minut, kde se všechno rychle a jasně rozmotá a vysvětlí. Tady bych ještě podtrhl to slovo jasně, což se třeba ve Špatný výchově určitě nepovedlo. Jinak mě docela pobavilo, jak se tu někteří rozplývají nad tím, „jak Penelope krásně a dojemně zpívá“, přitom jde očividně o playback hlas jakýsi operní zpěvačky. Jinak P.Cruz super, o tom asi nemá cenu debatovat, ale za zmínku určitě stojí i výkon tehdy 22leté Johany Cobo, která hraje asi tak patnáctiletou dceru.

plakát

Johanka z Arku (1999) 

Má to všechno, co má zábavný a funkční film mít. Velký příběh o obyčejných lidech a rytířích (to mají příznivci obskurních seriálů jako je Hra na trůny rádi, ne? Tak proč tak nízké hodnocení?), psychologii postav s velmi pečlivým drobnohledem na tu hlavní i kritický zamyšlení nad praktikami katolický církve. Taky je to příběh o outsiderovi, který (nebo která) dokáže velký věci (to taky mají všichni rádi, ne) v tom správně maniakálním podání Milly Jovovich. Co dál? Malkovich v roli slabošského dauphina Karla? Cassel i další dobří herci jako suita drsných rytířů? Skvěle vyladěný scény, epický dobývání Orleánsu, občas vtipná scéna nebo hláška? Drsnej příběh bez happyendu? Onehdy jsem tady tomu dal 4/5, páč jsem si pamatoval, že jako dítě jsem to viděl v kině Alfa a tehdy mě to úplně přikovalo do sedadla. Bez keců, dodnes si pamatuju scénu jak šilhající anglickej voják se zkaženými zuby (určitě mu taky hrozně táhlo z pusy) znásilňuje Janinu starší sestru anebo smutný a naturalistický konec na ohnivé hranici. Z pohledu roku 2017 jsem se na to díval stejně přimrazeně k židli, bál jsem se o Janu, i když jsem samozřejmě věděl, jak to s ní skončí (jako dítě jsem to věděl taky, ale doufal jsem v americkej happyend). Ať si každej myslí, co chce, ale jestli tohle někdo nepovažuje za špičkovej film, tak už fakt nevím, kde se stala chyba.

plakát

Dvojitý milenec (2017) 

Je fajn, když vás film přinutí se zamyslet, ale tady nic nevymyslíte, ať už si budete lámat hlavu jakkoli dlouho. Měla hlavní hrdinka schizofrenii jen trochu anebo byla úplně mimo? Nevíme. Nedotažené motivy, totální nepřehlednost. Cestou z kina se různí lidé bavili o tom, co mě taky tanulo na mysli: pochopil vůbec někdo něco? To se odvíjí od odpovědi na výše položenou otázku. Jenže odpověď nevíme. Má to sex, má to záhadu, ale nemá to smysl. Režisér tomu dal spád a obstojné nápady, ale celkově to prostě neukočíroval.

plakát

Bába z ledu (2017) 

Tak jsem se po čase vydal do artovýho kina a hned zkraje zažil zajímavý srovnání slušnýho českýho filmu a pro-uprchlický agitky, která předcházela formou trailerů. Ty byly dva: 1) o sluníčkářce, co randí s Pákistáncem, který je ale bohužel v kómatu, 2) film renomovaného finského režiséra o tom, jak se hodný uprchlík chce integrovat do finské společnosti, ale zlí agresivní Finové po něm neustále házejí lahve, kameny a integraci mu neustále ztěžují. Asi není potřeba to komentovat, snad jen, že s takovou naše společnost (kterou naštěstí úplně neřídí sluníčkáři z artových kin a veganských kaváren, třebaže jsou hodně hlasití) má fakt potenciál zničit se sama, i bez hodných uprchlíků, kteří „jen chtějí žít v míru“. Výše uvedené píšu hlavně proto, že Bába z ledu JE o životě, jak doopravdy je. O „menšině“, o které se nemluví, přestože by si to zasloužili mnohem víc: tedy o důchodcích nebo starších lidech, kteří si zaslouží naši úctu (například v jižní Evropě je nepsaný zákon, že si ji důchodci zaslouží už „jen“ svým vyšším věkem), ale v reálu to mají hodně těžký. Stejně jako titulní „bába z ledu“ a její nesympatická rodina a rozmazlený vnuk, který si frustraci z toho, že je ve škole šikanovanej vybíjí právě na rodičích a hlavně babičce. Kluka pak srovná otužilec Broňa v očekávaně sympatickým podání Pavla Nového. Titulní pár se mi herecky zamlouval (Kronerová, Nový), na rozdíl od kožených výkonů mladší generace (hlavně Wilhelmová). Režisér Bohdan Sláma je sice „mistr filmů o ničem“, ale tady to celkem dost trefil. Do kina ideální zážitek, v menším formátu by asi trochu nudilo. 70 %

plakát

Účastníci zájezdu (2006) 

Co na tom, že je tu spousta špatných hereckých výkonů a určité trapnosti, někdy i nezáměrné, když jde o tak krásnou podrobnou sondu do českého vidláctví? Vážně až v roce 2006 napadlo někoho udělat sondu do fenoménu českých zájezdů k moři nebo na západ? Vlastně mi nevadilo, že tu byly některé dost laciné gagy, product placement, trapná málo uvěřitelná vieweghovská jména (Irma, Šarlota, Ignác..), když tu bylo tolik figurek ze života, co každej z nás poznal nejen během zájezdů „na Západ“. Anna Polívková hraje skvěle (hezky se shazuje, přitom není nehezká, jak její postava o sobě nesutále tvrdí), totéž Klepl nebo Krobot, jinak bída, ale komu to vadí? Figurky ze zájezdu si o špatné herce skoro říkají, buranská rodinka je perfektní, stejně tak dvě blbky, co si hrají na intelektuálky nad věcí a nakonec si ublizuji samy navzájem. Některé scény trochu nadplán nebo vytržené z kontextu, film mohl být kratší, ale to jsou detaily. Hodně slušných 70 %.

plakát

Skrytá identita (2006) 

Ty jo, překvapivě hodně nevýraznej film. Já žil přes 10 let v domnění, že na mě pořád čeká film, co mi tak dlouho pořád těsně unikal, na kterej jsem slyšel samou chválu, nikdy jsem si ho ale neodchytil v televizi nebo nezkoukl jakýmkoli jiným způsobem.. až jsem si řekl dost, prostě se na to podívám teď. Řemeslně to vůbec není špatný, ale něco tomu prostě schází (podobnej pocit jako třeba u Inception). Větší drajv, víc prokreslený postavy.. Taky to má zbytečně drastickej konec, ale to mě až tak nepálí. Asi jedna věc se mi docela líbila – snad to nevyzní moc pateticky, ale přijde mi, že takový otevřeně skrytý poselství filmu je v tom, že i když jste fakt neskutečná svině, stejně na vás dojde, dřív nebo později. Na Damona, resp. jeho postavu, až později – dost symbolický, jak ho v samým závěru ignoruje nájemnice i její pes předtím, než otevře dveře bytu – a poslední přeživší „z těch hodných“ mu vpálí do hlavy kulku.

plakát

Sólokapr (2006) 

Jak nemám Moodyho Jelena rád, v tomto filmu je docela zábavnej. Zmatený dědula a promiskuitní mladá reportérka („Dosáhla jsi v pátrání něčeho, kromě toho, že jsi možná otěhotněla?“) na stopě vraždícímu anglickému pracháčovi. Film má docela drajv a příjemnou délku. Londýn super jako vždycky. O Solókaprovi jsem se dozvěděl v podstatě náhodou od jedné slečny během rande, film příjemný, ale určitě na něj nebudu vzpomínat nijak dlouho. Podobně jako na to rande.

plakát

Interview (2014) 

Super nápad pokažený fekálním humorem a vesměs nevtipnými ´vtipy´. Žádný z fórů není na to, že by se člověk smál, skoro všechny jsou asi tak na 50 %, stejně jako celkové hodnocení, které bych v procentech filmu dal. A jestli se někdo při tom opravdu „válel po zemi smíchy“, jak jsem zběžně zahlídl v některých commentech, pak má IQ nižší než je počet aut, co má ve svém hangáru Kim Čong Un.